Dohodli jsme se s Honzou Zbrankem, novým předsedou Komise nesoutěního horolezectví, e zveřejníme dokument, který jsem mu poslal před valnou hromadou ČHS.
Obsah dokumentu jsem ji mírně nastínil při naem představení v průběhu valné hromady. Je to psané dosti narychlo, během jedné noci. Je to dosti neučesané, idealistické, naivní, chaotické, ambiciózní a nakalivé. Je
to spíe můj vlastní brainstorming, kdy jsem se snail přenést mylenky z hlavy na papír. Doufám, e to obsahuje dost věcí, kterými by se komise mohla zabývat a z kterých by mohla ve svém dalím fungování čerpat. Zveřejňujeme to proto, e chceme co nejdříve zapojit i ostatní, tedy nejen ty, kteří nás během valné hromady oslovili, ale vechny oddíly a jednotlivce, zajímající se o lezení v horách.
Musím jetě předeslat, e já osobně lobuji čistě za alpinismus, kdeto Honza je předsedou komise, kde musí skloubit dohromady hory, skály, bouldering a skialpinismus.
Věřím, e uveřejněný text nikoho neurazí, e vás v dobrém nadchne a budeme vděční za jakoukoliv zpětnou vazbu.
Pavel "Bača" Vrtík a Jan Zbranek
foto Maran, VH 2014
s Bačovými názory a s výjimkou masovosti souhlasím a rád se přidám. Ovem s tím, aby se alpinismus provozoval souvisí i osvěta (jak co se týče metodiky, tak ochrany přírody) a se nechováme jak hulváti a to hezké zůstane i dalím generacím
Sorry, ale tohle podle mne to pravé není. Dokument jsem přečetl a výhrad k němu mám poměrně hodně. Uvedu tři hlavní:
Výhrada první:
Mluvíte tu o mylence aplinismu, o souznění s horami, nových hodnotách. A chcete to prosazovat komerčními prostředky a uměle lákat masy lidí z překliek do hor? Vdy si to vzájemně odporuje.
Výhrada druhá:
Alpinismus a mláde. Jak tohle chcete podporovat? V Česku se alpinismus dělat moc nedá, zbývá tedy zahraničí. Jaká je vae představa, e někdo v dnení době vezme cizí děti a mláde třeba do Rakouska na vysokohorskou túru? Nejedná se jen o organizaci, to je to nejmení, ale kdo si za dneních zákonů a dneních dětí vezme na krk odpovědnost? Stačí malá nehoda s cizím dítětem v autě a má vymalováno. A kdo to zaplatí? Při dodrení i těch nejnutnějích základních pravidel bezpečnosti pohybu dětí na horách se bude jednat o dost drahou srandu. Pochybuji, e na oficiální akci s dětmi si můe dovolit to samé, jako kdy tam jede se svými dětmi nebo kámoi. I na normálním táboře jsou vedoucí jednou nohou v kriminále, na skalách si to nedovedu představit. Jak tohle chcete řeit a právně oetřit?
A věc třetí:
Přijde mi úplně pochybný celý bod 4. To je pohled nadeného alpinisty bez jakékoliv sebereflexe. Alpinismus není královská disciplína, není to rolls-royce. A ne vdy je nelezoucí veřejností obdivován. Existuje spousta lidí, kterým alpinismus nic neříká. Jaké jsou mylenky alpinismu? Předpokládáte, e je lidi obdivují, ale pro zajímavost jsem se na tyto mylenky zeptal ve svém okolí a téměř nikdo o nich nemá ani potuchu. Píete, e chcete oslovovat lidi z překliek. Napadlo vás, e překlika a hory jsou dvě absolutně odliné věci, které spolu ani okrajově nesouvisí? Lidi chodí na překliku za sportem. Fitko, tenis, inline, stěna... Chtějí si zalézt, ne někde courat a chodit po skalách a dělat výstupy. Kdy u na skálu, tak autem a pod, zalézt si a domů. A tím se dostávám zpět k bodu jedna - kdy chcete alpinismus propojit s komercí a dostat do hor překlikáře a začít ukazovat, jak je aplinismus IN, co se stane s těmi vaemi mylenkami alpinismu, o kterých píete hned na začátku? Kdo má sklony k těmto mylenkám, u si skály nael intuitivně. Pokud začnete tlačit lidi do hor násilím, protoe se o tom bude psát a bude to in, ádné mylenky tam nikde nezbudou, bude to pak v horách jak lezení na Roviti za teplé jarní soboty.
