Správně osazený schválený kruh či borhák, a to jedno jestli v lepidle nebo olovu a cementu, je na pískovci dostatečnou zárukou, že s vámi nevypadne. To je asi nejdůležitější informace, kterou si účastníci školení správců odnesli..
V sobotu 30. července 2011 proběhlo v Dolním Žlebu dlouho avízované školení, které pro všechny správce skalních oblastí zhruba na území severočeského kraje uspořádal Jan Jeník Pleticha, předseda OVK Labské pískovce. Důvod jediný – proškolit správce a prakticky jim předvést, co jednotlivá jištění vydrží.
Školení se zúčastnila více jak dvacítka zájemců z řad správců, lezců a prvovýstupců. Hlavní slovo měli předseda CVK Vladimír Vlk Wolf, předseda OVK Labské pískovce Jan Pleticha a zejména hydraulický mág Vladimír Tešitel za bezpečnostní komisi.
Co vše bylo odzkoušeno a jak vše dopadlo?
Podrobnou odbornou zprávu vypracuje Vladimír Těšitel. Nyní alespoň krátce. Testovány byly všechny možné varianty v použitém materiálu i způsobu osazení a na závěr, jako třešnička na dortu i pevnost nejrůznějších „stabilek“, tedy smyček ponechaných prvovýstupci nebo dalšími přelezci v cestách.
Velice dobře dopadly zkoušky BH značky Kouba v lepidle i cementu, na tah dolů i axiálně. Podobně BH značky Raveltik, průměr 12 mm. Při správném osazení (kolmo na skálu) s ním téměř nebylo možné hnout ani v hodnotách nad 3 tuny. Po jejich schválení OVK Labské pískovce, je bude možno oficiálně používat v Labském údolí na pravém i levém břehu Labe.
Svůj systém zavrtání na dvou tenkých tyčkách si nechal otestovat Pavel Pájka Rýva. Šrouby velkou důvěru nebudily, ale dopadly nad očekávání dobře. Když několika tunám odolal i jím osazený BH v obou směrech, zářil štěstím a s výsledkem se nechal zvěčnit.
Spokojený Pájka a my také – s jeho jištěním nevypadnete…
foto by Houba
Zkoušely se také různé „samodomo“ vyrobené BH, které se občas v cestách objevují, a tam zkoušky naopak dopadly velmi špatně!
Hrůzu naháněly kotvy do lešení, byť se zkoušely osazené do lepidla. V případě osazení do hmoždinky (jak se někde děje) dopadají ještě podstatně hůře. Signál je to jasný – pozor na jakékoliv lešenářské kotvy v cestách – jsou opravdu velmi nebezpečné!!
Zkouškou prošel rovněž starý kruh z hojně lezené cesty Prazdroj na Ledovou stěnu na Pravém břehu Labe. A dopadl také špatně – kroužek se velmi rychle utrhl. (Poznámka: V cestě Prazdroj už byla provedena výměna jištění, nově je osazena kruhy zn. Raveltik.)
Tzv. „prvovýstupáky“ je při dělání prvovýstupů samozřejmě možné použít, ale je nezbytné po dokončení prvovýstupu je ihned vyměnit. Není přípustné jejich dlouhodobé použití!!
Na závěr školení bylo podrobeno právu útrpnému několik smyček stabilek neznámého původu a stáří. Některé se natahovaly téměř donekonečna a né a né prasknout, jiné to vzdaly hned. Je to ošemetná záležitost – na pohled lze stěží odhadnout, co smyčka vydrží, proto je důležité uplatňovat princip preventivní opatrnosti a stabilky pokud možno nepoužívat (nedůvěřovat). Hlavně ty v hodinách jsou po čase nebezpečné.
Příprava trhacího skřipce na smyčky..
foto by Houba
Školení splnilo svůj účel. Škoda jen, že se nedostavili ti, kterých se špatně prováděná jištění týkají.
Na závěr je třeba poděkovat Pájkovi Rývovi, který pro nás v hnusném počasí připravil zastřešenou arénu, Jardovi Ježkovi za video zdokumentování celé akce, Vláďovi Těšitelovi, Vladimíru Wolfovi a hlavnímu organizátoru Janu Pletichovi.
