Il Selvaggio Blu - divoký asi 50 km dlouhý úsek mezi Cala Gonone a Santa Maria Navarrese - je asi nejkrásnější částí pobřeží, které vůbec můžete v Itálii najít.
Samozřejmě pro lezce, protože východní pobřeží Sardinie je známé svým skalnatým pobřežím, kde často mohutné vápencové stěny padají přímo do moře. Velké útesy, se zde střídají s menšími stěnami a mezi nimi pak jsou ukryté romantické zátoky s krásnými písečnými plážemi.
Jeden z ostrohů se nachází ve světově proslulé oblasti Selvaggio Blu, která je mezi lezci známá hlavně známou dominantou, solitérní kuželovou věží Aguglia di Goloritzé. Nejlehčí cesta vedoucí nahoru na tuto solitérní jehlu je 6b.
Před dvěma lety jsme Michi Althammer a já vyrazili na Aguglia di Goloritzé něco vylézt, a tak jsme si najali loď. Během cesty směrem na Goloritzé jsme s úžasem sledovali strmé útesy. Nejvíce nás zaujala stěna Capo Monte Santo. Jedná se o strmý útes, který se zvedá z vody dobrých 40 metrů a je tak kompaktní, že jsme tenkrát vůbec nedokázali odhadnout, jestli by to bylo vůbec lezitelné.
Letos na jaře jsem se vrátil k bližším ohledání. A to, co jsem zjistil, bylo lepší než všechny ostatní podobné možnosti, které jsem doposud viděl. Přímo středem útesu se klikatila řada krápníků, které zhruba ve 20 metrech končily. Šest metrů výše nad nimi zela ve stěně obrovská díra. Ale co těch šest hluchých metrů?
Ne, první čtyři metry se zdálo, že by tam mohly být chyty, ale na zbývajících dvou metrech zhola nic. Tam to bude muset pořešit asi obrovské dynamo.
Dalším rysem lezení na Capo Monte Santo je, že musíte lézt přímo z lodi, musíte být jištěn z lodi a do lodi se opět vracíte. A proto je třeba mít velmi zkušeného kapitána, který může udržet loď v ideální pozici, zatímco příboj kolem stále doráží na stěnu. Uvědomil jsem si, že mít správného kapitána bude jednoznačně klíč k úspěchu.
Vincenzo šéfuje jednomu baru v Baunei, a když jsme ho požádali o ubytování v Baunei a pak jsme zjistili, že vlastní i loď, se kterou nás klidně ke Capo Monte Santo doveze, stal nejen náš hostitel, ale i náš "Il Capitano".
Dne 23. května jsme my tři - Capitano, Michael a já - vyrazili Capitanovým člunem k mysu. Tentokrát jsem si byl jistý, že si splním svůj lezecký sen. I když to nebyla jen otázka mé fyzické formy, ale i mentální připravenosti.
Nejdříve jsem vylezl vedlejší cestu Solemar, která vede cestou nejmenšího odporu a zleva se vyhýbá hladké stěně s dynamem. Přelez mě ujistil v tom, že přímá linka se skokem by se mohla nechat dát. Rozhodl jsem se lézt bez použití nýtů, tedy jištěný jen friendy a stopery, přičemž poslední jištění (friend mezi dvěma tufy) je zhruba 8m ! pod dynamem.
Kapitán poklidně směruje loď k nástupu cesty, Michael mě už jistí a člun pomalu klouže k převislé stěně. Musím dokonale načasovat start, uchopit výchozí chyty v ten správný okamžik. Ve chvíli, kdy člun na vlně klesne, musím posadit své nohy na stupy a zabojovat. Cesta začíná hned divokým boulderem. Potom vzhůru asi 20 strmých metrů, poslední tufa, umístit posledního frienda a využít krátký rest. Další dva metry. Vysoko nade mnou je obrovská díra, konečný cíl.
Několikrát zapumpuji, nechám tělo klesnout úplně dolů, abych ho mohl urychlit, po co možná nejdelší dráze. A pak jdu jako pružina nahoru, nejprve se pouštím levou ruku, pak i pravou a než se dokážu zachytit na kulaté hraně díry, tak do vzduchu jdou i obě nohy. Madlo je bombové a znamená splnění mého snu a přelezení cesty. Moji přátelé tam dole, Il Capitano a Michael, se radují stejně jako já!
Existuje jen několik cest, které mají trefný a jasný název. Jednou z nich je tato vedoucí na Capo Monte Santo: Il Capitano, 8b+
Huber je jistě silný chlapík, ale určitě ne v geologii :-) Tuf jako sintr, všeckáž jedno jest. Nejspíš chtěl říct, že frenda vrazil mezi dva krápníky, nebo do nějaké pukliny mezi zkamenělé náteky, nebo něco takového.
Sintr je silně porézní bělavá hornina chemogenního původu, která vzniká vysrážením uhličatanu vápenatého z roztoků obsahujících rozpuštěný vápenec. K jeho tvorbě dochází na stropech, stěnách a podlahách jeskyň při vypařování vody. Ze sintru se vytvářejí výplně krasových jeskyň. Sintrové jeskynní tvary mají mnoho forem – brčka, stalaktity, stalagmity, stalagnáty, sintrové kůry a povlaky, květákové sintry, korálové sintry, jeskynní perly, sintrové záclony, sintrové vodopády a podobně.
