Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level.
Na netu jsem našel lezeckou oblast Tigray.
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner v Praze o lásce k horám, strachu a nebezpečí
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Nové kurzy pro instruktory na umělé stěně v Lezeckém centru na Ruzyni
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla 3. boulder za 8C: Drift na Holštejně
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
V úvodníku lidé&HORY 2/2026 připomíná vydavatel roli našich předchůdců při vývoji alpinismu v Evropě. Koncem 19. st. vznikly na území dnešního Česka první organizované kluby zaměřené na vysokohorskou turistiku a alpinismus. Na Východní Alpy bylo zaměřeno několik sekcí tehdejšího Německého Alpenvereinu, z nichž největší a nejaktivnější byla sekce Prag DAV v čele s p
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Chci vám v několika bodech, pokud možno stručně a srozumitelně předat informace z ostrova, takže tady jsou ...
- Z důvodu reboltingu nebo stáří vybraných cest (20 let +) je průběžně uzavřeno částečně nebo úplně 10-15 sektorů.
- Platí dočasný zákaz tvorby nových cest. Ani po zrušení zákazu již nebude možné "volné" vrtání nových cest tak jako doposud. Nové cesty bude třeba konzultovat a hlásit na Reboltingu Kalymnos nebo druhé reboltingové skupině zřízené městem (Pothia)… v podstatě obdoba systému fungujícího u nás. V současné době (pravděpodobně i do budoucna) budou moci vrtat, reboltovat a jinak udržovat nové a stávající cesty pouze členové těchto dvou týmů nebo lidé, kteří zde již prokazatelně osadili 10 a více cest. Ostatní zájemci pouze pod dohledem a za přítomnosti výše uvedených nebo po absolvování školení. Školení budou probíhat na podzim 2026 na Kalymnosu nebo "kdykoliv" po dohodě s Arisem. Vyškolení jedinci obdrží licenci.
Z Čechů tyto podmínky prozatím splňuje pouze Jára Tišer. (50+ cest).
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Tato opatření jsou platná z důvodu použití "nové" technologie, tj. lepení borhaků, místo dosavadních expanzních nýtů a také z důvodu tvorby databáze cest a v neposlední řadě kvůli dodržení použití nově schváleného materiálu jištění.
Vzhledem k tomu, že potenciál na tvorbu nových cest je již na ostrově značně vyčerpaný (90–95%), bude se v praxi skutečně jednat o masivní a celoplošný rebolting existujících cest a sektorů a jejich následnou údržbu umožňující bezpečné lezení bez možnosti selhání jistících prvků.
- Oba týmy, až na výjimky (nahlášený kritický stav nýtu, řetězu) reboltují kompletní cesty, tkz. postupové jištění a řetězy. Náš prvotní návrh byl vzhledem k množství nebezpečných (starých) cest začít měnit pouze řetězy, kde může být případný pád fatální.
Tento návrh byl zamítnut z důvodu evidence a (ne)přehlednosti probíhajícího přejišťování.
Jak je již zmíněno výše, aktuálně reboltují 2 skupiny... a to, již déle existující Rebolting Kalymnos pod vedením Arise Theodoropoulose, t.z. otce Kalymnosu, který ostrov pro lezecký sport objevil a následně začal boltovat v druhé polovině 90.let minulého století. Tento muž je také autorem prvního vydání průvodce a všech jeho následných aktualizací.
Rebolting Kalymnos od 15. 4. 2026 používá výhradně lepené titanové borháky od řecké firmy Lappas (tuším průměr 12 mm, délka 140 mm nebo obráceně?) v kombinaci s červeným lepidlem (Hilti?).
Údajná bezpečná životnost při dodržení správné technologie osazení může být až 50 let. (netuším..)
Tato skupina je dlouhodobě financována výhradně z darů bez podpory města a státu.
Příspěvky je možné posílat na Rebolting Kalymnos a nově také přes aplikaci RebolttheWorld, kterou zmíním v některém z dalších bodů.
Aktuálně (14. 5. 2026) je nakoupen materiál na dalších 100 cest (800–1000 ks borháků), což údajně představuje práci na dva měsíce při současné efektivitě týmu.
Od 15.4. do 15. 5. 2026 bylo reboltováno 200 ks Ti borháků, ale řešilo se k tomu spoustu administrativy apod. Tým je průběžně posilován.
Peníze jsou, ale chybí více lidí.
