Trojhalí Karolina nádherné industriální prostředí, které se ji poněkolikáté stalo dějitěm Rock Point Českého poháru v boulderingu. První květnový víkend se na místě bývalého vodního mlýnu seli nej četí boulderisti, a e to byla mela
Nová iroká stage = 6 pětimetrových Makak profilů se spoustou moností, skvěle zvládnutá organizace závodu a fajn doprovodný program. Bylo na co se dívat a foák Standy Mitáče, naeho dvorního fotografa, cvakal, co mu pamě stačila!
Na pozici potenciálního vítěze se namísto tradičně suverénního Martina Stráníka (který tento víkend skončil na SP v Japonsku na 49. místě) postavil netradičně Adam Ondra. Ten se jednoznačně postaral o to, aby byl závod divácky zase o stupeň atraktivnějí. A to nejen lezecky Proběhla přednáka o Dawn Wall, autogramiáda a spoustu osobních motivujících setkání včetně skateboardingu s partičkou boulderprcků. :)
2. kolo Rock Point Českého poháru v boulderingu
Sobota 6. května 2017
26 holek a 43 kluků nastoupilo do sobotní kvalifikace čítající v kadé kategorii 8 boulderů. Moná i nií teplota a dobré tření pomohly k hodně topům. Adam proletěl kvalifikací a váhal jen ve smekavé trojce. Z prvního el překvapivě Honza Chvála a spolu s ním dalích 13 muů. Dámskou kvaldu vyhrála Péa Růičková s 8 topy a skvěle si vedly i juniorky. Na dámské finále nakonec stačilo 5 topů na 7 pokusů.
Finále
Finále muského i dámského závodu proběhlo zároveň. Oči lítaly ze strany na stranu a diváci skandující v různých sektorech radili, kam se zrovna dívat.
Charakter muských boulderů byl více technický. Prvním krokem kadého závodníka na začátku finále bylo nasednutí na patný stup s následným kontrolovaným přepadem do zóny. Styl síla není potřeba fungoval (viz slova Martina Stráníka na Asia tour). Ve druhém boulderu vícero závodníků olizovalo top, do kterého to chtělo jít s rozvahou, ne dynamikou. Ve třetím neslavil top ten, kdo nazvládnul zapičkovat při závěrečném kroku do topu. Čtvrtý boulder byl ve znamení silového výlezu přes struktury a technického naváení na závěr. Záludností a mylenek bylo v muském finále hodně, rukopis Honzy Zbranka a Jendy olce.
1. místo: Adam Ondra
2. místo: Rishat Khaibullin (KAZ)
3. místo: Jakub Konečný
4. místo: Roman Kučera
Po letech silovějích předpokládaných vítězství je nyní enské finále ke sledování velmi zajímavé. Vítězka rozhodně není předem jasná. Jinak bezchybné Verče imkové nesedl technický začátek prvního boulderu, kterým se bohuel poslala na třetí místo. Souboj mezi Petrou Růičkovou a Elikou Adamovskou rozhodla technika a flexibilita Elika po prvních závodech ČP v boulderingu hodnotí:
Závod se mi moc líbil, a to jak z hlediska super boulderů, tak hlavně atmosférou. Bylo super, e jsem mohla lézt tady před domácím davem.? Jeliko jsem nervák, tak mně psychicky straně povzbudilo, e jsem vylezla první technický boulder. Od té doby se mi lezlo skvěle.
Adam Ondra ve své večerní přednáce stručně projel své lezecké CV. V Krasu je prý krásně, hlavně s topinkou s nivou v ruce! Vyprávění o Dawn Wallu se dalo proívat téměř ivě. Adam výborně zachytil momenty výstupu, jeho opravdovou náročnost a skryté nástrahy. Byly promítnuty zajímavé záběry, třeba přelez klíčové traverzové délky. Napětí a emoce z El Capitana byly cítit a v Ostravě.
Dalí Adamův cíl je jasný, první světové 9c. Cesta je navrtaná, nakrokovaná, síla a pohyb se posouvají dál. Uvidíme, čeho se dočkáme.
2. kolo Rock Point Boulderděti
Nedělního závodu se zúčastnilo 142 boulderdětí. Větí stage umonila start 2 dětských kategorií a tak bylo zajímavé sledovat věkové rozdíly a srovnávat. Prďolům z kategorie U8 byly naservírovány poměrně lehké bouldery a tak museli moná poprvé přemýlet nad počtem pokusů, které nakonec rozhodovaly. V U10 najednou zmizí les rodičovských rukou a začíná se opravdu lézt. Děti mohly třeba poprvé na naich profilech vyzkouet čistý kolmáč. Nechyběl ani mení skok v převise.
