Obojí hodnocení sedí na výstup na
Monte Cevedale nejvyí skitouringový vrchol Východních Alp. Patří mezi ně také výstup na
Königspitze (Gran Zebru), kterou Reinhold Messner povauje za nejkrásnějí horu Východních Alp.
Při naí první akci v Ortleralpen minulý rok v březnu jsme obdivovali severní stěnu Königspitze ze Suldenu (Solda). Ze Suldenspitze (Cima di Solda) jsme se podívali na její normálku a měli jsme jako na dlani moné túry v okolí chaty Pizzini Fratola. Cíl byl na květen jednoznačný. Chata leí v původní italské oblasti pohoří, na jih od hlavního hřebenu Stilfserjoch Königspitze Monte Cevedale. Tento hřeben tvořil do roku 1919 hranici mezi Rakousko Uherskem a Itálií. König Ortler byl nejvyí horou habsburské monarchie, v pojetí irí vlasti tedy i naí.
Protoe vysokohorské sedlo Stilfserjoch bývá často do června uzavřené, cesta do jiní části Ortlergruppe je komplikovanějí, ne vak obtíná. Dali jsme na radu chataře a za Landeckem jsme přejeli do výcarska na St. Moritz, do Itálie jsme projeli Tunnel del Gallo. Přes Livigno, Bormio a S. Caterina Valfurva jsme dorazili serpentinami a k soukromé chatě Albergo Ghiacciaio dei Forni. Chaty Pizzini a Branca tu mají vyčleněnou část velkého parkovitě. Dostatek sněhu nám jetě v květnu umoňoval přesun na chatu z větí části na lyích. Ve čtvrtek nás sice uvítala poloprázdná, ale rezervace ubytování se můe vyplatit, o víkendech se
Rifugio Pizzini stává základnou skialpinistů a pro pořádání zimního výcviku členů CAI. Chata je velká a moderně rekonstruovaná, přesto si zachovala útulný horský charakter. Vyplatí se dodrovat poadavky chataře, nás nechal vařit ve velmi sluné suterénní místnosti. V podkroví je sice klasický lager, ale dostali jsme jednodue zařízené pokoje se třemi palandami.
Výběr, na jaký vrchol dřív, je pouze na vás a na aktuálních podmínkách. Na ty se můete informovat na chatě nebo u suldenských horských vůdců. Pro
Pizzini Runde doporučuji věnovat minimálně 4 dny včetně cesty. Jednou z moností je výstup na Königspitze (3851 m) a případně rovně na Kreilspitze (Punta Graglia, 3391 m). Královský tít ji při nástupu na chatu viditelně uzavírá údolí Valle di Cedec. Z jihu sice nepřináí tak úchvatný pohled jako jeho severní stěna, ale normálka je pro naince jedinou moností výstupu na druhý nejvyí vrchol Ortlergruppe. Není náročný, přesto věnujte pozornost lavinovému zpravodajství. Pro výstup jsou nezbytné dobré podmínky firn, ale ne lavinézní sněhová pokrývka nebo naopak jen led.
Königspitze ze Suldenu
foto by Š Petr Fučík
Nástupová trasa byla jako poměrně frekventovaná zřetelná. Vede podle podmínek zleva nebo zprava kolem markantní skály, od výky zhruba 3000 m po ledovci Vedretta del Gran Zebru. Za skálou jsme se ve výce 3250 m dostali pod strmý lab. Ji zde je moný skidepot, nebo lze lye zanechat na malém platu na vrcholu labu. Jím se vystoupí do severovýchodního svahu, který je nejstrmějí v dolní, zvlátě ve střední části (sklon max. 45°). Výstup je veden zleva ke skalám v podvrcholové části. Naskýtá se při něm výhled na títy v severní části předevím Vertainspitze (Cima Vertana), Grosser Angelus (někdy také Hoher Angelus, ź Angelo Grande), Tschengelser Hochwand (Croda di Cengles). Vrcholový hřebínek, který vyaduje opatrnost, vak nepředstavuje problémovou pasá. Vrcholová ploina je velká, ale i tak dejte pozor na převěje do severní stěny. Jejím strmým pádem do Suldenu, stejně jako ostřím obtíné cesty dlouhého hřebenu Suldengrat, se ovem budete moci pokochat. Při dobrém počasí je z vrcholu Königspitze nádherné panorama nejen na celou skupinu Ortleru, Adamello Presanella nebo Brentu, ale také na vzdálenějí Berninu a Ötztalské Alpy. Sestup, respektive sjezd od depotu a k chatě, je veden stejnou trasou.