Dokument je napsán hezky, ale mám pocit e na mnoha místech vychází ze patných předpokladů (e lidi alpinismus chtějí, jen o něm nevědí) a e řada bodů se vzájemně vylučuje (mylenky alpinismu versus komerce a být in). Co má být vlastně záměrem? Opravdu je potřeba přilákat do hor kvantum lidí bez nějakého hlubího vztahu k nim? Z dlouhodobého hlediska to bude spíe kodlivé - jakmile někde bude chodit více lidí, přibude tam komerční zábavy, postaví tam lanovku, udělají cyklostezku...
Dokument beru jako směs mylenek nadeného a aktivního alpinisty, který by pro svůj koníček rád nadchl ostatní, ale nějak mi uniká smysl a a význam, proč takto násilně do hor dostávat lidi, kteří o to ve skutečnosti nestojí. Myslel bych si, e ČHS má sdruovat a pomáhat těm, kdo o apinismus stojí. A tím se zde popsaní vize zaobírá pouze velmi okrajově, místo toho se zabývá tím, jak získat nové členy, kteří o to vnitřně třeba ani nestojí.
Pokud jde o tu mláde, tak s Tebou zcela souhlasím. Mláde dělám u několik roků max do úrovně skalek a je to (při nejmení nehodě) fakt o kriminál.
Ale jinak musím oponovat: v sociku umělé stěny nebyly a tedy lezci se realizovali na skalách a v horách. A nebyly z toho neřeitelné problémy a ani ádné davy v horách (pravda lezlo se tam podstatně víc ne dnes). Tak nevím, co Ti vadí na popularizaci tohoto odvětví lezení - mám za to, e to jedině prospěje horolezectví. Koneckonců kdy se podíváme na Rakousko nebo Slovinsko, existují tam vedle sebe skvělí závodnici na překlice a také alpinisté či skialpinisté. Nevidím důvod, proč by tomu tak nemohlo být i u nás.
Ten, kdo se realizoval lezením ve skalách, je úplně v pořádku. Jene tehdy zdaleka nebylo "lezců" tolik. Já nenamítám nic proti novým lidem v horách, jen si nemyslím, e cesta formou komercializace a náboru nováčků na překlikách je správná. Moná, e na meních stěnkách, kam lidé chodí z nouze, protoe nemají kam jít jinam, je to ok, ale dát na Smíchov nebo na BigWall náborový leták ve formě "pojeďte s námi do hor, je to prča", nepovauji za vhodné. Lidi by se do hor měli dostávat přirozeně, třeba právě přes horooddíly, kam přivádí členové své kamarády a základna se rozrůstá přirozeně.
Ta vize je hrozně rozsáhlá, pokud má za cíl za kadou cenu z nějakého důvodu v krátké době ztrojnásobit počet alpinistů, je v pořádku. Ale pokud bychom se bavili i přirozeném roziřování alpinistické základny a servisu pro alpinisty, byla by realizace této koncepce dost drahá, náročná na lidské zdroje a ani časová náročnost jednotlivých bodů nebude zrovna malá. Některé věci mohou udělat fandové, ale třeba body 2c a 2g by stály stovky tisíc a profesionální zázemí. Tato vize mi připadá jako příprava na profesionalizaci sekce, kde někdo bude poadovat plat a statisíce na svoji činnost. Ale pak to má napsat rovnou.
Co se tyka rollsroyce, tak jmenuj ze skalniho nebo preklizkoveho sveta nekoho podobne znameho jako Hillaryho, Tenzinga a Messnera. U Messnera automaticky predpokladam, ze ho lide znaji spis kvuli horam nez kvuli skalam.
Co se tyka taboru, tak nevim jak na "normalnim" tabore, ale na skautskym tabore se udelala selekce (stredne rychle pisknutou morseovkou s nejakym ukolem), sbalily se veci a jelo se na kole na skaly.
