Jako u po několikáté za svoji historii se na jičínskou stěnu sjely děti ze vech moných koutů republiky, aby poměřily své síly. Září bylo plné závodů, a tak stanovit termín na 13. září 2014 byla skoro jediná volba. Pro závodníky jsme chtěli vyuít celou ířku naí stěny, take jsme pro kadou ze tří kategorií připravili čtyři soutění cesty.
Pro co největí plynulost závodu jsme tedy začali s přípravou osmi závodních cest cca týden před závodem. Postavit a vyladit cesty se dařilo docela pěkně, take v sobotu kolem první hodiny ranní jsem odcházel docela natěen, co nám závodníci ukáou! Na ráno zbývaly klasické věci jako dokreslení a obodování cest, zapojení mikrofonu a pak u zbývalo jen počkat, kolik dětí se vydalo poměřit síly do Jičína. Lidí přibývalo a přibývalo, ale tělocvična byla na oko o hodně prázdnějí ne v letech minulých. Vylo nám z toho tedy nakonec 52 přihláených závodníků, z čeho jsem byl zpočátku mírně zklamán, později se ale ukázalo, e mení počet je spí výhodou pro rychlý průběh závodu. Po zaregistrovaní závodníku el "s kůí" na trh tým stavěčů. Předlezení jsem si hlavně uil já, vylo na mě předlezení pěti cest, Míra předlezl tři. Předlezení se troku protáhlo, protoe já jsem toho měl opravdu hodně v prackách! Kadou cestu jsem při stavění lezl víc ne dostkrát a byl to opravdu boj. Kdy skončila moje muka, přili na řadu kolem 10h závodníci s prvním kolem kvalifikací.
Hned v prvním kole se ukázalo, e obtínost byla trefená na výbornou, kadá z cest si hnedka připsala po TOPu. Myslím, e i pro méně ostřílené závodníky zde byl prostor pro zabojování! Druhé kvalifikační kolo opět ukázalo, e cesty se podařilo postavit dobře, opět padlo hodně topů a bylo k vidění dost povedených pokusů! To nám závod utíkal doslova před očima, protoe díky osmi cestám mohlo lézt vech est kategorií najednou. To u se ale závod přehoupnul do svojí druhé poloviny. Na řadu měly přijít ty těí cesty, aby se závodníci začali rozřazovat. Třetí kvalifikační kolo vak zdaleka nerozhodlo o vítězích jednotlivých kategorií!
Například nejstarí kategorie dívek měla i po třech cestách tři vylezené cesty a do topu. To samé se pak odehrálo i v kategorii D chlapců, kde Marek Jeliga a Ondra Mázl měli třikrát TOP, přičem průběně třetí místo němělo top ani jeden. Dalo se říct, e stejná situace byla u stejně starých dívek, jenom tam měly schodně po třech topech tři závodnice, jmenovitě to byla Tereza Cibulková, Elika Bulenová a Emma Deuserová. Do čtvrtých závodních cest jsme li tedy s velkým očekáváním, jak tohle vechno dopadne!
V kategorii nejmeních to dopadlo tak, e vítězové jak holek, tak kluků měli po čtyřech vylezených cestách. V klukách to byl Cibulka imon, který zvládl vechny nástrahy u holek to byla Zítková Bára. Na druhém místě skončil Zítek Jáchym, ten měl topy dva. U dívek na druhé místo "dosáhla" Beneová Elena, která měla přelezenou jednu cestu.
Na místech třetích se umístili Duroň Alexandr a Lottová Magdaléna, kteří sice nedosáhli ani na jeden top, ale i přesto dolezli v některých cestách hodně blízko! Nejstarí kategorie kluků dopadla na výbornou, zde si vítěz Hejduek Radim zapsal 3x top a z nejtěí oranové cesty výkon 66+, take o prvním místě nebyl pochyb! Druhý Výrostko Kevin měl na kontě 2x top, leč cesty, které tato kategorie lezla na prvním konci lana, ho nepustily. Třetí chlapec Schierl Matěj neukořistil top ani jeden a výsledky zde i na dalích místech byly hodně vyrovnány. U nejstarích holek se čekalo na rozuzlení o první místo mezi Hanou Kříovou a Kubátovou Terezou. Holky čekala nejtěí oranová cesta. První la na řadu Tereza, ta se s cestou prala dobře, ale bylo vidět, e síly s nabranými metry ubývají, a přiel silový krok na hraně převisu, který znamenal pád a výkon 60+. Pak přila na řadu Hana, ta u v cestě od pohledu bojovala míň, kdy se dostala do silového kroku na hraně, tak se maličko zavlnila, ale oblý chyt udrela a udrela jetě dalí, tímto výkonem si tedy zajistila první místo a děvčata se povedlo té rozřadit na výbornou. Třetí místo patřilo Tvrzníkové Nele, která dosáhla na jedet top a tři vyrovnané výkony. Zbývalo tedy počkat co kategorie "Déček". U kluků kategorie D bylo jasno skoro hned, protoe jak Marek Jeliga, tak potom i Ondra Mázl topovali i svoji čtvrtou cestu, bylo tedy jasné, e se můem těit na superfinále! Holky to neměly jinak i přesto, e první "troj-topařka" Emma Deuserová cestu nevylezla, po ní vak dalí Elika Bulenová a Terka Cibulková cestu vylezly, take super finále číslo dva!
