Výsledky závodů mládee U14 Flash Wall Cup Olomouc.
V neděli 15.3.2015 se v prostorách olomouckého Flash Wallu uskutečnil závod mládee U14 Flash Wall Cup. Ve třech věkových kategoriích se celkem zúčastnilo 99 závodníků a závodnic. Pod taktovkou hlavní stavěčky Silvy Rajfové se postupně vichni zúčastnění rozřadili na připravených esti kvalifikačních cestách a ti nejlepí v kadé kategorii postoupili do finále.
Finále nejmladích kategoriích se odehrálo v kolmých profilech, kde i ti nejmení lezci dokázali, e mají neskutečnou sílu, vytrvalost a odhodlání. Je jasné, e přítě poleme i nejmení závodníky do převislejích cest. Takto si vítězství vybojovali Alexandr Duroň a Natálie Pařilová, která svoje dvojče Valerii porazila a na čas a to o pouhou jednu sekundu.
U10 Chlapci:
1. Alexandr Duroň Praha Radotín
2. Jaroslav ikula HO Adrenalin Prostějov
3. Vilém Janču Rocky Monkeys; Sokol Brno I
U10 Dívky:
1. Natálie Pařilová - Rocky Monkeys; Sokol Brno I
2. Valerie Pařilová - Rocky Monkeys; Sokol Brno I
3. Barbora Bernardová HK Vysočina
To cesty středních kategorií U12 se ji pěkně naklopily a jak dívky tak kluci museli přádně zabrat aby se vypořádali se záludnostmi finále. Nejlépe si s tím poradili imon Cibulka a Markéta Janoová
U12 Chlapci:
1. imon Cibulka - SPL Pustiměř
2. Adam Adamovský HK Orlová HO TJ Baník Karviná
3. Jáchym Podhorský Tendon Blok Ostrava
U12 Dívky:
1. Markéta Janoová - HK Orlová HO TJ Baník Karviná
2. Emma Duroňová Radotín Praha
3. Hana ikulová HO Adrenalin Prostějov
Z výsledků kvalifikace nejstarí kategorie dívek U14 bylo jasné, e holky přes zimu zesílily a proto muselo dojít ke ztíení finálové cesty. I tak si větinou holky z této obtínosti nic nedělaly a v pohodě si dolezly pro top. Nejrychleji to zvládla a první místo tak získala Tereza Cibulková.
A pak ji zbývala pouze poslední finálová cesta, která protnula hlavní závodní profil a měla prověřit silovou a technickou připravenost nejstarí části chlapeckého závodního pole. Stejně jako vichni ostatní závodníci i kluci z kategorie U14 zřejmě vyuili zimu k tvrdému tréninku a nebylo tak pro ně problém dolézt téměř do topu. Výsledky se lámaly kousek před koncem v místě, kde bylo potřeba vypustit nohy na oblině a silovým pohybem dosáhnout do předposledního chytu, který prakticky znamenal TOP. Ten udrelo 5 borců, kteří byli rozděleni podle výsledného času. Nejrychlejím lezcem se stal a zlato v U14 tak bral Ondřej Slezák.
U14 Chlapci:
1. Ondřej Slezák HK Ronov pod Radhotěm, Vertikon Zlín
2. Luká Doleček HK Lankroun o.s.
3. Jáchym Cink - Rocky Monkeys; Sokol Brno I
U14 Dívky:
1. Tereza Cibulková SPL Pustiměř
2. Elika Bulenová CC Ruzyně
3. Maja Rudka KS Korona Kraków
No a pak se to vechno ji jen spočítalo, vyhodnotilo a ti nejlepí závodníci byli odměněni. Za krásné ceny a za podporu děkujeme vem sponzorům: ČHS, ALPY spol. s.r.o., Makak Climbing, s.r.o., Singing Rock, s.r.o., Rest Day, Advokátní kancelář Cimbota, Město Olomouc.
Tak to vypadá, e pořadatelé navázali na MČR v Praze z podzimu loňského roku a nadále se lezou závody na obtínost na rychlost. Jenom bych ty cesty malinko zlehčil, aby to bylo napínavějí.
To má velmi snadné vysvětlení. U14 prezentuje svaz jako závody pro začínající lezce. Kdy tam přijedou ti dobří, musí to pro ně být lehké a pro dobré je to pak o rychlosti. Jak u lidé ze svazu řekli několikrát, pořádat závody pro ty dva tři v kadé kategorii, kteří jsou opravdu pička, nebudou. Bohuel je také pravda, e mezi pičkou a těmi ostatními je obrovská propast, take do cest, které by byly pro tuto pičku fajn, dvě třetiny startovního pole ani nenastoupí. Podívej se třeba na výsledky z U14 v Lysé. Pvní topovali obvykle ve na první nebo druhý pokus, bylo mto por ně lehké, zbytek pole často top někde ani nedal. Těko říct, jak z toho ven. A samosttanou otázkou pak zůstává, proč tam vůbec ta pička jezdí, kdy ví, co a jak.
Potom by bylo řeením umonit postarování do vyích kategorií. V opačném případě je politika ČHS nastavena tak, e vichni mladí nadějní lezci nejsou pro výkonostní lezení a závodění podporováni.