No koukni se na to takto - kolik lidí, kteří si chodí s partou zablbnout na překliku do estkových a sedmičkových cest zajímá nějaký Messner? Nebo Hillary? Lezu u dost dlouho, překliku i skály, ale třeba tito lidé mne nikdy nezajímali. Ale ten můj příspěvek nebyl proti nim, jen jsem se ohraoval proti tomu úvodu bodu 4. Například věty "Alpinismus je vemi obdivovaný. Nelezecká veřejnost uznává lezení hlavně z důvodů mylenek a historie
alpinismu." jsou podle mne úplně mimo. Obrovskému počtu překlikářů a hobíků je nějaký alpinismum u zadku, chtějí si jít hoďku nebo půl dne zalézt a protáhnout se. Lezení jako populární sport v dnení formě a době umělých stěn a skal typu Rovitě/Srbsko nemá s alpinismem nic společného, nemá ani společný základ, ani společné mylenky. Take proto nechápu, proč chce autor lovit nové alpinisty spoluprací se stěnami a celebritami. Nevím jak vám, ale mě prostě mylenka alpinismu nejde dohromady s navrhovaným způsobem jeho rozvoje, který jde právě proti těm mylenkám.
No vak o tom mluvím. Já to chápu a právě o tom mluvím. Lezecká veřejnost, která do hor jezdí, ta ta jména zná, i ty mylenky, cestu si najde a nevěřím, e by pro lidi, co do hor jezdí nebo se o ně zajímají, byl překákou nebo pomocí třeba nějaký adresář. A do nelezecké veřejnosti, která má lezení čistě jen jako sport dnení doby, je zbytečné ta jména a mylenky cpát, nezajímají je, nemají k nim vztah a alpinismus je nezajímá. A ani není rozumné, se snait tyto lidi do hor dostat. Take mi právě není jasný důvod vytvoření koncepce a důvod snahy o tak masový alpinismus.
sak je tam napsany, ze Baca lobuje za alpinismus, takze je to zamysleni nadseneho alpinisty a ne vize nebo koncepce. on chce nejdriv lidem ukazat vztah k horam a az pak je tam lakat.
No - nejsem ani překlikář, ani alpinista, kdysi jen pár akcí ve VHT. A nevím, proč iniciovat nějaké zvlátní "aktivity". Prostě to nechat bejt a dát tomu vlastní vývoj. Kdo má zájem, dělá překliku, kdo má zájem tak skalky, anebo akce ve velehorách. A ono se to samo protřídí. A pak teprve dát finance tam či tam, podle potřeby. Zřizovat něco seshora u víceméně připomíná zajiovat si trafiky pro toho či onoho. A o to větina členstva jistě zájem nemá....
Pojmenoval jsi to moc hezky, já to tak ostře napsat nechtěl. Ale pokud by se vize schválila, je to práce pro pro dva lidi na full time job a k tomu jetě těkou dotaci, kterou shrábne někdo, kdo nechá udělat dalí webové stránky.
Teď ráno jsem si koncepci přečetl znovu a připadá mi, e je to buď obrovská naivita kombinovaná s megalomanstvím, nebo příprava na obrovský tunel a vyvádění peněz ze svazu.
Mohl by autor jen stručně nastínit, kolik by stálo vytvoření a údrba té webové platformy, která by umoňovala, co je v dokumentu popsáno?
A pokud by se autor rozhodl sem napsat, mohl by ozřejmit, kdo, jak a za jakých podmínek by dělal věci a činnosti uvedené v tom bodu 2? Organizovat spolupráci se kolami nebo přednáky, pořádat mezinárodní akce , zaloit a evidovat povinnou repre, zaloit enskou repre, spolupracovat s dietology a doktory... to nejsou věci, které můe dělat nadený amatér a dobrovolník.
