Nějak tak by se dal nazvat sobotní výlet Tomáše, Šimiho a Hopa na Roviště. Přijel tam dokonce i Hynek s Jitkou a Martinem, přestože plánovali výlet do Jury. Nejprve bylo neskutečné horko a dusno, a kolem druhé začalo silně pršet. Lezly se ještě chvíli bouldry a pak již hurá domů.
Luky, Hop, Šimat a Šlacha vyrazili ve čtvrtek opět na Kozelku. Luky a Hop se dali hned do zkoušení svého projektu a dali mu pracovní název SCI-FI. Cesta vede v 45 stupňovém převisu po malých dírkách a lištách a má zatím jedno jištění, přičemž se počítá s osazením ještě jednoho. Slaňák bude společný se Vzpomínkovou. Mezitím co se borci na SCI-FI marně snažili, vyběhli Šimat se Šlachou Desitku 8, Šimat dokonce OS. Nakonec dal Šimat s Lukym ještě Hrneček 8+.
Hynek, Jitka, Hop a Honza si tentokrát pěkně zalezli v celkem pěti oblastech. Na Schlarafenlandech se Jitce a Hynkovi podařilo na druhý pokus vylézt Nie Diet 9-. Pak se jelo nad nádraží do Veldenu. Druhý den se všichni jeli rozlézt na Eldorádo. Pak již následovali oblasti Hetzendorfer Wand a Schone Aussicht se spíše lehčími cestami.
Hop, Luky a Mlaďoši byli o výkendu v Juře. Na Waldkopfu viděli skoro přelézt španěla Iker Poua Action Direct 11. Luky zkoušel cestu Slim Line 10-. Prý ji do roka vyleze. Hop se Štěpánem dali krátký Sachsenboulder. Prý 9+, ale spíše tak 9-/9. Štěpán to dal dokonce OS a tak vyhrál Milku.
Hop se Šimatem měli jet s Bídou na písky, ale Bída je bídák a vykašlal se na ně, a tak jeli na Kaiter. Hop přelezl Neuernbahn 9- a Šimat Nebel und Nacht 8-. Byl tam také Šimi a Jarda Maršík přelezli mnoho cest na druhý pokus nebo OS a shodili tak o půl stupně. (Jarda na druhý pokus Presso Presso 9/9+.)
Přijel Jirka z Holandska a hned s Janou, Hopem a Janou vyrazil do Ostrova. Říkal sice, že v Holandsku žádné skály nejsou, ale na jeho lezeckém umu to rozhodně znát nebylo. V Ostrově byl dokonce i Bolek, Dendy a Boris. A tak večerní posezení u ohně s Fernetem bylo více než příjemné.
Milí přátelé jistě byste chtěli vědět, kde jsou Jirka a Jana Vaši lezečtí kamarádi. Řikáte si kam pak se nám asi schovali? Neschovali se umřeli. Často si vzpomenu na tento úvod ze hry divadla Járy Cimrmana ve spojitosti, našeho odchodu do Holandska. My jsme také trochu lezecky umřeli a věřte že se nám moc stýská po těch našich upocených skalkách. Je to tady lezecka poušt a šeď. Občas se sice mihne nejaká akce, která nás vytrhne z našeho veskrze nelezeckého života. A když je pak le
Do Franken Jury se vydala partička nejbláznivějších skalních fanatiků. Fanatiků proto, protože počasí , na kterém je bohužel hodně závislý náš sport, mělo být velmi špatné. Mělo pršet a měla být zima a skutečně obojí nás potkalo. Jenže natrefili jsme na dobré oblasti, nálada byla dobrá a tak nakonec všichni odjížděli nadmíru spokojeni.
Sešli jsme se přesně. Na parkovišti u Výstaviště 25.7.98 v sobotu v šest hodin ráno všichni až na Hopa, který přišel jako obvykle pozdě. Na svou omluvu uvedl, že do práce chodí také pozdě. A tím jako by předznamenal celou sérii veselých příhod , vtipů a kiksů, no prostě hopovin, kterými nás po celý zájezd častoval. A když pak ještě přizval v polovině zájezdu vynikajícího projektanta hopovin Lukyho, nebyla opravdu o zábavu nouze. Naše následovníky by mohlo zajímat, že jsme je
Bezesporu všichni lezci slaví první květen - Svátek práce stejně a to tak , že na skalách. Počasí se však zřejmě rozhodlo, že bude letos zkoušet naši trpělivost. A to je od něj velmi nepěkné. Jen někteří zanícení lezci takovou nepřízeň vydrží, ostatní již prodávají materiál , přestávají trénovat a dokonce odjíždějí k protinožcům.
Nějak tak by se dal nazvat sobotní výlet Tomáše, Šimiho a Hopa na Roviště. Přijel tam dokonce i Hynek s Jitkou a Martinem, přestože plánovali výlet do Jury. Nejprve bylo neskutečné horko a dusno, a kolem druhé začalo silně pršet. Lezly se ještě chvíli bouldry a pak již hurá domů.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Milí přátelé jistě byste chtěli vědět, kde jsou Jirka a Jana Vaši lezečtí kamarádi. Řikáte si kam pak se nám asi schovali? Neschovali se umřeli. Často si vzpomenu na tento úvod ze hry divadla Járy Cimrmana ve spojitosti, našeho odchodu do Holandska. My jsme také trochu lezecky umřeli a věřte že se nám moc stýská po těch našich upocených skalkách. Je to tady lezecka poušt a šeď. Občas se sice mihne nejaká akce, která nás vytrhne z našeho veskrze nelezeckého života. A když je pak le
Do Franken Jury se vydala partička nejbláznivějších skalních fanatiků. Fanatiků proto, protože počasí , na kterém je bohužel hodně závislý náš sport, mělo být velmi špatné. Mělo pršet a měla být zima a skutečně obojí nás potkalo. Jenže natrefili jsme na dobré oblasti, nálada byla dobrá a tak nakonec všichni odjížděli nadmíru spokojeni.
Sešli jsme se přesně. Na parkovišti u Výstaviště 25.7.98 v sobotu v šest hodin ráno všichni až na Hopa, který přišel jako obvykle pozdě. Na svou omluvu uvedl, že do práce chodí také pozdě. A tím jako by předznamenal celou sérii veselých příhod , vtipů a kiksů, no prostě hopovin, kterými nás po celý zájezd častoval. A když pak ještě přizval v polovině zájezdu vynikajícího projektanta hopovin Lukyho, nebyla opravdu o zábavu nouze. Naše následovníky by mohlo zajímat, že jsme je
Bezesporu všichni lezci slaví první květen - Svátek práce stejně a to tak , že na skalách. Počasí se však zřejmě rozhodlo, že bude letos zkoušet naši trpělivost. A to je od něj velmi nepěkné. Jen někteří zanícení lezci takovou nepřízeň vydrží, ostatní již prodávají materiál , přestávají trénovat a dokonce odjíždějí k protinožcům.
GPS a mapové aplikace