Do výcarska jede nainec větinou na velké hory. Málokdo ale ví, e tahle země skýtá nepřeberné monosti skalkařských cest, velmi dobře odjitěných i v lehčích obtínostech. K dispozici je i mnoho vícedýlkových cest v různých nadmořských výkách s parádním, na husto osázeným fixním jitěním, a to i lehkých (tak 4c a 6a).
V roce 2008 jsem strávila půl roku na stái ve výcarsku, přesněji řečeno v Bernu. Jako outdoorově zaloený člověk a lezec začátečník (na ostrém konci tak max. 6a, lézt jsem začala v létě 2007) jsem si o víkendech náleitě uívala ve, co tato krásná země nabízí. U nás má výcarsko pověst drahé, poněkud uzavřené a trochu nepřátelské země. Ráda bych se s Vámi podělila o své lezecké dojmy z půlročního pobytu a tenhle negativní obrázek vyvrátila. Omlouvám se za absenci fotek nějak jsem moc nefotila a kdy jsem lezla, drela jsem se raději skály, případně lana při jitění ne foáku.
Skalkařinou je známá předevím Jura na hranici výcarska a Francie. Jedná se vápencové pohoří rozkládající se od enevy po Basilej a vybíhající a k Zurichu. Lezení je tam mraky, nejen krátkých skalek, ale i delích cest tak 100 m. Mám nejvíce zkueností z Jury okolo města Biel lezení po spárách, kapsách, plotnách. Ve vícedélkových cestách se vyijí zejména méně zdatní lezci není problém najít dlouhé krásné cesty max. za 5c. Najdou se samozřejmě i těí, ale těm jsem díky své nezdatnosti nevěnovala pozornost. Krátké cesty jsou samozřejmě v celé kále obtínosti. Klasifikace je prý obtínějí ně třeba v jiní Francii (nemohu potvrdit, nebyla jsem tam), odpovídá tak asi Arcu (mohu potvrdit).
Dalí známou lezeckou oblastí je Ticino v okolí Ponte Brolla. Zde se jedná o uly, hlavně o ulové plotny. Opět je zde obrovské mnoství perfektně zajitěných lehkých cest, i vícedélkových. Těí cesty jsou spíe technické, vyznavači atletických převislých cest si dle mé zkuenosti na moc nepřijdou. Brzy zjara tu prý bývá trochu narváno. Ticino (nebo také Tessin, německy) je italsky mluvící část výcarska, má italskou atmosféru a vůbec je to takový trochu jiný svět. Mě osobně se tu moc líbilo.
výcarské Alpy
foto by Š Vit Smolek
Obrovským prostorem pro méně zdatné (i ty zdatnějí) lezce jsou tak zvané Kletterngarten lezecké zahrádky. Jsou hojné po celé zemi a jedná se o malé oblasti dobře zajitěných cest, které jsou například u horských chat, nebo jen tak někde třeba i vysoko v horách či v lesících, nebo naopak v údolích, je jich hodně a s rostoucí popularitou lezení přibývají stále nové - jako pověstné houby po deti. Můe si tedy udělat výlap do Alp a po 2 hodinách stoupání, na místě nad hranicí lesa s neuvěřitelným výhledem na okolní zasněené třítisícovky dojdete ke Kletterngarten, kde se na perfektně zajitěných cestách můete vyblbnout několik hodin a pak mazat zpátky do údolí (či k lanovce). Kletterngarten najdete v průvodcích (ty starí), ty novějí na internetu koukejte třeba na stránkách horských chat (najdete je opět nejlépe přes stránky SAC viz níe).
V horách je samozřejmě mnoho horských cest, více či méně zajitěných, ale rozhodně mraky pro vechny typy lezců od rodinek s dětmi po ty, co mají rádi opravdový hardcore.
Můj dojem z lezeckého potenciálu výcarska byl takový, e by tam člověk mohl lézt 4 měsíce v kuse a stále by měl co lézt, z čeho vybírat. Vzhledem k mnoství cest není větina ani oklouzaná, jak to známe z jiných Evropských vápenců. Průvodce
výcarsko má opravdu super systém průvodců. V zásadě jsou 2 edice:
První jsou průvodce výcarského Alpského Klubu. Pokrývají téměř celé výcarsko a zahrnují úplně vechno, včetně alpských cest. Jejich nevýhoda je, e jich je opravdu hodně a jedna kniha se věnuje vdy jen malé oblasti. Na následujícím odkazu se proklikejte na Kletterführer.
