VYSOKÉ TATRY 4. ledna (zpravodaj ČTK) - První oběti Vysokých Tater v letoním roce jsou dva četí horolezci. Zahynuli v lavině, která je smetla v pátek odpoledne cestou na túru z Téryho chaty do Příčného sedla v Malé Studené dolině. Jak dnes informoval mluvčí Horské záchranné sluby Vysoké Tatry Tomá Petrík, smrtící desková lavina se strhla v masivu iroké věe a nesla trojici horolezců asi 130 a 150 metrů do údolí.
Netěstí ohlásil na Téryho chatě třetí ze skupiny horolezců, který lavinu přeil a vrátil se na chatu poté, co se probral z bezvědomí. V lavině vak zůstal jeho 54letý otec z Náchodska a 28letý kamarád z Trutnovska.
Podle Petríka záchranáři okamitě rozběhli pátrací akci, kterou ale kvůli silnému větru a sněení museli večer přeruit. Jak uvedl mluvčí dále, v pátrání po tělech dvou českých horolezců pokračovali záchranáři dnes od páté hodiny ranní, přičem transport postiených do Starého Smokovce skončil a odpoledne kolem 13:00 hodin SEČ.
V těchto dnech platí ve Vysokých Tatrách 3. stupeň lavinového nebezpečí. Přestoe je v oblasti Tater málo sněhu, jeho zbytky jsou nafoukány ve labech a na skalách a hrozí samovolným vznikem deskových lavin. Horské stezky vedoucí k chatám jsou vak bezpečné.
PRAHA 4. ledna (ČTK) - Z evropských hor zahyne kadoročně nejvíce
českých horolezců ve Vysokých Tatrách. Loni si nejvyí slovenské hory vyádaly 13 obětí, z toho osm Čechů, a v roce 2001 v
nich zahynulo 18 lidí, z nich třetina pocházela z ČR.
Vybrané tragédie českých horolezců v Tatrách v posledních dvou letech: 2. února 2001 - estadvacetiletá horolezkyně z
Nového Města nad Metují uklouzla v oblasti Baníkovského sedla a následný pád z několikametrové výky nepřeila.
7. února 2001 - Ve stěně Malého Kemarského títu zemřel český horolezec z Mníku pod Brdy poté, co se při slaňování stěny
dvojici horolezců přetrhla jistící smyčka.
17. března 2001 - Při výstupu na vrchol Kemarské kopy ve Vysokých Tatrách se smrtelně zranil 38letý český horolezec.
14. dubna 2001 - Pod lavinou v iarské dolině v Západních Tatrách přiel o ivot 27letý český skialpinista z Třince.
16. června 2001 - Třicetiletý mu z Chrudimi uklouzl na skále při sestupu ze sedla Váhy do Těké doliny a těkým zraněním na
místě podlehl.
16. července 2001 - Pravděpodobně vysoké teploty a námaha se staly osudnými 52letému českému turistovi z Prahy, který
zkolaboval při vycházce iarskou dolinou v Západních Tatrách.
13. srpna 2001 - Turistický přechod západotatranského masívu Roháče se stal osudným pro 48letého českého turistu. Mu při
pochodu upadl do bezvědomí a zřítil se z desetimetrového svahu.
20. září 2001 - Tragicky skončil výstup mladého horolezce z Prahy východní stěnou na hřeben Lomnického sedla ve Vysokých
Tatrách. Horolezec se po výstupu do sedla převlékal do suchých věcí, zřejmě ztratil rovnováhu a upadl, přičem se zřítil asi 25
metrů dolů západní stěnou do Filmařského labu.
2. prosince 2001 - Ve Vysokých Tatrách zahynuli dva mladí Čei, kteří při výstupu na Malý Kemarský tít vypadli z jistícího
stanovitě a zřítili se do hloubky asi 150 metrů.
7. ledna 2002 - Patnáctiletá dívka z ČR ve Vysokých Tatrách neastně upadla pod Téryho chatou a váně si poranila hlavu. Po
několika dnech podlehla v nemocnici těkým zraněním.
12. srpna 2002 - Dalí obětí slovenských hor se stal 22letý horolezec z Vrchlabí, který se zřítil při hledání sestupové cesty těsně
pod vrcholem Kurbunkulového títu.
13. listopadu 2002 - Osmou obětí Vysokých Tater v roce 2002 se stal 49letý český horolezec, kterého v dolině Předních
mědidolů v lokalitě nazývané Přední jatka smetla lavina.
nob jf
Takhle to je zmrskaný turisti a lezci dohromady. Zaujala mne Těká dolina. Ten název je asi odvozený od Těkoslovenského okialistického zřícení, nebo co. Jinak ze sedla Váha se jde do České doliny.
