Opět jsem zavítal na Brumlovku a donesl rozpis, jak bude otevřeno. Byl jsem tam v úterý 4.12. od šesti večer a bylo tam, bych řekl, neúnosně přeplníno. Čekání na cesty, které pak každý leze třeba 6x, aby neztratil pozici. Tragédie. Doufám, že vyrostou v Praze další stěny, jak prorokuje Oliváč. Někde směrem na Černý most by se mi to moc líbilo.
Rozpis hodin Brumlovky:
Sedíme v Petrový káře a valíme to po dálnici směr Chamonix. Ráno jsme vypálili z Vimperka a až na nějaký drobnosti, něco jako že Petr neměl papíry od auta, všechno běží jak na drátkách. Těším se jak malej kluk. V březnu nás vyhnalo špatný počasí a od tý doby mám velkou chuť vrátit se do údolí Arvy a něco pěknýho si vylízt. Petr je naladěnej úplně stejně. Už abychom měli v rukou tu nádhernou oranžovou žulu, už abychom tam byli
Cao,
ve ctvrtek 6.12.2001 promitne sve diaky z Patagonie a Karakoramu znamy borec a dobyvatel zenskych srdci Mara Holecek. Nekolika diaky si zaroven pripomeneme paradniho clovicka Filipa Silhana. Zacatek promitani bude v 19:30 hod.
Lezeni v ruznych oblastech svycarska
- Leysin
- Col du Pillon
- Col des Mosses
- Val di Mello
- Grimsel
- Eldorado
- Mittagfluh
- Handegg
- Räterichbodensee
- Skalky u Meiringenu a Interlakenu
VYSOKÉ TATRY 3. prosince (zpravodaj ČTK) - Dva mladí Češi zahynuli o víkendu v nejvyšších slovenských horách. Jak řekl Jozef Koršala z Tatranské horské služby, neštěstí se odehrálo v masívu severní stěny Malého Kežmarského štítu.
Podle Koršaly k tragické události došlo v neděli krátce po deváté hodině večer během výstupu dvojice českých horolezců. Oba, 24letý Petr A. a jeho o rok starší kolega Vilém P., vypadli z jistícího stanoviště a zřítili se do hloubky asi 150
Opět je zde další z rozhovorů, které jsme udělali s lezci z Ukrajiny při našem výletu do Cereda. Nyní několik slov od mladičké a nadějné Olgi Šalaginy.
Tak jsme se vypravily z Plzně za demarkační linii na východ do zóny osvobozené sovětskou armádou. Bylo nás tři: Hop, Luky a Martin zo Slovenka.
První dvě třetiny výpravy (L&M) vyrazily nejdřív na Brumlici, kde lezli do skoro roztrhání svých těl. Před pátou odpolední hodinou naštěstí lezbu ukončily a pelášily ke koni s Vaškem, kde měly sraz se třetinou zbývající.
Hop u koně opravdu náhodou tou dobou pobýval a tak nezbývalo než vyrazit hlebat BéBéčko, kde jsme měli sraz s Oliváčem. To (BB) jsme opravdu také náhodou po čase nalezli ( ale ještě bez Oliváče ) a tak nezbývalo než usednout ke stolu označenému HOP ( rezervačky fungujou naprosto multi %-ně) a začít jíst a pít co hrdlo ráčilo. Po lehkém posilnění jídlem i pitím ( zpětně reaguji na Lukyho, který kdys dávno odmítal Staropramen - Luky byl vůl, Staropramen je dobrej ) nezbývalo než bouldrovat do opětovného ( u Hopa prvního ) roztrhání veškerých těl našich. Je to tam fakt dobrý, něco takovýho by jsme u nás na západě taky potřebovali.
No a potom přišel Oliváč a zase jsme hodovali. Ukázali jsme Oliváčovi jak se u nás v Plzni rozlejvá pivo po stole ( neznal to, ale moc se mu to líbilo ), Martin vymyslel nový dyzajn ( čti: DESIGN ) na Hopův mobilní telefén, no skrátka byla spousta švandy...
Poté jsme se z hostitelem rozloučili ( bohužel zaplatit jsme museli sami ) a druhé dvě třetiny výpravy (H&L) spěchaly na vlak, který podle Hopa natuty jel asi 00:30. Vlaky samozřejmě už žadný ( asi do 4 ) nejezdily a tak jsme přespávali střídavě na nádraží, ve fakt dobrym rockovym klubu a pak zas na nádraží. Byla nám dobrá kosa a hop si stýskal, že je inženýr a ne bezdomovec. Pak jsme chvilku spali (H&L) ve vlaku, co už jel ( tam bylo zase moc vedro ) a ani jsme si nevšimly (druhé 2/3), že jsme přejeli (cestující ve vlaku) znovu demarkační čáru. Byl to fakt poučnej vejlet na východ Evropy a Hop už uvažuje o jeho zopakování.
Nevim, jak je teď Hopínovi, ale já mám krk zabalenej, kusem hadru, piju čaj a frkam do kapesníku. Už mně fakt nebaví ležet v posteli, a tak aspoň sedim zachumlanej v dece a snažim se podělit o své zážitky se zbytkem lezeckého světa.
Tak si představ, že já a ještě pár pražských lezců to máme obden, a někdy celý týden. BB je v tomhle nebezpečný.
Ale jinak vás tam všechny zvu, určitě mě tam potkáte, právě jsem se vrátil.
Čauves
Registrace
Metodika
lezec.cz
Sedíme v Petrový káře a valíme to po dálnici směr Chamonix. Ráno jsme vypálili z Vimperka a až na nějaký drobnosti, něco jako že Petr neměl papíry od auta, všechno běží jak na drátkách. Těším se jak malej kluk. V březnu nás vyhnalo špatný počasí a od tý doby mám velkou chuť vrátit se do údolí Arvy a něco pěknýho si vylízt. Petr je naladěnej úplně stejně. Už abychom měli v rukou tu nádhernou oranžovou žulu, už abychom tam byli
Lezeni v ruznych oblastech svycarska
Opět je zde další z rozhovorů, které jsme udělali s lezci z Ukrajiny při našem výletu do Cereda. Nyní několik slov od mladičké a nadějné Olgi Šalaginy.
Ano