Díky moc za vae komentáře a maily, co posíláte. Dokument není vize ani koncepce ani nic oficiálního, ale moje vlastní osobní mylenky hozené na papír (jak je napsáno v úvodu). Dost jsem se rozmýlel, zda to zveřejnit. Tenhle papír obsahuje nápady a postřehy bez priority a sebereflexe. Uveřejněním jsem chtěl zjistit zájem o změnu stávajícího stavu a vyvolat diskusi. Mám pocit, e lezců v horách ubývá. Např. namátkou jen v létě r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovýstupů. To se teď vyleze za deset let. Podívejte se do záznamů o výstupech v té době a dostanete pocit, kam se to lezení posunulo.
Ja to naopak ocenuji, do hor se postupne dostavam, vnimam to prave jako jakysi stupen v lezeni. Preklizka - skaly - hory. A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce. Rada poznam vice lidi, kteri maji zajem v horach lezt, rada se zapojim do aktivity tyto lidi sdruzit. Chapu to tak, ze se nejedna o masovost, spise o to, rici lidem, kteri by meli zajem, ale treba se neodvazuji nebo nemaji s kym, ze tu hory jsou a ze tu jsou i lidi, kteri maji zajem v nich lezt. Nemyslim si, ze dojde k tomu, ze se preklizka "presune" do hor.
To vidime podobne. Je spoustu veci, co se da pro to udelat. Prvne si je ale potreba rict, jestli to vubec ma cenu. Pro me jo. Pak zalezi, co z tech vsech veci by melo dostat prednost. Tady se musi spojit a domluvit ti aktivni, pro ktere to ma cenu a zpracovat koncepci (pracovni skupina). A pak je otazkou, jak se to dotkne/oslovi/strhne ostatni a jaka se pro to najde podpora v CHS.
Urcite to ma cenu. Minimalne se da zacit od malych veci, napr. v Kanade na Vancouer Islandu je na FB skupina Vancouver Climbing&Mountaineering, kam lidi pisou zazitky z hor, hledaji spolulezce, sdileji odkazy apod. Ta skupina je hodne aktivni a kdyz tam clovek jen napise "Ahoj, jsem tu nova a hledam spolulezce, nikdy sem v horach nebyla chci to zkusit." lidi se ozvou. Jsou to nadsenci, neni tam tedy nic takoveho jako "hm, ona nikdy nebyla v horach, tak to nic" apod. Prekvapilo me, jak pekne a jednodusse to funguje. Mozna je to daleko od toho, co pises v dokumentu, ale mozna taky ne.
Napada me taky, daji se oslovit oddily, zjistit jaky zajem maji jezdit do hor, kolik lidi, kam, do jakych, v cem vnimaji problemy apod. Pak s temi informacemi dal pracovat, vybrat treba zastupce z oddilu a s nimi spolupracovat...
Jsem jen obycejna lezkyne, takze moc nevim, jak s repre a podobnymi vecmi, ale prijde mi, ze s malymi krucky se rozhodne zacit da...
Ja nemám Facebook, ale něco podobného by mohlo pomoci. Oslovení oddílů je určitě dobrá věc. Pak je hodně lidí mimo oddíly. Ale pokud lidi něco sbliuje, tak se domluví. Ano, kdo chce jezdit, ten do hor jezdí, ale větina lidí bojuje s vnitřními (nestálá motivace, pracovní přetíení) a vnějími problémy (chybí matro, odhad podmínek, nestabilní spolulezci) ne odjede. Tomu by se dalo taky pomoci.
Urcite, nemusi to byt vazano na oddily. FB mi prijde dobrej, ze ho ma spousta lidi, na druhou stranu je pak nevyhoda, kdyz ho nekdo nema.
A ja pises dole, prijde mi prave dulezite podporovat vsechny vrstvy, i ten plebs, o kterem pise Kuba Turek. Radosti i problemy asi zazivame u lezeni stejne, at uz jde o nizsi nebo vyssi obtiznost.
...ted si o tom povidate na Lezci, kde je prostor pro clanky z hor, inzerce kde si muzete najit spolulezce a chodi sem nejvic horolezcu. Piste vic clanku jako Baca!