Re: Re: Z četky - přehled nehod Čechů v Tatrách...
15:24:36 05.01.2003
aká dolina je údajně správně, pouívají to zejména někteří sloventí "národobojci". Fakt je ten, e v určitých velmi starých mapách je pojem aká dolina uveden, ale ve vekeré literatuře novějího data a zajména mapě KG, je pojem Česká. Bral bych to jako dvojí moný název.
Jinak je to fakt dost zmrskaný a jeliko mám trochu přehled, tak je tam i ze pár dost jasných nepřesností. Turisty a horolezce je fakt lepí nemíchat, aspoň na lezeckým webu. radek
V Pukáovi je taky Česká dolina. Moná to mohlo vzniknout zkomolením z Poltiny. Těká se polsky tuím můe říct něco jako Cieszka a to zní podobně jako česká. Schválně se podívám do Paryského a kdo má Komarnického průvodce, a se mrkne tam.
teď se ta dolina jmenuje Česká. ovem do začátku 20. století se nazývala v goralském nářečí nějak jako "taka", znamenalo to těká, protoe spodní práh doliny byl neschůdný pro ovce a v dolině se nedalo pást. no a kdy vzniklo československo, tak vznikla potřeba slovanského pojmenování doliny, která měla na mapách pouze německé a maďarské jméno, a nějakej ten goral dostal otázku jak se ta dolina jmenuje, zamumlal "taka", a v mapě se objevilo česká. ovem teď je to Česká dolina, název se vil, a akou dolinu nechme huráslovákům.
Toto je o názvosloví VT uvedené na http://www.hory.sk/nazor1.htm
Poznámky k názvosloviu Vysokých Tatier
Dominik Michalík, Tatranská Horská Sluba
História - zdroj omylov
Názvoslovie vo Vysokých Tatrách vychádza prevane z žudového pomenovania dolín, plies či vrcholov. Rokmi sa vak na mnohé pôvodné významy názvov zabúda, názvy sa prispôsobujú niekedy jazyku niekedy dobe. Je to výsledok zabúdania na jazyk naich predkov, slepé akceptovanie stavu, nepoznanie histórie?
Uveďme len niekožko príkladov nepochopenia pomenovania aspoň tých významnejích vrcholov či dolín a plies:
* Rysy (2499 m n.m.) - pomenovanie vzniklo z goralského "rysy" čo znamená čiary, ryhy. Tie skutočne dobre vidno pri pohžade zo severu na vrchol Rysov ale aj celý úsek severných stien v pokračovaní na Mengusovské títy - sú to žaby a ikmé terasy dlho do leta zasneené a tým sa vinímajúce ako zvislé línie na tmavom pozadí skalných stien.
* Zlobivá (2457 m n.m) - pomenovanie vzniklo podža výrazných žabov, ktoré sú charakteristické pre tento tít pri pohžade z Kačacej doliny. žab sa po goralsky povie "zlob". Zlobivá teda neznamená tít, ktorí sa hnevá (od českého zlobiti se), ale tít s výraznými žabmi.
* Gánok (2461 m n.m.) - ide o tít horolezeckej verejnosti známi ako Ganek, pre ktorý je typická mohutná skalná terasa - galéria Ganku, nad cca 300m vysokou severozápadnou stenou. Pomenovanie je vlastne prenesený význam gánku ako vyvýeného priedomia. Ganek je vak po goralsky a gánok je po liptovsky teda rečou územia ktoré nemá nič spoločné s danou lokalitou.
* Otepy - zakončenie hrebeňa Prostredného hrotu (2441 m n.m.), pre ktoré je typický tvar odtiepnutia sa vrcholových partií hrebeňa od hlavného masívu Prostedného hrotu. Otep je portový nástroj a so skalným masívom charakteristických tvarov nemá nič spoločné.
* Požský hrebeň (2199 m n.m.) - spisko-nemecký názov ktorý sa odvinul od mylného nazývania Goralov Poliakmi (zámena vznikla z podobnosti goralčiny a požtiny). Za Požským hrebeňom leiaca Bielovodská dolina bola územím goralov z Jurgova, ktorý leal na Slovenskom území (obec bola predaná Požsku za čas surovinovo zaujímavého územia Teína počas ministrovania Benea v Masarykovej vláde za bývalej ČSR). Požský hrebeň teda nikdy nebol hraničným hrebeňom medzi Slovenskom a Požskom a územie za ním na severe, bolo vdy územím Slovenským.
