Lezec - Zpravodaj

Podmínky pro vstup nás také překvapují. Očkování min dvě dávky, PCR test platný 72hod, rezervace zpáteční letenky, rezervace hotelu, pojištění covid výloh v nemocnici min na 1 měsíc, trasovací aplikace. Vše musí být také v tištěné podobě. Vízum údajně není povinné pro ČR na 14 dnů. Stránky ministerstva ČR žádné info. Ománské ministerstvo vyžaduje vízum. Posílám e-mail do Ománu. Potvrzují, vízum není nutné. Pokud budou komplikace, snad půjde vízum koupit na letišti. Pojedeme na pankáče 😊. Buď nás pustí nebo …

22.2.2022. Jsme na ruzyňském letišti. Nedostaneme letenku, protože nemáme vyplněný ománský online formulář. Po vyplnění přijde okamžitě qr kód z Ománu. Potom můžeme dostat letenku. Včera jsme byli na testu PCR. Výsledek přišel po 8 hodinách. Ale stále není v aplikaci Tečka od ministerstva s qr kódem. Ten je důležitý, musí se nahrát do formuláře. Stojíme vedle přepážky pro odbavení a čekáme. Máme štěstí, za 10 minut přijde qr kód. Od testování uplynulo 24 hodin. Vyplníme formulář a do minuty přichází potvrzení z Ománu. Dostáváme letenky. Muž za přepážkou nám sděluje, že od půlnoci postačí prokázat očkování, vše ostatní odpadá…….No comment…

Praha – Istanbul – Muskat.

23.2. 03.40 jsme v Ománu. Stojíme ve frontě na odbavení. Všichni mají připravené tolik důležité doklady, hotel, očkování, pojištění na měsíc, pcr test,….. Žádný úředník se neobtěžoval kontrolou. Razítko do pasu, foto bez roušky, vše. Welcome to Oman. Máme na letišti rezervaci auta. Za hodinku odjíždíme z letiště. Rezervaci hotelu necháváme propadnout. Jedeme do první lezecké oblasti Wadi Mayh 150 km od hlavního města Muskat. Sportovní lezení, výška stěn je 100 m, ale cesty jsou vysoké max 20 m. Vyjištěné nýty. Materiál vápenec. Jen kroutíme hlavou nad slaněním. Vždy jen dva nýty vedle sebe. Nejsou spojeny řetězem s okem, nebo majlonkou. Zkrátka nic. To se nám nelíbí, nebudeme hoblovat lano o ostré hrany nýtu. Raději volíme prvovýstup na samostatnou věž kilometr hlouběji v kaňonu. Nazvali jsme ji Perníková chaloupka. Výška 60 m, obtížnost 6a, vlastní jištění – friendy velikost 2-4. Název cesty: Brittle Gingerbread. Sestup do komína dále plotnou, obtížnost 3. Nelze slanit!

Večer odjíždíme 120 km do druhé lezecké oblasti: Kubrah Canyon. Spaní venku je povoleno kdekoliv. Arabové také kempují a piknikují všude. V každém městě i vesnici najdete pitnou vodu. Automaty mají tři čistící filtry a chladící box. Voda je pro všechny zdarma. Boxy poznáte z dálky, velké nerezové bedny s kohoutky. Doporučuji naplnit min. 10l kanystry. V kaňonech v únoru a březnu není vůbec žádná voda. Dávejte pozor na rychlost po dálnici. Mají omezení 100 a 120 km/hod. Každý druhý kilometr je pevný radar, zelený vysoký válec. Pokuty vám budou strhávat z půjčovny aut ještě dlouhou dobu, i když budete doma……

Kubrah canyon, z parkoviště 15 min chůze. Sportovní cesty a několik málo vícedélek. Vyjištěno nýty a borháky po 2 metrech. Opět vápenec. Ostré lišty. Slanění oka v nýtech je ok. Cesty stavěli frantíci. Je zde více sektorů. Kaňon nabízí celodenní lezení, kdy se vyhnete slunci. Jen v poledne 12-14 není v žádné stěně stín. Čas na polední rest ve stínu keřů. Kaňon stále nabízí možnosti prvovýstupů.

Jabal Misht 2090 m – třetí den jsme snad dostatečně aklimatizování na zdejší teploty 35 st. Černé silnice umožňují přístup ke stěně z vesnice Al Ayn u místní školy na jižní straně Jabal Misht.