Pro mě, jako rekreačního alpinistu, by ČHS nejlépe vyjádřil svojí podporu sjednáním podobných výhod jako mají členové Alpenvereinu, abych nemusel mít dvě průkazky. To, e by to bylo za cenu spíe AV, je samozřejmé. V současnosti má pro mě průkazka ČHS význam spí symbolický.
podle mě ti stejný podmínky ČHS nezajistí za stejnou cenu, protoe má prostě mnohem mení počet členů ne OEAV a jetě ne vichni chtějí pojitění. To byl taky důvod, proč se před lety zruila snaha o vlastní pojitění a místo toho se udělalo kombi
Kombičlenství je fajn. Kdy ČHS vyjedná, aby to bylo na jedný průkazce (klidně s obouma logama), tak to budu brát jako pěknou podporu alpinismu a ČHS bude mít moná i členy, který jsou teď jenom v AV
A vidim, ze zatimco na preklizku najdu spoustu spolulezcu, na skaly o neco mene, do hor uz je to obtiznejsi a ne kazdemu se chce.
Váená, ono to není o chtění či penězích. Překlika - to je prostě sport a mnohdy i keft. Hory, a nakonec i ony skály to je příroda a k té je potřeba mít vztah jako k ivýmu tvoru - a respektovat jej. A to bohuel dnes neplatí a ve se bere jako kořist. Mnohokrát to projde, ale nakonec na to stejně někdo doplácí - a ivotem. Spousta místních horalů a na slovači či tyroláků v Alpách by vám k tomu řekla své......
Bačo, navazuji na nai sobotní debatu - podívej se ale, kolik lidí těch 52 výstupů v roce 1981 vylezlo. Bylo to těch pár českých horolezců, kteří se ten rok dostali do Francie. Při tom jenom z naeho oddílu tam v posledních letech jezdí kadý rok jedna a tři různě velké party s různými cíli od čtyřek do sedmiček a to nepočítám zájemce o vrchol Mont Blanku, kteří po "odkrtnutí" této "povinnosti" v dalích letech vyráejí u za lezením.
Stejně tak rakoutí chataři odhadují, e čtvrtinu a někdy a třetinu hostů mají z Česka, z toho je velká část horolezců. V oblíbených italských chatách je to podobné. O Vysokých Tatrách ani nemluvě... Také návtěvní knihy ve winterraumech ukazují obrovské mnoství Čechů, Moravanů a Slezanů na skialpech a sněnicích.
Jiná věc je, e zatímco přibývá českých alpinistů, andinistů a himálajistů, mírně ubývá českých tatranců, relativně klesá kvalita prvovýstupů. To je ale obecný jev. Sport se vude v ekonomicky bohatém světě bere předevím jako zábava a prostředek ke zdraví a pohodě. Take v knihách túr dneska nejčastěji vidí opakování sanovaných túr od dvojky do pětky.
Kubo, má pravdu, lidí jezdí hodně, co řídne, je ta výkonnostní sloka, větina jezdí do hor za "pohodou", odpočinout si od práce či rodiny a ne překonávat "vnitřní výzvy". Moje čistě osobní ambice je mít kolem sebe víc lidí jako já, abychom mohli společně hledat nae dalí výzvy v horách. Snad by něco z toho humbuku v tom dokumentu tomu mohlo pomoct. Lezu dost na překlice, občas jezdím do skal a párkrát do roka do hor. Ale ty sny v hlavě jsou přesně naopak - větinou sním o horách a občas o nějaké cestě na skalách.
Já to mám taky tak. Ale odehrává se to o několik stupňů ní ne u Tebe, take to nikoho nezajímá kromě kamarádů, kteří se tam plazí po horách se mnou. Dovolím si vak tvrdit, e záitky z toho máme stejně intenzivní :-)
To není polemika s Tebou. To je doplnění pohledu z druhé strany. Z nás, horolezeckého plebsu se toti vdy časem vyloupne nějaký horolezec, který posune laku o něco vý.
Ale právěe zajímá. Na kadém výkonnostním stupni existuje skupina lidí, kterou zajímá co ostatní lezou, vzájmně se inspirují a předávají si zkuenosti. A tato skupina se kouká i na dalí výkonnostní stupeň, aby zjistila, jak můe udělat jinak to, co se nepodařilo. Myslím kadý se chce zlepit v tom, co dělá.
