Včera se v oblasti Vysokých Tater dostaly do potíí minimálně dvě nezávislé skupiny českých horolezců. O tom ostatně čtenáři Lezce dobře vědí, nebo zde situace byla průběně sledována v diskusi pod články, které upozorňovaly na obě záchranky. Informace v médiích vak byly podle naeho názoru značně zkreslené, proto BK ČHS vypracoval k jednomu z článků své stanovisko, které zde tímto vyvěuji.
Stanovisko Bezpečnostní komise ČHS k článku Michaely Prokopové (Tatry: dvě skupiny horolezců z Česka o vlas unikly tragédii; Mf Dnes, 18. 3. 2004)
Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu, její členové monitorovali včerejí komplikace, do kterých se dostaly dvě na sobě nezávislé skupiny českých horolezců ve Vysokých Tatrách, upozorňuje na nepřesnosti ve výe uvedeném článku, nepochybně vzniklé citací jednoho ze zdrojů.
Za zavádějící lze povaovat ji titulek. Pouze v jednom případě lze s jistou nadsázkou hovořit o tom, e by někdo o vlas unikl tragédii. Jednalo se o pád laviny a na turistickou cestu vedoucí z Hrebienoku na Zbojnickou chatu ve Velké studené dolině. V tomto případě se vak zdroj MfD dopustil značné nepřesnosti: dvanáctičlenná skupina horolezců byla lavinou skutečně zasypána, jeden z jejích členů byl dokonce po jistou dobu nezvěstný a zbývajících jedenáct členů jej nalo po sondování v laviniti. Natěstí bez zranění. V tomto případě skutečně lo o ohroení ivota.
V případě pozemní operace HZS SR v oblasti Kolového títu, resp. Červenej dolinky, nebyli horolezci v přímém ohroení, a HZS byla na vzniklou situaci upozorněna v průběhu předcházející noci, kdy se horolezci nevrátili včas (resp. v tzv. poplachovém čase) do Chaty pri Zelenom plese (turistická chata zvaná té Brnčálka). V tomto případě, přestoe se podle naich informací jednalo o horolezecké nováčky bez ukončeného základního výcviku, oba zachovali chladnou hlavu, neriskovali noční sestup a připravili nouzový bivak v tzv. záhrabu pro bezpečné přečkání noci. Zbývající horolezci z tého oddílu na chatě neměli sice přesné zprávy (signál mobilních operátorů je ve Vysokých Tatrách často velmi patný), předpokládali vak, e oba jejich kamarádi jsou v pořádku, nebo na hřebeni viděli světlo. Zcela v souladu s bezpečnostními pravidly vak vyhlásili poplach a při vědomí nemonosti provedení pátrací operace vlastními silami uvědomili HZS. Jednalo se tedy o preventivní akci, tzv. hledačku, která podle očekávání dopadla dobře, nebo v uvedeném období nepanovalo na hřebenech extrémní počasí.
Z uvedeného vyplývá, e informační zdroje v případě uvedeného článku byly nepřesné, nutno rovně podotknout, e podle naich zpráv se v obou případech skupiny horolezců zachovaly správně a v souladu se zavedenými bezpečnostními i metodickými postupy.
Článek se dále zabývá předcházejícími případy úmrtí českých horolezců a turistů v Tatrách. Na místě je uvést, e i o nich informoval český tisk ne vdy zcela přesně. Obvykle tomu tak bylo na základě vyjádření nikoli, jak by bylo moné předpokládat, kompetentních osob z řad Horské záchranné sluby SR (HSZ), ale na základě vyjádření p. Pavola Svetoně, mluvčího společnosti Air Transport Europe (ATE).
BK ČHS v této souvislosti rovně upozorňuje, e p. Svetoň, na rozdíl od členů a pracovníků HZS SR, tj. organizace zřízené zákonem a zcela kompetentní k posouzení konkrétní situace, podle naeho názoru opakovaně projevuje reálnou neznalost podmínek ve Vysokých Tatrách. I v tomto případě se odvolává na to, e nespecifikovaní četí návtěvníci nedbají výstrah HSZ, v minulosti se vyjadřoval k neznalosti českých návtěvníků aktuální předpovědi počasí. Je pravdou, e nemají ádnou výstrahu ani aktuální předpověď k dispozici, nebo horské chaty ve Vysokých Tatrách nejsou pro tuto slubu svým klientům vybaveny. Přitom, jak obecně známo, z geografické polohy Tater vyplývají poměrně časté zásadní zvraty počasí. Jedinou moností (ovem omezenou pokrytím mobilních operátorů na území Vysokých Tater) pro zajitění pravidelné informovanosti, je předem domluvené zasílání SMS zpráv od někoho s přístupem k internetu a schopným vyhodnotit předpověď.
Pro dokreslení situace přikládám k oběma včerejím případům zprávu vydanou HZS SR.
S pozdravem
Tomá Frank,
Bezpečnostní komise ČHS
Praha, 18. 3. 2004
Tomá Frank, BK ČHS
speleocup@seznam.cz
604 840 310
info@horosvaz.cz
- příloha 1. Zpráva HZS SR
Záchranná akcia v Červenej dolinke
17.03.2004
10:00hod.