Je fajn vidět, e bez ohledu na umístění na bedně jsou na naich závodech vidět děti s lezením v krvi. Některé lezecké pohyby ve starích kategoriích a pohybové přemýlení dětí nám dělají radost. Cesta je dobrá. Dríme palce vem, co chtějí atakovat evropské poháry mládee nebo se jen bavit s bandou kamarádů venku na skalách.
Workshop vol. 2
I druhý workshop byl hlasitou výzvou k tomu začít se o pohyb zajímat komplexně, od malíčku ruky a po malíček na noze. Kuba Novotný s Adamem Ondrou mluvili o vlastních zkuenostech s propojením celého těla a vnímání pohybu. Velký důraz byl kladen na to dát přednost zdraví před krátkodobou výkonností a být při tom na správné cestě. Proč striktně pouívat při lezení malíček, tlačit do celých chodidel a jak se lezci můou učit třeba od orangutanů? Kdo byl, ví. Ve workshopech a v hloubce témat vidíme ohromný potenciál a budeme se snait jim postupně dávat víc a víc prostoru v rámci naeho bouldervíkendu. Přítě Matou Pokorný o regeneraci po výkonu a spoustě dalích věcech.
Nemám k tomu slov. Parádně zvládnutý závod je vidět ze to dělají profíci :) Chlapy klobouk dolů jen tak dál. I hala v které se to konalo super volba. jetě jednou díky. Ruda
Máte ten popis, kde píete, e zazněla odpověď na otázku Proč striktně pouívat malíček, dobře? Z této formulace vyplývá, e by se měl malíček pouívat vdy, ale nemyslím si, e je to pravda. Naopak to můe často napáchat více kody, ne uitku, zejména u dětí. Kdy u jste to tu nakousli, neměli byste nechávat informace polovičaté a zavádějící. Ale třeba se pletu :-)
Samoe to není tak jednoduché;) Ale cituji doplněk z popisku: "Kdo byl, ví." - tím je myslím řečeno ve. A mohu potvrdit - já byl a vím (resp. začínám do toho pronikat) i se souvislostmi.
Nesouhlasím. Téma je "Proč striktně pouívat malíček". Odpověď je "Kdo byl, ví". Název tématu prakticky říká, e se má striktně pouívat i malíček a komentář u neříká, e kdo byl, tak zná souvislosti, situace a zda ano, nebo ne, ale jen e ví proč, tedy utvrzuje dojem, e se malíček má opravdu vdy pouívat. Vůbec nejde o to, zda se mi v Ostravě workshop líbil, nebo ne, ale o to, e vámi uvedený popis můe mnoha dětem, jejich rodiče se neorientují v podrobnostech, kodit. Take vnaďte, dělejte přednáky, proč ne. Ale uvést patný, zavádějící a kodlivý titulek a pak k tomu napsat, e víte, e je to patně, ale pro vysvětlení e si lidi měli přijít, není hodno profesionálů. Naopak bych spíe čekal, e v rámci osvěty dáte workshopy na facebook ČHS nebo na stránky závodů, kde se na ně mohou podívat i ti, kteří se zúčastnit nemohli, pak by to mělo úroveň. Ale takhle to opravdu není dobré. A si report přečte děcko, kterého tam rodiče nevzali, a při tréninku na krouku začne vude cpát malíčky, aby se zlepilo, jen si díky vám zničí prsty.
Natěstí stále nejsme jak v přiblblé Emerice, kde jsou lidi schopní vysoudit nesmysly za to, e strčej kočku vysuit do mikrovlnky, protoe se to nepíe v manuálu. Stejně tak je předpoklad, e to co píe je nesmysl a e ode dneka nikdo z dětí ani rodičů nebude zkouet něco o čem se pouze letmo dočetlo a nebylo na workshopu. Workshopy jsou v rozjezdu. Je skvělé jaké je o ně zájem a plánujeme celou řadu dalích. Web samozřejmě chystáme a i rekapitulace řečeného na ji uplynulých. Take chce to být víc na zemi a nepředpokládat nepředpokládané. Byla by koda rozjídět dalí z nekončících diskusí pod reportem skvělé akce. Boulder víkend byl naprosto super a velký díky Jirkovi a týmu Sportovního lezení. Podpis by ti sluel víc, ale chápu, e jde o obsah a ne o pisatele :)
Více brzy na chystaném webu a dalí workshop v červnu na Letné.
