Pro zájemce o lezení v severní části Jeseníků a Rychlebských hor byl připraven nový lezecký průvodce.

Kvůli dostupnosti pro širokou lezeckou veřejnost byl umístěn na internetové stránky www.lk-javaanes.ic.cz . Kromě původních cest byly do průvodce doplněny informace o cestách nových a také nezbytné informace o stavu jištění, a zajištění cest vůbec. Pro případné zájemce a nezasvěcené bych dané oblasti aspoň stručně představil.

Nejznámější a nejnavštěvovanější oblastí jsou Čertovy kameny, pegmatitové věže v blízkosti Jeseníku. Pro lezení je charakteristické lezení především po oblinách. Náročnější lezení naleznete v mírně převislých stěnách. Vede zde více jak 100 výstupů všech stupňů obtížnosti s odpovídajícím jištěním. Lezci zde nejčastěji zamíří k věži Pekelník, kde si své najdou jak pohodáři, tak hrotiči. Mezi klasické cesty, které stojí za to si vylézt patří určitě Květina (5+) a jednokruhová vyhlášená Pískařská cesta (6+), která prověří hlavně váš morál. Pro sportovní lezce stojí za to vlézt do asi nejhezčí cesty na Čerťákách – Mojmírovy cesty (7+) 30 metrové dardy, kde čím víš lezete, tím vám víc teče do bot, nebo Extravagance (7+) a Exkrementu (8-) snoubící všechny tři základní lezecké dovednosti. Jako v jediné oblasti se zde setkáte i se dvěmi 9-tkovými cestami, lezitelné už jen pro opravdové bouchače. Na Hlavní věži si najdou své spíš 6-tkový lezci. Super cesta Letecká (až 6 dle varianty), nebo Bordel v očích (6-), nenechají vaše ruce moc odpočinout. Pro ještě větší pohodáře jsou tu Plotny s řadou spíš technických cest do obtíží 6+. Podívat se do cesty Přes převis (5+) nebo Sodomy (6+) stojí za to. Kolem Ploten je také řada bouldrů, nejhodnotnější jsou pak na malé věži Pankáč, kde už je síly opravdu potřeba víc. Poměrně opomíjené jsou pak věže Bělák a Kostelník nacházející se na protějším svahu kopce. Menší Kostelník nabízí pouze pár kratší, ale zajímavých cest jako jsou Kostelní myši (5+) nebo Kalač (4+). Zato Bělák je už jiné kafe. Kdo nelezl Zlou cestu (5+), nebo Cestu přátel (5+), dlouhé krásné cesty, jako by na Čerťákách ani nebyl. Zajímava je opět Mojmírova cesta (6+) přes několik převisů po madlech, ale i sportovní cesty Konec rakvářů (8-) a Démanty noci (8-) s náročnými bouldry, které odnesou hlavně vaše prsty.


V cestě Přemyslovské rock´n´wall na Třech kamenech
foto by © Asu



Kousek na jih od Jeseníku u obce Bělá se nalézají skály tvořené břidlicí s řadou klasických cest, kde rozhodně oceníte své friendy, stoppery a další nářadíčko. Borháky a nýty jsou odjištěny pouze sportovní cesty v sektoru Převislá a Hraniční skála. U těchto cest se vesměs jedná o vytrvalostní lezení v mírně převislých stěnách případně i s několika kratšími stropovitými převisy. Za přelez na Převislé rozhodně stojí převislý sokolík Na ostří nože (6), kde krásný madlovitý sokol přechází v opravdovou žiletku a Charybda (7-) vytrvalostní cesta se zajímavým bouldrem na konci. Na Hraniční skále pak Kastrace (7), nachcávací cesta s dvěma většími převisy, nebo Frantova (7-), kde vás na konci čeká technické překulení ze stropu. U obce Bělá nalezneme i opuštěný lom s tzv. Kalafatičovou plotnou s několika cestami, které prověří správnou techniku nohou v hladké plotně.

U obce Rejvíz jsou to pak dvě oblasti spíše pro horaly – Bleskovec, tvořený křemenem s řadou lehkých cest a s pouze několika převisy, kde vedou nejhodnotnější cesty – Bobův dred (6-) a Údolní (6+), ve kterých se trochu vytrvalosti a morálu hodí, cesty jsou totiž jištěny pouze kusy železa, kterým se kdysi říkalo skoby. O něčem jiném je pak Dvojspára (7-), kde pro jistotu nenajdete nic, zato ale výborně zajistíte vklíněnci. Pro pohodáře doporučuji Velkého Mogula (5+), který je jednou z nejhezčích cest oblasti.

