Po úspěšné loňské výpravě na Aconcaguu (6 959 m n.m.) jsme se rozhodli, že je třeba jít dál a tedy, že se pokusíme o nějakou sedmitisícovku.

Po různých úvahách a s přihlédnutím na termín svatby mojí sestry bylo rozhodnuto, že pojedeme do pohoří Ťan Šan, kde se pokusíme o horu Chan Tengri, o které se říká, že je se svojí výškou 6 995 m n.m. nejsevernější sedmitisícovka na světě :-), nutno ale ještě dodat, že s vrcholovým ledovcem má 7 010 m n.m.


vrcholová pyramida Chan Tengri, 7 010 m n.m.
foto by Pavel Rozehnal

A aby jsme pořád jenom nevyužívali cestopisy jiných a nic zpětně nevraceli, rozhodli jsme se ještě před cestou, že taky něco vyvěsíme na web. Pavel vyrobil, podle mého názoru, docela povedené neplánované video (sestříhané z videí pořízených foťákem a s trochu pubertálním začátkem, ale jsme už holt takoví:) a já dostal za úkol něco málo napsat. No popravdě řečeno, spisovatel ze mě asi nebude.


vrtulník při příletu do BC
foto by Pavel Rozehnal


pohled ze stanu v BC
foto by Pavel Rozehnal

Na tuto horu se využívá místní agentura (Ak-Sai Travel), která nabízí malý (800 eur) a velký (1400 eur) balíček služeb. My se nakonec rozhodli po různých úvahách a se slzou v oku pro velký balíček. A zpětně si myslíme, že i když nás tahle sranda stála skoro o jednu výplatu navíc, investice se vyplatila. Součástí velkého balíčku totiž byl transfer z letiště na heliport, ubytování v 5* hotelech, let vrtulníkem bez limitu hmotnosti, ubytování ve stanech v BC s plnou penzí. Jídlo v base campu bylo opravdu výborné.


pohled na C3 směrem na Pik Čapajev, 5 900 m n.m. (pouze předvrchol)
foto by Fredrik Östman

19. července jsme vyrazili z Prahy směr Biškek, kde jsme přespali 2 noci a vyrazili do Karkary, kde se nachází heliport, odkud odlétá vrtulník na ledovec Jižní Inylček a kde se nachází ve výšce 4 100 m n.m. base camp. Hned druhý den po příletu jsme již šli do C1 (4 200 m n.m.) a hned zpět do BC. Další den zase do C1, kde jsme již spali, dále pak do C2 (5 300 m n.m., dvě noci) a C3 (5 900 m n.m.). Po noci strávené sporo v 6 tisících jsme se vrátili do BC a po 6 dnech odpočinku a čekání na lepší počasí vyrazili k vrcholu. Po dvou dnech jsme se opět dostali do C3 (C2 jsme vynechali a šli přímo C1-C3), den si dali oraz a dne 5. srpna ve 4 hodiny ráno vyrazili na vrchol.


vrchol Chan Tengri, 7 010 m n.m.
foto by Pavel Rozehnal

Musím se přiznat, že jsem se na vrchol dostal až po 11 hodinách (Pavel byl asi o 1,5 hodiny rychlejší), kdy jsem často čekal na volné fixy a posledních 100 výškových metrů dal stylem 4 kroky a pauza. Druhý den jsme pak už nikam nechvátali a zůstali ještě jeden den v C3, další den sestoupili až do BC a následně pak vrtulníkem dolů do Karkary, autobusem do Biškeku a o pár dní později letadlem do ČR.


C3 směrem na Chan Tengri, 5 900 m n.m. - po středním hřebeni vede výstupová trasa
foto by Fredrik Östman

Překvapilo nás, že jsme tam byli letos jako jediný český tým, jestli někdo lezl na Chana ze severu, netušíme. Pokud jste tam někdo byli tak se neváhejte ozvat v diskuzi s nějakými podrobnostmi - kdy a odkud jste šli atd.


serakové podle pod C2, 5 000 m n.m.
foto by Fredrik Östman


zasněžený BC, běžně tam žádný sníh není
foto by Pavel Rozehnal


a naše skromná dvojka osobně na závěr (dvě sedicí postavy vlevo)
foto by Fredrik Östman

Pokud budete někdo plánovat expedici do těchto končin a budete shánět informace, tak rádi poskytneme detailní informace po mejlech - akimos(at)seznam.cz nebo rozehnal(at)gmail.com.

Foto:
akimos.rajce.idnes.cz
google.com/photos