Lezec - Zpravodaj

Byli jsme se tam podívat, abychom zjistili, jestli je pravda, že na Gran Canarii naleznete pěkný sportovní lezení, nádhernou přírodu, a že zde můžete strávit měsíce lezením klasických více-délkových cest i zaboulderovat v dvou boulder oblastech.
Asi by si těžko někdo dokázal představit lepší místo na zemi.
Je tomu tak skutečně?

Gran Canaria – hornatý střed ostrova (hi res)
foto by © JirkaS

Strávili jsme sice na ostrově jen asi 8 dní a jistě řadu míst jsme neviděli a řadu aspektů nevstřebali a tak jen subjektivně a stručně chci říci, že jsme si lezecký výlet ohromě užili a pěkně si zalezli.
Jeli jsme všichni nachcípaný z inverzního začátku zimy, ale již pouhé první dva dny stačili k tomu, aby v teple (na pobřeží bylo víceméně konstantních 23 stupňů a v horách přes den 17 – 18 v noci kolem 13-14 ) vše přešlo. Oceánský vzduch, nakonec i sám oceán, vyléčily za podpory vitamínů z místních pomerančů všechny naše neduhy.
Hlavním cílem tohoto tripu proto nepovažuji ani tak lezení samotné, jako prostě procestování ostrova, návštěvu zajímavých míst, free kempování v divoké přírodě, koupání se, s příležitostným polezením v zajímavých oblastech, po zajímavém materiálu. Kdo sem zavítá se sportovními lezeckými ambicemi, mohl by být zklamán, ale lezec s duší objevitele a turisty si přijde na své.

Kemp ve Vargas – betonové skruže chrání stany před pravidelnými větry
foto by © JirkaS

Je to poušť, ale je krásná a výhledy při jízdě vás nutí stále zastavovat, kochat se a fotit
foto by © JirkaS

Průvodce tvrdí, že na ostrově se nachází více než 750 sportovních cest plus jiný, zatím nevydaný, průvodce mapuje možná stovku tradičních více-délkových cest vedoucích na vyšší stěny ve vnitru ostrova s dostatečným potenciálem pro nové výstupy. A na internetu se dočtete o asi dvou zajímavých boulder oblastech.

Tolik shrnutí, ale nejdříve se podívejme na sportovní oblasti.

Sportovní oblasti

Gran Canaria – oblasti z map na Lezci (hi res)
foto by © JirkaS

Fataga Presa

(presa = přehrada)

Nebo stručněji jen Fataga. Vedle La Sorrueda patří údajně k tomu nejlepšímu, co lze, z pohledu skalního lezce, na ostrově najít. Poměrně pěkné do ruda zbarvené stěny, které se nachází v suchém údolí řeky pod přehradou pod osadou Fataga. Je zde asi 90 cest v obtížnostech od 4 do 8b+.
Naleznete zde několik sektorů, z nichž asi dva stojí za intenzivnější popis. Prvním z nich je Palmera sektor hned pod přehradní hrází a je ozdobený krásnými palmami. Cesty v tomto sektoru vedou v kolmých, asi 20 m stěnách. Chyty jsou převážně poličky a různé boční chyty, hrany a sem tam dírka.
Vše je poměrně pevné, i když dost často skála pod expreskami duní. Celkem se nám zde líbilo. Jen to chce si vybírat ty pěkné cesty a ty podivné přeskočit : ).
Dalším sektorem směrem od hráze je celkem nezajímavá hradba nižších stěn s několika lehčími cestami v poklopené až kolmé skále. I zde se najde pár hezkých cest. Posledním, možná nejzajímavějším, sektorem směrem od hráze je Topatras s nejtěžšími cestami ve Fataze a vlastně i celkově na ostrově. Dost cest je zde však modifikovaných, s dolepenými chyty, ale najdou se i celkem hezké přírodní lajny.
Stěny jsou na slunci, proto v teplejším období zde budete mít hic.

