Libor Hroza: minirozhovor o Svěťáku v rychlosti a olympiádě
Rozhovor s Liborem Hrozou o stříbrné medaili ze svěťáku v Číně, o ulitých startech, o dalších plánech a o lezecké trojkombinaci na olympiádě:
Ahoj Libore, gratuluji ke stříbru! Jaké to bylo?
Děkuji! Po kvalifikaci jsem se moc necítil, že bych někde našel sílu na lepší čas a boj o medaili, ale pak mě něco nakoplo a už to šlo.
Dva ulité starty ve finále. Jak to? To se stává. Někdy to je nervozita a někdy taktika. Většinou, když někdo ulije 2x, tak to je o taktice, protože po jednom ulitém startu si na ten druhý prostě počkáš déle. Riskuješ pouze pokud víš, že musíš. A to já musel. Na začátku sezóny nemívám takovou formu, jakou bych si představoval a cítil se neohroženě.
Na IFSC je čerstvě video z rychlosti, kde lezeš snad finále a tvůj soupeř má čas méně než 5.83? Z čeho to je?
To je z finále, ale mně tam zazněl signál, že jsem ulil start, a tak jsem zpomalil, ale když on lezl dál, tak jsem taky pokračoval..
Nakonec to byl ulitý start, šli jsme znova, a to jsme ulili oba, ale já byl out, protože to byl můj druhý.
Vždycky je lepší nejdřív bojovat a pak zpětné třeba dávat protest.
Liborův ulitý start ve finále
Libor Hroza na stupních vítězů
Jak se připravuješ na další závod teď o víkendu v Nanjing tedy opět v Číně? Podařilo se mi kontaktovat institut sportu v Nanjingu a domluvit se s nimi na tréninku. V tom areálu mají asi všechno na všechny sporty, co snad existují. Jinak relax na pokoji a neustále se snažím všemi způsoby připojit k FCB.
Poslední dobou působíš v Kanadě? Jak tam žiješ, pracuješ, lezeš? Žiji a trénuji ve Victorii na Vancouver Island, kde mi vytvořili kvalitní podmínky na trénink. Jinak se věnuji kanadskému juniorskému týmu a některým závodníkům pomáhám s přípravou na závody. Lezení tu nějaké je, ale přece jen je lepší skočit na trajekt a jet do Squamish.
Jaké máš plány? V příštích měsících, pro letošek i dál? Plán je začít trochu víc lézt s lanem a možná zkusit závodit v boulderingu, ale to je zatím hodně otevřené. Uvidíme po Paříži.
Aktuálně se debatuje o navrhovaném formátu lezení pro olympiádu. Adam Ondra je proti kombinaci obtížnosti a boulderingu s rychlostí, jak se na to díváš ty? Na začátek je potřeba si přiznat, že skalní lezení a závodní lezení se od sebe vzdaluje čím dál víc. Rychlost byla vždy čistý sport, taková atletická forma lezení, se skalním lezením natož s lezeckou životní filozofii toho nemá moc společného. Jde v ní jen o závodní výkon. Jenže to už je i v boulderingu a v obtížnosti. Ano, jsou to pořád hravější disciplíny a trénink není tolik jednotvárný jako u rychlosti, ale pokud chceš být výborný závodník, tak ten prostor na hru (skály) prakticky moc není. Musíš prostě systematicky trénovat, regenerovat, dobře jist a spát, a to výjezdy do skal moc nedovolují.
Další odklon nastal charakteristikou závodních boulder problémů, kdy se do lezení dostávají prvky parkour. Jediná obtížnost se ještě drží a alespoň připomíná skalní lezení, ale i to se může změnit (boj s anorexií, změny pravidel kvůli divácké atraktivnosti).
Já bych řekl, že se z lezení konečně stává seriózní sport a ne jen životní styl. Vznik závodní trojkombinace posune lezení zas kousek dál od toho skalního. Které je stejně tak daleko, že někteří mladší závodníci ze SP v obtížnosti lezou na skalách sotva 3x v roce, takže se toho vlastně moc nezmění. Jen vznikne nový vítěz, který nepoleze 9b a ani 5.50s, ale 8c a zároveň 5.80s. Trojkombinace je z toho důvodu, ze OV vždy chtěl rychlost na OH a IFSC zas obtížnost. Jenže pokud by bouldering zůstal mimo OH, tak by jako závodní sport prakticky zanikl. Ten odklon k obtížnosti a rychlosti by pro tak malou disciplínu znamenal konec.