Dňa 17.3.2004 tesne po polnoci bola poiadaná telefonicky HZS na dispečingu Vysoké Tatry o pomoc pre 2 českých horolezcov (mua a enu), ktorí zostupovali do Červenej dolinky z Karbunkulového hrebeňa (oblas Malého Kolového títu).
Boli súčasou 8-člennej skupiny, z ktorej 6 členov sa oddelilo a zostúpilo do Červenej dolinky. Terén bol ožadnený, horolezci videli pohybujúci sa kuež svetla na hrebeni, preto sa rozhodli poiada o pomoc HZS. Prvá 4-členná skupina odila o 01:45hod. Po neúspenom hžadaní poiadala prvá skupina o posily.
V týchto hodinách pátranie pokračuje v prižahlých dolinkách a žaboch....
09:57hod. - prvý kontakt záchrannej skupiny s horolezcami v stene.
10:30hod. - kontakt vrtulniku LZZS ATE so záchrannou skupinou. Pre zlé meteorologické podmienky(hmla) sa vracia naspä.
Horolezci sú podchladení, iné zranenia nemajú a za pomoci záchranárov HZS zostupujú na Chatu pri Zelenom plese.
- příloha 2. Zpráva HZS SR
Pád lavíny cez turistický chodník vo Vežkej Studenej doline
17.03.2004
Čas 10:45hod.
Sluba na dispečingu HZS Vysoké Tatry dostala oznámenie o páde vežkej lavíny zo Slavkovského títu smerom do Veverkového žabu cez Veverkov žadopád a na dno Vežkej Studenej doliny. Lavína zasiahla skupinu 12 českých horolezcov, ktorá sa presúvala z Hrebienku na Zbojnícku chatu po značkovanom chodníku.
Skupine sa podarilo z lavíny vyprosti, jeden vak zatiaž ostáva nezvestný. Skupina začala okamité sondovanie, HZS iada o pomoc LZZS ATE na prepravu lavínového psa so psovodom na miesto neastia.
10:52hod. vrtulnik LZZS so psovodom vzlieta na miesto pádu lavíny.
11:05hod. pilot oznamuje, e na lavínisku sa u nikto nenachádza.
11:10hod. skupina potvrdzuje telefonicky, e sa podarilo vyprostit aj jedného nezvestného. Vetci sú bez zranení a vracajú sa na Hrebienok.
Nojo, já to po nich ani nechci, jen jsem jim to poslal :-) Oni opravdu jen citují zdroje. co jiného Ti ostatně zbývá, kdy chce přinést nějakou informaci.
Právě se objevilo na Novinkách (www.novinky.cz)
15:15 Sedmačtyřicetiletý český horolezec utrpěl dnes odpoledne úraz při výstupu ve Vysokých Tatrách. ČTK to řekl mluvčí letecké záchranné sluby Pavol Svetoň. Podrobnosti o stavu horolezce zatím nejsou známy.
Svetoň upozornil na neprofesionální přístup horolezců, kteří podle jeho slov asi v kritické chvíli nevěděli co dělat. Místo aby zavolali okamitě záchranáře, telefonovali chataři z Téryho chaty, s jeho pomocí pak spustili zraněného druha pod úpatí skály, čím podle Svetoně zbytečně zkomplikovali záchranu zraněného
VYSOKÉ TATRY 18. brezna (zpravodaj CTK) -
Sedmactyricetiletý horolezec z Ceské republiky dnes odpoledne utrpel úraz ve
Vysokých Tatrách pri výstupu na lutou stenu v Malé Studené doline. CTK to
rekl mluvcí letecké záchranné sluby Pavol Sveton. Horolezec podle mluvcího
vypadl ze steny, kterou se spolu s kolegy pokouel zdolat Korosadowiczovou
cestou, pricem si vykloubil rameno, co mluvcí oznacil za stredne teké
zranení. Sveton upozornil na neprofesionální prístup horolezcu, kterí podle
jeho slov asi v kritické chvíli nevedeli co delat. Místo aby zavolali
okamite záchranáre, telefonovali chatari z Téryho chaty, s jeho pomocí pak
spustili zraneného druha pod úpatí skály, cím podle Svetone zbytecne
zkomplikovali záchranu zraneného. Reakci ceských horolezcu na kritiku
mluvcího záchranárské sluby se zatím CTK nepodarilo získat. Zamestnanec
Téryho chaty CTK pouze telefonicky rekl, e jsou jete pod stenou, ale meli
by se brzy vrátit.
Na veřejných stránkách ČTK u je článek.
Odkaz:
http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=56932
Za podstané povauju následující textík svědčící o tom, e p. Svetoň opravdu rád nemístně kritizuje:
Člen horské sluby z Jizerských hor Jaroslav Kutil, který byl na místě nehody, ale kritiku mluvčího LZS Pavla Svetoně odmítl.