http://www.sac-cas.ch/Books-and-Maps.296.0.html?&L=3
Druhou edicí, která mi přila o něco uitečnějí, je edice Plaisir a Extreme. Plaisir zahrnuje pouze cesty do obtínosti 6b a výcarsko a přilehlé oblasti pokrývá v 5 svazcích: Alpin, Ost, West, Süd a Jura. Edice Extreme zahrnuje naopak pouze těí cesty a má jen 2 svazky (vzhledem k mým lezeckým neschopnostem jsem tuto edici moc nevyuila).
http://www.filidor.ch/german/frame.htm
Já nevlastním ani jednoho z těchto průvodců vdy jsem parazitovala na svých místních kamarádech. Koupit se dají ve vech oudoorových sportech (např. Baechli sport, sí po celém výcarsku) nebo v dobře zásobených knihkupectvích. Spaní
výcarsko je drahá země. Nocleh v hostelu či horské chatě stojí tak 50 CHF s polopenzí. Spát se vak dá i nadivoko, na parkovitích atd. Jen je dobré se moc nevystavovat a neutábořit se na pozemku, který zjevně někomu patří. Spali jsme nadivoko mnohokrát (s místními kamarády lezci) a nikdy s tím problém nebyl. Jídlo
Hospody a restaurace jsou opravdu drahé. Jídlo v supermarketu je tak o 20-40% draí ne u nás, ale rozhodně je mnohem kvalitnějí. Salámy a sýry, které jsou u nás běné, tam jsou nejlevnějí unt. Kdy si potom srovnáte kvalitu a cenu, je to v podstatě stejné (kdybyste u nás kupovali kvalitnějí potraviny, přijde vás to nastejno). Maso je drahé i v supermarketech. Pivo v supermarketu stojí tak 1-1.5 CHF. Pozor! Supermerkety sítě Migros neprodávají alkohol (to musíte do Coop nebo Denner). Jinak Denner je nejlevnějí, ale má malý výběr a nepříli valnou kvalitu zboí. Nejlepí výběr je v Coop, ale je relativně nejdraí. Doprava
Nejlepí je jet vlastním autem. Benzín je zhruba tak stejně drahý jako u nás, silniční a dálniční sí je dobrá. Dálniční známka stojí (v roce 2008 stála) 40 CHF. Nedoporučuji počítat s místní dopravou je vysoce spolehlivá, ale extrémně drahá. Kadý výcar má koupenou Hlabtax, která ho opravňuje k poloviční slevě na vekerou dopravu vyjma nejkomerčnějích lanovek. I tak je to drahé, ale návtěvník, který Halbtax nemá, zaplatí 2x tolik a to jsou sumy skutečně astronomické (vlak Bern-Zürich, jede hodinu, přijde bez Halbtax na 46 CHF jedna jízda). Rozpočet
Pokud bude člověk spát na divoko a nakupovat v supermarketech, lezení ho nepřijde drá ne v jiných evropských oblastech. Jazyk
Ve výcarsku jsou 4 jazyky: němčina, italtina, francouztina a rétoromántina. Tak si vyberte... Ale s angličtinou a trochou (ale opravdu jen trochou) němčiny byste měli vystačit. Pár tipů?
Líbilo se mi třeba v oblastech Orvin a Le Paradis v Juře u Bielu. Potom Ponte Brolla v Ticinu. Ale nechci dávat ádné přesné tipy, myslím e jsem viděla tak 2% moností lezení ve výcarsku... Nejlepí je pořídit si průvodce, najít si místo které vám sedí obtíností a polohou a jít lízt, případně výlet spojit s výlapem na hory nebo návtěvou měst.
Dík za info, dobře napsaný. Jetě by se hodilo dát do pořádku nadpisy (drobnost) a taky třeba podrobnějí info k pár vybraným místům - konkrétní poloha, příjezd, přístup...
Takovéhle informace se vdycky hodí. Určitě by stálo za to být přítě i více podrobnějí ...