Adamovi se nedivím, že je z toho mrzutý, protože ani já ani on (přestože je vynikající ve dvou ze tří disciplín) nemáme moc šancí vyhrát OH, což prostě zamrzí. Ale to se ještě může změnit, pokud by prošly pravidla výrazně bodově zvýhodňující vítězství v jakékoliv disciplíně :)
Správně říkáš Většina. On názor rychlostního lezce, není pro někoho kdo chce mít opravdové(normální lezení) na OH moc důležitý. Jeho názor chápu, nepřu se s tím, že vývoj nějak tím směrem jde, ale souhlasit s ním nemůžu. V
yloženě bych obrátil jeho výrok, že "Z lezení se konečně stává seriózní sport a ne jen životní styl" na "Z lezení se stává už jen sport a přestává být seriózním životním stylem."
Chápu jeho názor, ale prostě na lezci zatím diskutují lezci a lezci by rádi OH s lezením, které (ať si Libor říká co chce) připomíná ve formě obtížnosti a boulderu to skalní stále hodně. I když záměrně jmenuje Libor opačné individuální případy stále platí, že špička na skalách leze a v nějakém období i výhradně. Zato úplně souhlasím s přirovnáním rychlosti k atletické disciplíně. Tím sám Libor vlastně říká jak moc se tyto disciplíny liší.
Zajímalo by mě, kdo ze špičky v obtížnosti leze na skalách. Zejména ve srovnání s tím, kolik času tráví tréninkem na stěně a jinde. Myslím, že má Libor pravdu, že se plast vzdaluje od kamene čím dál víc a je to logický vývoj, protože se trénink specializuje na plast, aby byly závodníci lepší na něm.
Ostatně si vzpomínám, že na jednom závodě světového poháru v boulderingu dali do převisu solidní žábovici a většina závodníků jí chytala jako chyt za hrany a poté popadali.
No kdybys vzal všechny loňské medailistky a jejich nedávné přelezy:
Mina Markovič - Histerija, Digital system, La fabela pa la enmienda
Janja Garbret - Rollito Sharma extension flash, La Fabelita flash, Miza za šest
Jessica Pilz - Joe Blau, Mind control
Jain Kim - Reini’s Vibes v roce 2014
Anak Verhoven - Era Vella, Ma belle ma muse a viděl jsem jí přeběhnout Ultimate Sacrifice
Anna Stoehr je výborný příklad. V době, kdy měla nejlepší závodní úspěchy (asi rok 2011) opravdu skoro nelezla na šutrech.
Jessica Pilz je také výborný příklad, protože má nejtěžší cesty na skalách vylezené jen v prosinci 2015, tedy po závodní sezoně.
Pardon, ale těch pár výletů na skály za rok to v mnoha případech nezachrání. Fakt je, že drtivou většinu času tráví jinde, než venku a je to trend. Neříkám, že nejsou výjimky.
No hotová smršť protipříkladů. Ještě k tomu sporných. Je jasný, že když chce někdo ukázat, že je dobrý na závodech pustí se hlavně do nich, ale už jen, že na ty skály i tyhle tvé protipříklady vyrazily znamená, že k nim mají alespoň nějaký vztah. O tom, že je postupný trend nárůstu skoro čistých překližkářů se nepřu. O tom, že by to mělo vytvořit na OH paskvil už ano.
A viděl jsi třeba jejich komentáře u fotek ze skal? Hodně jsou ve stylu tak jsem si odskočil do skal, zbombil cestu xy a teď je čas zas se vrátit do tréninku. Přesně jak říká Sysel v prosinci po sezóně.
Je to tak, jak píší ostatní. Špička samozřejmě na skále leze. Ale leze tam až v období, kdy má po mezeru v závodecha přípravě. Výkony jsou samozřejmě dobré, vždyť mají natrénováno. Ono spíše jde o ten přístup. Řada lidí má skály jako prioritu a lezou hlavně na nich, překližku mají jako občasné nutné zlo přes zimu. A výkony na slále jsou u nich na prvním místě. Ale závodníci obvykle mají prioritu překližku, lezou a trénují především na překližce, tak je pro ně základem a tím hlavním. Když jdou na skály, je jen jakási odbočka, kde díky tréninku jsou schopni podat slušný výkon, ale není to pro ně to, kam směřují a v čem se chtějí realizovat. V mnoha případech lezou závodníci ve skalách hlavně kvůli sponzorům, protože sponzorské smlouvy obvykle obsahují i ujednání o tom, kolikrát se kde objeví nějaký článek nebo video. A podobného PR na lezeckých servech a časopisech se dá dosáhnout právě přelezem ve skalách. Takže ano, světová lezecká špička leze i ve skalách, ale důvody a motivace jsou zde úplně jiné.
Váše jsem psal, že nelezou na skalách oproti tomu, kolik času tráví závody a tréninkem a na tom trvám. Poté jste s Petrem uvedli příklady lidí, kteří podle Vás lezou a já vybral dva z nich, na které můj výrok stoprocentně sedí.