Detailní nákres přístupu oblasti Fataga (hi res)
nákres by © JirkaS

Příjezd, přístup:
Z Maspalomas / Playa del Inglés jeďte po GC40 silnicí směřující do hor, do středu ostrova. Na 11km je značená doleva Presa de Ayagaures a Travasur. Když sjedete asi 300m dolů do údolíčka a dostanete se k mostu, tak před ním odbočte doprava na ještě horší kamenitou cestu a po ní pokračujte, až se dostanete k malému domku napravo. Před betonovým žlabem zaparkujte. Pak jen tři minuty pěšky k prvnímu sektoru (Topatras). Lze také auto zanechat na horním parkovišti a sejít dolů po hrázi přehrady. (4 min)

Fataga Presa pohled od spodního parkoviště, stěny jsou po levé straně a začínají sektorem Topatras
foto by © JirkaS

Sektor ve Fataze příznačně nazvaný Palmera
foto by © JirkaS

Místní canárek leze cestu La Virgen, 8a v sektoru Topatras
foto by © JirkaS

Jiný canárek leze cestu Los Tres Monos, 6b+ v sektoru Topatras
foto by © JirkaS

La Sorrueda

Je krásná, palmami a bambusem zarostlá soutěska, s celoročně tekoucím potokem, s mini vodopádky a skalními jezírky, kde se dá případně i smočit tělo. Najdete zde spíše lehčí cesty od 5 do 7c. Hodně cest v šestém stupni a asi tak dva tucty sedmiček, převážně 7a. Stěny nejsou příliš vysoké nejčastěji mezi 15 a 20 m, ale první zklamání je vyváženo zajímavou strukturou skály a variabilitou cest. Klasa ke spíše měkká. Tady se nám líbilo nejvíce a také jsme zde vylezli nejvíce cest.
Ačkoli to není povoleno, je možné zde kempovat (vzadu v kaňonu v bambusovém porostu) je zde pitná voda vytékající z improvizované hadice ze skály.

Jsou zde sektory Ninja Troll, první ke kterému přijdete a je na slunci celý den
Techo zajímavý sektor s pár cestama vedoucíma střechovitým převisem
Segundo Andén sektor, který je nad sektorem Techo, jakoby v druhém patře, pak pokračuje Fuente sektor, ten je ve střední části s celkem hezkými, i když nepříliš dlouhými cestami (voda vyvěrá přímo pod cestami a bývá zde mokro a na závěr sektor Salón s parádními cestami po děrách. Pak jsou tam ještě dva menší (Charco a Enfrente), ale v těchto posledních sektorech je méně cest a nejsou tak pěkné.

Panoráma stěn nad La Sorrueda, zatím asi bez výstupů (hi res)
foto by © JirkaS

Detailní nákres přístupu oblasti La Sorrueda (hi res)
nákres by © JirkaS

Příjezd, přístup:
Vydáme se Arinaga a pak směrem do vnitrozemí do Santa Lucia. Těsně předtím, než se dostanete do Santa Lucia minete La Presa de Sorrueda (přehrada) na levé straně, jeďte však až tou další, která je značená na La Sorrueda. Okolo hřbitova (po pravé straně) po klesání ostrá odbočka doprava do vesnice La Sorrueda. Dál přes tuto malou vesnici, kolem domu s pavlačí na polní cestu. Máte-li 4x4, můžete pokračovat až na konec cesty, když ne je lepší zanechat auto asi 200 m od středu vesnice a pak jít asi 1 km pěšky dolů na dno kaňonu.

Pohled při příchodu do kaňonu La Sorrueda – tady se nám líbilo nejvíc
foto by © JirkaS

Impozantní materiál, jeden z místních boulderů u přístupové cesty
foto by © Jana

Sektor Ninja Troll hned na začátku
foto by © JirkaS

JirkaS leze podle průvodce lehkou zajímavou cestu po hraně Doramas, 6a+, dolní převísek byl celkem vypečený
foto by © Jana

Luxusní plotna v sektoru Salón, La placa del Godo, 6a+
foto by © Jana

Krásný pilíř v sektoru Charco s lehkou cestou, která se jmenuje La Zanahoria, 6b
foto by © Jana

Fataga Piconera

(Maspalomas)
Jsou menší skály, které nabídnou pouhých 25 cest, nejsou zdaleka tak rozsáhlé jako La Sorrueda nebo Fataga Presa, ale jsou o něco blíže k moři, dá se říci přímo nad Maspalomas. Ale jejich dostupnost je asi jejich jedinou výhodou. Chtěli jsme zde něco popolézt, ale nakonec nás odradilo to, že většina cest byla krátkých a trochu divných a i celkově nám připadlo, že to nestojí za to.

Příjezd, přístup:
Od Maspalomas jedete chvíli stejnou cestou jako k Fataze. Poté, co jste projeli kolem v restaurace La Casa Vieja jeďte odbočkou vlevo na kruhovém objezdu. Značeno na Careza (lom). Pokračujte po silnici která vede k lomu kde taky končí asfalt, dále po prašné kamenité cestě asi tak km. Uvidíte nízké stěny na levé straně.

Ayagaures

Prý velmi malebné místo s asi 25 cestami různé obtížnosti, některé cesty mají délku až 30 metrů.

