9. ročník HIS maratonu je za námi a naštěstí všichni žijeme, ale tentokráte opravdu těsně...

HIS maraton je horolezecký rychlo-obtížně-vytrvalostní závod dvojic. Stejně jako minulý rok bylo připraveno 110 cest o celkové délce 1425 lezeckých metrů s průměrnou obtížností 6. Nejlehčí cesty měly obtížnost 4- a nejtěžší 8. Závod probíhal ve dvou zcela materiálově rozdílných Novoměstských oblastech (HIS/opuka – MORDOR/fylit), vzdálených od sebe jen několik desítek metrů.

Obrovské dík patří všem, kteří se podíleli na přípravě, organizaci a následném úklidu areálu.

Samozřejmě také děkujeme všem sponzorům, kteří věnovali parádní ceny:

Tradičně se někteří závodníci začali sjíždět již v předvečer závodu. Ráno od 6:30 se u pořadatelského stanoviště začala tvořit fronta nedočkavců. Předem bylo registrováno 21 závodních dvojic, které tím pádem měly právo startovat přesně úderem 7:00 hod. Celkově letos závodilo 31 dvojic, resp. 62 Opukomaniaků, kteří dokázali v průběhu 10 hodin vylézt 1130 cest o celkové délce 14415m. Kromě vlastních donesených pochutin bylo spořádáno 50 l iontového nápoje a po závodu 130 l piva.

Z organizačního hlediska vše šlapalo jako hodinky, především díky 2 lidem. Zuzce hlavní rozhodčí a Cgrimovi, který opět vylepšil program HISman na němž akce běží. Počasí bylo celý den nádherné. Závodníci tradičně dorazili nejen ze všech koutů ČR, ale tentokráte také ze Slovenska a Polska. Ve startovním poli bylo patrné výrazné omlazení, ač několik nadějných závodníků muselo bohužel vynechat díky shodnému termínu s MSJ Arco.

Mnoho soutěžících využilo zkušenosti z předchozích ročníků, někteří dokonce k životním výkonům. Nováčky bez velkých ambicí zajisté potěšila atmosféra, která je dohnala k rekordnímu počtu vylezených cest. Na houpačku se nám letos prodraly dvě nové dvojice z nastupující generace. Věřím, že je toto vynikající umístění neuchlácholí a pro příští rok si stanoví ještě vyšší cíle, např. získání plného počtu bodů, co kluci? Pouze vítězná dvojice dokázala zdolat všech 110 připravených cest.

Nicméně u HIS maratonu opravdu platí známá fráze „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se“. Jelikož každý soutěží především sám se sebou, jak to u maratonů bývá.  A také díky štědrým sponzorům si nějakou tu věcnou cenu, spolu s diplomem, odnese úplně každý.



Výsledky a statistiky jsou zde:

grafy
grafy 2
podrobné výsledky
výsledky
výsledky podle jednotlivců

Po vyhlášení pokračovala „decentní“ afterparty za zvuku Kukiho dechového orchestru zhruba do 1:00 hodiny ranní. Tento veselý závěr sklouzl do vymýšlení co zlepšit příští rok. Všichni přítomní si zajisté velice dobře pamatují Pikiho veřejný slib, podnícený touhou odlehčit za rok pomocné trumpetě. Prostě slíbil, že se do příštího HIS maratonu naučí 4+1(polsky) písniček na kytaru. K této krásné kamarádské reakci se spontánně přidali další, kteří slíbili přinést bubínky, kytary, housle, harfu atd… Vše je samozřejmě pečlivě zaevidováno ;-)

Pro příští jubilejní 10. ročník pravděpodobně nebudeme měnit nic z již ustálených pravidel. Možná snad zkusíme zdůraznit bezpečnostní aspekty a rizika související s pohybem po vertikálách. Zahájení se totiž neslo v poměrně dramatickém duchu. Detailněji to popíši závěrem tohoto reportu.