Zde několik obrázků z podařené akce:
Zleva Jan Jeník Pleticha, Vladimír Vlk Wolf a kameraman Jaroslav Ježek s asistentem..
foto by Houba
Přihlíží Gerhard Tschunko, Jarda Kukla, Jiří Rosol a mnozí další..
foto by Houba
Klíčová osoba Vladimír Tešitel s hydraulickým zařízením, s deštníkem půvabná asistentka. Uprostřed jeden z mnoha účastníků školení Eduard Puncman.
Včetně nejrůznějšího “šrotu” vytaženého při výměnách ze skal. První BH zleva je normovaný pro srovnání…
foto by Houba
Na řadu přišly také smyčky. Ta právě napínaná pochází ze Skříně a vydržela něco přes dvě tuny, nežli napnutá jako kšanda praskla. Jiným stačilo i méně než 500 kg..
foto by Houba
Tyhle kraťounké BH pochází z cest Lukáše Čermáka. Předsedovi OVK dělají vrásky na čele – takhle si bezpečné jištění nepředstavuje..
Ty "samoudělátory-to je jasný a bez komentáře. Ovšem starý dobře kovaný kruhy snad měly něco do sebe. Pevnostně (jako nový) - a myslím i co do trvanlivosti můžou předčít pokovený borháky z titulu mechanickejch a korozních vlastností. A navíc - je to pohyblivý jištění a čouhá ze skály méně než borhák....
Ono taky záleží na tom, jak je dřík udělanej. Jsou přeci i kulový zakončení, kde se to stát nemůže. A já o tom hovořím proto, že borhák je dobrý jištění, ale co udělá v přírodě za x roků - se dá poznat.(Nehledě k tomu, že mnohde jsou borháky přitaženy šrouby a co to udělá za x let v přírodě?...) A taky záleží na povrchový úpravě (i když ta má zase vliv na vodíkovou křehkost). A kovaný materiál je prostě o něčem jiným (...nevím, možná jsou moderní borháky též kované). Tedy ze všeho plynoucí častější kontrola jištění a případných hlášek závad. Nic víc, nic míň.
Zkoušet na trhačce schválené kruhy od ČHS,Raveltiku a kruhy saské od SBB bylo logicky zbytečné zkoušet, když už jsou vyzkoušené.Šlo hlavně o koubovi bh, které se používají v Labském údolí a jsou určené jen pro Labák a ty prošli dobře.Pak jsme hlavně chtěli vyzkoušet lešenový kotvy(zcela nevhodné kdekoliv!) prvovýstupáky a samodoma bh a starý kruhy.Věčná debata kruh versus bh je podle zbytečná jištění neurčuje jestli je cesta klasická nebo moderní, ale jak byla udělána.Používání bh nebo kruhů, at jsi rozhodnou OVK a mistní lezci, kteří určují vyvoj daný oblasti.Hlavně, at prvovýstupci osazují bezpečné jištění a je jedno jestli je to bh nebo kruh.
no co se rozhodnutí OVK týče - konkrétně OVK Broumovsko borháky nepovolilo. Tak to na severu respektujte a při výjezdu na východ nakupte kruhy. Že si ničíte vlastní skály je smutné, že ničíte okolní "svět" už by mělo být i trestné (jo to jsou ty chvíle, kdy mi i ty čtyři stovky pro ČHS přijdou jako spláchnuté do záchodu)
jak ten borhák ničí skálu? to spíš ten kruh je odporný jak cyp, a jak pak z něho teče rez to je krása sama...mi je jedno, co tam trčí, hnusné to je dycky, ale hlavně ať to je na správném místě. obzvlášť v chko broumovsko, člověk se dosápe pod kruh, a tak tak dosáhne k díře po prvním borku a kruh ...škoda mluvit, někde v daleké pi.i. já vím tvrďáci to mají rádi, my opatrnější(nechci napsat sráči) to vídíme tak, že k prokázání patřičné dávky odvahy stačí vytřepat těch prvních 8m sólo, když na devátém metru místo spásného cvakání prijde nejtěžší bulder v cestě, to sráčovi nepřidá...
