Na stránkách ČHS proběhla informace o přípravě nové metodiky pro začínající lezce, k dispozici je i seznam metodiky, která u nás vyla od roku 1990 do roku 2012.
"V souvislosti s přípravou metodické příručky, která bude slouit zejména začínajícím lezcům, rozhodl výkonný výbor ČHS také o zmapování nabídky metodických materiálů, které byly vydány v ČR v titěné podobě zhruba od začátku 90. let, nebo jsou k dispozici na různých webových stránkách. Přehled, který připravil člen výkonného výboru Andrzej Kurowski (HO Sokol Brno I,), je k dispozici zde, a také v rubrice Odborné články a informace. B. Valentová, tajemnice ČHS"
Nová metodická příručka? Ona u metodika z Horolezecké abecedy neplatí? Nebo je pro začátečníky příli málo obsáhlá? Příli nenázorná?
Nemám s Horolezeckou abecedou nic společného, jen mi přijde, e (vč. svého internetového předchůdce Sakala) dokonale zaplnila prázdné místo v metodické literatuře, které tu bylo po Procházkovi, a nedokáu si představit, co lepího by mělo přijít.
Moná třeba něco jako Jitění je jistota. Klidně to můe být tenké, se základními informacemi. Cosi nedrahého, nerozsáhlého? Zkrátka, aby jsme nepřicházeli o začínající horolezce, oni aby neztráceli iluze a chutnal jim ivot, ...kdy někdo před ně postaví stoh knih :) Myslím, e kdo dělá delí dobu se začátečníkama ví ;)
Jo, souhlas, něco jako jitění je jistota je ok. Se začátečníkama myslim, e jeden přístup je "instruktore nava mě na lano a vytáhni mi cestu", těm ádná příručka nepomůe a pak jsou ti zvídaví, kteří maj natudovanou www.horolezeckoumetodiku.cz a pokládaj zvídavý otázky ve snaze instruktora dostat, co se jim čas od času daří. Ale e by byli nějací líní, ale troku zvídaví, tak akorát na tenkou brouru.. no moná e jsou taky.
Zapomíná jetě na jednu skupinu, a to jsou lidé, kteří sice nějak lezou, klidně hlavně překliku, ale třeba chtějí vrazit na hory, nemají moc zkueností a jsou si toho vědomí. Take ti pak hledají jak se správně jistit, co vzít na skály, jakých chyb se vyvarovat...
Ale jo, je. Sám z ní občas čerpám. Ale vdy je dobré nemít jediný zdroj, ale mít jich více. Kdy hledám řeení nějakého problému nebo mne zajímá nějaká problematika, rád si přečtu více zdrojů a více názorů.
Je v té Horolezecké abecedě něco víc, ne je volně na webu jinde? Pokud by svaz udělal revizi a shrnutí volně dostupných materiálů na webu, tak super. Ale doporučovat v tomto případě knihu za skoro litr... O obsahu Horolezecké abecedy si ostatně můe udělat představu kadý sám, je volně ke staení na webu. Jen pro upřesnění - nemám nic proti knize, jen ta cena je trochu vysoká na to, e se jedná jen o souhrn volně dostupných materiálů.
Ta kniha je svou podstatou těkopádná. Více ne polovina jsou povídačky o matroi a technikách, které se pouívali dříve a dnes je nelze zhola vůbec aplikovat. Její záběr je přeiroký. Zpravidla lezec není jeskyňář. Druhá polovina jsou "návody k obsluze" materiálu. To je přeci věc výrobce dát správný a přesný návod k obsluze. Tyto výklady v knize zavání a právní blamáí. Naivně působí obrázky, a to nejen stylem kreseb, kdy např. při technickém lezení jsou figury ve zcela nereálných polohách. A ty standy, kdy zjevně v knize vychází poučky jen ze dvou borháků obvyklých na sportovních cestách a tvrdoíjné aplikace plovoucí smyčky v takovém standu. Reálná praxe lezení v horách je přeci jiná. Tam jak rychle kadý pozná neexistuje nulové riziko u standu. Protoe stand vak musí být sto procent toho nejlepího moného, pouijí se desítky variant standů při volném lezení, při slaňování např. při útěku ze stěny. Jen to je téma na samostatnou metodiku. A jsme u jádra věci. Sada malých levných brourek řádně do hloubky a k tomu vechny známé vychytávky. Nikoliv drahá kniha poskytující jen povrchní přehled a staré nepouitelné informace. Chápu, e tohle nikdo neudělá. Kniha se lépe prodá. Já ji taky mám. Občas v ní zalistuji. Dělám teď instruktora jedné mladé dvojici. Chtěl jsem jim ji půjčit k domácímu studiu, ale neudělal jsem to. Poloil jsem si otázku: K čemu jim to bude???
Ahoj, taky do diskuse. Jsem současně instruktorka sklaního lezení ČHS a současně lektorka vysokohorské turistiky KČT.
Moje zkuenost: Pokud něco potřebuji, tak obvykle jdu do útlých brourek (cca 100 stran, ovem formát A6) vydaných KČT. Jasné, stručné. Občas zastaralé. Nicméně dobře se v tom hledá a je tam to, co člověk potřebuje najít rychle, no a známe se...
Podle mého názoru, odhaduji, by se ta diskutovaná metodika mohla týkat metodiky dopomoci a záchranářských technik na skále, to jsem kromě ČHS neviděla dobře zpracované nikde.
Zase moje zkuenost: Pouila jsem některé z těchot technik relativně mnohokrát, ale nikdy to nebylo proto, e by můj "klient" opravdu nemohl, byl zraněný nebo tak. Vdycky se jednalo o psychický blok, nejčastěji se projevující tím, e dotyčný jak tak vylezl nahoru, nače zjistil, e dobrovolně neslaní, a následně mi naprosto zdravý člověk putoval na zádech dolů. V metodice k tomuto účelu naprosto "chybí" :-) informace, jak toho člověka během slaňování zaměstnat, protoe on je říčný hrůzou, mlátí sebou na vechny strany a chová se o hodně hůře ne metodikou předpokládaný bezvědomý. Mám pár jizev od dvou lidí, kteří se při společném slaňování ode mne odrazili a pokusili se ze strachu skočit zpátky nahoru na skálu. Pochopitelně to nelo, ale krábli se mnou přitom sluně :-).
U Tomá Frank blahé paměti tvrdil, e největí husáci jsou turisté...
Ale váně: Tohle u nepatří do horolezecké metodiky, ale do psychologie - buď dělá něco patně Ty (vyděsí je, dělá okolo sebe "vlny", připravuje je na nejhorí, sama jsi chaotická nebo nejistá apod.), nebo jsou to opravdu magoři (pak nepatří na skálu), nebo se prostě jenom normálně bojí (a pak by to nemělo mít větí následky, prostě jde vechno pomaleji).
Pokud s nima musí slaňovat na zádech, tak to se sám bojím, kdy tuhle záchrannou techniku zkouíme s velmi poučenými nováčky. Raději bych to s laiky vynechal a nechal je slaňovat způsobem jako hortí vůdci - vechny nacvaká jejich jistítky nad sebe na lano, pak slaní a dole bude tahem lana regulovat jejich slaňování jednoho po druhém.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.