Sledujete-li Zpravodaj ČHS, mohli jste zaregistrovat, e jedním z partnerů svazu se stal pivovar Rohozec. A to je věc hodná zaznamenání!
Tedy, sledujete-li jen Zpravodaj, jistě jste alespoň zaregistrovali, e Český horolezecký svaz vstoupil s pivovarem Rohozec v jednání o partnerství. Sleduje-li vak i svazové stránky, jistě vám neulo, e logo pivovaru se ji objevilo mezi oficiálními partnery naeho sportovního svazu.
Rohozec má na čepu kdejaká hospoda ve skalních oblastech Českého ráje
foto Š Tomá Frank
Dobrá zpráva je to předevím pro ty z nás, kteří mají za a/ pocit, e horolezecký svaz potřebujeme a tudí jej máme podporovat, b/ máme rádi rohozecké pivo. My, kteří splňujeme obě uvedené podmínky, toti budeme mít z piva násobný poitek. Není nad to, zvýenou konzumací rohozeckého piva podporovat svaz ná mateřský!
Pivovar Rohozec navazuje na dlouhou a dobrou tradici
foto Š Tomá Frank
Nad tímto krokem Českého horolezeckého svazu, jak jinak, pochvalně mručím. Pevně vak, při vědomí, e pití piva a horolezectví má velmi a krásnou dlouhou společnou tradici, věřím, e svaz nezůstane na poloviční cestě.
Přestoe Rohozec patří k mnou preferovaným značkám, budu rád, podaří-li se svazu získat mezi své partnery i dalí pivovary, jejich produkty oblibuji. Dalím krokem by mohlo být partnerství s takovými pivy, jako je Kláter, atec, Únětice, Chotěboř, nebo dokonce s malými kláterními pivovary jako Břevnov, Strahov či např. Kláterní pivovar eliv.
Zároveň by pak svaz mohl vyjednat členům slevy na konzumaci minimálně ve firemních prodejnách, resp. nálevnách při uvedených pivovarech.
Takovým krokem by toti výrazně zvýil svoji popularitu u lezoucí veřejnosti a zároveň zabezpečil trvalou prosperitu svým partnerům.
Doufám tedy, e prostřednictvím tohoto článku na Lezci ponouknu iniciativní skupinu, která bude schopná, na kavapíkem se blíící valné hromadě spolku horolezců českých, předloit rozpracovaný a promylený návrh v tomto duchu.
Dobré pivo zvyující lezecký potenciál (a morál) vaří i dalí pivovary, a proto doufejme v osvícené vedení, které osloví přísně vybrané producenty, abychom v brzké budoucnosti mohli pouhou (leč zodpovědnou) konzumací podporovat zásluné svazové aktivity
Díky Tome :) Ono se to psalo dobře. Skoro samo. To mi dýl trvalo zadat článek do systému :D
Ale pravdou je, e mi dlouho trvalo, ne mi ten článeček "uzrál" v hlavě (chtěl jsem to komentovat hned, jak jsem četl ten Zpravodaj, ale to bylo nějak zrovna témat přemíra a já nestíhal), a nejvíc práce a času zabralo vyhledání dvou fotek ve svém archivu a nafocení té třetí. Bez fotek by to toti nebylo ono. A hledání mě málem připravilo o nervy. Byl jsem si jist, e fotku rohozeckýho piva někde mám, ale najít ji, to bylo nějakýho přebírání! A ke vemu jsem nejdřív nael tu skupinovou (pan Kláter a pan Rohozec v Hradčanech, vlastně na dohled Hradčanských stěn tedy na Kummergebirge, kde je oba tehdá měli na čepu a jeden byl na rozpacích, které vychutnat dřív).
A právě díky péči, kterou jsem tomu byl nucen věnovat, potěí, e to potěilo :)
Nechápu, jak jen jsem ve výe uvedeném výčtu dobrých piv mohl zapomenout na Kácov. Jistě. Kácov, který mimo dobrý pivovar disponuje i oblíbenou lezeckou oblastí - lokálního charakteru sice, ale ve spojení s návtěvou pivovaru oblastí oblíbenou.