Příjezd, přístup:
Ze San Fernando de Maspalomas, vydáme se na Centro de Salud. Poté, co jste projeli Aquasur se odbočí vpravo na (GC504) k Ayagaures. Po 11 km přijedete do vesnice Ayagaures. Na hrázi se na silnici dáte doleva a po 1,3 km přijedete na k nádrži de Gambuesa. Nechte své auto u lomu, vedle malého domku (s nápisem aqua na stěně). Pěšky asi 15 min podél nádrže až k jejímu konci pak ještě kousek a za chvíli už uvidíte cesty vlevo.

Roque Nublo

Fantastický a jedinečný místo, který by bylo určitě chybou vynechat. To si teda myslí i kvanta turistů, kteří podnikají krátký výstup z nedalekého parkoviště do výšky 1700 m n m třeba jen v žabkách a v plavkách.
Stěny hlavního masivu jsou fantastické a určitě by se zde dalo vyřádit i na několik dní, vedlejší sportovněji laděná stěna je také celkem zajímavá, má však jen několik cest, tak sotva na jeden den zábavy.
Vytáhl jsem nahoru lano a chtěl něco popolézt, ale... Stěna vedle hlavního suku Rogue Nubla mi přišla zajímavá asi jen svou magickou polohou. Jinak je to jen taková skalní ostruha , kde je pár zajímavých cest a zbytek je dost kvakózní. Zajímavá je cesta Metallica, pod tou však proudí davy turistů, exhibicionismus se nedostavil, tak jsme lano ani nevytáhli. Vylézt si na velkou stěnu to by bylo jiný kafe, to mě celkem lákalo, ale zase byla celkem kosa a dost foukalo. To je zde v zimě asi dost často.

Příjezd, přístup:
Přístup je jednoduchý a dobře značený. Pojedete podle cedulí stále na Roque Nublo, když vystoupáte poslední serpentýnu nad Ayacatou tak narazíte na pravé straně na parkáč k Roqua Nuble, tak pro 50 aut. Chce to přijet trochu dříve alespoň dopoledne, jinak nebudete mít kde zaparkovat. Z parkoviště asi 40 min dobře značenou skoro vrstevnicovou cestou k monumentu.

Mystická dominanta se zajímavým více-délkovým lezení a trochou sportovních jednodélek
foto by © JirkaS

Roque Nublo z větší dálky
foto by © JirkaS

Lezení a ostrov je celkem “kinder-friendly” Kristýna to dokazuje
foto by © JirkaS

Roque Nublo

Roque Nublo - ukázka průvodce ofocený ze sešitu v Baru
foto by © JirkaS

Tamadaba

Jsou poměrně pěkné skály, v úžasné přírodě z výhledem jako z letadla na část ostrova a oceán. Nachází se zde velké množství cest, je jich zde údajně více než 350. Množství skalek je situováno na hraně svahu, který je pokryt řídkým borovicovým lesem na severu ostrova.
Klasa je těžká a charakter lezení je velmi specifický, stejně tak jako je specifický materiál, který často tvoří hladké plochy. Technika nohou je zde na prvním místě.
Jedinou nevýhodou je, že jízda sem trvá 2 hodiny. Nicméně to stojí za výlet. V zimním období, se zde může udělat poměrně chladno.

Příjezd, přístup:
Vydáme se směr Tejeda a Artenara. Po několika kilometrech klikatic s úžasnými výhledy projedete osadou Artenara. A pak už jen sledovat ukazatele na Tamabada. Cesta se na konci rozdělí v jednosměrku (okružní cesta kolem hřebenu) na jejíž konci se vydáte doleva na Zona acampada. Po asi 1 km zaparkujete před zchátralým "pionýrským" táborem a sejdete pod něj odkud již vede cesta k jednotlivým sektorům, ke kterým budete muset trochu sestoupit.

Pás stěn pohled na sektor asi Coco
foto by © JirkaS

Místy podivné jištění a všude nezvyklý materiál, klasa těžká, chce to tu více zdomácnět
foto by © JirkaS

Moya

Prý celkem hezká lokalita, nelezli jsme tu, ale z vyprávění víme, že je tu spousta palem. Skála je vyvřelina tuf nebo čedič je prý více ohlazený a s méně stupy. Klasifikace je prý těžší. Je to oblast spíše malá a cest je zde jen kolem sedmdesáti. Oblast se nalézá na jihu ostrova nedaleko Las Palmas. Je trochu hůř přístupná, asi deset minut pochodu pod skály. Celá rokle je zarostlá vegetací a protéká jí malý potůček.

