Dinu Štěrbovou, na první pohled plachou a neklidnou vystudovanou matematičku, coby významnou československou horolezkyni netřeba podrobněji představovat směrem k jejím výkonům skalním a horským. Ne proto, že by nestály za řeč - jako průkopnice ženského horského osmitisícového lezení, s Věrou Komárkovou první dívčí návštěvnice Čo-Oju, je Dina ve své skromnosti říznuté cílevědomou sveřepostí obdivuhodná - její horské kroky jsou nesmazatelně zapsané do dějin československého horolezectví.
Směr vertikální, ve smyslu lezeckém, však není již tím hlavním, co ji do hor žene. Přesto vzhůru stoupá dále... Její humanitární činnost v pákistánských horách je cestou tichých dobrých skutků, které však potřebují pomoc i dalších lidí, aby letité úsilí a energie tímto směrem vydaná, nebyly odkázány jen na dobročinnost úzkého okruhu lidí.
PROJEKT CZECH HOSPITAL
Dina navštívila Pákistán poprvé v roce 1970 jako členka první ČESKOSLOVENSKÉ KARAKORAMSKÉ EXPEDICE. Později se tam vrátila asi patnáctkrát. Spolu s Víťou Dokoupilem (též horolezec a spolutvůrce projektu Czech hospital) se do obrovských, výjimečně krásných hor a lidí, kteří obývají jejich hluboká údolí a kaňony a jejichž život se často nachází na hranici přežití, zamilovali. Stalo se jejich velkým přáním těmto lidem nějak pomoci...
Arandu - Medical camp
Medical camp jsou jednorázové výjezdy lékařů do oblastí se zanedbanou lékařskou péčí, kdy se během pár dní snaží "vyřešit" co nejvíce pacientů.
foto archiv Czech hospital
V roce 2005, v průběhu obrovského a strašlivě ničivého zemětřesení, jehož epicentrum byl právě Karakoram a Himálaj a které zabilo téměř sto tisíc lidí,dostala jejich myšlenka reálnou podobu.
V té době vybudovali spolu s vesničany z Askole a Chonga v dolině Braldu dva vodovodní systémy, jeden na vysokohorských pastvinách u Askole ve 4000m a jeden přímo ve vesnici Chongo.
V následujícím roce 2006 se do Pákistánu vrátili.
Z České republiky přivezli přes Karáčí a Islamabád dva obrovské kontejnery obsahující mobilní skládací nemocnici ze speciálních panelů a množství zdravotnického vybavení, materiálu a léků, které byly určeny jako dar českých lidí trpícím Baltijcům. Bylo extrémně těžké překonat všechny byrokratické nástrahy a překážky, ale nakonec se jim podařilo zásilku bezpečně dovézt po 1000km dlouhé Karakoram Highway, která vede převážně údolím Indu až do Skardu, jež je Správním centrem Severních území (dnes nazývaných GB). Skardu se nachází na horním toku Indu nedaleko Indicko-Pákistánské linie příměří.
Do vesnice Arandu je to ještě 10 km.
foto archiv Czech hospital
Vždy po obtížnějším úseku na sebe auta čekala a kontrolovalo se uložení nákladu.
foto archiv Czech hospital
I takto se musíte v horách Karakoramu přepravovat. Tomuto zařízení se říká "čola" (Arandu 2008)
foto archiv Czech hospital
Arandu - ženy nás vyhlížejí na střechách domů.
foto archiv Czech hospital
Arandu je nejvýše položená vesnice v údolí řeky Basho (3000m), která zde vytéká ledovcovou bránou z ledovce Čhogo-Lungma – ten je jedním z nejdelších ledovců Karakoramu a nachází se v oblasti Haramosh Range. Toto místo je v zimě, po dobu pěti měsíců kruté himalájské sezony, sněhem doslova odřezané od nejbližší civilizace. Převládal zde způsob života, který v určitých aspektech nenaplňoval ani středověké parametry. Průměrná roční zimní mortalita malých dětí v zimě způsobená zápalem plic byla dlouhodobě kolem 10 až 15 dětí ročně, protože přístup vesničanů k lékům a zdravotní službě byl prakticky nulový. Chyběl ale i přístup k čisté pitné vodě, což se nejvíce podílelo na katastrofálních hygienických podmínkách. Téměř všichni obyvatelé Arandu byli postiženi důsledky nedostatečné a nesprávné výživy, co způsobovalo nejrůznější formy chorob, degeneračních příznaků, atd. Řečeno krátce, jednalo se o zakonzervovaný středověký způsob života s mnoha prvky spadajícími až do doby kamenné.
