Vdycky jsem byl velmi choulostivej na vzdálenosti kruhů, a celkovou děsivost odjitění cesty. Navíc doma člověk přeleze a 8 cest (někdo moná i víc) za den, kdeto odtamtud si stejný počet přivezete za 2-3 dny.
A přesto mě to tam táhne kadý rok znovu a znovu. Snad proto, e lezení v Sasku pro mě nikdy nebylo o nějakých číslech obtínosti, ale hlavně o podstatě překonávání sebe sama.
Asi sem měl těstí, e mě tam před 10ti lety vzala banda kolem Lukyho. No a ty správný cesty mi v dalích mých výpadech do Saska ukázali právě specialisti Maríkovci. Díky