Jižně od Revízu je to druhá oblast u zříceniny hradu Koberštejn, tvořená břidlicí. Pro klasiky určitě komín Dromedár (3-), nebo Hradní komín (2), pro požitkáře pak jedna z nej cest celého okresu, a to opravdu krásná Čarokráska (6+), stav jištění sice nedoporučuje byť jen jednou zaváhat, ale odměnou je pak nádherný výstup středem převislé stěny. O kousek dál na skále Korálek si pak své výstupy užijou opravdu všichni, kdo nepotřebují jen bouchat, ale zalézt si Jen tak (5)…Za Korálkem pak poslední věžička – Lesní muž s řadou nedlouhých vytrvalostních a bouldrových cest opět s pochybným jištěním.

Jednou z nejstarších navštěvovaných oblastí jsou Obří kameny, s kompaktní skálou. Na zajištění se hodí nějaké to železo, ale v náročnějších místech potkáte i docela dobrou skobu. S výjezdem pod skály na kole pak určitě za den potrénujete opravdu všestranně.

Mekkou zimního lezení a hákování je Údolí říčky Branné, kde v dost zarostlých stěnách a málo kompaktní skále, naleznete mnohdy velmi náročné mixové, či drytoolové lezení se špatnou možností jištění. Výjimkou jsou snad pouze cesty Tlustá berta (5) na Hrad, spára


foto by © Asu


Mixové(Alojzov) a drytoolové (Podzámčí) lezení v údolí Branné
foto by © Asu

přecházejíci komínem až do převisu a Zádušní cesta (5+) ve Stěně sv. Jana, které se dají lézt bez problémů i v létě. U ,,zkamenělého“ Pasáka si na své přijdou kromě drytoolistů i háčkaři, kteří mohou vyzkoušet své umění ve střechách Velkého pilíře s na místní poměry náročnými hákovačkami – Šumperskou cestu, nebo její variantu (5A2) vedoucí středem případně pak levým okrajem střech. Quo vadis (5+A1) s náročným stavěním do převisu, nebo pro začátečníky cestu Vzpomínka na Jorasses (6- A2e) - vynýtovaný žebřík, zato ale s náročným volným dolezem nepříjemnou širočinou a převisem.

Naproti tomu Josefovské skály skýtají krásné lezení v pevné skále po oblinách. Kdo se sem podívá určitě si přijde na své. Jištění jsou sice většinou staré nýty a skoby, ale vše drží a něco je navíc dojištěno kruhy. Plotnami vedou krásné cesty ,,komedie dell´art“ Pierot (7), Kolombína (6+) a Harlekýn (6+), které mohou být oříškem i pro skutečného profíka.


foto by © Asu

Poslední oblastí severu Jeseníků jsou Tři kameny u Nových Losin. Jedná se o pevnou břidlici a své si najdou jak horalové, tak sportovní lezci. Lehčí starší cesty nejsou jištěny, nebo potkáte pouze nějaké to železo, novější cesty jsou však již jištěny nýty a skobami. V cestě The fool on the hill (5-) sice dojem kazí červené tinmarkry, napovídající kudy lézt, ale plotna je jinak pěkná. Oproti této cestě je pak cesta Člověka nečeká žádna útěcha (5+) úplně jiné kafe. Jediná skoba uprostřed nejistitelných ploten je jakýmsi jediným světlím bodem a lezec si musí nabalit do módžo pytle i trochu morálu, plotna však za to stojí. Pro bušiče jsou tu pak velmi ladné cesty v úchvatné hladké stěně hlavního kamene – Piňonova cesta (7+) a Dvacátá (7), nebo Střecha (8) s náročným bouldrem a skokem (možná to jde i staticky) a vytrvalostním lezením ve střeše.


Vydatným stavěním k hodinám….ale i v hákuvce se zapotíte při volném lezení
foto by © Asu


V podhůří Rychleb můžete kromě řady žulových balvanů a věžiček objevit tři lezecky zajímavé lokality. První je Smolný, okrajová stěna s několika věžemi a balvany. Na pohled si člověk okamžitě vzpomene na český písek a charakter je opravdu podobný. Lezec tak musí sázet především na dobrou techniku nohou. A na doporučení? Když nalezete do jakékoliv cesty nebudete zklamáni. Jištění oproti jiným oblastem je také lepší. A na své si přijdou i boulderisti, na balvanech a minivěžkách vede řada náročných bouldrů i highballů. Venušiny kuličky (6A+) nebo delší technická plotna Adršpašská (6A) potěší nejen přelezem, ale i odhodláním vůbec dolézt.