Svijany mi tam nechybí ;) Já i v textu přiznával, e vybírám podle svých osobních preferencí. A Svijany k nim nějak v posledních letech u nepatří. Bohuel. Mám podezření, e kdy se proflákne, e je nějaké pivo sluné, začnou to lidi nakupovat. A tím se učiní první krok k tomu, e se ze sluného piva stane pivo normální (tedy průměrné, srovnatelné s libovolným europivem). Pivovar prostě začne vařit víc, míň sleduje kvalitu, kterou ostatně později nahrazuje kvantitou :(
Ano, Bernard by, ji pro své jméno, tolik připomínající sv. Bernarda z Aosty (Bernardu de Menthone; Saint Bernard de Mont-Joux), patrona horolezců, lyařů, obyvatel a pocestných v alpských oblastech, měl být mezi pivovary oslovenými :)
Spojení tradičního českého piva a tradičního českého piva je sice oblastí, vědou zanedbávanou, přes to vak (nebo právě proto!) hodnou pozornosti. Studie na toto téma neexistují, by kadému znalci poměrů je toto tradiční spojení zcela zřejmé a jasné!
I v této oblasti bychom nyní mohli postoupit mílovými kroky vpřed! Pokud by v článku zmíněná iniciatvní (nazvěme ji pracovně třeba Pivní iniciativou, či pivní komisí) byla co k čemu, jistě zaangauje přední vědecké kapacity ke vzniku zásadní studie právě na uvedené téma.
Bohuel nevím. A ani jsem nepátral ;)
Vyel jsem pouze z faktu, e se pivovárek objevil mezi sponzory ČHS a komentoval pouze tento, v zásadě tak prostý, fakt...
Jak jistě uzná, útvar který zde komentujeme, není zprávou. Vzhledem k tomu, e se dopoutím vlastníh úvah a dokonce návrhů (!), uívám mírné ironie a nadsázky, spíe se dostáváme za hranici komentáře na pomezí pfejetonu - k útvaru, který by byl v novinách as nazván "kurzivou" (a tou také vytitěn - pokud by nebyl rovnou vyhozen jetě před zalomením). Nejde zkrátka o ádnou investigativní urnalistiku, ba ani urnalistiku neinvestigativní. Take jsem nevolal ani do pivovaru, ani na svaz a nesnail se zjisovat přesný obsah smlouvy ;)
Věřím, e by i to lo... Ale, ruku na srdce, bylo by toto spojení dostatečně tradiční pro české horolezectví?
Víno se hojně vyskytuje jako prakticky jediný vhodný nápoj (vedle jiného vinného produktu, jím je brendy) ve starí alpské litaratuře (nechoďme daleko, nedávno právě a Lezci představovaný J. Kugy věnoval hodně pozornosti různým opletům lahví na víno s ohledem na jejich vhodnost na túře), ale s českým tradičním lezením je zkrátka spojené pivo :)
I kdy pravda, zde právě chybí ty zmíněné studie (a já se nemohu odvlat na autoritu vědeckou) :D
Pálava? Ta má dokonce jednoho z nejstarích průvodců. A taky máme jetě Alpy (dalí moný sponzor), alespoň ve flatičkách a tam se jezdí stále :) Jinak mnozí alpisté na cvičných skalkách neopomínali uvádět i nejblií hospody, srazové páteční hospodské večery jsou pověstné, ale ve filmu o výstupu na Jeptiku se pije na vrcholu víno (podle velikosti lahve).
s tím kugym a alpskou tradicí to není (pivo/víno) zas tak jednoznačné. preference pivo/víno zhruba kopíruje jazykovou hranici, německy mluvící ivel byl pivařský (výcarský inklinoval k rumu), románské jazyky inklinovali k vínu, slovanské národy k domácí pálence. ale hranice je nezřetelná, i takový germán jako Burgener (pivo a rum) cítil určitou vyí úroveň v ampaňském.
To ovem, Lukái, je námět pro dalí ze studií. Mohu do ní přispět toliko jako respondent dlouholetými zkuenostmi s horolezci ruskými a polskými, a pohříchu konstatovat, e uvedení (nedají-li na větí akci přenost snáze transportovatelného piritusu), ač jinak ivel slovanský, upřednostňují vodku. Zato ovem v mnoství větím ne malém.
popisoval jsem stav před stopětadvaceti lety vyčtený z kníek (popisované veskrze nemístními, něco jako zápisky o válce Galské, jako jednou se docela dobře můe stát e vekeré informace o nás budou známy ze zápisků vojevůdce nějaké okupační armády, a slovani byli v tomto případě výhradně slovinci (jak se vlastně tenkrát nazývali?), nebo východní slované měli jiné starosti ne se někam drápat a nai karpattí bratři jakbysmet). slovanský ivel se za posledních padesát let zmohl a místo lavorovice dává přednost (nezdaněnému) lihu případně nezdaněné vodce, klasickým receptům typu na kilo hoven kilo cukru u asi odzvonilo.