Osobně se mi to nelíbí, ale píšu o tom, že borháky nejsou v Adru povolene a že je tam vrtaji zrovna lidi z Labaku je fakt. A ze cenovy rozdil mezi Bh a kruhem je nulovy je taky fakt. Takze proc tedy neprijedete s kruhy a proc se ted citis dotceny? Protoze tak nejak v koutku citis ze to sve neobhajis?
A muzes prosimte vysvetlit jak si to myslel s tim nicenim skaly? At premyslim jak premyslim, tak nenachazim duvod proc by borhak nicil skalu vice nez kruh..
Napsal jsi: Že si ničíte vlastní skály je smutné, že ničíte okolní "svět" už by mělo být i trestné (jo to jsou ty chvíle, kdy mi i ty čtyři stovky pro ČHS přijdou jako spláchnuté do záchodu).
To je něco jiného než normální věcné upozornění, že na Broumovsku OVK borháky nechce.
Nevidím tu asi nikoho, kdo by tušil, že by si svoje neobhájil; přinejmenším nikoho, kdo by s tím měl větší problémy než ty.
V Ádru vznikají pořád nový cesty s borhákama od Tomajdy, nebo jde furt o tu kauzu, už možná 2 roky starou? (Pokud vím, tak po ní autoři cest sami přinejmenším nějaké bh vyměnili za kruhy.)
No nevím kruhový bojovníku, jaký lezce z Labáku vlastně myslíš? Vím, že vás trápil Tomajda a s ním jste to řešili(letos žádný prvovýstup v Ádru neudělal)a pak by mě zajímalo, kdo z Labáku dělal v Ádru prváče s bh? Co vím, tak se bh objevili dávno v Ádru,Teplicích a na Křižáku dávno mrkni do průvodce.A ofiko se zakázali bh minulý rok viz.zápis OVK z festáku.A, už jsem psal, každá oblast jsi určí, jaké jištění se bude používat a hlavně by to měli všichni dodržovat hlavně místní.Přijed někdy do Labáku můžeme pokecat o lezení.
Ha, zas jeden xenofobní adršpašský magor, co už z blbosti nevykoukne ze svojí ulity a myšlení se mu točí v kruhu :))
Když jsou kruhy po 10 metrech a borháky po deseti metrech, co ničí skálu víc?
Když jsou kruhy po metru a půl a borháky po metru a půl (viz třeba Malík), co je horší? Většinou jsou ty borháky v obou případech míň vidět. Ale tady už se nejspíš nevidí a nemyslí.
Dalo by se analogicky napsat: vylejvej si tu svoji zaprděnou žluč jenom v hospodě u Tošováka a neotravuj jiným lidem život na veřejným serveru :))
Panáčku co jse neumíš podepsat, kde je napsaný v článku, že bh, které jsme zkoušeli OVK Labské pískovce doporučuje do Ádru? Minulý festák jsem byl osobně v Ádru na vrcholovce, kde se zakázali bh používat Ádru a okolí a hned jsem informoval lezce, takže klídek!Hlavně jsme zkoušeli jištění pro Labské údolí a o tom je ji článek o Ádru tam nic není lešenoví kotvy se zkoušeli, protože nás o to požádali lezci, kteří jezdí na Hejšovinu lézt.Možná by neškodilo, aby jste jsi pozvali Těšu s trhačkou do Ádru a třeba by jste jsi vyzkoušeli jestli osazujete kruhy dobře, aby se nestalo to co minulý rok!A jasně jsem psal, at jsi mistní lezci a OVK v daných oblastech samy rozhodnou co se bude používat za jištění.A něž budeš vykřikovat, že bh ničí skálu, tak se jdi kouknout na Hladák, ten tě pohladí po tvém pískovém srdíčku!
No já jsem teda viděl už několik těch starejch kruhu prasklejch, o dalších co jdou vyndat jsem už taky slyšel. Důležitý je správně jištění osadit a používat to o čem vím, že bude držet.