Téměř zázrakem se Dině a Víťovi povedlo v roce 2007 realizovat transport celé zásilky do Arandu - s využitím místního způsobu dopravy pomocí tzv.cargo džípů po extrémně nebezpečné „džípové“ cestě, která do Arandu vede v lavinézních svazích a kaňonech řeky Basho. Tam na předem připravený pozemek postavili celou stavbu z polyuretanových panelů a uvedli do života základní funkci nového zdravotního zařízení.V témže roce na zápal plic neumřelo ani jedno dítě!
Arandu - CZECH HOSPITAL UNIT -
Místo je nádherné.
foto archiv Czech hospital
Arandu - udržet čistotu v zemi prachu bude problém.
foto archiv Czech hospital
Největší problém a zdroj nemocí - hygiena (Arandu 2008)
foto archiv Czech hospital
Ačkoliv cílem jejich mise v roce 2007 bylo dovézt, postavit a uvést do života malou českou nemocnici, čehož bylo plně dosaženo, rozhodli se pokračovat v Arandu při poskytování a rozvíjení zdravotní pomoci i sami, nemocnice ještě nedokázala bez jejich alespoň občasné přítomnosti udržet svůj provoz v zamýšleném rozsahu a potřebnosti.
Místní lékaři říkají, že umí operovat za každých podmínek. Ale co pacient?
foto archiv Czech hospital
Od roku 2008 proto každým rokem zásobují nemocnici léky, které nakupují od farmaceutických distributorů ve Skardu, na celý další rok. Toto je základní činnost, bez které je funkce nemocnice nemyslitelná. Léky a také provoz nemocnice (plat uklízeče a zdravotníka) hradí z peněz darovaných českými dárci včetně jich dvou a jejich rodin. V roce 2008 provedli rekonstrukci do té doby nedostatečného vodovodního systému v Arandu, kterého zdrojem je vydatný pramen pitné vody nacházející se na svazích nad vesnicí. Vybudovali jímací jezírko, sedimentační nádrž a zrekonstruovali systém plastových rozvodů.
Výroba nádrže pro první veřejné sprchy v Baltistánu se solárním ohřevem vody.
foto archiv Czech hospital
Na vodovod jsou patřičně hrdí. Předtím musely ženy nosit vodu na zádech z půl hodiny vzdáleného pramene pod vesnicí.(Arandu 2008)
foto archiv Czech hospital
Vždy, když dojedeme, vyvěsí Aranďané nad nemocnicí českou vlajku. Moc pěkný pocit. (Arandu 2008)
foto archiv Czech hospital
Starosta obce jménem Ali nás radostně vítal. Nemocnici udržel ve skvělém stavu. Na pákistánské poměry zázrak! (Arandu 2008)
foto archiv Czech hospital
Pozvání ke "starostovi" obce. Muž v policejní uniformě je tzv. čokydar - hlídač, který zodpověďně hlídá nemocnici, aby do ní nikdo nechodil v botech, aby bylo čisto, aby nikdo nic neničil. Na výložkách má českou vlajku. (Arandu 2008)
V roce 2009 položili zakoupením terénní Toyoty 4x4, vhodnou pro převážení pacientů z odlehlých údolí v případě potřeby i do Skardu, základy pro motorizovaný záchranný systém. I tento počin později značně snížil statistiku úmrtnosti v případech, kdy pomoc na místě nestačí. Dále rozšířili zdravotní služby v Arandu tím, že angažovali a od té doby průběžně platí pravidelné návštěvy specializované ženské sestry LHV (Lady Health Visitor), která pomáhá snižovat následky komplikovaných porodů a také uvádí do života systém plánovaného rodičovství.
Pohled do jedné z místností nemocnice po našem ročním návratu. Na zdejší poměry čisto a uklizeno. (Arandu 2009)
foto archiv Czech hospital
Pro lepší udržování čistoty v nemocnici jsme natřeli podlahy.