Spí tebou popisovaný stav bude zapříčiněn výběrem literatury, která byla v minulosti do četiny (a sloventiny) přeloená a u nás běně dostupná. Tento výběr toti dost idí právě Poláky. Mimochodem, nejenom Poláci, ale i Chorvaté měli své horo a lezecké spolky zorganizované a zaloené dřív, ne Slovinci :)
Má vak pravdu v tom, e o nápojových preferencích těchto národů v uvedené době je u nás známo relativně málo :)
nevím jestli Tobara, Komace a ostatní pytláky a příleitostné horské vůdce nějak pálilo zda jsou organizováni nějakým spolkem.
ale pravda je, e nae neznalost Polska je ostudná (nicméně, můou si za to, kokoti, sami, jak odjaktěiva v krkonoích a tatrách pohraničnicky prudili)
... tak to má, bezesporu, pravdu :D Je to dáno historicky nepříli dobrými vztahy. A za ty si (minimálně z naeho pohledu) určitě mohou. Ostatně, a jsou rádi, e politická reprezentace tu českou armádu z Těínska stáhla včas, jinak by nebylo rozdělené, ale nae :D
Jetě e konzumujeme západoevropsky :-) já ádným mostem mezi východní a západní Evropou být nechci... Natěstí díky pivu a vínu (a e se na té Moravě kurňa zlepili) patříme do civilizace. Zatím...
No, i ty má, bezesporu, kus pravdy. Patříme (alespoň tedy tímhle) do civilizovaného světa :)
Ale stejně bych radi vrátil diskusi k českému pivu a českému lezení a jejich tradičnímu spojení ;)
Nebál bych se jednání o slevách. S kartičkou ČHS sleva třeba kačku na jedno točené u vybraných piv v spřízněných krčmách.
Osobně - nebýt dvou točených nalačno ráno v Ostrově nebo na Koupáku, netroufal bych se řadit mezi skálolezce v tradičních oblastech. A pro sichr pro nabuence dodávám - i na lezení poté obvykle dolo :-)
Luká, Tomá - tentokrát s vami príli nesúhlasím. Bavíte sa o nápojových preferenciach a pritom ako hlavnú príčinu variability uvádzate jazyk, resp. národnos. Keďe vak popisujete stav pred viac ako 100 rokmi, myslím, e rozhodujúci bol spoločenský status. Do hôr za účelom portu chodili len žudia, ktorí mali čas, tj. hlavne bohatie triedy. A prejavom ich statusu boli napr. drahie vína - ampanské...
Aj Townson si do bivaku ohnisko pred výstupom na Lomičák nechal nanosi víno, barónka von Mittnacht sa na źadovom z vína orala a na zostupe zabila, Téry nechal na Stredohrote fžau od ampusu s vizitkou - to boli predchodkyne vrcholových kniiek.
Myslím, e títo "prví protagonisti horolezectva" boli asi dos kozmopolitní a drali sa skôr celoeurópskych módnych trendov, ne e by chžastali napr. nejakú repnú pálenku, pretoe to je nápoj s tradíciou v regióne.
Tam, kde väčina žudí sú rožníci, na hory nie je čas, take o horolezectve ako porte pre vetky vrstvy môeme hovori a po industrializácii, čo je v severných Čechách ete pred vznikom ČSR, ale na celom území ČSSR a v 50-tych rokoch a hlavne od 60-tych, odkedy sú vožné aj soboty. Vtedy bol u tát "národnostne vyčistený", hranice pomerne málo prekračované a najpopulárnejím alko nápojom pivo hlavne preto, e bolo najlacnejie.
rozlioval bych v počátcích alpinismu "horolezce", kteří byly přísluníky vyí střední třídy (a kde nápojové preference byly jaksi nadnárodní a kosmopolitní - a tam je to ampaňské a dalí ulechtilá vína a destiláty), a řemeslné a příleitostné průvodce, rekrutující se z třídy maximálně nií střední (pytlák, hledač krystalů, dřevorubec, maximálně tak sedlák), kde bych ty etnicko-národní nápojové preference zase hledal (pivo, naps, lavorovice, kvas...)
Kdy jsme u té populárně naučné literatury - pěkné tři knihy nám tu po sobě zanechal Ivan Zajíček: O horách, lidech a pivu (ale je tam třeba i rum)
www.lezec.cz/clanek.php?key=9402
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Sledujete-li Zpravodaj ČHS, mohli jste zaregistrovat, e jedním z partnerů svazu se stal pivovar Rohozec. A to je věc hodná zaznamenání!
1000 Miles Adventure 2024