Heinz Zak
foto by Š Kajoch
Den první 30.6.2007: SLACKLINE
Na čerstvě posečeném hřiti stavíme stany a vaříme pozdní snídani. Ze strategické pozice od rohového praporku hodnotíme situaci. Několik málo stanů u protějího rohu zatím nedává příli tuit, co se tu bude dít. Posilněni snídaní a pivem "co draze jen chutná" vyráíme na průzkum. V nedalekém lesíku nacházíme první "lajny", na nich se rozcvičují první zájemci. Přidáváme se a zkouíme nejprve balancovat a potom i lehčí triky - náskok, chůzi pozpátku, proti sobě atd.
Duel: Jenda proti Kajoch
foto by Š Kolouch
Mezitím přibývá jedna lajna za druhou. Taky na hřiti rostou stany jak houby po deti. I na druhém hřiti u je ivo. Heinz s týmem napínají napříč 100 metrovou lajnu! U na první pohled je jasný, e to není ádnej drobek - cca 3 cm irokej a skoro cenák tlustej popruh, nejspí z kosmickýho materiálu dává tuit, e zvládnout tohle bejby nebude jen tak. Po poledni začíná vlastní akce.
Heinz nás vechny vítá (tak 200 lidí, kdo by to počítal) a představuje nám svého přítele Damiana Cooksleye z USA, který se jako první utká s oním stometrovým monstrem. Borec se ladně vyhoupne na plocháč a vyráí ke vzdálenému cíli. Z výrazu tváře a podle toho, jak odfukuje, je jasný, e se nejspí nejedná o ádnou procházku růovým sadem. K cíli u zbývá jen pár metrů a borec padá! Potlesk a celý dav se přesunuje do lesíku, kde se bude podávat hlavní chod slackline menu: salto vpřed - odraz i dopad na lajnu, opět v podání Damiana.
Pár triků na rozehřátí a jde se na věc. Dech se tají: odraz - dobrý, salto - perfekt, dopad - a odpad. Bouřlivý potlesk. Borec vak, zdá se, není spokojen! Jde na to znovu. Odraz, salto, dopad a odpad. A znovu a zase odpad! Nevzdává se a dalí salto a zase nic! Borec nemá dost, ví, e umí a taky e jo. Devátý salto - a stojí na lajně! BRAVO!
Damian jde na přistání
foto by Š Kajoch
Nyní je řada na nás vyzkouet na vlastní kůi nástrahy plocháčů vech monejch, dýlek, výek, napnelismů i volností ba i jeden konopák se najde, máte-li chu. Nás vak samozřejmě nejvíc láká onen stometrák. A nejsme sami! Zjiujeme, e na nástupu se vytvořila fronta jak u zubaře. Natěstí vak postupuje dost rychle, úměrně tomu, jak po pár krocích pohřbívají iluze o přechodu borci před námi. Blíí se moje chvíle a já uvauju, jak nastoupit, nejsi přeci ádná houska. Náskok, výmyk, dřep na jedný a stojím. Pohoda, teď u to jen přejít - 5, 6 kroků a bác! Co to je!?
Nastupuje Kajoch - volí taky svoje parádní číslo: nástup ze sedu, pár kroků a uch! A opět fronta a stejně rychle křáp! "Co je patně? Tuhle kobru netřeba drádit! Chce to jít NAPROSTO v klidu, bez výkyvů a ani nedejchat, ale 100 metrů? Nesmysl!"
Kajoch a stovka pozpátku
foto by Š Kolouch
Ve frontě zůstává u jen pár nekritických optimistů a výsledek? Max. 20 m a bum...
Mezitím se napínají dalí lajny: 70 m, 60 m ve výce fotbalový branky a mnoho dalích. Taky u dorazila kapela a staví si aparaturu na večerní produkci. Začínáme odkrtávat první z pěti piv, co jsou v ceně vstupného - (18 éček na dva dny). Poté, co u i ti největí optimisté pochopili, e stovka je nad jejich síly, přichází chvíle na repete pro Damiana. Tentokrát úspěně, pak pár triků na sedmdesátce a slovo si bere Heinz.