Dobrý postoj. Místo pár vět, které by problematiku trochu osvětlily a napravily patně napsaný report, raději napíe dlouhý příspěvěk o tom, jak natěstí nejste za nic odpovědní. Někdy bych ti přál vidět a slyet, co ve kurzoví instruktoři nebo rodiče do dětí hustí a co je nutí dělat, protoe to někde viděli nebo slyeli nebo zahlédli napsané. Ale vdy ty to vlastně musí znát, ne? S instruktory jsi ve styku pravidelně. Jak je vidět podle tvého příspěvku, tak ti to nevadí, hlavně e nejsi odpovědný :-(
Report jsem psal já (s přispěním pořadatelů). Snaha byla postihnout celej víkend, popsat bouldery, vývoj závodů a atmoku kolem. Taky zmínit témata workshopu. Ten trval víc jak hodinu. V takovým reportu nejde popisovat podrobnosti, to je myslim jasný. Věta: "Kdo byl, ví" mimochodem připomíná i slova o tom, e je potřeba s tématy workshopu a zdravého pohybu pracovat dlouhodobě. Né jít na jeden workshop a myslet si e člověk seral svět. Kdo to myslí váně-hledá, poslouchá, zkouí.
Workshopy jsou dělaný s tou nejčistí mylenkou, je o ně zájem a zaslouily by si mnohem víc prostoru- co se bude dít v budoucnu. Je koda, e hledá mouchy ve slovech.
Tady zase někdo směuje několik věcí dohromady. Workshop byl ok, líbil se i mě, zaznělo tam hodně zajímavého. Akce super, organizátoři to mají zmáknuté. Proti ničemu z toho jsem nenapsal ani písmenko. Jediné, proti čemu jsem se ozval, byl zavádějící text (spíe trochu neastná formulace) u druhého workshopu, který můe u neznalých (95 % rodičů lezoucích dětí, řada dětí lezoucích bez odborného dozoru) vzbuzovat dojem, e malíček je potřeba pouívat vdy. Nic víc, nic míň. Fakt jen asnu, kolik lidí tu dovede vyplodit zlehčující komantáře a vysvětlování (a uráky), e vlastně o nic nejde, místo toho, aby dodatečně napsali dvě vysvětlujíci věty a tím to bylo vyřeeno.
Dobrý den,
bouldry byly moc pěkné na nae poměry. Můu se, ale zeptat H.Zbranka proč se nesnail více je postavit ve svěákovém stylu? Vím, e Honza sice staví venku pouze obtínost, nemyslím si ale, e by nevěděl jaké věci se lezou ve světě?
Kdy se díváte na přenos z finále MS nebo i z posledních SP nemělo to s tím moc společného.
Skoky, dynamické poskoky na chytu, poskoky s uchycením picky, 360 obrat, bouldry, kde se leze napřed nohama, nic z toho jsem u nás neviděl. Kritizujete jak patně nai dopadli na posledním závodě ve světě.
Kde jinde se to, ale mají naučit kdy ne na ČP? Rozumím tomu, e by se pak na ČP sice neodlepili ze země, protoe ani jeden boulder správně nepřečetli, ale přítě by měli větí motivaci s tím něco udělat a začali by se tak tím učit co se leze venku. Myslím, e je na čase.
Ahoj/dobrý den,
na místě jsme to rozebírali se stavěči i mezi sebou - organizátory, stejně tak i s Vildou se to u probíralo. O trendech víme. Není to jen o stavěčích ale o celé stage, o chytech, strukturách, o umu závodníků!!! atd. rozhodně si vlak nenecháme ujet.
Důkazem je, e stage se zvětila = profily + dopaditě, zkouíme se dohadovat s výrobci chytů. Vechno je o nadení a o penězích.
Fandím tomu, e se to snaíte posouvat dopředu.
U bouldrů v Ostravě to, ale nebylo tak vidět.
Chápu, e je to těké přenést na nae stěny, ale někde se ten UM nai začít učit musí. Učit se lézt dnení trendy poprvé a na závodech venku je pozdě.
Nechci stavěče obhajovat, ale nemůe se kouknout na tři netradiční svěáky a hned to nacpat na místní závody. Správný způsob by byl sledovat trend a tomu přizpůsobit trénink a teprve po nějaké době to stavět na ČP/MR. Samozřejmě by souběh byl ideální, ale to není otázka pro stavěče. Správně by ses měl ptát, zda někdo z ČHS byl třeba na nějakých setkáních, kde se probírá nadcházející sezona, co si z toho odnesl a jak se tyto informace promítly do tréninku. Dalí věcí jsou pak chyty a struktury. Stavěči mohou stavět jen z toho, co mají. Take opět by tvá otázka měla směřovat na ČHS a měla by se týkat toho, zda trenér ví, na čem se poleze, a zda tyto chyty pro repre objednali na trénink a kde se na nich dá lézt. Třeba letoní svěáky byly postavené na chytech Cheeta z PU, kdeto třeba AIX nebo Makak dělají z PE (pokud se nepletu). A PU bere (tře) trochu jinak, zejména pokud k tomu jetě na chytech přidají vyletěné plochy.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Trojhalí Karolina nádherné industriální prostředí, které se ji poněkolikáté stalo dějitěm Rock Point Českého poháru v boulderingu. První květnový víkend se na místě bývalého vodního mlýnu seli nej četí boulderisti, a e to byla mela
1000 Miles Adventure 2024