Marek Holeček a Zdeněk Hrubý odlétají dne 9. července na expedici do Pákistánu. Jejich cílem bude nová cesta v jižní Rupalské stěně Nangá Parbatu 8125m.
Expedice „Wild Choice“ - Nanga Parbat 8125m
„Ten, kdo se stále ptá na cestu, nikdy se nenaučí najít a vyzkoušet tu svoji“.
INFORMACE O EXPEDICI
Název výpravy: Wild Choice
Země: Pákistán
Datum konání : 9.7. 2011 – 11.9.2011
Kdo: Zdeněk Hrubý & Marek Holeček
Cíl: Nanga Parbat 8 125 m pokus o prvovýstup jižní Rupálskou stěnou
• Nachází se na nejzápadnějším výběžku Himálaje na Pákistánské půdě.
• Je také poslední baštou himalájského hřebene, který vznikl nárazem indické desky o pevninu.
• Svojí velikostí Nanga Parbat zanechal nesporný důkaz těch pradávných sil, jelikož celému širokému okolí výrazně vévodí a od blízké řeky Indus, která ho v meandrech obtáčí a má přes sedm kilometrů převýšení.
• Také jeho svahy pojmenované Diamírská, Rakiotská a Rupálská, patří k naprosto největším stěnám této planety.
• Od úpatí kde se již začíná lézt, je třeba k vrcholu překonat přes čtyři výškové kilometry.
Marek Holeček
Zdeněk Hrubý
Nanga Parbat 8125m.n.m.
foto by archiv Mára Holeček
Nanga Parbat 8125m.n.m. se nachází na nejzápadnějším výběžku Himálaje na Pákistánské půdě. Je také poslední baštou himalájského hřebene, který vznikl nárazem indické desky o pevninu. Svojí velikostí Nanga Parbat zanechal nesporný důkaz těch pradávných sil, jelikož celému širokému okolí výrazně vévodí a od blízké řeky Indus, která ho v meandrech obtáčí, má přes sedm kilometrů převýšení. Také jeho svahy pojmenované Diamírská, Rakiotská a Rupálská, patří k naprosto největším stěnám této planety. Od úpatí kde se již začíná lézt, je třeba k vrcholu překonat přes čtyři výškové kilometry.
Obryně „Nanga“ vládne již po tisíciletích v alabastrovém hábitu nespoutané krajině, na níž zhlíží pohledem sebejistého vladaře, který bez mrknutí dokáže ostřím svého hřebene zastavovat mraky a lavinou pohřbít každého kdo nesklopí zrak. Synonyma pro Nanga Parbat jsou nádherná, třpytivá, monumentální, krutá, těžká a největší“. Kdybych ale měl veškeré dojmy vtěsnat do jediného slova, tak bych si vybral, výjimečná hora. A je naprosto jedno, zda jen projíždíte kolem po Karakoram Highway a sledujete hradbu skály a ledu od koryta řeky Indus, nebo spřádáte smělé plány na prostoupení k jejímu vrcholu. Jedna jistota je, že nikdo nemá šanci okolo ní projít, aniž by jí nevěnoval jediný pohled, nebo myšlenku.
Uplynulo více jak půl století, kdy v roce 1953 Hermann Buhl udělal poslední kroky v panenském sněhu a stanul na hlavním vrcholu. Svým výkonem předběhl dobu. Nicméně tím byla dokončena teprve první výstupová linie, která nese označení klasická. Každá nová cesta na Nagu, přináší v sobě velké lidské úsilí, drama, bohužel i tragédie, ale v neposlední řadě i poselství pro další vývoj světového alpinismu.
Co je naším cílem:
Splnit si dětský sen vylézt na „Nangu“. Zní to triviálně a souhlasím, že vskutku dětinsky. Pravda je taková, čím více jsem lezl a „rostl“ jako horolezec sbírající úspěchy a výprasky, tím více se mi zdálo těžší zrealizovat tento sen. Proč? Nabyté zkušenosti z předchozích expedic mi daly rozhled a rozměr, před jakou výzvou se ocitám.
Rupálská jižní stěna, na které jsme se dohodli se Zdenkem, je zřejmě nejtěžší zkouškou, před kterou se oba dva postavíme. Naše snaha bude vytvořit alpským stylem, novou cestu kolem centrálního rupálského pilíře.
Odlet 9 července a návrat 11 září 2011.
Tak jestli se tohle podaří, tak zase konečně prorazíme mezi špičku extrémního horolezectví, která je velmi úzká.Od Raka, Stejskala a dalších jsme tam 20r nebyli.Doufám, že Zdéna pořádně trénoval.Hodně zdaru.