Hodiny tou dobou ukazovaly teprve čtrvt na dvě a bylo jasné, e závod prozatím proběhl velmi hladce a bez větích komplikací! My jsme tedy superfinalisty přesunuli do izolace, kde po krátkém odpočinku mohli na oblídku cesty. Vybrali jsme jim doposud nevylezenou cestu v pravém převisu po oranových chytech AIX.
První na řadu ly holky, jmenovitě to byla Elika, ta se s cestou prala statečně, přelezla spoustu starích závodníků, a dolezla do místa, kde se lo přes pravý chyt na hraně do spoďáku, to ji zastavilo. Terka, která la hned po ní, se zamotala u druhé expresky, kde byl krok doleva přes zaputěný chyt, toho si vak nevimla, take dlouhým nátahem problém vyřeila a proběhla celou cestou a do třetího chytu od konce a předvedla tady prozatím nejdelí pokus dne! O stupních vítězů bylo tedy rozhodnuto: první Tereza Cibulková, druhá Elika Bulenová a třetí Emma Deuserová.
To u ale pod stěnu přiel Ondra Mázl, i ten se pral s cestou statečně, ale místo, které zastavilo Eliku, zastavilo i jeho. Zbýval tedy u poslední závodník Marek Jeliga, ten u od záčátku lezl cestu s takovým nadhledem, jako by snad lezl po ebříku. Spoďáky vyřeil s nadhledem, přelezl hrany v převisu vypadal opravdu lehce, to u ho čekal závěrečný boulder, dva chyty nad sebou ve stropě, přehodit nohy, áhnout do spoďáku, udělat dynamický krok za hranu a to u visí za jednu ruku a cvaká topovoou expresku! Poslední závodník dne, jediný top na oranové cestě. To je konec jako z pohádky! Publikum i ostatní závodníci tenhle výkon náleitě odměnili a mně, jako zástupci týmu stavěčů, bylo do skoku. Prostě takový závěr nemohl být lepí! Take první Marek Jeliga, druhý Ondra Mázl a třetí Salaj Petr.
Hodiny ukazovaly teprv 13:40, tak jsme dali jete volnou dvacetiminutovku na dodatečné vyzkouení cest, na ty se závodníci vrhli s velkým nadením! Po 14. hodině jsme vak i to ukončili, aby mohlo začít slavnostní vyhláení. Tím jsme projeli jako nů máslem a bylo hotovo! Já osobně měl ze závodů velkou radost, cesty asi nemohly být lépe trefeny, myslim, e ti, kteří přijeli prvně na závody, neodjeli otrávení, i ti kteří měli vylezeno po čtyrech nebo i pěti cestách se na závodě nenudili. S rozhodčími nebyl taky ádný problém a a na jeden povolený chyt na zelené cestě se nestalo nic.
Ne jsem stihnul vstřebat dojmy, tak u je tělocvična prázdná a ná pořadatelský tým se poutí do úklidu maglajzu a černých čmouhanců od lezeček. Děkujem vem, kterým nebylo líto strávit sobotu v jičínské tělocvičně a dorazili poměřit svoje síly! Děkujem vem rozhodčím, jističům a lidem z LKP, kteří pomáhali! Děkuju Mírovi Jedlovi za pomoc s cestama a Pavlikovi za to, e mě do dlouhých večerních hodin byl na stěně k ruce! Děkujeme Tendonu, e podpořil ná závod věcnými cenami pro závodníky a lany na jitění! Děkujeme Českému Horolezeckému Svazu za finanční podporu, díky které se mohl závod uskutečnit! Děkujem, děkujem, děkujem!!! Kompletní výsledky najdete na stránkách ČHS v sekci soutění lezení - přehled závodů ČR.
Ahoj Vítku,
díky za závody, celému vaemu týmu se to opravdu zdařilo. To nejdůleitějí, cesty, se povedlo na jedničku, je vidět, e své práci rozumíte a děláte ji rádi. Ten zbytek také lapal bez problémů, take za nás palec nahoru.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.