"Ta stěna tam byla dost převislá, nevím, jestli bychom moc neriskovali, kdyby jej měl odtud dostat přímo vrtulník," řekl Kutil v telefonickém rozhovoru s ČTK. Dodal, e spolu s ním byl při výstupu také dalí kolega z horské sluby, přičem celá akce, při ní spustili na lanech zraněného ze stěny, trvala sotva půl hodiny. "Pak jsme jej přepravili na místo, kde mohl vrtulník bezpečně přistát," uvedl záchranář bezprostředně poté, co se vrátil na Téryho chatu, kde horolezci z oddílu Jiskra Jablonec pobývají.
To je fakt dobrý! Co měli dělat lepího? Pokud ho mohli zpustit na luce dolů tak měli volat vrtulník? Pozoruhodné! Navíc Miro je chatár "veru svojský", ale záchranář je velmi kvalitní a osvědčený a tam je za pět minut.
Mimochodem, při čtení komentářů pod tím článkem na ceskychnovinach.cz jsem si uvědomil maličkost. Pan Svetoň je uváděn jako "mluvčí Letecké záchranné sluby (LZS)" co zní jako poněkud odliná společnost, skoro jako ta státem zřizovaná. Rozhodně to zní jinak, ne "mluví společnosti ATE, provozující leteckou záchrannou slubu. No, můe to být omyl v médiích, ale také způsob podivné prezentace, cosi podsouvající.
Z novin musí cákat krev, jinak by si je nikdo nekupoval, jak říká jeden můj kolega. Vzpomeňte na Vovku, jak naučil větinu národa sledovat Novu. Dyk to máte rádi a sami to tak chcete!
Jasně severočeský ptáku barevný. Má recht. Ale to jetě neznemená, e se proti tomu není na nístě občas ohradit :-)
Mimochodem, také jsem se u dočetl, e ATE na takovou tu lavinu co strhla jisté tři členy HO Lokomotiva Brno, dopravila tři lavinové psy. Bylo to dramatické líčení z pera p. Svetoně o celé záchranné akci, z něho nebylo zcela zřetelné, e ve skutečnosti si dva strení pomohli sami a třetího začali okamitě sondovat. Po chvíli jeden běel pro pomoc. Nakonec zbývající nasondoval toho zasypaného a začal hrabat rukama. Přilít pták, ve kterém neměli ani lopatu (natopak sondu) přestoe byli voláni k lavinové nehodě. Brzy potom dorazila normální HZS s lopatama, chlapa, bohuel po smrti, vyhrabala.
Tím ovem nevylučuju, e tam nakonec pan Svetoň dostal tři psy, moná se s nimi i vyfotil, ale to líčení v novinách po jeho vyjádření vypadalo opravdu jinak ne tomu bylo na místě. Chápu, e jako mluvčí je odpovědný za vytváření pozitivního obrazu firmy v médiích (PR se tomu říká), ale začínám mít dojem, e to místy poněkud přehání.
Severocesky ptak je uplne v pohode :-))) Ale co s tim ptacim zobem presycenym ptakem Svetonem, nebo spise vrtulnikem Svetonem? Podle jeho citaci v ruznych tiskovinach plyne, ze pokud si udelam jakekoliv bebe, napriklad zlomim nehet nebo prst, musim se PODLE JEHO PRAVIDEL vykaslat na vse, co udela kazdy normalni clovek (tj. pomuze si, pokud muze, sam) a MUSIM RYCHLE VOLAT komercni firmu, jejimz je ptak Sveton tiskovym mluvcim... je treba vydelavat, ze vrtulniku!
pokud jsem to četl dobře, ten vrtulník tam letěl tak jako tak. Nebo je snad rozdíl v ceně záchranky, jestli někoho tahaj tovnou ze stěny nebo z roviny?
Kdyz uz o tom nic nevis :-))) tak zkus treba stranku R. Bednarika (nekteri ho tady prezdili na vrtulnika) http://www.sweb.cz/alpinerescue/ kde se mj. (teda hlavne) venuje vrtulnikum v horach (nejenom na fotkach R + vrtulnik 1 az XX) :-)))
Logicky si muzes odvodit, ze kdyz vrtulnik sedne nekam na rovinu, nekoho nalozi, a leti pryc, tak je narocnost (na um pilota, dobu letu, finance obecne) nekde trochu jinde, nez kdyz vrtulnik bude viset/naletavat/okukovat ve stene po dobu deseti, patnacti, dvaceti a vice minut. Nevim, kolik si firma, do niz patri Sveton, uctuje za letovou hodinu (pokud to nekdo vite, prosim o zverejneni!), ale na vychod od nasich kraju (Rusko, Stredni Asie) zacinaji minimalni sazby na USD 1000 za letovou hodinu pro normalni let. Predpokladam, ze Sveton kompany bude minimalne dvakrat drazsi...