- Druhá, nově založená skupina spadá pod město a místní samosprávu a vede ji místní rodák, jehož jméno jsem si nezapamatoval…
Impulsem k založení této skupiny byla bohužel, jako již mnohokrát v novodobé historii lidstva, konkrétní tragédie, bez které by se bohužel pokračovalo vesele dál, stylem "jedeme, než se kolo utrhne".
Místní vedení žilo tak trochu v laickém domnění, že zdejší továrna na peníze je bezúdržbové perpetuum mobile, a až strach z toho, že by se tento penězovod zastavil, je přiměl jednat.
Najednou se objevil fond (město + dotace z Athén), ve kterém je údajně a prý již dlouho (2018) 600 000 eur na rebolting. (informace z 10.5.2026)
I přes opakované žádosti v posledních letech Rebolting Kalymnos nedostal od města na údržbu skal a cest ani euro ani žádnou jinou, byť alespoň morální podporu… naopak probíhaly i neúspěšné snahy práci týmu ovlivňovat a omezovat. Asi politika (komunální), jako všude jinde ve světě...
Jelikož v této ostrovní části Řecka jsme v mnoha ohledech života, služeb a fungování blíže Balkánu než Evropě má to jeden další "malý" háček. Fond města i dotace z Athén byly postaveny na dodání nerezového materiálu jištění, nikoliv titanu. Vrácení a nová žádost jsou prý nereálné a proto tato skupina reboltuje s lepenými nerezovými borháky (přesnou specifikaci neznám, pravděpodobně třída materiálu 316) s prokazatelnou bezpečnou životností 10 let!!! ...velká škoda... určitě lepší než nic, ale přitom objemu práce.... posuďte sami...
- Bohužel mezi oběma skupinami údajně panuje slušně řečeno "lehké napětí"… šuškanda, závist, apod.
Z těchto důvodů městská skupina neakceptuje ani vkládání jimi reboltovaných cest do nové aplikace Rebolt the world.org z důvodu neochoty převzít případnou právní i obecnou odpovědnost za práci druhé skupiny.
Toto je aktuální stav, stále probíhají další jednání.
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
- Nová aplikace RebolttheWorld… kromě výše zmíněných informací za mě asi uživatelsky nejdůležitější novinka a pomůcka. Autorem je australský horský vůdce, lezec, záchranář a pilot vrtulníku Lee, který má mimo jiné zkušenosti s reboltingem v blízkosti moře v Austrálii a znalosti v oblasti "solné koroze".
Apka je rychlá, přehledná a nabízí spoustu věcí... namátkou: možnost nahlášení vadného jistění, volných kamenů apod., celkový počet cest na ostrově s přehledem materiálu a stáří cest, počet nově reboltovaných cest titanem (k dnešnímu dni cca 200ks od 15.4.2026), možnost poslání peněz na rebolting, seznam reboltovaných cest s přiřazením do jednotlivých sektorů, diskuzní fórum, u cest a sektorů používá škálu 3 barev... zelená-kompletně nové jištění, žlutá-částečná výměna, červená-žádná přejištěná cesta, dále tu vidíte stáří cesty a typ použitého materiálu jištění v nepřejištěných sektorech.
Aplikaci primárně spravuje ReboltingKalymnosteam.
- CZ sbírka... V době,kdy jsem vás formou článku zde na Lezci a zpráv po telefonu oslovil bylo na účtu 30.000 kč z toho 20.000 kč poslali dva přímý účastníci bezprostředně po tragédii a účet byl v tomto čase, už de facto bez pohybu. Zhruba 10–14 dní po zveřejnění výzvy přišlo dalších cca 80 000 Kč. Nyní jsou již příchozí platby opět téměř nulové, což je s postupujícím časem pochopitelné.
Mé důvody k podpoře této sbírky byly (jsou stále) v tu dobu hodně osobní a emoční a prostě jsme něco chtěli a museli udělat hned....za sebe, pro Petra i pro ostatní lezce na ostrově… v tu dobu jsme navíc neznali výše i níže uvedené informace a skutečnosti.
Petra jsem znal od svých 15 let a za uplynulých 38 let jsem s ním zažil spoustu nejen lezeckých dní, tréninků a zajezdů po celé Evropě od jednodenních výletů na písek a na Krkavku, přes víkendy v Juře, až po měsíční výjezdy do Francie, Itálie, Španělska… a samozřejmě v posledních letech do jeho nového domova na Kalymnos.