Anketa: co více hyzdí skálu, kruhy natřený na modro a nebo oranžovo jako jsou třeba v Broumovkách, nebo zatmavenej borhák který je určený na písek... No a to že někdo lepí nebo dává do olova, hlavně když to tam dá tak aby to spolehlivě drželo.
Citace z textu:
"...proto je důležité uplatňovat princip preventivní opatrnosti a stabilky pokud možno nepoužívat (nedůvěřovat). Hlavně ty v hodinách jsou po čase nebezpečné..."
Proč jsou HLAVNĚ smyčky v HODINÁCH nebezpečné? Chápu správně, že jsou nebezpečnější než ostatní stabilky?
spíš bych řekl že jsou nebezpečný protože na ně smaží slunce a hlavně na ně smaží furt na stejný místo.. už jsem pár smyček z hodin vyřezával a obvykle ta část co je vidět je na tom o dost hůř než to co je schovaný.. i když je to leckdy zelený a mokrý..
Samozřejmě, jednoznačně nejhorší vliv na stárnutí polymerů má UV záření, tedy to, co vypadá krásně čistě na slunci je nejnebezpečnější. Je to i případ stabilních expresek v "západních" oblastech. Voda, hniloba, mech se smyčkou ve srovnání se sluncem nic neudělá.
Smyčky v hodinách jsme zkoušeli, které byli dlouhodobě třeba z Ústecký věže z cesty Apollo nebo ze Skříně z cesty Dráždanská stěna a ty nedopadli zrovna dobře vliv dlouhodobého působení slunce,vlhka,mrazu udělalo svý hlavně se vůbec neposouvají v hodinách, takže není vidět co se děje se smyčkou uvnitř v hodinách.Nehledě k tomu, že u stabiních smyček v hodinách nebo jinak použivané nikdo neví, kdy tam byla dána a kolikrát se do ni padalo to se nedá vysledovat.A každá smyčka vydržela zkušební tah jinak.Prostě vychází, že pokud to půjde je lepší jsi tam namontovat svou smyčku a smyčky co zůstavají v cestách dlouhodobě zase tolik nedůvěřovat.
"Nehledě k tomu, že u stabiních smyček v hodinách nebo jinak použivané nikdo neví, kdy tam byla dána a kolikrát se do ni padalo to se nedá vysledovat....Prostě vychází, že pokud to půjde je lepší jsi tam namontovat svou smyčku a smyčky co zůstavají v cestách dlouhodobě zase tolik nedůvěřovat."
To snad je stará známá věc ...
Ale je dobře, že to někdo exaktně změřil. :)
Tak jsem možná jen špatně pochopil text.
Mizerné jsou tedy (pochopitelně) všechny stabilky, jest tak?
Jen mi nebylo jasné, proč by stabilka v hodinách měla být horší, než stabilní uzel ve spáře, stabilní smyčka na stromě či smyčkou "prodloužený" kruh.
Za tuto akci velké díky. Jsem rád, že bude jištění v Labáku osazeno kvalitně a že konečně skončí debaty o vhodnosti BH. Chápu, že kruh má tradici, ale vývoj lezení se nezastaví a změnil se i názor na "nápadnost" jištění. Matné BH jsou určitě míň vidět než kruhy, zvláště ty oranžové by měly zmizet :-) A že by na Broumovsku nebyli zas tak drsní, jak se povídá, když se neumí ani podepsat?
Neví náhodou někdo co je to za BH, které nejčastěji používají frantíci? Takový ten úplně pravidelný kruh, zjevně kovaný (žádný svařenec) s relativně velkým průměrem materiálu (10mm?).
Není na tom vyražena žádná značka, o nosnosti ani nemluvě.
Dal bych totiž krk za to, že jsem totéž viděl (ve Francii) v nějakém ryze stavebním použití.
Řekl bych tedy, že to na čem ve většině lezeme ve Francii, je také nějaký stavební materiál.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Správně osazený schválený kruh či borhák, a to jedno jestli v lepidle nebo olovu a cementu, je na pískovci dostatečnou zárukou, že s vámi nevypadne. To je asi nejdůležitější informace, kterou si účastníci školení správců odnesli..
GPS a mapové aplikace