A co myslí, e se tu celý loňský rok řeilo a kritizovalo? Svaz vyloučil děti z ČP, zavedl pro ně U14 bez výjimek a moností startovat jinak, a zároveň označil U14 jako závody pro amatérské a začínající. Tedy dolo k praktickému zruení pro dobře lezoucí děti, protoe v kadé kategorii jsou dva nebo tři, co lezou o ligu výe, ne zbytek, take si to rozdělí na čas. Osobně se tedy divím, e tam vůbec jezdí, protoe za celý den topnout dvě kvaldy hluboko pod jejich monostmi musí být frustrující.
Na druhou stranu, kdy postaví cesty pro tato děcka, normální děcka do těch cest ani pořádně nenalezou, budou otrávená a přítě nepřijedou. A na závodech s náklady jako normální U14 bude mít pár dětí. Jak z toho ven?
A kde asi mají jezdit ti dobří? Kdy ádné jiné závody pro jejich kategorii nejsou, ve je prezentováno jako závody pro začínající lezce. Jak ji bylo řečeno, nejjednoduí řeení je superfinále s náročnějí cestou.
To má problémy dva - první problém je nesmyslně dlouhá doba závodů. U teď závody trvají dlouho, strávit na malé přecpané stěně deset hodin je jen pro silné povahy. Pak to vychází kadé dvě a tři hodiny cesta, je to fakt opruz a nuda, pro rodiče i pro děti. Kdy to natáhne o dalí hodinu a půl, moná dvě, protoe stavěči budou potřebovat dalí cesty, skončí to jak MČR, kde devítileté děti lezly finále v půl desáté večer po pěti hodinách v izolaci.
A problém druhý - sice to řeí výkonnostní lezce, ale běným dětem stejně nedává anci na umístění, jen těm lepím po celém dni dá jetě večer nářez v super těké cestě. To není dobré řeení.
Spíe by stálo za to se zamyslet, zda je opravdu pro U14 potřeba závodů tolik, zda některé neudělat těí, zejména kdy pro začínající amatérské lezce je řada lokálních závodů.
ČHS by měl ale na národní úrovni řeit právě spí ty dobré lezce. Lokálních závodů, kde si můou pro radost zkusit zazávodit i "ostatní" děti je dostatek. V nějaké podobě je pořádá skoro kadá stěna či boulderovka.
Pokud bude jen jedna soutě, má pravdu. Ale já psal o systému první a druhá liga. Pokud by vznikl dostatečný počet regionálních a oddílových závodů, bylo by to samozřejmě jiné.
To, e nyní jezdí na závody po celé republice děti, které výkonnostně patří do průměru a podprůměru, je samozřejmě nesmysl.
Váení. Tohle se debatuje u pár roků. Původní zámer uspořádávání 1 a 2. ligy (moravská a česká sekce + ČP.) nevyel, co se dá akceptovat (zřejmě kvůli financím). Proto byl (a vpodstatě na reakci některých debatujících - "tak si udělejte svůj moravský závod") zřízen Moravský pohár s jasným omezením pičkových závodníků - ergo závod pro ony neumětely. A pokud vím, v česku běhá něco podobnýho jako Překlika Cup. Take si nestěujte. Tihle s nií výkoností maj kde závodit - a navíc vás to při dneních nákladech na ve tolik stát nebude. Ovem na U14 vám nikdo starty nezakazuje, ale počítejte s úrovní jaká je a která se vzhledem k vývoji sportovního lezení ve světě bude spíe zvyovat. A jistě je to správné, pokud si chceme udret alespoň nynějí laku nastavenou A. Ondrou, T.Mrázkem a bratry Stráníky.A buďte rádi, e se to u nás hejbá. To u třeba Slováci i Poláci či Madaři maj dost hezkejch stěn, ale základna jaksi chybí. My si musíme brát úroveň dle Rakuáků Němců, Francouzů pokud chceme něco znamenat. Take tak.
Nepochopil jsi to patně? Lidi si nestěují na to, e U14 jsou těké závody. Stěují si, e U14 jsou závody moc lehké. Těko dret nastavenou laku, kdy se na závodech lezou finálové cesty, které jsou o jeden a dva stupně lehčí, ne je maximum závodníků. Pro U10 by finále mělo být okolo 6c, pro U12 okolo 7b, pro starí okolo 7c. Ale ono se leze U10 tak 5c/6a, U12 bych řekl okolo těch 6c/7a.
Závodní lezení moc nesleduju a jsem línej hledat informace, ale nejde teda, aby ti pičkoví a ambiciózní z jednotlivých kategorií prostě mohli lézt se staríma, pokud nechtějí vyhrávat tak snadno? Takhle to funguje v mnoha sportech. Hovoří se o tom, e v kategoriích přečnívají vdy 2 - 3 závodníci. Pro takový počet asi nemá smysl dělat separé závody. Obtínnost v kategoriích nastavit tak, aby odpovídala irí pičce(tedy cca 15 - 20 závodníků). ČHS by měl zajiovat spí ty skutečně závodní akce směřující k reprezentaci ČR. Lokálních závodů pro děti i dospělé, aby si "zalezl kadý" je myslím dost a nemusí se na nich abolvovat několikahodinové izolace atp.