To je jen pro dokreslení a pochopení (nejen) mojí osobní ztráty v podobě Brumlova náhlého a tragického odchodu…
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Vybraná částka je tedy aktuálně cca 110 000 Kč a můj vnitřní osobní cíl a přání byla ta stovka, kterou se díky Vám podařilo vybrat. V porovnání s penězi, které se poměrně rychle po pádu našly na městě (uvidíme, jestli a jak s nimi naloží), se tato částka může zdát malá, ale pro mě osobně je minimálně stejně velká a důležitá.
Platí to, co jsme avizovali při spuštění sbírky, tj. ukončíme ji k 30.5.2026 a obratem zveřejníme přesnou konečnou částku, i to jak s ní naložíme.
Zatim zvažujeme přímý převod celé částky na účet ReboltingKalymnos teamu nebo nákup materiálu (vrtačky, borháky, flexi lepidlo) a odeslání zbytku peněz na účet.
Chtěl bych tímto všem dárcům a přispěvatelům moc poděkovat...pomohli jste dobré věci ♥️ ...
Celá tato tragédie rozhýbala proces obnovy jištění a dalšího snad již bezpečného lezení v lezeckém ráji, kterým Kalymnos pro spoustu z nás bezesporu byl a je ...
V neposlední řadě chci poděkovat Jirkovi Sikovi za okamžitou a 100% podporu zde na Lezci.
Kalymnos (hi res)
Foto by Martin
Martin "Zéďa" Zedek
PS: pro ty, kteří by jěště chtěli přispět na přejištění Kalymnosu.
V případě dotazů,námětů, apod. mě bez váhání kontaktujte.
Dozvěděl jsem se, jak fungujou nějaký ouřady, ale nedozvěděl jsem se, jak Slávek svoje ovečky koučuje. Bylo by to možné nějak přiblížit (tréninkové deníčky, kontrola večerek, správné výživy etc.)?
Byl by tu jeden návrh a sice udělat rozhovor s někým, kdo v lezení u nás něco znamená (čímž se nechci dotknout výkonostních lezců, o nichž tu byla řeč) a pro lezení u nás udělal kus práce a stal se tak živoucí legendou. Co udělat rozhovor s Karlem Bělinou? Docela by mě, a myslím že ne jen mě, zajímaly jeho názory na lezení. Jeho pohled na měnící se pojetí lezení atd. atd.
No, chlapi, vám to Anita nandala, co? :-)
Anitě: tak proč jsi to tedy psala, když ses jich nechtěla dotknout? No teda ono se Ti to asi stejně nemohlo podařit. Na Tvoje příspěvky vždy lačně čekám..
Hezkej den a nezapomeňte na šutry šnorchl.
:o) Tak mě napadá nechceš založit můj fanklub? Nedávno tu nejaký článek vybízející k založení fanklubu byl. Ale zpět k jádru diskuse, podle mého čistě osobního názoru (což ještě jednou zdůrazňuji - osobního, tedy se nesnažím o nějaké objektivní hodnocení) je pan Karel Bělina obdivuhodnější postavou než pan Mrázek. A to i přesto, že jeho výkony jsou excelentní. A na závěr ještě jednou připomínám, že je to jen a jen můj soukromý názor s nímž můžete, ale nemusíte souhlasit. Souhlasíte?
Tak ten rozhovor udělej, ne? Já si to určitě přečtu, hehe, a komentáře se pod ním nejspíš pak taky najdou:-)). Howgh.
Zapsal: Ivucha, 13:17:41 12.08.2002
proč hned konflikt?
No, ona ta formulace „někdo, kdo něco v lezení znamená“ je dost nešťastná. Pro někoho strašně moc znamená chlapík, kterej se tréningem a vůlí vypracoval mezi absolutní špičku a je živoucím důkazem, že skoro všechno jde když se opravdu chce.
Ovšem pro mne znamená mnohem víc chlapík, který už skoro 40 let tvoří jednu cestu za druhou, natloukl prý do pískovce neuvěřitelných 2000 kruhů. Není u nás oblast, kde bychom nějakou jeho kreaci nepotkali. Kdo leze na písku cesty mezi jedničkou a sedmcéčkem, pro toho je Bělina skutečný svatý muž.
Zapsal: Lukas B., 13:37:23 12.08.2002
nesrovnavejte
Proc srovnavate Karla a Mrazu? Je lepsi Dvorak, nebo Enge? Kazdej v tom svym, ne? Kazdej z tech dvou je PAN, kazdej v tom svym.
