Ve je tu rovné, rovné, rovné
a nalajnované pěkně do mříek.
Vzdálenosti zde člověk začne chápat úplně jinak. Co na mapě vypadá kousek, rozhodně kousek není. Kdy jsem se tu bavila s místňákama, tak mi říkali: "Windsor, to je supr místo
ve je tu kousek! Třeba, Chicago, Toronto, New York.. A já, no pecka a jak daleko je NY? Odpovědí mi je, mno jen 10 hodin jízdy
nače mně padne čelist s tím, e z ČR jsem za 10 hodin v Itálii
Nejprve zkouíme nejblií lezení, které je 3 hod jízdy směrem k Torontu. Není to patné, ale Český ráj je Český ráj. Nakonec si řekneme, e je na čase vyzkouet americkou stranu a nejblí k nám, krásných pouhých 6.5 hodiny jízdy, je RED RIVER GORGE! Nakládáme auto po okraj a s partou místních lezcu z WRG (Windsor rock gym mala boulderovka zde ve Windsoru = zapla pánbůh za ni 😊) razíme na prodlouený víkend směr Kentucky.
Jak určitě hodně lidí u ví, super zázemí nabízí kemp Miguels, s úasnou pizzou, jakoto zákusek a odměna po celodenním lezení.
Místní úúúúasná pizza
Ubytováváme se ve stanu, za krásné 3 USD za noc. Je zde vekeré zázemí, včetně umývárek na nádobí, klimatizované místnosti na yogu, obchodu s lezeckými cajky a sprch. Ty jsou na etony, 2 USD za eton ke koupeni v obchodě a můete se sprchovat 5 min.
Kemp v Miguel
RRG je úasna oblast, kde si zaleze opravdu kadý. Cesty vekerých obtíností od 5.9 do 5.15, vertikální a mega převislé, kde je i po tom největím deti sucho jak v lezcově hrdle po dni na písku. Prostě pro kadého něco. My jsme zde jetě za mírných ranních mrazíků, kdy odpoledne krasně praí slunko a u můeme lézt i bez triček.
Místní omrzlá flóra při nástupu do skal
Psát o RRG je určitě na několik sáhodlouhých článku. Nám se ale naskytl záitek, o kterém jsem si říkala, e je záhodno napsat.
Oblast, do které vyráíme, se jmenuje The Gallery v jiním regionu RRG. Pokud vyrazíte do teto oblasti a chcete jet a na nejblií parkovitě, tak pouze s autem 4x4. Cesta je jeden výmol za druhým, která poté přechází do lesní cesty s kusy skal vyčnívajících ze země. Při dojezdu na parking jsme vichni vysmátí a naklepaní jak řízky na vánoční stůl.
Z parkovitě k první skále je to kousek. Jsme tu jedni z prvních tak máme zatím oblast sami pro sebe, ale to se za hodinu změní. Tak rychle nahazujeme cajky a vyráíme do stěny. Začínáme zlehka s
27 years of climbing za 5.9., úasná cesta na zahřátí. A pak postupně přelezáme taky
The King lives on
5.10b,
Murano 5.10b,
Johny B. Good za 5.11a,
The Preachers Daughter 5.11- a dalí a pomalu si vytaháváme ručičky.
Začíná tu být celkem mela o cesty a na některé se u stojí fronty. Jak tak lezem, koukáme, e se Amíci, co se v různých cestách houpou na top rope jako lezecké svině v silném větru, vzájemně po dolezení chválí, jak tu a tu cestu přelezli a jaký jsou borci. Čistý styl, RP a lezení na prvního jim nic neříká, tady je cesta vylezena i na top rope s 10 odsednutíma. Jak jsme měli za chvíli poznat, toto není jediný rozdíl vnímání lezeckých stylů po americku. My jsme si vyhlídli cestu, kterou bychom moooc chtěli zkusit. Jmenuje se
Starry Night za 5.12a. 65 stop dlouhá cesta v pořádném převisu. Krátký, ale výivný.
Starry Night
Cesta je v malá jeskyni, kde se dá i udělat s čelovkou malý průzkum do geologického podsvětí, kde se vám pod nohama práí, jako za kopyty poutního velblouda 😉.
Pod cestou se u mlsně prochází místní klučina (Američan) s tím, e tu cestu chce teď lézt, ale jetě čeká na kámoe, který doleze jednu cestu a přijde ho odjistit. Měl by tam být kadou chvíli
No OK, sedáme si pod stromy a čekáme na jeho jističe. Jak se dozvídáme, klučina je místní, bydlí kousek od RRG. A teď chce zkusit onsight téhle cesty. Svorně pokýveme uznale hlavou, e to je teda borec, 5.12a na OS, tak to je pecka. Jeho jistič dorazí asi za dalích 10 min. Klučina odhazuje vrstvu oblečení a nalézá do cesty. Pěkně ukrajuje kousky cesty a borhák za borhákem leze na jistotu. Tomas, klučina, co je v naí partě, na něj uznale kouká a říká, ty jo, to pak taky zkusím na OS. Tak na něj kouknem a říkáme, mno tak to by ses na něj asi měl přestat koukat, kdy to chce zkusit na OS. A on a proč jako. Tak mu vysvětlujeme, e OS znamená, e přijde pod skálu, cestu nezná, neví, kde je beta a nikoho jsi v ní neviděl a vyleze ji na první pokus, bez odsednutí atd. Pokud se na něj bude dal dívat, tak u cestu poleze na Flash a ne na čistý OS. Nače dostáváme odpověď, e bude rád i za Flash :D.
Klučina v cestě neúnavně bojuje, ale očividně má nad cestou převahu, i kdy je opocený a za uima. Do toho přicházejí dalí lezci, kteří míří do dalí oblasti a očividně jsou to známí naeho borce v cestě a hlasitě ho zdraví a říkají mu, to sis jetě nedal pokoj a zase se v ty cestě houpe? Nače já i Michal zpozorníme, jeliko borec říkal, e jde zkouet OS. A borec jj, zkouím to, chci cestu přelézt načisto
kámoi mu popřejí hodně těstí a s pozdravem pokračují dál, kam měli namířeno. Borec mezitím cvakne horní řetěz a s jističem, který ho u spoutí dolu oslavují. Borec křičí, viděl jsi to, super, vylezl jsem to na OS!!! A jistič svorně odpovídá, JJ kámo, pecka, úasnej OS. Málem to tam s náma sekne. Po zkuenosti s Tomasem si říkáme, ze asi nemá cenu něco vysvětlovat a do naeho slovníku krom Kariho onsajtu (pozn. autora), zařazujeme i
"Americký onsajt". Kolikrát jsem si říkala, kdy jsme večer seděli u Miguela a poslouchali vyprávění, jaký pecky vichni ti lezci v kempu ten den přelezli, ze tady se scházi opravdu lezecká elita. Já rozhodně ádná lezecká hvězda nejsem, ale teď o některých z nich celkem pochybuju a říkám si, kolik z těch vyprávěni Amíků a jejich přelezených cest je ve stylu amerického onsajtu :D.
Starry Night za 5.12a
Nae parta v RRG
Místní gekončíci
A dalí místní skalky