Díky moc za vae komentáře a maily, co posíláte. Dokument není vize ani koncepce ani nic oficiálního, ale moje vlastní osobní mylenky hozené na papír (jak je napsáno v úvodu). Dost jsem se rozmýlel, zda to zveřejnit. Tenhle papír obsahuje nápady a postřehy bez priority a sebereflexe. Uveřejněním jsem chtěl zjistit zájem o změnu stávajícího stavu a vyvolat diskusi. Mám pocit, e lezců v horách ubývá. Např. namátkou jen v létě r.1981 se v Chamonix vylezlo 52 cest, z toho 6 prvovýstupů. To se teď vyleze za deset let. Podívejte se do záznamů o výstupech v té době a dostanete pocit, kam se to lezení posunulo.
To má pravdu, dneska kadej radi heká na překlice vystaven pohledu obdivovatelů. V horách nikdo nevidí jakým peklem sis proel, proto to není u nás moc in. Neříkám, e je to patně, ale je to fakt. Zájem o alpinismus je v Rakousku nebo ve Francii mnohonásobně větí. U nás má spí klesající tendenci. A pokud se někdo někde nezabije, tak to média nezajímá.
Ahoj,
moná by bylo relevantnějí zabývat v tomto směru spíe VHT skupinami (IMO existovaly třeba pod KČT), které jsou spíe "horské" ne "sportovní".
Tahat tam "sportovní" lezce, zvlátě ze stěny, mi přijde nebezpečný nápad - vzorce chování ze stěny (i skalek) a hor jsou naprosto jiné a nezáleí na tom, e na stěně vyleze VIII, v horách můe umřít ve III.
Radějí bych el do hor na hřebenovku za III s člověkem zvyklým v horách, ne lezcem VIII ze stěny.
Spí bych směroval "volné" lezce ze stěn do oddílů, kde s nimi do hor pojede někdo zkuený.
@ Honza
Diky za zamysleni. Pripojim muj nazor. To, ze temer nikdo v CR neleze v horach ma nekolik duvodu.
Prvni - prozaicky - je ten ze nemame hory. Neni tady to spravne podhoubi-centrum, jakesi misto genia loci ktere by katalyzovalo touhu lezt v horach.
Dalsi vyznamny duvod je ze je u nas prilisna polarita skalkareni vs lezeni v horach. Smutna realita je ta, ze v horach kdyz uz nekdo leze tak je to vetsinou lezec urovne UIAA 5-6. Drtiva vetsina lezcu lezoucich od osm vyse na hory nejezdi a tak to vse lezi jen na nadseni techto nevykonostnich lezcu. Takovi lide ti ale nepolezou M7 v horach a nestoji o vykony. Jsou radi za nejakou trojku, ctyrku. Pokud chces lezt dobre v horach tak musis umet lezt i na skalach a tady se nyni tyto dva svety jaksi miji. Jak rikal Filip Silhan: Lezt dobre na skalach a toto umeni prenest do hor... Pokud se dnes jezdi do hor tak predevsim na relativne dobre vynytovane sportovni vicedelky. Alpinismus to ale neni, to je jasne.
Za treti: V 80-tych letech lezlo sice 10x min lidi ale touha dostat se do repre a mit moznost jezdit do ciziny roztocila celkem dobry motor na vystupy (na druhou stranu to poznamenalo rodiny techto lidi ktere prakticky zili bez nich). Ta doba je ale davno pryc.
Za ctvrte: Dnes jsou popularni klasicke skalni sportovky. Spousta lidi nema zajem (a uznejme ze i opravneny) riskovat v horach. Pokud se venuji sportovnimu lezeni tak maji vse potrebne: Steny na trenink a skaly na prelezy a potvrzeni si toho ze jdou spravnym smerem. Na hory uz v teto hre neni jaksi misto...
