Spisovatel a průkopník alpinismu v Julských Alpách Julius Kugy patří k osobnostem, které není třeba mnoho představovat.
Do dneních dnů promlouvá k horolezeckým a alpinistickým generacím prostřednictvím mylenek obsaených ve svých knihách.
U nás známe zejména knihu "Ze ivota horolezce", která ač vyla jetě v průběhu druhé světové války, dodnes patří k základní publikaci v kadé horolezecké knihovničce.
Kugyho příznivce jistě potěí, e tato kniha dodnes, např. v němčině či italtině, vychází.
Julius Kugy se narodil v Gorici tehdejí součásti rakousko-uherské monarchie (Gorizia, Görz je dnes součástí Itálie), do multikulturního prostředí, ve kterém byla samozřejmá aktivní znalost několika jazyků. Přestoe oba rodiče byli Slovinci, zcela samozřejmě hovořili rovně německy, italsky a furlantinou, románským jazykem přeívajícím dodnes v severovýchodní Itálii. Kugyho rodiče pocházeli z typicky středostavovských intelektuálních rodin, a to se pochopitelně odrazilo i ve výchově a dalím vývoji mladého Julia.
dr. Julius Kugy (19. 7. 1858 v Gorici 5. 2. 1944 v Terstu)
První horské výstupy podnikal Kugy v otcově rodném kraji, v Korutanech, a později zejména samostatně v Julských Alpách. Po smrti otce se předevím věnoval zabezpečení rodiny a řízení rodinných podniků, za které ji v útlém mládí převzal vekerou zodpovědnost. Po absolutoriu gymnázia vystudoval práva ve Vídni, a zároveň se i dokázal věnovat svým koníčkům, ke kterým patřila předevím hudba a botanika. Právě botanika pak přivedla mladého Kugyho do hor, kde se záhy stává nejvýznamnějím znalcem Julských Alp.
Společně s místními vůdci vytyčil na padesát nových cest na větinou dosud nezlezené vrcholy, ale zejména se věnoval soustavnému mapování a poznávání horského prostředí. Výsledky, zejména botanické objevy a přehledy soustavně publikoval, a podílel se i na zřízení alpinária a botanické zahrady u slovinského Bovce.
Kugy byl i výborným hudebníkem, byl členem, či dokonce zaloil několik amatérských hudebních těles v okolí, ale také sám komponoval. Ve vrcholném období svého ivota se rovně, snad vlivem rodinných genů (jeho dědeček byl známým básníkem) začal věnovat literatuře, ale i dalí publikační a vydavatelské činnosti. Soustavné literární a publikační činnosti se pak věnoval zejména období mezi světovými válkami.
Julius Kugy, pionýr horolezectví a nadený propagátor krásy hor, povaovaný dnes za otce moderního horolezectví v Julských Alpách, byl předevím spisovatelem a humanistou, ovlivněný rovně účastí v bojích v první světové válce, kterou strávil v horských jednotkách. Hory vnímal jako prostředek pozitivního působení na člověka, a hory i horolezectví jako celek - jako spojení sportovního výkonu a silného estetického záitku v souznění s přírodou. Jeho ideály a láska k přírodě jsou vyjádřeny v řadě knih, jejich prostřednictvím oslovuje stále nové generace horolezců.
Pozoruhodně se jeho vliv projevil ve slovinské, ale i italské a německé literatuře. V meziválečném období tak byl díky své publikační i přednákové činnosti velice populární nejenom ve Slovinsku a přilehlých italských oblastech, ale i v německy mluvících zemích.
Právě tato popularita a vliv Kugymu na sklonku ivota, v průběhu druhé světové války, umonily zachránit z koncentračního tábora Dachau několik slovinských alpinistů, kteří by zde v opačném případě pravděpodobně nalezli smrt. Konce válečného běsnění se vak Julius Kugy nedočkal, zemřel v srpnu 1944 v Terstu.
V oblasti Julských Alp bez ohledu na to, zda se nacházíme v jejich slovinské nebo italské části bývá Kugyho jméno dodnes často připomínáno. Kromě pojmenování řady horských cest jeho osobnost připomínají i pomníky, z nich se ten nejslavnějí nachází v Triglavském národním parku na slovinské straně hor. Kugy, který vak byl i německy píícím spisovatelem je často připomínám v sousedním Rakousku, z jeho území pocházel jeho otec.
Jako ilustrační obrázek v záhlaví článku byla pouita reprodukce části kniní obálky jednoho z Kugyho dodnes vydávaných knih; repro: horolezeckaabeceda.cz
U nás nejznámějí Kugyho kniha; Ze ivota horolezce, přeloená českým horolezcem a horolezeckým publicistou, metodikem i autorem průvodců Frantikem Kroutilem. V tomto případě jde vázané vydání Kugyho knihy z r. 1943. V ilustračním obrázku doplněné dobovými, resp. sotva o třicet let starími průvodci po Slovinsku, z produkce Českého odboru Slovinského alpského drustva
V Julských Alpách byli aktivní tou dobou také četí horolezci alpisté (Jiří Čermák, Viktor Dvorský, Karel Hlava, Vladimír Růička, Dr. Chodounský), kteří v roce 1897 zaloili Český odbor Slovinského planinského drustva.