Příjezd, přístup:
Na dálnici, která vede z Las Palmas do Agaete na 15 km po Banaderos, je před Silva mostem cesta značená na "Barranco de Moya". Po cca 1km poté, co projedete kolem obrovské mostní podpory, zaparkujete na levé straně. Pěšky asi 5 minut až do údolí pak se stoupá ke skalám.

Quintanilla

Menší oblast, co se týče počtu cest, kousek za Las Palmas směrem na sever. Skupinka výborně odjištěných skalek, nic moc velkého. Lehčí cesty pro začátečníky.

El Cenobio

Ne příliš rozsáhlá oblast, opět nedaleko Las Palmas. V centrální stěně je pěkné lezení a nejtěžší cesta na celách kanárech, myslím, že ji udělal Steve McClure a je za 8c a jmenuje se Meneo Canario. Vede po té bombastické hraně.

Quintillia

El Cenobio - cesta Antichorra, 7b
foto by © Vendula Coubalová

Candelilla

Menší oblast kousek před Ayacatou. Pohodlně zaparkujete pod stěnami a pak kus do svahu a můžete lézt ve stínu. V průvodci stěny chválí, ale nešli jsme tam, protože stěny kolem nám přišly zajímavější, než ta jediná na kterou se leze.

Salto Del Pero

Opět menší oblast je po cestě, jsou tam delší cesty a spíš těžší. Musí se tam trochu lézt do svahu, ale je to po cestě a nevypadá to vůbec špatně. Nebyli jsme tam, ani jsme tam nikoho nikdy neviděli lézt.

A ještě další a další, postupně se je chystám zanést do map na Lezci.

Klasické cesty

Ayacata

Máte-li zájem o klasické trad lezení pak nesmíte vynechat oblast Ayacata. V centru obce, u silnice, je lezení kavárna/bar, kde mají knihu se všemi cestami pro oblast v okolí. Výhodou je když dokážete se zeptat španělsky, nebo velmi dobře ukázat rukama, protože je nepravděpodobné, že zde budou umět anglicky!
Oblast kolem městečka Ayacata je velmi krásná část ostrova a stojí za výlet třeba i bez lana. Byli jsme se podívat v sektoru Libreria a to je zrovna netypická část Ayacaty, neboť jsou zde borháky odjištěné cesty v jednom asi 40 m pilíři. Netypická proto, protože stěny kolmé nabízejí podstatně dobrodružnější vyžití. Jedná se o více-délkové lezení v kolmých stěnách po vlastním jištění. Materiál je opět vyvřelina avšak kvalitou si nezadá se sportovněji laděnými sestrami.
Průvodce na ni existuje a je to velmi tlustý sešit v kroužkové vazbě, který je bohužel jen k nahlédnutí v baru u silnice v Ayacatě.
V Ayacata a jedná se o pěkné lezení na sluníčku.

Ayacata v detailu, vidět jsou dva hlavní sektory, El Pino a Fronton, výška je odhadem více než 150m (hi res)
foto by © JirkaS

Libreria

Boulderingové oblasti

El Berriel

Má to být krásné malé údolí s tekoucí vodou, vodopády a obrovské skalní jezírka v zimě. V létě bývá velmi suché a prašné. Je zde přes 200 balvanů, abyste se neměli nudit. My jsme tam bohužel nedojeli, protože cesta byla dost kamenitá a je to daleko pochod. Podle průvodce na webu to vypadá jako celkem pěkný místo s asi třemi shromáždišti pěknějch balvanů.

Příjezd, přístup:
Z GC1 se při cestě z Maspalomas sjeďte na Bahia Feliz a na Tarajalillo (Carting club - motokáry), pak se vydejte jakoby zpět po GC 500 směrem na Maspalomas / Mogán. Na první autobusové zastávce na pravé straně, naproti Bahia Feliz se polní cesta, která vede pod dálnicí tunelem. Pokračujte až 1300m minete malou osadu rozkládající se napravo. Dolů sjezd pak doleva (blbá cesta) a po 1400 m minete vodárnu. Pokračujte další 800 metrů do konce cesty, kde můžete zaparkovat. Procházka pak až k balvanům.

Chira

Bouldrování by se mělo odehrávat u krásného jezera, ale víc nevím, jen že je to údajně delší cesta.

Lezecké stěny

(překližky)
Vnitřní lezecké stěny nalezneme v Las Palmas, Telde a v Maspalomas, nebyli jsme a sotva kdo tam asi z cizinců zavítá.