Snad jste si tedy letošní ročník HIS maratonu maximálně užili a těšíme se na Vás opět první zářijovou sobotu 2016.

David a organizační tým.


Foto: Frodo, Jindra, Bobeš, Káťa, Michal, Honza







Frodo a Cgrim saské stavění na Trilobitu






Díky štědrým sponzorům si ceny a diplom odnese úplně každý

P.S.: Úraz při letošním HIS maratonu

Pohybuji se v prostoru Zrcadla. Holky vedle stahují lano a najednou někdo říká, slyšely jste tu ránu. Odpovídám, to bylo jak padalo to vaše lano. Nééé to bylo větší a dutý. Nevěřím. Ale během minuty někdo přiběhnul, že o kus dál v cestě Kaplička někdo spadl :-O Běžíme se tam kouknout. Kluk je již stabilizovaný v péči přítomných, hasiče a záchranáře. Prvotní informace, pád od štandu z 13 m na nohy. Zraněný je schopen komunikace, myslí, že hýbat může vším, ale náladu na flirtování s příchozími kráskami rozhodně nemá. Sanitka i doktor jsou na cestě a během chvilky přijíždějí. Za chvíli přijíždí také policie a o 200 m dále na louce přistává vrtulník. Zraněný je nakládán do sanitky, ještě před odjezdem dostává od policie dýchnout a podepisuje, že si to způsobil sám. Sanitka ho překládá do helikoptéry a frčí s ním směr Hradec, kde zůstává zhruba den na jipce. Diagnóza zlomené 3 hrudní a 1 bederní obratel, naštěstí bez potřeby operace, tzn. krunýř na 3 měsíce a pak snad zase pomalu do skal. Uf…

A co že se stalo? No jako při většině podobných nehod, hloupost, zbytečná chyba, momentální zkrat? Rozhodně nemá cenu v tom nešťastném myšlenkovém pochodu štourat. Hlavní je, že to snad dotyčný rozchodí bez následků a jistě si příště třikrát rozmyslí, než něco podobného opět vykoumá.

Stát se něco jiného, tak bych se o tom asi zeširoka nerozepisoval. Jenže při pochopení celého problému mě došlo, že se to klidně může zopakovat i v budoucnu, až nějaký koumák podobný postup zopakuje. Tak to prosím berte především jako varování!

Tzn. dvojice leze 13 metrovou cestu. Prvolezec protáhne lano ocelovou karabinou ve štandu a nechá se spustit. Jelikož mají dlouhé lano a nechtějí to celé přetahovat, rozhodnou se použít liščí smyčku…



Jenže kdo se někdy takto „fikaně“ navázal na lano ví, že při větším zatížení se to dokáže vcelku solidně zakousnout do sebe a pak může být velký problém to rozvázat. Pravděpodobně díky této zkušenosti, lezce napadlo liščí smyčku uvázat na karabinu, kterou posléze přiklapnul k sedáku viz. obrázek níže a vydal se ke štandu, kde si dobrán jističem odsednul :-(



Netušil však, že pravděpodobnost toho, že liščí smyčka zůstane v této podobě je velice malá, resp. závislá na 3 faktorech. Poddajnost lana, tvar karabiny a způsob vrklání karabinou během výstupu. Daleko pravděpodobnější variantou je, že se uzel rozvine viz. obrázek níže a začne se chovat přesně jako osma. Navíc je rozvinutý uzel tak šikovný, že v některých případech dokáže otevírat i autozamykací zámky.



Co se dělo po odsednutí u štandu je již myslím všem jasné… Letci přeji brzké uzdravení a návrat do skal. Vy ostatní dělejte prosím všecko s rozmyslem. A když už nastane podobná situace, což asi nikdy nejde 100% vyloučit, tak vám přeji, aby i váš anděl strážný byl vždy připraven a odvedl kus pořádné práce, jako v tomto případě…