Hm, jen se ptej woe- to se tak říká- my - Češi, jako země, třeba- my jsme vyhráli mistrovství světa nebo bronz v hokeji, taky nemyslíš sebe, ale ten tým , ale tak se to prostě říká, víš? Ztotožňujesš se zemí, s týmem atd. třeba to pochopíš.
Nedojde. Stadu staci sedet na pivu a povinne si zarvat kdyz "nasi" daji gol.... a kdyz nahodou vyhrajou, jit se samou radosti ozrat. Takhle cool asi nikdy nebudu.
Přirozeně,jen pořád nerozumím tomu, že když napíšu pochvalný komentář, vyjádřím nadšení a ztotožním se s lezci / tak jako se lidé ztotožňují s Adámkem- neříkejte mně, že by měl u nás tolik příznivců, kdyby nebyl Čech / , které i osobně znám a také lezu na horách / jsem tedy lezec/ horolezec a je logické, že když někdo něco možná dokáže ve sportu, kterému se věnuji, tak mě to potěší / objeví se řada idiotů, kteří hned slovíčkaří a prudí, kecají o anonymech a sami anonymy jsou atd. Proto má reakce o jiných serverech, někdy prostě lezec už vypadá jako idnes nebo novinky. Papá klíčky
Tak si to tak neber, kdbych vedel zes takova nezna duse tak bych volil citlivejsi pristup. me proste nastartoval ten plural majestaticus.. )) Kdybys rekl dejme tomu.. >>je skvely ze cesky lezci zas vyrazej nejakej hodnotnej vystup<< tak ani neceknu.
Co se anonymu dotejce, myslim ze se muzu podepisovat treba... Tvuj Oblibeny Anonym a bude to stejne legitimni jako tvoje prezdivka.
Akorát že nick nesmrtelný blázen už má na lezci dávno vybudovanou nějakou identitu, dá se tu potkávat dost dlouho a pravděpodobně nějací lidi i vědí, kdo se za ním skrývá. Ten tvůj ne, a tvoje řeči o anonymitě jsou teda prostě jenom relativizující kecy. To, že nevíš ty sám, neznamená, že po letech nevědí ostatní.
Hele, nech me, jo? Clovek tu bojuje za uroven diskuse, vychovava k exaktnimu mysleni (no dobre, trochu pritom tryznim Nesmrtelnyho blazna.. ale kdyz on tak krasne startuje na prvni naslapnuti.. a jeden potrebuje taky trochu rozptyleni..) a jednou si dopreje trochu toho relativizovani ..a hned na nej vletej a ze prej relativizuje.
Krom toho sem byl zvedav jak odpovi NB...))
Ja snad abych se zacal podepisovat a budovat si identitu.
Radek si jde svou cestou. Být prvním čechem co má všech 14 osmitisícových kopců je pro leckoho dobrá motivace a výzva a moc mu přeji úspěch. Proto více či méně chápu jeho styl - cestou nejmenšího odporu - často tedy klasické výstupové trasy.
Osobně je mi ale mnohem bližší Márův a Zdeňkův styl - pokusit se vylézt něco nového či prostě nějakým způsobem posunout horolezectví někam dál.
Dle mého chabého názoru bohužel nejsou v tomto kontextu výstupy Radka nijak výjimečné. Výjimečné jsou ale tím, že se Radkovi daří vše ve zdraví přestát a poměrně zdatně mediálně uhrát.
Jediné, co mě na Radkovi mrzí, je jeho nedávný mediální boj s Joskou Rakoncajem (deník sport - horolezectví -> Jaroš s Rakoncajem se přou...). Rak nazval Jarošovi výstupy vysokohorskou turistikou (a musím říct, že s Rakem v tomto více méně souhlasím - ale - vždyť na tom není vůbec nic špatného!) a Jaroš mu na to řekl, že je stařík, který jen prudí.
Sice se to Radek pokusil zjemnit následným: Děsím se toho, že taky stárnu, a že taky začínám prudit... ale ve mě to bohužel zanechalo jistou hořkost.
Rakoncaj je pro mě legendou se vším všudy - výjimečný horolezec a vlastně i podnikatel a Radek mě zatím oslovil jen tím "množstvím" zdolaných vrcholů.
Přesto, pokud se mu podaří "uhrát" to české prvenství... bude to super výkon ;-)
Teď se však vrátím ke Zdeňkovi a Márovi:
Moc vám přeji co nejlepší počasí, kondici, zdraví, podmínky ve stěně,... (prostě se řadím do pelotonu všech těch "držo palců") a hlavně šťastný návrat domů.
já bych tu mediální válku nechal pisálkům,ani trochu bych nesnižoval nikoho kdo si troufne tam nahoru... nejde přece o to kdo je větší borec, každý je individualita...