Krátce o lezení ve výcarsku bylo i tady - http://www.lezec.cz/clanky.php?key=6966
pěkné!
pracuju na sezónu v Alpách: Salbit hütte - kanton Uri, chata ve výce 2100m.n.m. kousek od Göschenenu a Andermatu - je tam takté výborný polezenec (hory, lana, najde se i lezení pro děti a bouldery, obtínost skal od 4 po 7 asi)! www.salbit.ch
Jinak bych byla troku optimističtějí s ubytováním: bivakovat se dá kdekoli, kde si myslíte, e vás nikdo neuvidí :-), cena ubytování na horských chatách je velice individuální, ale pokud máte členství v alpském klubu, tak je cena razantně nií(jen noclehy se pohybují kolem 20-30CHF bez jídla, s polopenzí to bývá cca 50CHF, ale jídlo je opravdu kvalitní a je ho hromada-polévka, čerstvý domácí chléb, hlavní chod, salát, dezert - to je véča, snídaně klasika ... co hrdlo ráčí a kolik je kdo schopen sníst!
Na hostelích se dá ubytování sehnat se snídaní za 20chf - jugendhostels ... v kadém větím městě.
Vekeré info naleznete na webu SACu a nebo českých stránkách o veicu, které jsou udělané poměrně dobře a poskytují mnoho důleitých odkazů.
Kdyby někdo chtěl vědět více ... ráda odpovím na dotazy, pokud budu znát odpověď :-)
Apropo .... s jazyky není třeba si ve výcarsku dělat hlavu: pokud jste milí, upřimní a usmíváte se - domluvíte se!
Ahoj Hani, to je nahodicka ze se potkavame na Lezci. Pamatujes jak jsi me zachranila pred zblaznenim, kdyz jsi mi davala informace o tom, jestli Kuba s Dominikem jeste zijou, kdyz se zasekli do tri do rana na skalach na Salbitu? :) Diky :)
Jen mala oprava: svycarska dalnicni znamka stoji 40chf, ne 20chf. Da se koupit v nemecku na pumpe za eura (asi 30eur?). Pokuta je 100chf minimalne kdyz ji nemate. Svycarsko je jinak zeme radaru, ale ceskou znacku do Cech nevystopuji. Benzin je tu skoro levnejsi nez v Cechach, rozhodne se vyplati jezdit autem nez vlakem, ale pozor na parkoviste, spousta jich je placenych. Lezeni u Biel je dost pekne, Le Paradis je v lese, Plagne vicemene taky, Orvin je i na podzim/zimu, je to jizni stena, material podobny Calanques. Mam pruvodce Jura bernois a jeste par dalsich, vcetne starsiho Gastlosenu, coz je fakt uzasna stena. Klasifikace je misty zajimava, obcas je 5b skoro 6a. Jsme ted momentalne na neurcito v Neuchatelu, jestli je nekdo pobliz tak se muzem potkat. Jinak diky za informativni clanek! Jirka
Neverim, ze by se na me usmalo stesti! Nevericne procitam tenhle clanek a doufam, ze se mi postesti nejake oblasti vyzkouset.. Taky sem ted v Neuchatelu a rozhodne bych jela lezt! Budu tu do konce brezna. Taky sem chtela potvrdit info o dalnicni znamce, je to opravdu za 40CHF a v Rakousku za 30 euro. Info mesic stare:-)Pokud nabidka stale trva tak pisni na mail:Davidova.hana@seznam.cz. Budu se tesit, diky za tenhle clanek!
zminoval jsi, ze jsi na nejakou dobu v Neuchatelu. V lednu jsme se pristehovali a tesime se na lezeni (zadne velke vykony). Pokud budes mit chut, zkus se ozvat. Pokud ne, tak preji krasnou sezonu:-). Ahoj Olca K.
Ahoj, pěkný článek.
výcarsko je jedním z dobrých lezeckých cílů pro skalkaře na léto - jsou tu vysoko poloené oblasti, kde je i v červenci nebo srpnu relativně chladno a snesitelně.
Vyrazili jsme tam loni na týden, bohuel půlka z toho proprela, ale přesto bych měl nějaké tipy.
U Interlakenu stojí za návtěvu oblast Lehn, kde je na pár dní lezení v estkových, sedmových, ale i osmičkových stupních francouzské klasifikace. Stěny jsou orientované převáně k jihu a je to asi 700 m nad mořem, take ve vedrech nic extra, ale trochu pomáhá, e je to celé ve vysokém lese. Pokud jde o materiál, je to vápenec s nějakou příměsí písku nebo co, take nekloue, má opravdu celkem dobrý tření. Cesty jsou zhruba kolem 30m dlouhé, občas (ty těí) i dost převislé.