Jen mam strach, ze kdyz nekdo bude delat rozhovor s Karlem, tak ten ho utaha k smrti svejma dvaceti cestama do obeda a pak co se jeste da, a z rozhovoru nebude nic. A Mraza zmizi nekam za hranu stropu za 9a a redaktor se tam za nim nedostane...
Zapsal: Maty, 15:21:31 12.08.2002
Nejen Bělina ...
Bravo Anito, fajn nápad... Napadají mne však další jména: Polda Páleníček, Standa Lukvaský - Cikán, Petr Mocek - Mocan nebo také Koťátko z Prachova... Ti všichni psali historii českého pískařského lezení...
A to potvrdí každý, kdo si od těchto pánů něco vylezl. A nezapomeňte: oni to tehdy lezli v keckách a v prsáku. Některé cesty od nich mají ještě dnes sotvapřelezy, které by se spočítaly na prstech jedné ruky...
Rybíz
Tak ten rozhovor udělej, ne? Já si to určitě přečtu, hehe, a komentáře se pod ním nejspíš pak taky najdou:-)). Howgh.
(Komentář s tímhle textem už tady sice byl, ale asi Ti unikl)
Zapsal: David, 01:03:10 13.08.2002
problem
Dalsi problemek vidim v tom, ze vyse zminovani panove o publicitu nestojej. Lezou pro sebe a ne pro potlesk davu ( ikdyz, kdo z panu neni jesitnej, hlavne v mladi, ze? ). Nechme je v klidu a vypravejme si o nich pri pivku. Treba budou zrovinka u vedlejsiho stolu a do kecani se pridaj.
Zapsal: Maty, 15:13:09 13.08.2002
Trenér
A ještě k tomu trenérovi. Tak jsem říkal pánovi, který se na mě každý den při tréninku díval, psal mi tréninky, staral se o moji životosprávu, fandil na závodech a znal mě lépe než já sám. Vše ostatní bude spíše manager. A ten má s výkony společné jen PR ( neplést s RP ).
Zapsal: Maty, 15:18:01 13.08.2002
Svatý muž Bělina
neudělal žádnou kreaci na Kozelce ani na Jezírku.
Zapsal: John, 20:16:53 13.08.2002
Jako co?
Jakou kreaci jsi čekal ptakopysku? Ten má lízt jako co? Nejsi Ty náhodou vymatlanec sportovec?Ach jo.
Zapsal: martin, 23:19:33 13.08.2002
Jako nic.
Chvíli jsem zvažoval, jestli se snižovat k odpovědi na duchaprosté invektivy p. Martina.Nevidím nic špatného na jistém obdivu k lidem co ve skalách něco udělali. Ale nekriticky tvrdit že zanechali stopy ve všech oblastech je drobet nadsazené.A jako správce Kozelky se vyjadřuji k ní.A Martinovi chci dát dobře míněnou radu, učit se toleranci k jiným názorům a v diskuzích nepoužívat laciný vyčichlý triky.
Zapsal: John, 23:25:19 15.08.2002
Nejen Bělina
Anito, myslím, že mladé (pohledné?) nadějné dívčině Karel jistě rozhovor (ani nic jiného) neodmítne. Ledažebys byla starej chlap (na netu je možné všechno :-)), pak bys ale s ním mohla jít na pivo a stačilo by to natočit. Zajímavé by bylo i posbírat historky od lidí, kteří se s ním znají a něco s ním zažili.
Potkat se někde s Karlíkem zpravidla znamená zúčastnit se prvovýstupu, jako se to stalo mně někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let v Rájci (Lámavá cesta na Lorelei). Předtím jsme lezli na Blížence a celým údolím se neslo bušení kladiva a veselý radostný zpěv až řev jistého K.B., který tam zrovna tloukl nějaké kruhy. Pak se z lesa vynořil vousatý muž v zelené košili se sekyrou v ruce (údajně odstranil dřevinu vadící na nástupu cesty) a dal si za náma narovnání Severního sokolíku. Pak říkal - hele tady za rohem mám vyhlídnutou cestu, tak to dem udělat. A celá naše banda je teď napsaná v průvodci:-)
Je pravda, že rozhovorů s Pány lezci je po čertech málo. Ale jestli mohu doporučit tak na http://cao-news.webpark.cz je v 7 čísle novin rozhovor s panem Karlem Krombholzem. Pokračování je v čísle 8 které tam zatím bohužel není. Ale jistě brzy bude. Rozhovor je super a se zajímavym člověkem...