Čistou rakoutinou nás seznamuje s bezpečností a věcmi kolem zítřejího Highline koda, e moc nerozumíme. Pak nastupuje kapela. Docela nářez! Přítel Mahony nás poučil, jak si poslech co nejlíp uít: "Musí co nejblí k bedně a votevřít hubu, pak ti to jde přímo do břicha..." Ovem s poslechem motorové pily, na kterou kapela zahrála dalí skladbu u zkuenost neměl, a tak jsme se s tím museli porvat kadej sám ... Pak jetě dopít poslední grátisbír - kdo ví, jestli zejtra nedojde a hurá na kuě.
Den druhý 1.7.2007: HIGHLINE
Ráno vstávám podle plánu dost brzo na to, abych byl pokud mono sám na u zmiňované sedmdesátce. Včera mě sice sklepla stejně jako ta stovka, ale vzhledem k tomu, e je to normální plocháč jenom troku delí, tak si na ni věřím. Dám pár pokusů a jdu se nasnídat. Při jídle se řeč točí hlavně kolem dnení hajlajny. Nikdo z nás jetě neměl tu čest pocuchat si svoje nervy na vysoko napnutým plocháči a dnes navíc před tolika lidma v čele se Zakem
To bude premiera! Zbývá vak jetě dost času a tak jdem : zkusit tu sedmdesátku na RP. S Kajochem dáváme pár pokusů a na konec oba slavíme úspěch. Hurá! Jeden z cílů je splňen - i kdy to není ta stovka, ale vzhledem k okolnostem
Super! Kdo el někdy 70 m slack, ten ví
Před polednem vyráíme do údolí Karvendelu, kde je připravena ona hajlajna (kdo zná lepí výraz, a mi ho napíe, má u mě pivo). Cestou nás nabírá taxi mikrobus a po krátké zastávce u vody doráíme na místo. Právě včas. Heinz udílí poslední pokyny a jde se na věc. Ta Věc je nataena mezi stromy nad hučící řekou, nad ní je nataený jetě jedno lano a z něj visí jakási opra - plocháč cvakej karáblí . Ten je tam pro dojitění prvních kroků, protoe nástup je na svahu ze stromu a ne se nabere potřebná výka, jitění jenom za sedák je jaksi neúčinné. Zkrátka hrozí podlaha.
Nejprve nastupuje opět Damian. Samozřejmě, e bez oprati, projde se, pohoupe se a pak se odrazí, roztáhne nohy, dopadne rozkročmo na lajnu, ta ho katapultuje málem a do kosmíru a ladně přistává oběma opět na lajně. Potlesk přehluuje na chvíli hukot řeky.
Heinz na procházce
foto by Š Jan Moro
Pak se projde Heinz a několik lidí z jeho týmu a je řada na nás-hajlajnovejch zelenáčů, nakonec vlastně ani nevím, kdo jde dnes poprvé
Sleduju borce přede mnou, včera předváděli divoký kousky na slaku a dneska, tváří v tvář hajlajně, krotnou jako beránci! Je řada na mně. Zajistit se, pár slov od Heinze jako: ádnej strach a nedívej se pod nohy a jde se. Drapnu opra - nyní mou nejmilejí kámoku a vyráím. Ale co to?! Podlamujou se mi kolena! Jsou jako z tvarohu, tak tohle teda neznám, co s tím? Nádech, výdech
hlavně nekoukat pod nohy
do vody můu? Asi ne! Nádech, výdech, pár kroků
u můu pustit opra? PUSTIT! Nikdy! Krok dva teď, teď se pustím! Nejde to, Vona se drí mě - jako ve, je přilepená - děvka jedna! Táhni ode mě! Krok dva, kde jsi? Kde? Za mnou! Jdu sám! Jdu sám a najednou padám. Paráda nic to není, výmyk a jsem zase na nohách. Čapnu kámoku opra: pojď holka, dalí adepti čekají
Kolouch
foto by Š Blanka
Co dodat? Super vejkend, super lidi, v čele z Heinzem, počasí taky super,zkrátka POHODA!
Berg heil a slaku zdar! Kolouch
PS: Dalí akce v Landshutu 28.7.2007 od 10-ti hodin
www.zapfe-ofenbau.de/slackline