Auto zůstává ve vyschlém řečišti řeky, dále musíme pěšky. Večer jdeme obhlédnout nástup cesty, ráno ve tmě bychom ji nenašli. Nejvyšší kolmá stěna (1200 m) na arabském poloostrově budí respekt již z dálky. Cesta k nástupu cesty trvá dvě hodiny a vystoupáme 500 výškových metrů. Vidíme směr cesty až na vrchol. Vrátíme se k autu, postavíme stan kvůli komárům. Zajdeme na místní ománskou večeři do vesnice asi 2 km od auta. Hodně rýže, celé kuře, zelenina. Večeře pro dva stojí vždy okolo 2,5 riálu = 180 Kč. Nakupovat a platit lze kartou v každém malém obchodě. Tma nastává v 19 hodin. Zabalíme matroš a oblečení na bivak ve stěně. Protože nechceme tahat těžké batohy. Volíme, co zůstane dole. Spacák zůstává. Vydržím ve žďáráku. Lukáš bere letní spacák. Podle výšky spočítáme teplotu ve stěně. Teplota v noci bude okolo nuly. Matroš. smyce, friendy 10 ks, velikost 1-4, 15 presek, šroubovky, dvojité lano 60 m. Voda 1,5 l, což bylo opravdu málo. Jídlo: 3x 20 g vanilkový cukr, jedna tyčka snickers, pikao. Do stěny celý den svítí slunce!

26.2.2022. Jabal Misht - French Pillar – provovýstup roku 1979, varianta 6b+ z roku 1993 (1100 m) Vycházíme při čelovkách ve 4:00. Zjistíme, že nějaký horolezec označil na velkých kamenech reflexní malé pásky při závěrečném prudkém stoupání. Za svitu čelovky vidíme odraz světla a směr. Začátek cesty je veden velkým římsovým systémem začínajícím asi 500 m vlevo. Nástup je označen velikým mužíkem. Čekáme ještě 20 minut na východ slunce, kdy se opře svými paprsky do stěny. První délka 6a+. Na 60 m dvě skoby určující směr. Štand dvě staré skoby se smycí. Následují délky 6b+. Tam objevuji po 20 m nýty. Všude lze použit friendy. Těžké délky jsou v pevném metamorfovaném vápenci. Míjíme zbytky vybělených fixních lan a rezavých skob. Po 200 metrech v pevné skále následuje lehké lezení 3-4, 250 výškových metrů. Střední úsek je alpského charakteru, ale místy velmi exponované skále. „Srdce“, velká tvarovaná skála má tvar srdce. Trasa je jasná. Tolik napsáno v průvodci. Bohužel jsme 2x zabloudili. Slaníme po svých smycích k římsám pod 'Srdcem', pak jdeme diagonálně doleva nahoru po levé straně „Srdce“ na šikmých římsách a krátkých trhlinách k hřebeni na obzoru. Místy staré skoby a smyce. Štandy děláme vlastním matrošem. Dále po hřebeni je skrýš nyní rezavých potravinových plechovek. Následuje 150 m. Za skrýší jídla se hřeben postupně zužuje. Zůstaneme blízko hřebene, dokud nedosáhnete zjevné římsy napravo. Jsme 600 m vysoko ve stěně. Nyní máme jít 100 m traverz. Je 15:30. Za tři hodiny nastane tma. Rozhodneme se pro bivak. Našli jsme širokou polici ve stínu. Místo karimatky použijeme pod žďárák lana. Není to příliš komfortní spaní, kameny tlačí i přes lano. Už aby nastalo ráno. V noci bylo okolo 5 st. Ráno v 7 hodin nás probouzí slunce. V 8 hodin už opět spaluje. Následuje headwall. Rozsáhlé římsy spojené puklinami v kvalitní skále obtížnost 5 - 6a. Po 50metrovém traverzu, se opět ztratíme. Nejprve lezu kolmou stěnou pod převis. Objevuji nýty. To jsme v cestě z roku 2003, Make Love not War, která pokračuje v horní stěnu. Slaňuji zpět k Lukášovi, obětuji smyci. Musíme najít 300m trhlinu/komínovou linii, která rozděluje celou horní stěnu, vpravo od samotného pilíře, vrcholící převislou trhlinou na obzoru. Sledujeme tuto linii 200 m, než uhneme doprava, abychom mohli dokončit původní Francouzský pilíř z roku 1979. Dále pokračujeme vpravo asi o 150 m výše jsou dva hluboké komíny varianta z roku 1993. Následuje 65m 6b+ krátkým rohem, který vede k úzkým římsám, dále zpět doleva do hlavní trhliny 6a+. Pokračujeme po zřejmých propojených trhlinách a rohových liniích nahoru. Posledních 50 m / 5a se rozšiřuje do rokle s různými možnostmi lezení komín nebo stěna až na vrchol.