Zapsal: Horáček, 21:51:26 19.08.2002
Bělina v Montaně
link na ten rozhovor je (díky za info, Dědku!):
http://www.montana.cz/montana/973/973kar.htm
Zapsal: tomash, 14:19:36 23.08.2002
Článek o Bělinovi
Je to teda vykopávka, ale budiž to jen důkazem, že se na klasiky nezapomíná...
Datum: 26/03/1999
MFD Severní Čechy
Horolezec z Povrlů má na svém kontě tisíce prvovýstupů
P o v r l y - Jen málokdo by v prošedivělém muži asketické postavy z Povrlů na Ústecku hledal jednoho z nejúspěšnějších skalních lezců v Čechách. Dvaapadesátiletý Karel Bělina však svými výkony snadno strčí každého do kapsy. Na svém kontě má totiž neuvěřitelných tři a půl tisíce prvovýstupů především v pískovcových skalách na severu Čech.
Lezení po skalách učarovalo mladému Bělinovi počátkem šedesátých let. "Byli jsme s bratrem v Dolním Žlebu na Děčínsku a poprvé jsme viděli horolezce. Moc se nám to líbilo a hned jsme to zajeli do skal v Tisé zkusit s prádelní šňůrou. Potkali nás horolezci a hrozně nám vynadali," líčí své začátky Bělina.
ZE ZAČÁTKU MLADÍK DOSTÁVAL TVRDÉ LEKCE
Ambiciozní mladík se rozhodl, že se přihlásí do jednoho ústeckého horolezeckého oddílu. "Na vývěsce jsem si zjistil, kdy mají schůzi. Ze začátku se mě snažili odradit a říkali, ať přijdu za týden. Já si ale vydupal, že mě vzali do skal hned. Jeli jsme na víkend do údolí Roklice u Holan. Vylezl jsem sice osm cest, ale daly mi zabrat. Z kloubů mi potom kapala krev," vzpomíná Bělina.
Nováček dostával od zkušených borců někdy až drastické lekce. "Jednou jsme s bratry Kolínkovými přelézali z vrcholu jedné věže
na druhou. Byla mezi nimi dost velká mezera, která se překonává takzvaným přepadem. Při něm je horolezec jištěn a nejprve doslova přepadne rukama na protější skálu, kde se chytí, a potom přeleze i nohama. Já jsem to tehdy moc neuměl a trochu váhal. Kolínkové, kteří už byli na druhé straně, mně řekli, že jestli nepřepadnu, až napočítají do tří, strhnou mě lanem dolů. Svůj slib splnili, já jsem vmžiku letěl vzduchem a rozplácl se nosem o skálu," směje se horolezec.
Bělinu čekaly ale ještě krušnější chvíle. Hned další rok na jaře 1963 se přihlásil na oddílový zájezd do Tater. Osmnáctiletý elév se dostal do rukou jednoho z nejlepších českých horolezců té doby Jaroslava Mlezáka. Jejich prvním společným výstupem byla těžká cesta na Svišťový štít, jejíž zdolání zabere podle horolezeckého průvodce asi dvanáct hodin.
"Dostal jsem tam pekelně zabrat. Námahou a vysílením jsem přestal vidět a Mlezákovi potom chlapi na chatě vynadali, že to se prý s nováčky, kteří lezou tři měsíce, nedělá. Říkal jsem si, že už nikdy nepůjdu lézt, ale třetí den jsem to už nevydržel a vyrazil do skal."
O rok později podnikl Karel Bělina svůj první prvovýstup s děčínským horolezcem Rudolfem Zabilkou. Tehdy ještě jako druholezec, který má výhodu, že mu nehrozí pád, protože ho prvolezec jistí seshora lanem. K prvovýstupu na prvním konci lana se odhodlal o dva roky později v roce 1966. Objevování nových cest na skalách se od té doby Bělinovi stalo drogou.
SKALNÍ PRVOVÝSTUP NENÍ ŽÁDNÁ HRAČKA
Udělat prvovýstup na pískovcových skalách je poměrně náročné. Vyžaduje nadšení, čas, odvahu i zkušenosti. Platí pro něj přísná pravidla, která se zrodila před více než sto lety v Sasku. Jejich porušení má většinou jen dva důsledky - zrušení cesty a opovržení ostatních horolezců.