Fakt je ten, že lidé, kteří lezou světová čísla na skále, jsou skutečně často závodníci, ale jejich čas strávený na skále je mizivý. Nehledě na to, že je dobré si povšimnout, že drtivá většina cest je lezena na vápně (které je plastu prostě nejpodobnější) a v teplých krajích (kde je teplo, když není závodní sezóna).
Nenahrává současný formát spíše Liborovi? Kdyby na zlato stačilo 8c a 5,8s, tak by měl větší šance Libor - nebo?
zapracuje trochu na bouleringu a je to
No však se to tu píše od začátku, že Adam Ondra si stěžuje a vyhrožuje bojkotem hlavně proto, že v rychlosti toho moc nedá, což mu vyhlídky na případné celkové vítězství dost kazí :-) Jo, kdyby se na oh udělal dvojboj obtížnost a boulder, to by bylo chvály :-)
Pokud bude rozhodovat umisteni v jednotlivych disciplinach, jako je to v kombinaci svetoveho poharu ted, tak nemaj sanci spis lezci na rychlost. Adam uz parkrat kombinaci tri disciplin vyhral (matne tusim celkove SP a na Rock Masteru), tak bych byl s tema vyrokama na jeho ucet opatrnejsi. A taky vylezt 8c+ cestu a rekneme 4x 8A+ boulder je neco jineho nez lezt 7+, to je tak k sancim atletu (rychlo lezci jsou spis atleti..). Pokud cesty budou lehci a skonci vic lidi se vsemi topy a bude rozhodovat rychlost, tak o lezeni uz opravdu nepujde...
Co já vím od Libora, tak ve hře jsou tři tipy pravidel. Pouze jeden z nich, a to ten nejméně pravděpodobný, dává Adamovi či Liborovi šanci získat medaili.
nesouhlasil bych moc s tim zanikanim boulderingu mimo oh. v soucasnosti je bouldering divacky nejatraktivnejsi disciplinou ze zminovane trojice a co si budem nalhavat - oh je jednou za 4 roky a sice sou oh medaile cenena komodita, ale stejne tak jako u ostatnich sportu zustavaji nejrelevantnejsi svetaky. mozna vznikne nejaka serie v olympijskym lezeckym trojboji (skoro urcite, komu by se proboha chtelo trenovat s ctyrletym cyklem?! ok, dycky se nejakej magor najde..), ale o udrzeni se samostatnych disciplin moc strach nemam.
Skoda zeto neni TYMOVEJ trojboj... neco jako stafeta pro 1-3 lidi :). Adam by nam odbuldroval a odobtinzostnil, a Libor by nakonci skocil pro top. Aspon nejaky tutovy zlato do CR:))
To je ale geniální nápad! Jako vážně! Nikdo ze sportovců nebude muset podstupovat dehonestující soutěž s profíkama v disciplíně, která ho vůbec nezajíma a rozdělí se tím jedna sada medailí...
To je Geniální. A pro česko dosti výhodné, ale to nevidím jako podstatné. hlavní je, že je to důstojné pro sportovce.
To jak se tu občas ozve pomluva, že někdo kňučí a nechce se naučit disciplínu v které zatím nevyniká je ke zblití.
divný akorát to že se prej z lození stává sport, jediný co se změnilo, že si musí člověk dávat pozor v zimě aby mu na stěně na hlavu nespad rodící se sportovec, ČR asi nemá vliv na to co na OH bude, jestli se tam lezení dostane nebo ne vlastně zajímá jen závodníky a ty kterým z toho kápne, oddělit sport od ČHS a je to, aspon si to můžou dělat po svým
Jenže pokud by se to opravdu dostalo na OH, tak se ČHS oddělit nenechá. Naopak bude na závodním lezení parazitovat ještě víc. Jedině že by se sebrali skalní lezci a odešli. A byl by klid. Ale že by se ČHS vzdalo závodního lezení, tomu nevěřím.
Já myslím, že žádný český závodník se na první OH nenominuje. Ale Čhs tam určitě pošle nějakého bafuňáře. A náklady na něj dá do kolonky "ostatní výdaje"
Tak jako teď za první čtvrtletí komise soutěžního lezení zveřejnili kam jdou peníze a obě komise dospělých i mládeže. A u obou je částka téměř 70 tisíc. Takže soutěžní lezení celkovou částku téměř 140 tisíc dá do kolonky ostatní výdaje. Čhs je tudíž velice transparentní.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Rozhovor s Liborem Hrozou o stříbrné medaili ze svěťáku v Číně, o ulitých startech, o dalších plánech a o lezecké trojkombinaci na olympiádě:
GPS a mapové aplikace