(Arandu 2009)
V roce 2010 navštívili Arandu hned dvakrát: poprvé v zimě (únor-březen) aby se realisticky seznámili se způsobem zimního přežívání, které zdokumentovali obrazem i filmem.
Druhá návštěva toho roku se uskutečnila v létě, kdy z České republiky přivezli a na střechu nemocnice instalovali malou fotovoltaickou elektrárnu. Tento jediný zdroj proudu umožnil uvést do chodu řadu sofistikovaných zařízení, které byly sice součástí původní dodávky, ležely ale bez možnosti použití v bednách. Od té doby tam funguje osvětlení nemocnice, EKG, malý počítač, lednička, mikroskop, kyslíková jednotka a některé měřící a diagnostické přístroje. Též posílili mobilní záchranný systém zakoupením další Toyoty 4x4, takže teď jedna jezdí v dolině Braldu a druhá v dolině Basho. Obě vozidla fungují na základě principu podpory samoudržitelnosti, když si obě na sebe vydělávají poskytováním placeného systému dopravy pro obyvatele obou údolí, prioritu má ale odvoz nemocného či zraněného člověka v případě nutnosti, který je realizován zdarma.
Modlitba za naše auto "Rescue Czech hospital". (Arandu 2009)
foto archiv Czech hospital
V roce 2011 se Dině a Víťovi podařily dvě důležité věci: první z nich byla oprava posledního úseku džípové cesty z Doko do Arandu (cca 20km úsek), který byl již v havarijním stavu po početných zimních lavinách a sesuvech půdy z předešlých let a taktéž po záplavách, které postihly celý Pakistán v roce 2010. Těsně před započetím opravy zde došlo k několika vážným nehodám, poslední si vyžádala čtyři lidské životy a dvě těžká zranění. Když byla cesta opravena, využili ji k přepravě historicky prvního traktoru s příslušenstvím a mlátičky, kterou rovněž, díky pomoci sponzorů, darovali obyvatelům Arandu.
Zatím poslední misijní rok (2012) se pustili do rekonstrukce a rozšíření stávající základní školy, která byla totálně nedostatečná. Také opravili životně důležitý zavlažovací kanál, který zničily sesuvy a laviny a který má svůj zdroj v boční větvi malého ledovce Bargandžo nad vesnicí. Kromě toho vybudovali tři separátní vodovodní systémy pro vysokohorské pastviny cca 4000m vysoko v lokalitách Bargandčo, Sencheca a Gemendok.
Nejvýznamnějším počinem v roce 2013 bylo ukončení stavby „staff housu“, neboli domu pro zdravotníky včetně lékařů (pákistánské i z ciziny), pro pracovníky Czech hospital, další dobrovolníky, případně dozorující pákistánské úředníky. Postavit takový domeček bylo velmi důležité, protože jiné možnosti ubytování kromě stanu na políčkách vesničanů není možné. (K tomuto je před několika lety inspirovala podobná stavba v Askole, sloužící vedle zdravotního zařízení italským lékařům a jejich návštěvám.) Za velkých osobních finančních obětí členů Czech hospital a bez pomoci ČR také zakoupili ve Skardu pozemek o velikosti 30x20 metrů2 pro stavbu malého internátu, sloužícího v budoucnu pro adepty středoškolského studia z Arandu a přilehlých vesnic. Dina s Víťou si již několik let uvědomují, že bez podobné vymoženosti, která jediná může zajistit přístup horalů ke vzdělání, je jejich sen o samoudržitelnosti projektu marný. Hned poté byla zahájena stavba opěrné zdi, ohraničující tento pozemek, která je nutnou funkční součástí každé stavby v poušti. Jako každým rokem, i v roce 2013 byla v září zakoupena zásoba léků na rok u místních distributorů. Léky jsou totiž absolutní alfou a omegou jejich působení v Baltistánu, bez kterého by se zhroutil základní smysl nemocnice. Není nejmenší naděje, že by si je vesničané mohli zajistit jinak a znovu by v zimě začali umírat ti nejzranitelnější: děti, ženy a staří lidé.