Na západ od Česka stává hodina vrtulníku v přepočtu 80-100 000 korun. Ale třeba Francouzi si k tomu připočítávají jetě dalí peníze za spojení, počet lidí v akci, a kadou maličkost. A k tomu je potřeba přičíst jetě sanitku v pohotovosti někde pod horama, doktory...
treba sa na túto akciu pozrie reálne a nepridáva to, čo nie je reálne.K veci:
-traja skialpinisti v danej oblasti nemali čo hžada, lebo táto oblas nie je otvorená pre tento port
- absolútna neznalos pohybu v lavínovom prostredí, nedodranie základných pravidiel v skialpinizme
- lavínu odtrhli samy, stačilo ís pár metrov vžavo ku dnu doliny
- absolútne iadna výstroj na sebazáchranu t. j. sonda, lopatka ani lavínový hžadač
- sondy a lopaty doniesla skupinka horolezcov z Popradského plesa - materiál HZS, ktorý pre tento účel je na vetkých tatranských chatách
- z vrtužníka boli vysadení záchranári HZS Vysoké Tatry, ktorí boli vystrojení do lavíny
- tí ístí záchranári vykopali postihnutého a začali resuscitáciu
- po neúspenej resuscitácii začali improvizovaný transport k Popradskému plesu
- po cca 40 min. sa stretli so skupinou, ktorá ila zdola a ahala kanadské sane.
Niet k tomu, čo doda, ale dá sa vymýža mnoho ďalích vecí na ospravedlnenie chýb,ktorých sa iaž dopustila táto trojica.
Tahle odpověď patří jaksi k jinému článku. Zde se bavíme o záchrance ze luté srěny a o tom, jestli měli zraněného spustit ze stěna a pak naloit do vrtulníku, nebo čekat na vrtulník a tahat ho rovnou ze stěny, aby lépe vyniklo hrdinství pilota a letecké záchranné sluby.
Tato drobná maičkost kritikovi jaksi unikla :-)
14.3. 2004 10:10:06 - Čierna kronika
Skialpinista je vrtou obeou Tatier
tvrtou tohtoročnou obeou vo Vysokých Tatrách sa v sobotu stal 28-ročný skialpinista Tomá z Preova, ktorý utrpel váne zranenia hlavy a krčnej chrbtice po asi 300-metrovom páde v oblasti Lomnického títu. Osudnou sa mu stala lyovačka z Jordanovej trbiny do Medenej kotlinky.
Horská záchranná sluba vo Vysokých Tatrách začala po informácii o nehode záchrannú akciu a keďe oblas Lomnického títu bola nad hranicou hmly, poiadala o pomoc Leteckú záchrannú slubu Air Transport Europe z Popradu.
Zraneného pripravili na letecký transport členovia horskej sluby a posádka vrtužníka ho navijakom vytiahla na palubu, kde mu poskytli prvú pomoc. Horolezec vak akým zraneniam podžahol.
TASR
28.3. 2004 12:01:00 - Domáce
Zraneného horolezca dostali záchranári dolu
Pribline o druhej hodine nadránom skončila Horská záchranná sluba v masíve Gerlachovského títu vo Vysokých Tatrách akciu na záchranu poraneného horolezca.
Záchranná skupina nadviazala kontakt so zraneným okolo dvadsiatej hodiny v sobotu po niekožkohodinovom výstupe. Po príchode ostatných záchranárov s technickým a materiálnym vybavením bol zranený horolezec spustený pomocou lanovej techniky v náročnom snehovo-skalnom teréne pribline 350 metrov do Velickej doliny, odkiaž ho transportovali na Sliezsky dom. Potom zraneného previezli do popradskej nemocnice. Zraneným horolezcom je skialpinista Milan Madaj.
iados o pomoc prevzala Horská záchranná sluba vo Vysokých Tatrách v sobotu popoludní. Dvojica horolezcov liezla tzv. Martinovou cestou, keď jeden z nich sa odtrhol od steny. Horolezec si pri výpadku zo steny poranil nohu a utrpel aj vnútorné zranenia.
Na záchrannú akciu bolo nasadených 16 profesionálnych záchranárov Horskej záchrannej sluby z oblasti Vysoké Tatry. Na pomoc prili aj pracovníci zo Západných a Nízkych Tatier a dobrovožní členovia. Na akcii sa zúčastnilo spolu 23 záchranárov.
SITA
3.4.2004 (sobota) o 20:15 hod. ohlásili priatelia 43 ročného J.D. zo Sučian, slube v Dome Horskej záchrannej sluby vo Vrátnej, e sa nevrátil zo skialpinistickej túry v severných žaboch Malého Kriváňa.
Pri pátracej akcii bol nájdený o 21.45 hod. asi v polovici centrálneho žabu mŕtvy na lavíne, ktorú si pravdepodobne sám uvožnil.
Horská záchranná sluba ho transportovala 300 m spustom na lanách a následne v Belskej doline na pohotovostnú lekársku slubu do Belej. Akcie sa zúčastnilo 7 pracovníkov Horskej záchrannej sluby, 3 dobrovožní členovia Horskej sluby na Slovensku, dvaja priatelia postihnutého a jeden lavínový pes.
Akcia sa ukončila o 01:00 hod. 4.4.2004.
Vojenské cvičení ve Francii: umrzli 2 kadeti, 3 bojují o ivot
Dva afričtí vojentí kadeti zemřeli v úterý brzy ráno při cvičení francouzské armády v horách. Jeden z nich je syn vrchního velitele armády Toga. Studenti umrzli během sněhové vánice. Dalí 3 mui byli po akci hospitalizováni v nemocnici v kritickém stavu. Nepodařené cvičení armády ji vyetřuje prokuratura.