V podhůří pak příroda boulderistům nadělila ještě jednu menší oblast  - Větrnou hůrku. Zatím zde bylo vylezeno jen pár bouldrů, ale vše nasvědčuje tomu, že další zima budu pěkně těžká. Můžete se tu poprat se zatím nejtěžším jesenickým bouldrem Bucharem (6B+), vedoucím hladkou plotnou s hodně špatnýma nohama.

Druhou oblastí je Píšťala, což je vlastně jediná věž na stejnojmenném kopci. Do lehčích cest je potřebný matroš, do těžších vytříbená technika. Kulatá hrana (8) má doposud pouze jeden volný přelez. Z lehčích jsou zajímavé cesty Kaple (6+) a Mojmírova (7), kde si pořádně užijete rajbuňků.



Hladký rajbuňk, je možné občas zhypnotizovat
foto by © Asu


Poslední žulovou oblastí jsou Princovy skály u Žulové s řadou kratších cest technického charakteru. Jsou výborně odjištěné a problémy většinou řešíte u jištění a nemusíte se bát jak na písku. Přípotoční (6-) nebo Druhá technická (6+) patří k těm z nejhezčích.

Samotné Rychleby skýtají řadu možností. Pro pohodové horaly jsou to Řeznické skály. Kdo by odolal Uzenému kolenu (6-), Ovárku (5-) nebo Škvarkům (4)? Ke svačině si však určitě přibalte hodně železa, bude se hodit.

U Bílé Vody na hranicích s Polskem naleznete mnoho klidných míst, v posledních dvou oblastech, se ale vašemu srdci rozhodně zvýší tep. Monumentální stěny do 40 metrů a k tomu o to míň jištění. To jsou Šafářka a Kraví skály.

Šafářka je největší stěnou Severní Moravy. I přesto, že tu vede pouze pár cest, tak se nemusíte bát, že po jednom dnu odejdete s tím, že není co lézt. Cesty jsou dlouhé a pár friendů, či vklíněnců se hodí. První cesta, která vám padne do oka je Šafářka (7+), vedoucí přes výraznou střechu uprostřed stěny. Po odhodlání vyklonit se do střechy vás překvapí, jak stropová spára dobře bere. O to víc se pak však musíte poprat s výlezem, ve kterém můžete ukázat jak dobře jste cvičili přes zimu na překližce. Druhá délka (6+) je pak už jen procházka v mírně převislé stěně a s lehkým dolezem na vrchol. Z čistě vytrvalostních cesta to pak je Podraz (6-) a Kratochvíle (7-), do kterých se hodí dost delších smyček na zmenšení tření lana. Do lehčích cest je pak nezbytností dost železa, nebo naopak morálu…                                                                             


S úsměvem se leze líp (Kratochvíle – Šafářka) 
foto by © Asu


Poslední oblastí jsou Kraví skály. Na nich zaujme opět obrovský střechovitý převis s cestou Přes střechu (A2), která má zatím pouze dvě opakování a žádný volný přelez. Zajímavostí lezení na Kravkách je nutná lezcova vytrvalost. V cestě za 5 musí očekávat každý krok za 5 a navíc bez možnosti odpočinku a tak v nějaké 7 už dostáváte pořádně pokouřit. K nej cestám patří Plotnové variace (7) a Vítr v gatích (7-) v hlavní 30 metrové plotně (pozor, spodní pás do výšky asi 4 metrů je trochu lámavý) nebo Cesta Svěžesti a Zdrženlivosti (obě 7-) ve vedlejší plotně. Pro nenabušence příroda postavila pěkný kout s převisem v cestě Pastýř (5-). K jištění je nutno dodat, že jsou zde jak staré, tak nové nýty a poměrně dost skob. Do lehčích cest se hodí i něco na dojištění.

To by bylo ve stručnosti vše ke skalám, pro mnohé, na dálném severu. Jak vyplynulo výše jsou to většinou oblasti málo navštěvované a spíše horského charakteru. Do bágla tak kromě dostatku železa doporučuji i helmu a prsák. Koho popis neodradil, tomu přeji mnoho krásných výstupů!!

Zdroje:

LK JAvAAnes