Má pravdu, jen bych ale jetě dodal, e závodit se starími není tak jednoduché a ve pičce prakticky bez monosti umístění. Sem tam se najde vyjímka, kdy mladí ročník porazí ten starí, ale to třeba proto, v dané kategorii na závodech není nikdo, kdo by opravdu trénoval.
Jinak pokud se sejdou dvě děti více rozdílného věku, které obě makají a trénují, nelze je ani poslat do stejné cesty, protoe pro starí věkovou kategorii vyuívá delích nátahů, má tam jinak nohy... U takhle je to těké, a postavit závodní cestu, která bude vhodná pro desetiletého i třináctiletého, je asi nemoné.
Take výsledek by nebyl o moc jiný, ne je teď. Mladí děti by nejezdily, protoe ance na výhru nulová a jezdit si několik let na závody bez monosti bedny také není to pravé. Nechci svaz obhajovat, ale tohle sám nevím, jak bych řeil. Vidím to jako problém a koncepční selhání současného vedení. Toti jedna z moností, která ovem měla přijít před několika lety, je vytvoření takové základny a podmínek, aby v té první lize bylo v kadé skupině 5-8. Za současného stavu je to ovem tak, e průměrní nemají důvod a motivaci k tréninku a zlepení a ti hodně dobří s potenciálem zase moc nemají kde závodit.
Ale my se tu nebavíme o lezení jako o ivotním stylu a venkovní zábavě, ale o lezení jako o sportu. Prosím, zkus to pochopit. Závodní lezení na překlice a lezení na skalách jsou dvě dost odliné věci a ČHS zastřeuje obě. Ale to jetě neznamená, e by jedna část měla odsuzovat nebo nějak shazovat tu část druhou.
Přesně tak jh a i ta délka závodu by se zkrátila.
Ti slabí by si vyzkoueli, jak na tom jsou v blízkosti svého bydlitě a netrajdali po celé republice. Postarování vzhledem k rozdílné výce je jen pro někoho a chybělo by srovnání pro ty, co nepostarí.
Pro přítí závod v Sobotce plánuju pouít model z GP Holeovice.
Obecné zadání pro dětskou závodní cestu tedy je:
1. ádné povinné dlouhé nátahy = dostatek stupů.
2. Gradující obtínost = vechny cesty (kvaldy i finále) co nejplynuleji gradují v obtínosti
3. Minimum vodorovných úchopů v cestě
Cesty mají prověřit nejen sílu ale i techniku, koordinaci a psychiku (tu sportovní část).
Model je sice OK, ale pořád záleí na obtínosti cest. Můe v rámci zadání cest stavěčům, také nastřelit obtínosti pro jednotlivé kategorie - kvaliikace + finále. Tato informace by byla korektní pro rozhodnutí lezců, zda se závodů zůčastnit.
Obtínost začíná na cca 5 take začátečníci se nemusí bát e by padali z prvního kroku. chleba se začíná lámat tak od půlky a kdo chce topnout vechny cesty měl by lézt OS tak 10-...
Zná Bobra ze závodů? Jeho cesty jsou těké, obvykle tak na hranici přelezitelnosti. Děcka dosáhnou vude, ale dost si musí máknout. A to u nemluvím o kouzlech, kdy na stěně vysoké 8-10 postaví cestu s padesáti kroky.
A k tomu zbytku - to, co navrhuje, není tak úplně správné. Jestlie se bude jednat o oficiální U14, měla by být obtínost podle toho. Ne podle stavěčů. Take ne e stavěči nahlásí, co postavili, ale naopak, ČHS by měl nastavit určitou obtínost a stavěči by měli cesty stavět tak, aby tuto obtínost splnili. Pak si děcka budou moci vybrat a budou přesně vědět, co je čeká, a budou mít určitou jistotu, e v jednom seriálu, v tomto případě U14, budou závody vyrovnané, ne e v jednom seriálu budou obtínosti na jedněch závodech lehké a podruhé těké, podle toho, co se stavěčům uráčí, nebo jaké mají děti na trénincích. Bobr děti zná, obvykle to trefí, ale častý problém na dětských závodech je, e stavěči jsou zaskočeni schopnostmi dětí. Často pak říkají něco ve smyslu e netuili, jak dobře děcka lezou. Pokud by svaz určil základní pravidla, tedy poadované obtínosti pro jednotlivé kategorie, případně definoval třeba max délku kroku (klidně i formou doporučení ve smyslu max počtu děr mezi chyty) a podobně, hodně by se zlepilo. A také by nebylo od věci nechat děti v "první" lize cvakat. Nevidím ádný důvod, proč děcka, která běně lezou na prvním kolmé a převislé cesty obtíností 8-9 UIAA mají lézt na závodech kolmice na TR. Pokud by se jednalo o tu první ligu, ani není moné, aby děcka neměla se cvakáním zkuenosti a morál na to, protoe jinak by na tu první ligu ani nenatrénovala.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.