13.01. 17:03
MARSEILLE - Mrtví patřili ke skupině kadetů Vojenské akademie Saint Cyr. V noci z pondělí na úterý nacvičovali v horském terénu v nadmořské výce 2,5 tisíce "způsoby přeití".
patně cvičené studenty, z velké části občany bývalých francouzských kolonií v Africe, ale brzy ráno překvapila náhlá sněhová bouře. Několik z nich si nedokázalo ve zhoreném počasí vybudovat narychlo iglú a při hledání provizorního přístřeku umrzli.
Mezi oběmi je vedle občana Toga také Nigerijec. Dalí tři Afričané dopadli lépe: přeili a bojují o ivot v nemocnici.
Nepodařené vojenské cvičení začal dnes vyetřovat prokurátor v Marseille Jacques Beaume. Nezávislé prověření cvičení přislíbila také francouzská armáda.
Novinky, DPA
Tedy e se vracím k lavině, která připravila o ivot člena HO Lokomotia Brno:
1. Ve výčtu chyb, kterých se trojice postiených dopustila, se (bohuel) shodneme. Stejně tak hodnotí situaci i jejich oddíl. Tragičtějí je to o fakt, e vichni proli dobrým základním výcvikem, včetně lavinového.
2. Nikdo nezpochybnil, e postieného nakonec museli vyhrabat členové HSZ. Zbylí dva účastníci skialpového výletu na to nebyli vybaveni.
3. Dle svědků, přinesli postřebné vybavení členové HSZ, kteří se zůčastnili pozemní části operace. Předvedli vrcholně profesionální práci, postieného se vak nepodařilo oivit.
Podle stejných svědků nebyl vrtulník vyslaný z Popradu vybaven sondami a lopatami. To bylo ve, co jsem výe uvedl.
Svuj nazor a vyjadreni jsem dal jasne k dispozici a nezmenil bych ani carku.
Dekuji T. Frankovi ze ho patricne ocitoval a P. Sperkovi jsem odpovedel osobne, mejlem.
Domnivam se totiz ze staci pokud fakta prekrucuji novinari a vydavaji nesmyslna prohlaseni, nemuseli by to delat lide kteri by lezeni meli rozumet.
Mohl bych pripomenout i radu veci kdy se jednalo o lavinu nebo jinou nehodu pri niz urcitym zpusobem figurovali lide blizci horskym slovenskym vudcum. Ale zaprve to povazuji za neeticke a za druhe, jak doklada i priklad lůaviny v Mengusovske se do pruseru muze dostat kazdy, bez ohledu na jeho zkusenost i dovednost. Jak dokazuje i pripad W. Muntera.
Takze bych navrhoval necht se vzajemne nenasirame, ale spis konstruktivne snazime z chyb poucit.
Radek
Zvlátní, ten náčelník Svetoň snad slouí nekonečnou řadu 24 hodinovejch směn ... jen aby to nezanechalo následky. Jinak dík Tomáovi Frankovi za cituplné a k tisku ohleduplně napsané
vyjádření. KH
... jo, to já ase jsem ohleduplnost sama. Koneckonců těch let co jsem se sám ivil novinařinou :-) Těkej chlebíček. a navrch jetě musíte pokadý sehnat vyjádření, ze kterýho bude stříkat krev!
Vyzva! Nechce nejaky dobrak vysedavajici spoustu hodin denne u netu, udelat neco jako sebrane spisy Stalina, pardon vrtulnika Svetone? Krasnou stranku doplnenou o fotografie? Bylo by to mooooc zajimave pocteni...
Není pan Svetoň totoný s muem tak padesát let starým, červené pumpky, červený svetr "véčko", kterémy se říka "Sveo" (a bývá občas vídán na chatách. A hlavně slýchán)? Pak bych, alespoň já, tomu docela rozuměl. (tedy uměl si vysvětlit)
Ten "Sveto" to urcite nebude... a navazaj sa do previsu na umelej stene, pripadne ked prelezies polku toho co on v Tatrach, tak sa prihlas vo svojom goraci xcr666. Hned mi je lepsie :-)
Nerozumím! Nevím proč jsi pochopil moji otázku jako "naváení se", nevím zda je ten, o kterém mluví ty, totoný s tím o kterém mluvím já (a kterého nijak nehodnotím). Na překlice jsem byl dvakrát a goretex nevlastním, nýbr také takový podobný svetr, take si nejsem jistý, zdali ten ke kterému mluví ty, je ten který jsem já. Ale, jak praví, je ti lépe (pravděpodobně ti nebylo dobře), a to je dobře, e je ti dobře, to je vlastně to podstatné! Zdravím! Honza.
A není on taky autorem toho vskutku geniálního výroku o "dobře naplánované sebevradě"?
Ekologové mají při souti o Ropáka roku jetě kategorii zelená perla. tam se shromaďují podobně geniální výroky při jejich čtení vchni řvou smíchy. V případě výroků tohoto člověka by sico asi občas při smíchu mrazilo, ale stálo by určitě za to je sezbírat!
Vzhledem k poměrně značnému a velmi zkreslenému mediálnímu ohlasu, který vzbudil ná výcvik na Chatě při Zelenom plese, se k celé záleitosti chci vrátit.