Lezecký slang je lezecký slang. Čůra, krápníky, tufas, chorreras, hadi - dá se tomu říkat různě, ale každý lezec (tím jako myslím lezec) ví, vo co go. Ale chápu, že ty za to moc nelezeš a znáš to jen z nějakého geologického slovníku :-D
Bído, nemlať prázdnou slámu, tahle slepota/hluchota nemá co dělat s inteligencí a kátéčko není protivník ze starý školy, aby tvojí dobře mířenou stírací ránu dokázal přijmout s grácií.
Alex děkuje, ale chtěl by uvést věci na pravou míru. Česky neumí, to jen editor to volně přeložil. Měl jsem to tam napsal. Netušil jsem, že by někdo to nepochopil. A vida, někdo se našel.
Pane Turku a kdy Vy uděláte nějakou přednášku. Myslím z Vašich horských výstupů, skalních lezení a prožitých dobrodružství na hraně života.Asi byste měl narváno....PS: jak psal Bída lezecký slang zná lezec no a teoretik bude rejpat...a tak to je
Pane Márty, sám nic nepořádám, zabývám se něčím jiným, než agenturní činností, ale občas jsme mě mohl někde vidět a slyšet. Kdybyste si dal tu práci a aspoň předem kouknul do Google, pane Márty, něž jste začal slintat, tak byste to věděl.
Možná jste si ale nevšimnul, že nejde o mne, ale že se tady bavíme o překladu Huberovy pozvánky na jeho promítání.
Omlouvám se, občas bývám příliš svázaný vlastní potřebou komentovat a soudit. Jako neříkám, že se takový přehnaně akcentovaný osobnostní rys občas na jiném místě nemůže hodit, mívám i lepší dny. Ale v tomto případě musím přiznat, fakt to vypadá jako kompenzace vlastní (možná nejen lezecké) malosti v porovnání s tak velkým lezcem jako je kterýkoli z bratří Huberů. Nebo své ego poměřuji jen s editorem, tak nebo tak je to politování hodné. Věřte mi, že v některých z mnohovesmírů se již spousta "kátéček" věnuje terapeutické práci na tomto problému, tak snad trocha zvýšeného náhledu a korektivní zkušenosti prosákne i do této části reality a bude líp.
Tak jsem si dal do google "kuba turek" a vyskočilo na mě "Vševědoucí Kuba Turek se tentokrát pustil do slacklinerů...", wikipedista(je mě jasné,kdo si to psal když tam není zmínka o aktivitách agenta STB Jeskyně, že?) a dalším paradoxem je vyhledání stránek desitka.cz s fotkou a článkem Kuby Turka o estébačce(jak ji sám nazval)Kleslové.Takže díky Kubo Turku za to,že jsi nám poradil,kde vyhledat rozbor tvé osobnosti.Jsi psychopat,grafoman a narcis.
No a mě vyskočil další zajímavý odkaz.Ještě, že nám Kuba poradil kde hledat...Jeskyně, StB a první signální(zajímavý odkaz na novináře Jakuba Turka)...e to jako když zloděj křičí „chyťte zloděje“. Estébák s krycím jménem Jeskyně bude napadat regionální političku s krycím jménem Lia z politické strany vedené dalším z party estébáků s krycím jménem Bureš. Abychom „nebyli jako oni“ (vzpomínáte na heslo, díky kterému zůstal proces obrody odstartovaný v roce 1989 nervaný, leč neočištěný?), buďme konkrétní. Horolezec a publicista Jakub Turek registrovaný u III. správy StB Plzeň se naváží do Radmily Kleslové, která měla být vyškolena pro práci agenta v zahraničí.....
tak on Kuba občas rejpe dobře, ale občas taky rejpne tak, že je to fakt perla a nepamatuju se, že by se v takových případech chytil za nos. Tipuju že tuhle diskuzi přejde mlčením nebo vezme po ruce nějakej pseudoargument, třeba že se s anonymy nebaví a hnedle s tim bude hotovej. Špatný a s věkem to bude jen horší.
Každopádně se zdá že nejsem sám, koho tímhle narcistním rozporem "kdyby sis mě vygooglil..." a "tahle diskuze ale není o mě" nadmíru pobavil. No, Kubo, těď už to o tobě docela je. Ale však ty už si to nějak zracionalizuješ...
Koukam, ze mas Turka, jeho pusobeni a chovani dobre odpozorovane (ale je fakt, ze to neni az tak tezke ;) ). Pekne a ve vsech ohledech vystizne napsano.
Což to já chápu, ale text se tváří, že to tamtudy ještě nikdo nezkoušel, ne jen nevylezl a dál se to tváří jako jeho úplně první pokus... No možná jsem to blbě pochopil...
Text se taky tváří, že jde o něco nového a ta cesta je v DB Lezce už od r.2011.
Předpokládám, že do madla skáče teď už jen pro fotografa. Jinak (s výjimkou písku a Jizerek) chyt může být obílený i při prvovýstupu - několikrát skočil a smekl a tedy obílil. Prvovýstup na standardní sportovce už moc nevidíš. To čím se pyšní na 8a.nu jsou vesměs jen 1.PP nikoliv FA.
Jinak ho oceňuju ať už to bylo teď, nebo před pěti lety. Takhle v poctivém stylu by to žádný Sharma, Ghisolfi, Ramonet atd. nedal.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Il Selvaggio Blu - divoký asi 50 km dlouhý úsek mezi Cala Gonone a Santa Maria Navarrese - je asi nejkrásnější částí pobřeží, které vůbec můžete v Itálii najít.
Zdroje: 
GPS a mapové aplikace