S tím místem bych to viděl jinak. Kdo chce, tak na ty hory jezdí. Ale moná by to chtělo si odpovědět na otázku, proč se lidi náročným výstupům v horách věnovali nebo věnují. Psychologický profil těchto lidí nebude tak úplně normální, bění lidé nemají potřebu si něco dokazovat tím, e se vyplahají na nějakou skálu nebo kopec a riskují při tom ivot. Proč by to dělali? Take ti zbývá relativně malá skupinka lidí. Dříve moností seberealizace nebylo tolik, take hory byly pro řadu lidí jediným ventilem. Ale dnes u je tolik aktivit a tolik moností, jak si najít to svoje, e extrémní výstupy zajímájí u opravdu jen pár jedinců. Take výlety do hor ano, lezení v horách ano, ale pochybuji, e by jakýkoliv forma propagace dovdla v lidech vzbudit takový zájem o hory a výstupu, jako tu byl v dobách dřívějích.
Něco jiného je pak komerce. Kdy jsem tu viděl článek o tom výstupu v Antarktidě nebo kde to bylo, ani jsem ho nečetl. Lezu ve skalách, mám hory rád, ale nechápu, proč bych se měl tahat na nějaký kus ledu. Hodnota toho výstupu je pro men nulová a nejel bych tam ani zadarmo. Ale, pokud bych měl za zadkem sponzory a výstupy byly způsob, jak si vydělávat, klidně bych rok přípravě a výstupu věnoval a vylezl bych na cokoliv.
A tím se dostávám zpět na začátek - proč lidi lezou a dělají těké výstupy? Kdy to svaz a sponzoři zaplatí, určitě se extrémní výstupci najdou. Dost ale pochybuji, e bys nael dobré extrémní alpinisty osvětovou akcí a náborem na překlice.
Já například nemám pocit, e riskuju svůj ivot víc ne ostatní, co lezou v horách. To bych si to ani neuil. Mám rád ten stav mysli, "zónu", kterou zaívám i na skalkách, jen v horách trvá několik dní. Myslím, e subjektivní riziko záleí na zkuenostech a trénovanosti. Objektivní riziko paradoxně hrozí větí na lehkých cestách (méně jitění, riziko pádu kamení, apod.). Dnení vybavení, přístup k informacím a historické zkuenosti podstatně sníují míru rizika a utrpení.
Promiň, já to psal z hlediska opravdu extrémních a mediálně zajímavých výstupů. A tam můe být sebezkuenějí, ale některé faktory neovlivní, jako třeba laviny nebo počasí. Viz Baruntse. Třeba v Alpách je to o něčem jiném, ale zase je tam marketingová hodnota úplně jinde.
Ahoj :)
myslím, e je u nás spousta kluků a holek, kteří by se moc rádi dozvěděli něco málo víc o lezení v horách. O tom jaké to bylo v minulosti, jaké to je dnes a taky o tom jací byli a jsou ti co v horách lezou.
Pamatuju si kdy jsem měl to těstí, e jsem pracoval na stěně v Holeovicích s Honzou Polákem. Do té doby jsem lezl vlastně hlavně na překlice, občas na skalách. Příběhy z hor plné dobrodruství, odvahy a přátelství, ve mně ale probudili ohromnou touhu to zaít na vlastní kůi. Hned toho léta jsme vyrazili do Kaiseru pokouet těstí v Císařových nových atech... Straně mě to bavilo... Chtěl u jsem lézt jenom ve velkých stěnách. Jene najednou přily problémy, které má asi kadý z nás... jednou jsem neměl peníze, potom zase paráka, potom informace... Lezení v horách se zdálo nedosaitelné hlavně kvůli logistice. Pamatuju kdy jsem přijel po letech do Patagonie a a na místě zjioval jak se pouívá polovina vybavení nebo co dělat kdy nás ve stěně chytne patné počasí...
Nechtěl bych aby heslo "Zpátky do hor" vyvolávalo pocit masovosti a náboru tisíců nováčků, které bychom potom nechali na pospas jejich osudu v kopcích. Jde spí o to, abychom zjistili, kolik bláznů má rádo hory tak jako my... Abychom se poznali, byli schopni lépe sdílet informace a třeba i najít nového paráka do hor... Roli horolezeckých oddílů v tomhle povauji za nesmírně důleitou a budu moc rád, kdy se podělíte o jakýkoliv nápad jaqk bychom jako komise mohli pomoci, a u přímo tady a nebo mi napite osobně :) janzbranek@seznam.cz
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Koncepce Alpinismu
1000 Miles Adventure 2024