Julius Kugy který udělal mnoho prvovýstupů (mimo jiné na karlatici,Monta, Cima de lis Codis a mnoho dalích kopců), který udělal také několik zimních prvovýstupů (Triglav, Jalovec, Monta), který byl asi 40 krát na Triglavu, 35 krát na Montai, 15 krát na karlatici a 15 krát na Jalovci byl zdatný alpista. Svých českých horolezeckých kolegů si velice váil. Ve své knize Ze ivota horolezce konkrétně a jmenovitě píe:
Pratí horolezci, pánové dr. Čermák, dr. V. Dvorský a řada jejich zdatných společníků, zčásti bez vedoucího, zčásti s trentským Joem Komacem, vykonali v tomto nádherném horském zakoutí opravdu systematickou objevitelskou práci .....
...co je, ovem, téma na jiné povídání :) Český odbor Slovinského planinského drustva jsem sesnail výe, alespoň nepřmo připomenout v ilustračním obrázku, kde právě průvodci z produkce této poměrně, odborně i materiálně silné, alpinistické organizace tvoří "stylové" doplnění obrázku.
Přiznávám, e sice mám nasbíraný materiál k samostanému článku na téma první, výhradně české horolezecké (nebo, chcete-li alpinistické) organizace, a zčásti mám připravený i materiál na "profil osobnosti" Prof. Chodounského, ale jetě jsem se k tomu nedostal.
Tématu jsem se ve svém kalendáriu u dotknul v článku o dodnes fungující České chatě (Čeka koča) ve Slovinsku:
http://www.hor olezeckaabeceda.cz/ak tualita.php?id=49
(odstraň dvě mezery)
Ono s fotkama je to k podobným článkům těké... Asi by jich lo na internetu ukrást dost, ale tam bychom se přečasto dostali do střetu s autorským právem.
A i fotky, které jsou (nejenom na internetu) volné, podléhaj často různým povolovacím procesům atd. A ty úplně a bezvýhradně volné fotky z internetu bývají větinou malé a nekvalitní.
Lze to pochopitelně řeit "ilustračními" obrázky. Tedy e nafotím Kugyho kníky v nějaké kompozici, reprodukuju část obálky nějakéknihy, nebo prostě dodám své fotky z uvedené oblasti (tedy slovinské i italské stryny Julských Alp) - ty ovem větinou nemám zdigitalizované. Na skenování negativů nemám zařízení, pozitivy často nemám. Navíc nevím, jestli by takové ilustračky k tématu něco mohly dodat :)
Zkusím do článku jetě nějakou ilustračku dát. Ale nevím, zda se to tím zlepí. Něco ilustraček, reprodukcí i pouitých volných fotek z nternetu je u toho původního článku na HA. Nechtěl jsem je sem dávat zejména pro nízkou kvalitu.
Vidím, e tvorivú bádatežko-popularizačnú prácu Ti značne komplikuje autorský zákon. Ale myslím, e majetkové právo trvá 70 rokov od smrti autora, z toho by vyplývalo, e Kugyho texty a fotografie sú odvčera vožne íritežné. Pozor, nevzahuje sa na obálku, Kroutilov preklad...
"Poznej ducha hory", jak pravil. Dnení doba tohle trochu posunula, ale myslím,e základní pocit větiny členů lezecké komunity se tím stále dají vyjádřit.
Kdy je řeč o Českém odboru, tak mi to nedá a musím vem, kteří trpí historickou úchylkou, doporučit spisek od Dr. Viktora Dvorského "V Julských Alpách (lezecké skizzy ze skupiny Razoru)". Vydáno asi někdy kolem 1910. O hodně tenčí, ale zato dobrodrunějí ne Kugy a k tomu dobová mluva. Jedna z mých nejoblíbenějích. Měly by jí mít v praské městské knihovně. A se těstím se dá nějakej kousek vyhrabat v antíku.
A díky za článek.
Tu knihu "Ze zivota horolezce" jsem jednou koupil nekde v antikvariatu. Celou jsem ji necetl, v Julskych Alpach jsem nikdy nebyl, tak k nim nemam vztah.
Ale pamatuji si vetu "nejeden kamzik presel pres toto sedlo do sousedni doliny na plecich mistniho pytlaka".
A pak jeste kdyz psal o ledovcovych alpach, jak si s sebou museli nosit drevo, aby si vubec mohli vecer uvarit.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024