Kousek nad Interlakenem, pod Grindelwaldem, je odbočka na asi u trochu profláklý Hintisberg - jině orientovaná stěna s cestami do 200m, tzn. cca do 4 délek (občas lze spojit...), je to stěna na pastvině ve zhruba 2100 m. n. m., s výhledem přímo na Eiger. Dobře vynýtované cesty, zase asi lezení hlavně v estkových a sedmičkových stupních (naly by se i lehčí); takové velmi soft vícedélky (dobře zajitěné, na palouku kus od auta, s moností kdykoli slanit a utéct se schovat...
U Interlakenu (resp. Meiringenu) jsme navtívili jetě oblastičky spíe místního významu Lammi a Schillingsflüe, ale to bych snad doporučil jen jako nouzovku, kdy třeba leje.
No a pak mám jetě 2 tipy, které jsou trochu jinde. Vdy jde o lezení tak na den nebo 2, ale stojí myslím za to, kdy nemáte v létě co dělat anebo jedete kolem.
Kdy jedete z Brigu přes Simplon Pass směrem na Domodossolu, kus za sedlem je mení oblast Simplon Dorf (nad stejnojmennou vesnicí). Je zhruba v 1500 m.n.m. a kolem poledne tam zachází slunce, take v létě optimální. Jsou to kolmé nebo převislé cesty po pozitivních, ostrých chytech (materiál - asi břidlice nebo co), větinou do 30m, klasifikace (narozdíl od Lehnu) příjemná... V estkách a sedmičkách (fr.) by tu bylo myslím určitě na dva dny lezení.
A to nejhezčí pro mě byla asi celkem nová mení oblast Medji, která je kus pod Zermattem, nad obcí St. Niklaus. Je skoro v 1800 m. n. m., během odpoledne zachází slunce. Jde o zhruba 70m vysokou stěnu, převáně kolmou, zase z nějaké ule podobné břidlice. Leze se tu převáně v trhlinkách, trhlinách a koutech, i kdy i litovačky tu jsou. Cesty jsou i přes monosti vlastního zakládání výborně vynýtované. Zase převáně v estkách a sedmičkách (fr. klasifikace). Taky tak 2 dny si tu myslím pěkně zalezete. Tady by se moná hodila i helma, hlavně pro jističe (občas se na nějaké polici povalují kameny, které se dají třeba shodit lanem...).
Vechno je to v průvodci Schweiz extrem, Band 1 (nakl. Filidor), který byl zmíněný i v článku.
No a bacha na spaní. Třeba u toho Interlakenu by asi nějaké vícedenní kempování nadivoko mohl být problém. Jinak se asi větinou dá někde zaít, pokud se na tommístě nechystáte kempovat týden...
Ahoj, bohuel ti asi moc neporadím. Nejsem ádnej velikej místní znalec.
My to řeili tak, e jsme dojeli do Interlakenu - tam jsem věděl o Lehnu, kterej neměl bejt patnej - no a tam jsme pak v lezeckým krámu koupili jeden ze dvou dílů toho průvodce (Schweiz Extrem), vlastně i proto, e dost lilo, a tak jsme chtěli najít v okolí něco pouitelnýho i na detivé dny.
A v tom průvodci u si celkem vybere. Oblasti jsou ohvězdičkovaný... Taky nám nějací lidi, co jsme je potkali ve skalách, občas dali nějaký tip.
Myslím, e oblast o kterou bys měl zájem, bude asi v tom druhým dílu, kterej zatím nemám.
Ale třeba se tam vypravíme v létě zas, tak bychom mohli být zase o kousek chytřejí. Rád bych se mrknul do Gastlosenu, ale klidně i jinam...
Prý moc pěkný lezení je údajně dole u Ticina, ale není to na léto (podle místních), říkali něco o tmavé skále, stěnách orientovaných na jih - vedro...
Ahoj Janku.
Okolo Engelbergu to náhododu trochu znám. V zásadě jsou tam 4 monosti, co vim:
1. těký lezení (6b je hoooodně výivný)v údolí kousek u dolní stanice lanovky smeěem na Wissberg. Je to asi 10 min cesty od auta
2. lehčí Klettergarten na Wissberg - vyjede lanovkou a pak jde asi hodku nebo 2 pěky. tam jsem ale nebyla
3. je tam pěkněj bouder areál těsně na hranici lesa v údolína Surenen (v případě zájmu Ti někde vytrachám i průvodce)
4. u Ruggubelhutte je prej taky Klettergarten. My jsme na tý chatě spali na tůře a vyprávěl nám o ní místní kuchař. Blií info tady: http://www.rugghubel.ch/frameset_klettern.htm
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.