Logistika:

Potraviny a voda:
Nakoupit je možné v asi ve třech velkých supermarketech Al Campo, Carrefour a menší obchody HipoDyno. Ceny jsou asi jako ve Francii nebo ve Španělsku. Voda kterou budete nutně potřebovat, stojí 8 l asi jedno Euro, bageta 60-70 centů, mléko pod Euro. Levné jsou banány a pomeranče a benzín. Lezecký věci (průvodce tam neměli) lze nejlépe sehnat v Decathlonu v Telde asi 10 min autem od letiště. Zde seženete i plynovou bombu. (Campingas)

Klima:
V prosinci jsou naprosto běžné teploty mírně přes dvacet stupňů. U moře 24 v nejvyšších horách i o deset méně. Ve Fataze a v Sorruedě bylo vždy na lezení jen v tričku, i když byly stěny ve stínu. V horách teplota klesá, extrémně i o deset stupňů, ale stále to může být super pro lezení na slunci, ale hlavně za bezvětří, pokud fouká a fouká ve vyšších polohách často, za chvíli začnete prochládat.
Moře mělo něco kolem 19-20 stupňů.

Kemp bivak:
O tomto bych se chtěl více rozepsat. Kouzlo pobytu na tomto ostrově může tkvět v tom, že je zde v horách několik kempů, které jsou dokonce zadarmo. Jejich seznam lze nalézt na stránkách odkaz dole. Je třeba vždy dopředu zažádat, o který to kemp máte zájem a pak následně se pro povolení stavit v Las Palmas. Je to procedura, která vám zabere půl dne, ale je celkem bezbolestná (nečeká se, přijdete k okýnku, ukážete mail, o ni o vás ví a dají vám glejt pro případnou kontrolu při kempování. Nás za celý pobyt nikdo nekontroloval, byli jsme v kempu celou dobu sami a měli Gran Canarské hory jen pro sebe. Kromě nich je zde možnost se ubytovat téměř v nevyčerpatelném množství apartmánů, hotýlků a hotelů. A na pobřeží je i několik dalších kempů. Jednu noc před odletem jsme strávili v kempu Vargas ( 1 osoba se stanem – 5,50 Euro a každá další osoba 3,70 Eura/ noc). Celkem fajn kemp, kousek od moře, ale pláž balvany.

Průvodce, mapy navigace:
Nový průvodce vyšel tento rok a je poměrně kvalitní publikací. Průvodce na Gran Canaria
Je z roku 2011 a v popsaných oblastech nebudete tápat a i přístupy jsou vcelku srozumitelné. Jsou zde popsány jen sportovní cesty.
Rozhodně je dobré mít podrobnou mapu ostrova, nebo GPSku.

Tip:

Vařič jsme si vzali z domova a menší bombu zakoupili za 3,90 € v Decatlonu v Telde. Kde lze koupit i nějaký věci na lezení.

V případě, že si vyberete jedno z několika letišť s přímými charterovými lety (většinou Německo, my jsme letěli z Karlsruhe) můžete se s cenou letenky dostat až někam ke 30 Eurům za zpáteční letenku.
Parametry naší cesty vypadaly takto: zp. letenky (dva dospělí a jedno 5 let dítě) - 107 Euro, batoh 15 kg tam a zpět– 40 Euro, půjčení auta na týden - 110 €. (benzinu projeto asi za 30 Euro), kemp nula, (jen jedna noc ve Vargas 9 Euro), potraviny (nic jsme nevezli z Čech) asi 70 Euro na týden, cesta do Karlsruhe, 70 Euro parkovný 33 Euro. Celková cena 460 Euro pro tři lidi sakum prdum.

Zmíním poslední aspekt, a sice děti, byla s náma naše Kristýna a dalo se to zvládnout perfektně, ve většině sportovních oblastí to bylo pro děti bezproblémový, přístupy nejsou dramatický, kempování děcka milují.

Varování:
Gran Canaria je ostrov velmi malý přesto je dobré nepodceňovat vzdálenosti. Průměrná cestovní rychlost je zpočátku asi tak 40km/h. Po několika dnech si zvyknete a budete se pohybovat v serpentýnách trochu rychleji, avšak zvracecí pytlíky s sebou.
Je dobré nepodceňovat ani kvalitu cest pro auta, hlavní asfaltové tahy jsou výtečné, avšak řada cest je kamenitých a někdy ve špatném stavu.

Zdroje:

Nejlepší stránky o grankanárských oblastech z hlediska průvodců Topatras Club aktivní stránky GranCanárských lezců Climbcanarias.com a
Stránky Národního parku pro žádost o kemp Seznam kempů (španělsky)

Gran Canaria

Detailní info II.