Škoda že o nich nemůžu napsat, kde všude čekají na vaše tupé cepíny a obroušené mačky. Několik diskutérů z tohoto serveru a pár činovníků z Českého horolezeckého svazu by mne totiž za to roztrhalo zaživa. Prý bych tak nahrával ochranářům a zároveň nalákal do ledových oblastí příliš mnoho lezců.
Tak aspoň trochu slovem a hodně obrazem:
V Labské jámě je obvykle plastický led od kolmých pilířů po šedesátistupňové žlaby. Pro specialisty se najde i pár glazur a záclon. Vloni jsem měl čest nějaké vylomit a nějaké metry nalétat do skoby, kterou jsem na třetí pokus ohnul.
Krkonoše Labský důl
Navorská jáma za rohem nabízí položený žlab a celou stěnu s nejistými kolmými a převislými ledovými záclonami.
Krkonoše Labský důl
Krkonoše Labská jáma
Krkonoše Labská jáma
V Pančavské jámě vedou mnoha délkové mixové a sněhové túry. Zatím jsem s nimi neměl tu čest, protože buď hrozily laviny nebo nebyl led. Proto z nich neuvidíte ani fotku.
V Labském dole na konci stezky Buď fit bývá led tvrdý a štípavý, protože oblast je v údolí a ještě k tomu ve stínu. Vedle sedmdesátistupňové až kolmé stěny se dá na obou stranách Labe najít i několik pěkných krátkých ledíků na místních šutrech.
V údolí Velkého Štolpichu je pro začátečníky zamrzlý Velký vodopád, na jehož padesáti metrech si lze vyzkoušet vše od chůze v mačkách na sněhu až po šedesátistupňový výšvih.
V údolí Velkého Štolpichu
V údolí Velkého Štolpichu
Nad Maiwaldovou smrtí vpravo ve svahu jsou pěkné zaledněné skály a vlevo pod ní dva kolmé ledové stupně.
Černý potok nabízí vodopád a položené stoky ve stráních pod ním. Odtud také žádnou fotku nemám.
V lomu pod Oldřichovským sedlem se plazí několik ledopádů. Všechny mají blízko ke kolmici.
Jizerky Oldřichov
Jizerky Oldřichov
Povolení lézt na soukromém pozemku dostanete v lomařském domku.
Kdybyste přece jenom potřebovali o krkonošských ledech něco vědět, podívejte se do prastarého průvodce Nepískovcové skály a na internetovou stránku http://pruvodce.webpark.cz
Kuba Turek, jakubturek@seznam.cz
Registrace
Metodika
lezec.cz
Tak nám letos v jizersko-krkonošských Sudetech narostly pěkné ledíky.
Týden po zveřejnění prvního z připravené série článků z dvacet let starých HOR dostáváte další. Vyšel také v buletinu číslo 16 (bylo to skvostné číslo) a protože v originále
Většina vás lezců, kteří právě teď nelezete po nějakém tom rampouchu, či zrovna nehoblujete překližku, sedíte doma za oknem a netrpělivě vyhlížíte první sluneční paprsky.
Jsou to asi dva měsíce, kdy Petr Jandík vytáhl ze sklepa zaprášené, dvacet let staré desky a zveřejnil tady článek Příjemné pády. Článek ve mně vyvolal
Dokonalé video, ke kterému není téměř co dodat.
Jitka kuhn Gaberová skončila ve třetím závodě IWC 2003 na 12. místě
Nevím zda mohu zařadit do cyklu o opomenutých lezeckých oblastech Francie s podtitulem Francie není jen Buoux,
V neděli jsme byli s Marťasem objevovat nové oblasti na Bouldrování u Přeštic. Znáte to. Byli jste kdysi dávno v nějaké zapomenuté oblasti, kam téměř nikdo nejezdí, protože limita kvality těch skal se blíží k nule (ne bo spíš k mínus nekonečnu), a přeci jen se vám s odstupem času zdá, že to byla naprosto bezkonkurenční oblast skýtající jistě ještě mnoho možností minimálně pro bouldering.
Ano