Prvovýstupce musí začít lézt od země, aniž by si cestu předem prohlédl ze slanění a vytipoval si, kde se bude jistit. Když dosáhne místa, kde může založit jištění, použije buď smyčku s uzlem na konci, kterou vloží do spáry tak, aby se uzel zaklínil a smyčka nevypadla, nebo použije nějakého skalního hrotu, kolem kterého ji obmotá. Do smyčky pak zapne karabinu a do té lano, a tak se před dalším pohybem vzhůru zajistí před dlouhým pádem. Pokud ale přirozené místo na jištění nemá, musí zatlouci kruh, což je masivní skoba s okem. Kruh již ve skále zůstane natrvalo a k výstupu jej používají i jiní lezci.
K ZATLOUKÁNÍ KRUHU SE HODÍ HLAVA I ZUBY
Právě zatloukání kruhu je kořením každého prvovýstupu a Karel Bělina v něm dosáhl nevídaného mistrovství. "Napřed do skály jen několik centimetrů hluboko zatluču kladivem krátký ocelový vrtáček. Okolo něj ovážu slabou smyčku, do které zapnu horolezecký úvazek a opatrně se posadím. Potom mi jistič pošle po laně tašku, kde je majzlík kruhového průřezu, takzvaný rourák, kruh a olovo. Majzlíkem vysekám díru, vložím do ní kruh a utemuji ho olovem," popisuje Bělina.
Při osazování kruhu se často stávají kuriozní
situace. "Když zatloukám vrtáček, musím se jednou rukou držet. Vrtáček má ale občas špatný sklon, takže je nutné jej podepírat hlavou nebo držet v zubech a při tom do něj bušit kladivem. Musím ho zatlouci alespoň pět centimetrů, abych si do něj mohl sednout," líčí s úsměvem ve tváři.
Jednou se vrtáček i s horolezcem z Povrlů vytrhl. "Spadl jsem i s taškou plnou kruhů. Kromě příšerného rámusu, jak o sebe železo cinkalo, se ale nic nestalo. Do místa, odkud jsem vypadl, jsem zase dolezl a cestu dodělal."
Kruhů a olova Bělina při prvovýstupech spotřebuje velké množství. "Kruhy mi vyrábí jeden kovář, který také sám leze. Olova jsem měl ještě donedávna na dvoře sto dvacet kilo. Přivezl jsem si ho z Německa, ale hned jsem ho spotřeboval ve skalách. Sleduji také, kde se bourají staré domy, protože v nich se vedla voda olověnými trubkami. Pokouším se tam nějaké získat."
Karel Bělina je lezením doslova posedlý. Ve skalách tráví takřka všechny volné víkendy a občas si sem odskočí i po práci. Jen tak mohl za život stihnout tisíce výstupů. "Nejvíce jsem jich stihl koncem šedesátých let. To jsem cesty doslova sázel jak Baťa cvičky. Například Ostrov u Tisé byl tou dobou nepopsaná tabule. Rušilo se tu hraniční pásmo a výstupů tu bylo minimum. Po práci jsem vzal spolulezce, nasadil batoh, sedl na motorku a jeli jsme. Ve skalách jsme kruhy zatloukali leckdy až do tmy," vzpomíná.
Právě v Ostrově Bělina vylezl nejvíce prvovýstupů, ze sedmnácti set si jich připsal nadpoloviční většinu. Své výstupy si pravidelně a velmi pečlivě eviduje do sešitů, kterých za více než třicet let své kariéry popsal jedenáct.
K NÁZVU CESTY POMŮŽE I KURIOZNÍ HISTORKA
Tři a půl tisíce nových cest znamená i tři a půl tisíce nových názvů, protože každý horolezec má právo si svůj výstup pojmenovat. "K názvu cesty dojdu různým způsobem. Někdy si čtu knížku a zaujme mě nějaké pěkné slovní spojení. Hned si ho poznamenám a časem ho použiji v názvu některé cesty. Jindy jméno výstupu vyplyne z nějaké historky, která se stala v mém okolí," popisuje Bělina.
Snad nejveselejší příhoda se pojí s výstupem pojmenovaným Dědeček tátou. "Před dvěma lety se naší dceři narodila holčička a já se stal novopečeným dědečkem. Mé ženě bylo tehdy pořád špatně a stěžovala si na bolesti břicha. Měl jsem strach, aby neměla nějaký nádor, tak jsme zašli k doktorovi. Lékař ji prohlédl a asi za dvě minuty pro mě poslal sestru. Cestou do ordinace jsem se potil hrůzou, ale lékař mě posadil k nějaké obrazovce, na níž se něco hýbalo. Byla to naše sedmiměsíční dcera, o které jsme ani já, ani moje žena neměli celou dobu žádné tušení.