Pokud máte velmi dobré skialpinistické zkuenosti, můete lye vynést ke skále pod vrcholem a Königspitze pak sjet. Jedná se o extrémní sjezd, jen je moný pouze za perfektních podmínek. I kdy my jsme se nevydali na sousední Kreilspitze, je dosaitelná lezením v hřebenu (I UIAA) z nedalekého sedla Königsjoch (250 m, Passo del Bottiglia).
Sev. stěna M. Cevedale z M. Pasquale sjezd
foto by Š Lubo Chvátal
Kdo by nestanul na
Monte Cevedale (3769 m), jako by nebyl v Ortleru. Je tamějí skitouringovou Mekkou, skutečně se lze větinou dostat na lyích a na vrchol. Za pěkného počasí na něj míří ze vech stran zástupy skialpinistů. Výstup od Rif. Pizzini je trasa nejkratí a s nejmením převýením (1069 m), přitom ne tolik zacpanou. Nejdříve se jede severovýchodně k materiálové lanovce Rif. Casati, poté se pokračuje jihovýchodně mezi stěnami a markantní skálou Le Guglie na ledovec Vedretta di Cedec. Dvě jeho ploché části střídá jeden strmějí vývih, kde jsme ocenili harajzny. Zhruba ve výce 3300 m je nutné zdolat strmý přechod na ledovec Zufallferner (Vedretta del Cevedale), kde jsme museli dát pozor pod okrajovými séráky. Sem je nezbytné být obezřetný, dret se dále od skal. Tento prostor bývá lavinézní. Na platu ledovce jsme se napojili na trasu od chaty Casati. Při nepříznivých podmínkách je skidepot na úpatí hory. Zde pozor na okrajovou trhlinu. Trhliny jsou také ve výstupovém severozápadním svahu, přičem stopa bývá ji časně dopoledne rozjeděná. Výstup je vak zřejmý a lehký, v sedle mezi M. Cevedale a Zufallspitze (Cima Cevedale) vpravo jihozápadně po irokém firnovém hřebenu. Návrat na chatu je stejnou trasou.
Výstupová trasa na M. Cevedale od Rif. Pizzini (v pozadí, vlevo Zufallspitze) podkova vpravo sev. stěna M. Pasquale
foto by Š Lubo Chvátal
Z této hory lze předevím přehlédnout dalí vrcholy tzv. 13 Gipfel Tour. Jedná se o hřebenovku M. Cevedale Pizzo Tresero přes 13 vrcholů vyích ne 3500 m. Protilehlá
Zufallspitze (3757 m) je snadno dostupná po spojovacím hřebenu, kolem skalního bloku za sedlem zprava. Na některých mapách je jako dvouvrcholová nazývána Zufallspitzen, druhý vrchol (3700 m) ovem působí nevýrazně. Zajímavostí je, e hranice probíhala právě mezi vrcholy. M. Cevedale bylo na italské straně, Zufallspitze byla rakouská. Dodnes tu jsou zbytky polního opevnění italských alpini z 1. světové války, naopak na Königspitze rakouských horských myslivců Gebirgsjäger. Například zatímco před válkou v Ortleru uskutečňoval výstupy přední jizerskohorský horolezec Rudolf Kauschka, za ní tu slouil v 1. rotě horských vůdců. I horolezcovi cesty jsou někdy nevyzpytatelné.