Nejprve pár faktů: na Brnčálce jsme v týdnu od 15. do 19. března dokončovali zimním výcvikem běh naí horokoly 2002 2004. Zúčastnit se ho mohli ti, kteří před tím absolvovali povinnou teoretickou část spojenou se zkoukou, praktickou část na skalách a týdenní lezení v horách. To se konalo shodou okolností rovně v Tatrách a rovně na chatě Brnčálce loni v létě.
Zimní výcvik začal v neděli a v pondělí chůzí na mačkách, brděním cepínem, chytáním pádů do tandu z cepínu, lezením v ledu a nácvikem vech dalích nezbytných znalostí nutných pro zimní lezení. Ostatně, nae horokola vychází při výuce horokoláků striktně z metodických pokynů ČHS. Snad jen na okraj: ti, o kterých je řeč, mají průkaz ČHS a jde o lidi seriózní, mající značné zkuenosti z VHT, lidi lezecky zdatné, kteří ve stejných místech slézali v létě cesty IV. i V. stupně obtínosti.
Po úvodním nácviku jsme li třetí den lézt: 3 samostatné dvojky vyrazili na Karbunkulový hřeben, čtvrtá dvojka byli instruktoři. Vichni cestu nahlásili, zapsali a konzultovali, znali nástup a sestup, věděli, ze jde o technicky lehkou (II. a III.), ale dlouhou cestu. Vichni znali postupy při nepředvídaných okolnostech, byli dobře materiálově vybaveni.
Dvojka instruktorů sledovala dění na hřebeni. Vhledem k pomalosti poslední dvojky a jejich velké vzdálenosti spolu vak nekomunikovali. Prostě předpokládali, e se včas rozhodnou pro návrat. Instruktoři se nad sestup pod Belasou veou dostali před setměním, za nimi v rozumnou dobu dola dalí dvojka, třetí v pořadí byla cca 4 délky pozadu. Protoe dlouho nela, usoudili instruktoři, ze se třetí dvojka rozhodla kvůli setmění bivakovat na hřebeni.
Jetě, ne se úplně setmělo, viděli poslední dvojku jak začíná slaňovat. Protoe se po setmění začalo výrazně zhorovat počasí (jinak bylo celý den nádherně, slunečno se skvělou viditelností), rozhodli se nenechat třetí dvojku na hřebeni, vrátili se ty 4 délky pro ně a přivedli je k sestupu pod Belasou veu. Celá akce (vytaení třetí dvojky z místa, kde ve ďáráku bivakovali) trvala za tmy poměrně dlouho. Mezi tím jsme z chaty vyrazili se spacáky, lezeckým materiálem, suchým oacením, potravinami a termoskami čaje k Červenému plesu.
Ve tmě a husté mlze se nám vak bohuel nepodařilo najít cestu od plesa pod sestup, bloudili jsme tam několik hodin a nakonec jsme se na sestupující instruktory a tři dvojky rozhodli počkat v nejuím místě doliny na začátku plesa. Protoe byla téměř půlnoc a neměli jsme s poslední dvojkou kontakt (shodou okolností nechali oba své mobily na chatě), informovali jsme o situaci HS. Nepředpokládali jsme, e by v noci HS vyrazila, moc se toho na místě dělat nedalo, jen jsme jim chtěli dát dostatek času na případnou přípravu.
Kdy k nám na pleso někdy po půl druhé v noci dorazili ti čtyři a instruktoři, dozvěděli jsme se, e při sestupu od Belasé navázali s poslední dvojkou hlasový kontakt. Čtvrtá dvojka jim sdělila, e jsou oba v pořádku, e bivakují, protoe se bojí dál sestupovat.
Pak u sílící vítr nedovolil dalí komunikaci.
Označili jsme pomocí muiků cestu sestupu těch esti pod stěnu, protoe kolem plesa byl zmatek stop. Pak jsme sestoupili na chatu (dva zůstali u zásob s tím, ze budou vystřídáni, s dalím průzkumem jsme počítali ihned po rozednění). Kdy jsme seli dolů, přijela HS a nai střídající kluci li nahoru s ní.
HS nahoře jetě ve tmě střílela světlice, ale dvojka se neozvala. Oni se toti dostali na sníh za malé ebro, kde si vytvořili záhrab proti větru, přes který ale neviděli, neslyeli. HS posléze sela dolů na chatu, volala pro posily a vichni jsme čekali na rozednění.
Po ránu se zlepilo počasí, nicméně se ty dva nedařilo najít. A později, kdy slyeli vrtulník, zareagovali a mávali. Vrtulník ale nakonec nezasahoval, nemohl se k nim dostat a mezi tím k nim dorazila HS.
Ta konstatovala, e oba jsou prokřehlí, ale bez zjevných zranění nebo omrzlin, a e jsou schopni samostatného sestupu. Dole je znova prohlédl ná doktor, neshledal ádné problémy, take HS podepsali oba zachránění revers (jinak by museli na vyetření dolů a pak po svých zpátky nahoru, co by jim nepřidalo, přece jen byli dost vyčerpaní).