Na počest této události jsem pojmenoval jeden svůj prvovýstup Dědeček tátou."
HOROLEZEC NEUSTÁLE HLEDÁ PANENSKÉ SKÁLY
Bělina se neustále pídí po nových skalách, kde by mohl udělat prvovýstup. V pískovcových oblastech poblíž svého bydliště už v posledních letech možnosti vyčerpal, a proto vyráží na spanilé jízdy do vzdálenějších končin. "Onehdy mi zavolal můj kamarád, který se přestěhoval z Ústí do Prachatic, že je poblíž jeho domu pěkná skála. Řekl jsem mu, že hned přijedu a podíváme se, jestli tam nejsou nějaké mezery či nedostatky. A nedostatky tam byly. Skála byla doslova panenská a my jsme na ni udělali několik pěkných cest. Už jsem si nakreslil i jejich plánky," vypráví nadšeně Bělina.
Po pádu komunismu také jezdí často lézt do Alp, kam se v minulém režimu dalo vycestovat jen obtížně. "Snažím se je navštěvovat alespoň čtyřikrát za rok. Už jsem tam vylezl docela dost cest," řekl. Bělina léta dělal správce skal v různých oblastech. Vyměňoval na věžích a masivech staré kruhy, uklízel plechovky a staral se o to, aby na skalách byly vrcholové knížky.
"Do knížky, která bývá na vrcholu skály v měděném pouzdře, se zapisují horolezci, již sem vylezli. Na Sokolí věži v Rájci u Tisé je dokonce předválečná vrcholová knížka. Byla ale ve špatném stavu, tak jsem ji nechal vysušit a znovu svázat."
Horolezec investuje do svého koníčku takřka všechny vydělané peníze. Za nové kruhy, desítky horolezeckých průvodců a jiné vybavení utrácí tisíce korun. Občas se zdá, že žije jenom lezením po skalách a běžné starosti jdou mimo něj. Své ví i jeho žena Miluška. "Jednou za mnou Karel přišel, jestli bychom neměli dát naši dceru do deváté třídy. Vysvětlila jsem mu, že to asi nepůjde, protože již navštěvuje druhý ročník střední ekonomické školy," dává k lepšímu Bělinova manželka. "Onehdy byl manžel doma sám a cisterna nám přijela vysát septik. Nevěděl ani, kde je," dodala s úsměvem.
Papouši, to je fajn že jsi to vyhrabal. Mám dojem, že by to ale chtělo spíš dát jako článek. Jo, a F5 nebo Reload nemačkej nikdy po psaní nějakého příspěvku, ale až změníš stránku - třeka po kliknutí na odkaz "Titulní stránka" Jinak to, co jsi napsal, pošleš dvakrát.
Čau Johne, tak Ty si prej vymatlanec sportovec jo? No tak to je teda dobrý :-), to jsem fakt nevěděl. Tak to abys snad přestal jezdit do hor a začal trénovat na závody. Mimochodem jejich kalendář je taky na tomhle servru ( čti tůtom servéru ). Jo pro tréning budeš mít v Plzni brzo dobrou ( no co to kecam dobrou - vynikající ) buldrofku ( čti boulderovku ) v Kolárce. Doufám, že občas zajdeš...
Milý Peťo,
jako extra článek by se to nehodilo, je to fakt archiv, tzn. neaktuální. Jinak díky za avízo, computerovému analfabetovi mého formátu taková rada bodne.
Berg Heil in Sudetenland vstávajících z popela
Papouš, Aussig
S tou neaktuálností to je sice pravda, ale o Bělinovi jsou vlastně všechny historky aktuální, protože je pořád (skoro) stejnej.
S pozdravem "Hej Slované, ať žije naše vlast Böhmen" Petr von Jandik
Všetci borci ktorí chcete vyhrať olympiádu v Turíne pozor! V nasledujúcich riadkoch sa dozviete ako na to! Mádžo,lezky či tričká(think pink)vymente za cepíny,lyže festové pérovky, budete ich potrebovať.Vykašlite sa na nejaké zhyby,fixy, visy a nahradte ich behom v prašane, riťosklzmi na ľade,prípadne ak chcete silou mocou trénovať na lište tak len vtedy, keď ortuť teplomeru klesne pod -5 stupňov,inak to nemá význam.Ono aspoň mne to vychádza tak, že v r.2006 budú v Turíne zimné OH, keďže tie letné sú v roku 2004 v Aténach.Takže keď niekde uvidíte Mrázu ako niekde primrzol vedzte, že trénuje svoje povestné "smrtíci stisky" na teplotu hlboko pod bodom mrazu(pozor nie Mrázu). Tak navarte litre čaju a hurá na olympiádu!