I letos pokračují, opět bez státního příspěvku, ve stavbě přízemní části budovy internátu s tím, že v budoucnu by rádi postavili i první patro. Zajištění léků pro chod nemocnice je opět samozřejmostí.
Závěrem
"Není možné, abychom na tomto místě uvedli plný výčet našich aktivit za období 2005-2012, proto uvádíme jen ty nejdůležitější. I z těch je ale patrné, že v naší práci sledujeme podpoření tří nejdůležitějších pilířů, které jedině umožňují přechod od středověkého způsobu života k tomu modernímu: jsou to zdravotní služba, přístup ke vzdělání a poskytnutí nejdůležitějších technických vymožeností, na které domorodci sami nedosáhnou. V současné době spatřujeme jako nejdůležitější moment pro budoucí samostatnou udržitelnost celého projektu přístup ke vzdělání alespoň pro malou skupinku nejnadanějších dětí ve věku od 12 let. Nutnou podmínkou k tomu, aby takoví vybraní studenti a žáci mohli navštěvovat střední, případně vyšší školy ve Skardu, je zajištění jejich ubytování v tomto místě. Proto jsme z vlastních zdrojů koupili v roce 2013 pozemek a ještě ten samý rok postavili kamennou zeď kolem. Teď stavba pokračuje a do zimy by měla být hotová hrubá stavba přízemí. Špatné je, že nemáme dost peněz ,abychom mohli zaplatit platy několika lidem (zdravotník,uklízeč, ženská sestra, učitel a holky, které fungují jako porodní báby.) Je pro nás náročné a téměř nemožné zvládnout z běžných prostředků podobných těm, které jsme získali v minulých letech a vlastních zdrojů vše zafinancovat. Proto si dovolujeme oslovit všechny potenciální partnery a sponzory, kteří tak jako my vědí, že přístup ke vzdělání je nejzákladnější systémovou podmínkou pro realizaci každého pokroku, aby nám pomohli. Předem Vám za Vaši pomoc, či nalezení sponzora, děkujeme."
Činnost Czech hospital dokumentuje film, který vznikal průběžně od r. 2006 v Západním Himáláji.
Sdružení Czech hospital, jehož členy jsou dva manželské páry - Štěrbovi a Dokoupilovi za dobu své působnosti na území Pákistánu zrealizovali tuto konkrétní pomoc:
- vybudování vodovodního řádu v oblastech Arandu, vesnici Ghon,na pastvinách Bargandzo, Gamendocm a Sencecha
- zakoupení dvou terénních aut, traktoru a mlátičky
- oprava a rekonstrukce tří mostů přes řeky Basho, Khero a Kharforo
- rekonstrukce 20 km dlouho "jeepové" cesty z Doko do Arandu
- rozšíření a oprava školy v Arandu
- postavení ubytovacího zařízení pro lékaře v Arandu
- opravení džoly (lanovky) přes řeku Basho
- darování a instalace mikrochirurgické oční operační jednotky v DHO nemocnici ve Skardu
- zajištění pravidelného nákupu léků a úhrady platů za personál
- zaplacení kursu na porodní asistentky dvěma dívkám z Arandu ve Skardu
- zajištění stáže MUDr. Niaze ze Skardu ve Fakultní nemocnici Brno
Tato humanitární mise však kromě obrovského nezištného úsilí a nadšení Diny a Víti funguje též díky veliké podpoře mnoha ostatních dobrovolných pomocníků ať už z Čech či jiného území.
Všem patří díky.
Czech hospital získal v roce 2010 prestižní ocenění předávané prezidentem České republiky "Zlatý záchranářský kříž" v kategorii "Humanitární čin mimo území České republiky".
Registrace
Metodika
lezec.cz
Dinu Štěrbovou, na první pohled plachou a neklidnou vystudovanou matematičku, coby významnou československou horolezkyni netřeba podrobněji představovat směrem k jejím výkonům skalním a horským. Ne proto, že by nestály za řeč - jako průkopnice ženského horského osmitisícového lezení, s Věrou Komárkovou první dívčí návštěvnice Čo-Oju, je Dina ve své skromnosti říznuté cílevědomou sveřepostí obdivuhodná - její horské kroky jsou nesmazatelně zapsané do dějin československého horolezectví. 
GPS a mapové aplikace