Myslím, e ti dva udělali jedinou chybu. e se v polovině doby mezi začátkem lezení a setměním nezačali vracet zpět po výstupové trase (tím spí, e přesně nevěděli, kolik jim zbývá). Jinak se chovali velmi racionálně a ádné dalí chyby neudělali, pomohlo jim dobré vybavení (goráčové oblečení a duplexové boty), měli termosku s čajem a nějaké sladkosti, měli fólie proti chladu, lékárničky, dobré čelovky a celou noc se udrovali v bdělém stavu.
Zůstali na místě, kdy měli pocit, e pod sebe dobře nevidí, a e by dalí slaňování bylo příli riskantní. Ze sněhu vybudovali částečnou zábranu proti větru. Diky ní ji ale HS hledala tak dlouho, protoe oni neviděli světla čelovek, ani světlice a neslyeli pískání a křik. Reagovali a na vrtulník.
To je k celému případu asi ve. Pochopitelně není pravda, e by byli posláni na výstup bez lana a bez dalího vybavení (tomu snad nikdo se zdravým rozumem nemohl věřit), jak o tom psali ti různí pisálci. Mimochodem nikdo z nich se nenamáhal ověřit si fakta. Potěila mě snad jen redaktorka z ČT, která jako jediná zavolala na chatu a ptala se taky nás, účastníků. Sice ustřihla část mého vystoupení, dle mého důleitou (e oba jsou v pořádku atd.), ale aspoň se zeptala.
Vechno dobře dopadlo. Paradoxem je, e kdyby ona dvojka slanila jetě jednu délku, dostali by se na sněhové pole, které vedlo dolů do doliny. To ale nemohli vědět.
Součástí naí výuky v horokole je i chování v nepředvídaných situacích, při setmění ve stěně, bivakování, záchranné postupy atd. Ačkoliv to nemáme přímo ve svých osnovách, tentokrát jsme si to vyzkoueli v praxi. Myslím, e nikdo z nás si nepřeje, aby se podobná, by ne extrémně nebezpečná, situace opakovala. Ale ti dva a s nimi celá letoní horokola vědí, co vechno zimní lezení můe obnáet.
A jetě jedna věc. Noční bivak těch dvou, jejich chování, nae záchranná akce, to ve vlastně ukázalo, e nae metodika je správná. Vichni věděli, jak se mají chovat, co mají dělat, ti dva nezazmatkovali. Jen měli dřív myslet na návrat.
Honza Dědek Proke, metodik HO Alpin IV, metodik horokoly
Vzhledem k poměrně značnému a velmi zkreslenému mediálnímu ohlasu, který vzbudil ná výcvik na Chatě při Zelenom plese, se k celé záleitosti chci vrátit.
Nejprve pár faktů: na Brnčálce jsme v týdnu od 15. do 19. března dokončovali zimním výcvikem běh naí horokoly 2002 2004. Zúčastnit se ho mohli ti, kteří před tím absolvovali povinnou teoretickou část spojenou se zkoukou, praktickou část na skalách a týdenní lezení v horách. To se konalo shodou okolností rovně v Tatrách a rovně na chatě Brnčálce loni v létě.
Zimní výcvik začal v neděli a v pondělí chůzí na mačkách, brděním cepínem, chytáním pádů do tandu z cepínu, lezením v ledu a nácvikem vech dalích nezbytných znalostí nutných pro zimní lezení. Ostatně, nae horokola vychází při výuce horokoláků striktně z metodických pokynů ČHS. Snad jen na okraj: ti, o kterých je řeč, mají průkaz ČHS a jde o lidi seriózní, mající značné zkuenosti z VHT, lidi lezecky zdatné, kteří ve stejných místech slézali v létě cesty IV. i V. stupně obtínosti.
Po úvodním nácviku jsme li třetí den lézt: 3 samostatné dvojky vyrazili na Karbunkulový hřeben, čtvrtá dvojka byli instruktoři. Vichni cestu nahlásili, zapsali a konzultovali, znali nástup a sestup, věděli, ze jde o technicky lehkou (II. a III.), ale dlouhou cestu. Vichni znali postupy při nepředvídaných okolnostech, byli dobře materiálově vybaveni.
Dvojka instruktorů sledovala dění na hřebeni. Vhledem k pomalosti poslední dvojky a jejich velké vzdálenosti spolu vak nekomunikovali. Prostě předpokládali, e se včas rozhodnou pro návrat. Instruktoři se nad sestup pod Belasou veou dostali před setměním, za nimi v rozumnou dobu dola dalí dvojka, třetí v pořadí byla cca 4 délky pozadu. Protoe dlouho nela, usoudili instruktoři, ze se třetí dvojka rozhodla kvůli setmění bivakovat na hřebeni.
Jetě, ne se úplně setmělo, viděli poslední dvojku jak začíná slaňovat. Protoe se po setmění začalo výrazně zhorovat počasí (jinak bylo celý den nádherně, slunečno se skvělou viditelností), rozhodli se nenechat třetí dvojku na hřebeni, vrátili se ty 4 délky pro ně a přivedli je k sestupu pod Belasou veu. Celá akce (vytaení třetí dvojky z místa, kde ve ďáráku bivakovali) trvala za tmy poměrně dlouho. Mezi tím jsme z chaty vyrazili se spacáky, lezeckým materiálem, suchým oacením, potravinami a termoskami čaje k Červenému plesu.