Z M. Cevedale je jako na dlani kupovitý vrchol
Monte Pasquale (3553 m). Normálka vede stejnou trasou jako výstup na M. Cevedale. Před vývihem na Zufallferner se odbočuje jihovýchodně do sedla Colle Pasquale (3423 m). Zde lze nechat lye, stejně tak ale vyjet a na vrchol. I z něho je pěkný výhled na zmíněnou hřebenovku. Třetí den se nae parta rozdělila. Část se jela zapsat do klubu cevedalistů, větina zamířila po předcházejícím náročnějím dni právě na M. Pasquale. Třeničkou je monost sjezdu do sedla z M. Cevedale. Nejobtínějí je odjezd od vrcholu severozápadní svah se sklonem 40°, který byl v květnu částečně ji bez sněhu, zaledněný. Sjezd pokračuje po okraji, kdy vlevo padají skály obou vrcholů na ledovec Vedretta del Rosole, vpravo se ledovec Vedretta di Cedec sklání do pole trhlin. Tento vrcholně poitkový sjezd je pro zkuené proveditelný, z M. Cevedale jsem při něm pozoroval dvojici, která zamířila na lyích na Paskvale za naimi kamarády. Na M. Pasquale lze ovem odbočit v rámci klasického návratu na chatu (převýení asi 300 m).
Pokud si M. Pasquale neponecháte na čtvrtý den, lze, zvlátě pokud bude dnem vaeho odjezdu, vystoupit jetě na
Cima Orientale dei Forni (3243 m). Nejdříve se jede od chaty na severozápad směrem do sedla Passo di Zebru nord. Záhy, po překročení potoka se dejte jihozápadně vpravo od skalní kóty 2761 k potoku Rio Grande. Poté se pokračuje znovu na severozápad, stále strměji do sedla Passo di Zebru sud. Pod sedlem vlevo se lehce dosáhne nejvyího z trojvrcholu Cime dei Forni.
Charakter Ortleru hustota vrcholů, zalednění a bílé pláně i svahy, kde si lze vylápnout vlastní stopu nebo vykrojit obloučky, nás nadchly pro dalí akce v této východoalpské skupině. Například impozantní vrcholy ze zmíněné hřebenovky v okolí Rifugio Branca - Palon de la Mare, Monte Vioz nebo Punta S. Mateo.
SHRNUTÍ
Mapa a GPS
Tabacco 08 Ortles Cevedale/Ortlergebiet 1:25 000
www.alpin-koordinaten.de
Průvodce
Weiss Rudolf: Ortleralpen, Alpenvereins Skiführer, Rother München
Počasí a laviny
www.provinz.bz.it/wetter/suedtirol.htm, www.provinz.bz.it/wetter/berg.htm
www.snow-forecast.com/resorts/Santa-Caterina
www.provinz.bz.it/lawinen
Doprava
Praha München Innsbruck Landeck Zerzen Livigno Bormio S. Caterina Valfurva, 785 km
Dopravní informace Tunnel del Gallo www.engadin-strom.ch (otevření, mýto)
www.strassen.gr.ch, www.provinz.bz.it/vmz/report/index_d.asp
Ubytování
Rifugio Pizzini Fratola, 2706 m, převýení 528 m, 2 hod., značená cesta 28B, tel. + 390 342 395 513, otevřeno začátek března konec května, www.rifugiopizzini.it, rifugiopizzini@virgilio.it
Horská sluba
118, Sulden + 390 473 613 020
Hortí vůdci Sulden (Solda)
info@alpinschule-ortler.com
Vrcholy
Cima Orientale dei Forni, 3243 m. n. m., převýení 537 m, 2 hod., mírně těká túra,
1
Königspitze (Gran Zebru), 3851 m n. m., převýení 1145 m, 4 hod., těká túra,
1
Kreilspitze (Punta Graglia), 3391 m n. m., převýení 141 m, těká túra,
2
Monte Cevedale, 3769 m. n. m., převýení 1063 m, 3 ½ hod., těká túra,
1
Monte Pasquale, 3553 m. n. m., převýení 847 m, 3 hod., mírně těká túra,
1,3
Zufallspitze (Cima Cevedale), 3757 m. n. m., převýení 59 m, těká túra
4
1Převýení od chaty.
2Společně s túrou na Königspitze, převýení od nástupového labu - skidepotu.
3Při sjezdu z M. Cevedale na křiovatku pod vývih na ledovec Zufallferner je převýení 253 m, při sjezdu do sedla Colle Pasquale činí převýení 130 m.
4Převýení při přechodu z M. Cevedale.