27.2.2022/15:00 jsme na vrcholu Jabal Misht. Vrcholové foto, odpočinek ve stínu přístřešku vysílače. V průvodci píší sestup dvě hodiny. Nám trvá sestup 4,5 hodiny. Musíme několikrát slaňovat za keře nebo zanecháváme vlastní smyce. Klesáme 1400 m do údolí k sinici. Sestup je náročný, uvolněné kameny. Objevujeme ve výšce 1500 m n.m. ve vyschlém korytu od vody, vymleté a hladké díry, kde ještě zůstala vody z období dešťů (červenec – srpen). Voda je balzám pro naše vysušená těla od slunce. Jako bonus je voda chladná. Při sestupu objevujeme další mnohem větší jezírko. Koupání nás vždy povzbudí. Voda není pitná, je v ní hodně života, pijavice a podobná zvířátka… Na silnici jsme ve 20:30. Zastavuje první auto. Do you have water – hlesneme potichu, máme sucho v krku a nejde příliš promluvit. Vodu nemají, nabízí sprite. Plechovka na ex zasyčí v našich útrobách a hlasivky se probouzejí. Zastavují další dvě auta. Jsme pozváni domů na večeři. Odmítáme a děkujeme. Postačí nás odvézt do první vesnice. Nasedáme na korbu Toyoty. Zpět k autu okolo celé hory je to 18 km. V první vesnici je místní bistro. Usedáme a pijeme a pijeme litry vody. Prokládáme bublinkami, mirindou. Po hodince jdeme k silnici a hned druhé auto zastavuje a odveze nás k našemu autu. Uvaříme si čaj u stanu, instantní polévku. Usínáme po půlnoci.
Následující dny rest day. Odjíždíme omrknout nějaké památky, staré město Nizwa, pevnost Bahla. Navštívíme Grand canyon of Oman. Největší kaňon je na úbočí nejvyšší hory Jabal Sham 2970 m. Autem dojedeme až k okraji kaňonu ve výšce 2000 m. Přejezd k moři 370 km. Koupačka v jezírkách kaňonu Wadi Shab. Spaní v Altánu na pláži u moře.

Wadi Daykah – zbývající dva dny trávíme lezením v oblasti, která má tři kaňony. Autem přejedeme hráz přehrady. Vyschlým řečištěm vedou cesty od nákladních aut. Po kilometru nacházíme místo na stan. Dále naším autem neprojedeme přes kameny. Pokračovat lze pouze autem 4x4. Od auta pěšky 2 km. Lezení je možné do 14 hodin. Potom slunce svítí v celém kaňonu a překročí 40 st. Dnem kaňonu vede zavlažovací kanál a místy se vynoří na povrch. Na jednom takovém místě je prasklý kus betonové věže a voda proudí ven. Voda je pitná. V centrální části se nachází pouze jedna vícedélka až na vrchol kaňonu. Eternal Sunshine (120 m, 5c). Podle průvodce je cesta odjištěná. Jediné jištění jsem našel v 50 m stará smyce. Z původních tří délek jsem udělal jedinej štand v 60 m a další na vrcholu. Průvodce píše dále sestup zpět do údolí 40 minut. Proč to neslanit za malý strom, kde jsou staré smyce s karabinou. Zanecháváme ještě naší karabinu. Napojíme se do druhé délky vedlejší sportovní cesty 6b, která je přímo pod námi. Tam je slaňák, dva nýty s řetězem. Ostatní sportovní cesty jsou opět jištěné po 2 metrech. Obtížnost cest 5a – 7a+. V průvodci jsou vyznačené délky cest. Některé mají přes 35 m. Materiál vápenec, příjemné díry a lišty. Poslední den lezeme do 14 hodin. Odjíždíme přes Old Muscat na pobřeží. Navštívíme vyhlášený Grand Suk, nakupujeme nezbytné hlouposti a v noci se vracíme na letiště.

4.března odlet domů.

Závěr: Omán nabízí příjemné lezení bez lidí v zimních měsících.