Jakpak k tomu chudák Slávek přijde. Konečně se někdo zeptá, jak svaz podporuje závody a jak to chodí v reprezentaci a pár úchylnej jedinců, co jen lezou na tom svym písečku, chce, aby se napsalo o jednom klasikovi, co trpí psychology ještě nedefinovanou chorobou. Myslím, že by se ta nemoc měla jmenovat "Prvovýstupcus za každou cenu notorikus".Jestli někoho zajímají rozhovory s klasiky, ať jde a udělá je s nimi.
| 22.9.2012 v 17:30 | Na to video se těšedm protože se snažedm naše přemluvit/už asi rok ?XD ale je1 se nevzde1m D/ abych si mohla obvairt hlavu a neředct jim o tom a obvairt si ji nejsem sebevrah D Takže když bych se dozvěděla fakta ktere1 by mi pomola tak budu asi nejšťastnějšed na světě XD Jinak se kouke1m že je hodně lided nemocnfdch D Včetně mě XD NO brzo se uzdrav!^^~ Ps:To video se ti moc povedlo! A strašně se mi ledbed tve9 nove9 vlasy!*o*
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věžemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Ahoj. Takže zhruba měsíc a půl po tragédii touto formou předávám novinky z Kalymnosu. Prosím, nečekejte vytříbený sloh ani stylistickou úpravu. Ani technické údaje nejsou 100%.
Ema Galeová skončila dnes 7. ve finále evropského poháru v boulderingu v Liptovském Mikuláši na Slovensku. Do finále postoupila jako jediná z našich. V semifinále byla ještě Viktorie Konečná, které v něm skončila na 20. místě. V ženách nakonec vyhrála Rakušanka Jakoba Rauter, v mužích zvítězil Ital Matteo Reusa.
Letadlo dosedne v Addis Abeba. Tak opět po roce Afrika. Proč jsou pískovcové věže vzdálené 1000 km z hlavního města? Musíme si je zasloužit. Vystrčit nohu z auta, v ruce držet lano umí každej…. Ale dostat se v Africe do bodu B je jinej level. 
Před šesti lety to byl jen starý, nevzhledný lom u benzínky, kolem kterého většina lidí bez povšimnutí projela. Já se ale zastavil. Viděl jsem stěny schované pod nánosem suti a hlíny a v hlavě se mi spustil plán: vize lezecké oblasti, co by kamenem dohodil od Prahy, kde si zalezou i rodiny s dětmi.
Padání do reality všedního pracovního života bylo v pondělí tvrdé. Úměrně s tím si moc vážím krásného víkendu v partě více než tří stovek lidí. Ti všichni rozhodli, že uděláme maximum pro to, abychom se příští rok sešli na stejném místě.
Reinhold Messner, první člověk, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíku, přijel do Prahy na svou poslední velkou horolezeckou přednášku The Final Expedition. Před večerním vystoupením v sálu O2 Universum si dnes ještě udělal zastávku na tiskovce na lezecké stěně Smíchoff, kde po boku své ženy Diane Messner odpovídal na dotazy novinářů a horolezeckých nadšenců.
Lezete a chcete mít možnost si tím přivydělat i nějaké peníze? Nebo uvažujete o vedení zájmového kroužku ve škole či jiném sportovním zařízení? Pak zkuste účast na kurzu pro instruktory na umělé stěně, abyste složili profesní zkoušku a stali jste se instruktorem.
Jana Švecová vylezla další boulder obtížnosti 8C, a to Drift na Holštejně v Moravském krasu. Je to původní varianta jejího bouldru Tokyo Drift, který dala jako prvovýstup koncem března.
V úvodníku lidé&HORY 2/2026 připomíná vydavatel roli našich předchůdců při vývoji alpinismu v Evropě. Koncem 19. st. vznikly na území dnešního Česka první organizované kluby zaměřené na vysokohorskou turistiku a alpinismus. Na Východní Alpy bylo zaměřeno několik sekcí tehdejšího Německého Alpenvereinu, z nichž největší a nejaktivnější byla sekce Prag DAV v čele s p
Rok se s rokem sešel a je tu další díl Petrohradského padání. 
Ano – aktivně si zjišťuji informace