* aká dolina, pleso a tít (2502 m n.m.) vs. Česká dolina, pleso a tít. Dolina s akým prístupom pre pastierov oviec dostala v goralčine pomenovanie "Čynsko", čo je po spisky "čeko". Omylom nemeckého mapéra v 19. storočí vzniklo potom pomenovanie s prídavným menom "Česká/český"
Ako vidno zámeny, omyly vo význame slova či premeny názvu majú najrôznejie podoby. Nasledovný príklad ukazuje, ako sa umelo menil názov aj podža politickej situácie:
* Franz Jozef csúc - od r. 1894 do r.1919
* tít legionárov - 1923 - vojnové obdobie
* Stalinov tít - od r.1949 do r.1956
* Gerlachovský tít - od r. 1956 do účasnosti.
Bojíme sa vlastného jazyka?
Jeden z najznámejích omylov, ktorý má takpovediac u aj svoju históriu je pomenovanie akej doliny, akého plesa a akého títu. Pomenovanie vzniklo z goralského názvu "Čynsko dolina". "Čynsko" znamená doslovne "ako". Jedná sa prakticky o jedinú odno Bielovodskej doliny, kde sa vyskytujú súvislé trávnaté porasty, na ktoré sa v minulosti oplatilo vyhna ovce na pau, ale kde bol zároveň pre niekdajích pastierov aj najaí prístup. Dostupnos terénu sa teda prirodzene premietla do miestneho pomenovania. Čynsko sa po spisky povie "čeko". V tom čase, písala sa prvá polovica 19. storočia, keď neexistovali tlmočníci, si preto vtedají mapér berlínčan Albrecht Sydow zrejme ani nemohol správne vysvetli spiský ekvivalent "čeko" ako "ako". "Čeko" mu skôr znelo ako preňho známe "Česko". Pre pomenovanie doliny, plesa a títu preto celkom prirodzene zvolil prídavné meno "Bohmische". Na tento, pre vtedajie pomery celkom sympatický omyl, nadviazala vtedajia turistická uhorská a neskôr i česká verejnos. Boli pri tom medzi nimi i taký významní autori a znalci Vysokých Tatier ako J. Hlaváček, Z. Peek či F. Kroutil spoluautor populárneho horolezeckého sprievodcu. Naproti tomu boli snahy uvies názvoslovie do súladu s pôvodným jazykovým významom miestneho goralského názvu. Ide najmä o mapu Vysokých Tatier z r. 1957 autorov P. Janáček, tiavnického a M. Rajčana. Bola to aj snaha občanov obce Javorina, ktorí iadali zmenu názvu ete v 50-tych rokoch. Miestny názov s prídavným menom "aká" je v súčasnosti pevne vitý u miestneho obyvatežstva, čo sa premieta aj do názvoslovia máp, najmä lesohospodárskych máp podrobného merítka. Opodstatnený názov "aká" sa uvádza aj na najnovích mapách Vysokých Tatier vydávaných v Požsku, pravda v požskej transkripcii.
Len na slovenských mapách stále figuruje vecne nesprávny názov "Česká". Vyvstáva teda otázka, dokedy budeme dokazova a svetu predklada nau vlastnú neúctu k žudovému názvosloviu, ktoré je jedným z nositežov náho kultúrneho dedičstva? Odpoveď mono poznajú mapotvorcovia vo VKÚ, mono názvotvorcovia v jazykovednom ústave SAV?
Vzpomněl jsem si na debatu před lety, která snad i končila vypsáním odměny - piva. Jednalo se o Tatranské Matliare - tady co znamenají (pokud vůbec něco znamenají) Matliare. Pivo zůstalo neuděleno, nebo to ani na Slovensku nikdo nevěděl. Je někdo znalý?
Re: Re: Re: Z četky - přehled nehod Čechů v Tatrách...
22:45:04 05.01.2003
No, v tom přehledu co sem sem oupl z agentury budou určitě nepřesnosti, ty jsou toti téměř vude (moje zkuenost), a neměl jsem čas to rozdělovat na turisty a horolezce. Dal jsem to sem protoe to je o Tatrách a o tom co se stalo a o tom jak často se to asi stává. Kadop je to vdycky na webmasterech Lezce, aby posoudili a případně klidně vystřihli (co udělali nedávno u mého kratičkého info o GG a chápu to).
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024