Ve tmě a husté mlze se nám vak bohuel nepodařilo najít cestu od plesa pod sestup, bloudili jsme tam několik hodin a nakonec jsme se na sestupující instruktory a tři dvojky rozhodli počkat v nejuím místě doliny na začátku plesa. Protoe byla téměř půlnoc a neměli jsme s poslední dvojkou kontakt (shodou okolností nechali oba své mobily na chatě), informovali jsme o situaci HS. Nepředpokládali jsme, e by v noci HS vyrazila, moc se toho na místě dělat nedalo, jen jsme jim chtěli dát dostatek času na případnou přípravu.
Kdy k nám na pleso někdy po půl druhé v noci dorazili ti čtyři a instruktoři, dozvěděli jsme se, e při sestupu od Belasé navázali s poslední dvojkou hlasový kontakt. Čtvrtá dvojka jim sdělila, e jsou oba v pořádku, e bivakují, protoe se bojí dál sestupovat.
Pak u sílící vítr nedovolil dalí komunikaci.
Označili jsme pomocí muiků cestu sestupu těch esti pod stěnu, protoe kolem plesa byl zmatek stop. Pak jsme sestoupili na chatu (dva zůstali u zásob s tím, ze budou vystřídáni, s dalím průzkumem jsme počítali ihned po rozednění). Kdy jsme seli dolů, přijela HS a nai střídající kluci li nahoru s ní.
HS nahoře jetě ve tmě střílela světlice, ale dvojka se neozvala. Oni se toti dostali na sníh za malé ebro, kde si vytvořili záhrab proti větru, přes který ale neviděli, neslyeli. HS posléze sela dolů na chatu, volala pro posily a vichni jsme čekali na rozednění.
Po ránu se zlepilo počasí, nicméně se ty dva nedařilo najít. A později, kdy slyeli vrtulník, zareagovali a mávali. Vrtulník ale nakonec nezasahoval, nemohl se k nim dostat a mezi tím k nim dorazila HS.
Ta konstatovala, e oba jsou prokřehlí, ale bez zjevných zranění nebo omrzlin, a e jsou schopni samostatného sestupu. Dole je znova prohlédl ná doktor, neshledal ádné problémy, take HS podepsali oba zachránění revers (jinak by museli na vyetření dolů a pak po svých zpátky nahoru, co by jim nepřidalo, přece jen byli dost vyčerpaní).
Myslím, e ti dva udělali jedinou chybu. e se v polovině doby mezi začátkem lezení a setměním nezačali vracet zpět po výstupové trase (tím spí, e přesně nevěděli, kolik jim zbývá). Jinak se chovali velmi racionálně a ádné dalí chyby neudělali, pomohlo jim dobré vybavení (goráčové oblečení a duplexové boty), měli termosku s čajem a nějaké sladkosti, měli fólie proti chladu, lékárničky, dobré čelovky a celou noc se udrovali v bdělém stavu.
Zůstali na místě, kdy měli pocit, e pod sebe dobře nevidí, a e by dalí slaňování bylo příli riskantní. Ze sněhu vybudovali částečnou zábranu proti větru. Diky ní ji ale HS hledala tak dlouho, protoe oni neviděli světla čelovek, ani světlice a neslyeli pískání a křik. Reagovali a na vrtulník.
To je k celému případu asi ve. Pochopitelně není pravda, e by byli posláni na výstup bez lana a bez dalího vybavení (tomu snad nikdo se zdravým rozumem nemohl věřit), jak o tom psali ti různí pisálci. Mimochodem nikdo z nich se nenamáhal ověřit si fakta. Potěila mě snad jen redaktorka z ČT, která jako jediná zavolala na chatu a ptala se taky nás, účastníků. Sice ustřihla část mého vystoupení, dle mého důleitou (e oba jsou v pořádku atd.), ale aspoň se zeptala.
Vechno dobře dopadlo. Paradoxem je, e kdyby ona dvojka slanila jetě jednu délku, dostali by se na sněhové pole, které vedlo dolů do doliny. To ale nemohli vědět.
Součástí naí výuky v horokole je i chování v nepředvídaných situacích, při setmění ve stěně, bivakování, záchranné postupy atd. Ačkoliv to nemáme přímo ve svých osnovách, tentokrát jsme si to vyzkoueli v praxi. Myslím, e nikdo z nás si nepřeje, aby se podobná, by ne extrémně nebezpečná, situace opakovala. Ale ti dva a s nimi celá letoní horokola vědí, co vechno zimní lezení můe obnáet.
A jetě jedna věc. Noční bivak těch dvou, jejich chování, nae záchranná akce, to ve vlastně ukázalo, e nae metodika je správná. Vichni věděli, jak se mají chovat, co mají dělat, ti dva nezazmatkovali. Jen měli dřív myslet na návrat.
Honza Dědek Proke, metodik HO Alpin IV, metodik horokoly
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
1000 Miles Adventure 2024