Český horolezecký svaz vyhlauje anketu o nejlepí český název pro lezeckou lokalitu označovanou německým slovem Klettergarten.
Jedním z cílů Koncepce ČHS je postupně vybrat cca deset lezeckých lokalit, které budou upraveny pro rodinné lezení, tj. budou mít charakteristiky odpovídající lezeckým lokalitám, které jsou obvykle označovány slovem Klettergarten!. Pro tyto oblasti jsou typické kratí, dobře zajitěné cesty, dobrá dostupnost např. od parkovitě, bezpečný prostor pro pohyb lezců i dalích osob, zázemí pro dalí aktivity apod.
Obsah slova Klettergarten a charakteristiky lokalit, jejich rozvoj chce ČHS podpořit, jsou celkem jasné. Otázkou ovem je, zda je nutné je označovat německým, by téměř zdomácnělým názvem, nebo zda jsme schopni najít vhodný český ekvivalent (jedno či víceslovný). Výkonný výbor ČHS se shodl, e bychom se měli o nalezení českého ekvivalentu pokusit, a proto vyhlauje anketu o nalezení nejlepího českého názvu pro Klettergarten!.
Pokud se chcete do ankety zapojit, zalete svoje návrhy nejpozději do 20.8.2010 na adresu info@horosvaz.cz; mail označte názvem Klettergarten!. Výkonný výbor zaslané návrhy vyhodnotí na konci srpna a vybere nejlepí a nejvhodnějí název. Autor vítězného návrhu dostane věcnou odměnu v hodnotě 2 000,- Kč.
Na Broumovsku se tomu říká tuím Křiák. Zájímalo by mě jak to chce horosvaz ve jménu naeho dobrodiní zařídit? To jako komise vybere oblast podle kritérií. Následně se tam zruí (vytlučou) stávající cesty, su u paty skal bude nahrazena přesátým pískem, vykácí se les a nahrádí ho parková vegetace pravidelně zbavovaná klíat, borháky se osadí v rastru 1,7 x 1,5m a celý to z naich daní zacáluje EU?
Jojo. Čas od času vdycky narazím na něco, co mne přiměje si zopakovat: jetě, e nejsem v ČHS.
(Zhora iniciované zřizování klettergartenů, alias překliky přenesené do přírody, je kokotina, vymýlení českých názvů pak kokotina na druhou.)
Já děti mám, ale nevidím v tom ádný přínos pro nikoho. Kde jsou pro nás vhodné oblasti vím, ale vymýlet český slova pro něco, čemu prostě říkám "Srbsko", "Maleov", "Tisá"....ČHS asi potřebuje vykazovat činnost a to jakoukoliv.
Zřízení hři je patrně rozhodnutí výkonného výboru, kdeto tvorba názvu který by se měl zaběhnout je věcí vech. Dnes se platí za informace a ne za zboí, tak proč nápad neocenit pro skupinu zanedbatelnou částkou? Pominu-li pohnutky k akci, tak na anketě nevidím nic patného.
1. čtvrtletní zpravodaj ČHS je moné stáhnout zde, pak ji jen po přihláení k odběru:
http://www.horosvaz.cz/index.php? cmd=page&type=1&article =1264&title=prvni-cislo- zpravodaje-chs
Tak já se to pokusím trochu doplnit či vysvětlit. Klettergarteny jsou myleny jako jakási pomoc horolezeckému sportu obecně. Členům i nečlenů a měly by i slouit pro laika jako monost se seznámit s tímto sportem. Uvedu to na příkladu, podaří se vytipovat lokalitu, kde nebude střet se zájmy ochrany přírody ani se zájmy lezecké komunity (tedy, e se nebudou naruovat stávající výstupy ani stávající pravidla lezení). Ta lokalita bude dobře odjitěná, bude tam zázemí pro rodinu, budou tam informační cedule (např. i metodické) a samozřejmě to musí být na místě dobře přístupném. No a kdy u to vznikne, musí se to celé nějak pojmenovat (nebo jetě lépe jetě před tím). Proč? Protoe to můe napomoci zaplatit sponzor a jeho jméno bude v názvu. V názvu čeho? Pytlíksport Klettergarten? Taky se určitě bude ádat o dotace. ádá se lépe o dotaci na "lezecké hřitě" nebo na Klettergarten? Myslím, e je jasné, čemu bude úředník rozumnět lépe. Stejně tak laická veřejnost, která se do takového "centra" dostane bude asi lépe chápat české pojmenování.....
Ta aktivita s vymylením názvu nevznikla jen tak z ničeho nic, ale právě z tohoto podhoubí, kdy se nám jevilo být správné, aby ten český ekvivalent existoval. A protoe věříme, e jsou v tuzemksu mnohem ikovnějí lidi, ne jsem my, vypsali jsem tuhle soutě.
No nevim. Přijde mi zbytečný vymejlet tuhle aktivitu shora, co mi připomíná plánování z minulýho reimu, kdy by měla spí fungovat zdola (a asi i funguje). Svaz se výtečně stará o to, aby byl materiál, zbytek bych nechal na členstvu. Kromě toho tu jsou umělý stěny, který funkci klettergartenů plněj taky dobře.
Třeba Středohoří je penetrovaný klettergartenama docela přiměřeně:
Kreutzberk - http://tinyurl.com/2drsbxh
Budov - http://tinyurl.com/2cvyuvn
Kaparák - http://tinyurl.com/24qjnk4
pičák u Mostu - http://tinyurl.com/39a6y9s
To si ale přece neprotiřečí. Paráda, nech existují. VV chce podpořit nové. Nikoli příkazem. Ten podnět půjde vdy zdola. Nedokáu si představit, e bychom bez spolupráce a podpory místních lezců někde něco vyrobili. My svou aktivitou dáváme impulz na vechny strany - vybírejme, hledejme. VV rád pomůe s realizací.
Jetě poddotaz pro PR: chce-li VV zřizovat klettergarteny, předpokládám, e má představu, kde by to mělo být a kolik vhodných lokalit existuje? Ptám se tedy: kolik takových míst je a kde?
V koncepci je, e by se měla kadý rok zřizovat zhruba jdna lokalita zhruba do počtu deseti. Samozřejmě to ale záleí na zájmu z regionů, v tom je práce ta necentralizace - tedy výzva "od stolu" směrem do oblastí. Uvidíme, jaký o to bude zájem.
a tak, formička je, jetě do ní sehnat nějakej ten obsah. tak good luck :-)
ale váně: nápad s klettergartnama je dobrej, přeju, a se podaří naplnit.
(Zároveň vysílám pochvalu do řad platformy Zakuklený ustaovec, která v intencích této koncepce koná ji několik let - teda a na ty instruktání tabule)
Jo a jetě poznámečka, běný víkendový maratón jednání VV čítá 12 hodin. Tahle věc byla vyřízena za 5 minut. Souhlasím, e jsou i důleitějí věci na práci, čemu snad odpovídají výe zmíněné časové údaje.
Není to nápad jen tak od stolu. Té to bylo jedno z témat na letoní Valné hromadě ČHS, kde nebylo zrovna narváno, ale o tématu se diskutovalo. Moná by tam zástupci oddílů mohli více chodit.
Jestli vznik Klettergarten zastaví úbytek členské základny ? No nevím?
Osobně bych upřednostňoval kvalitu před kvantitou. Blbců ve skalách a lidí bez postupné lásky k nim a okolí, je dost! Proč to zvyovat?
Zlatá slova...
Osobně tedy členem spolku který staví kletrgártny zcela jistě nebudu. (Pro svoje lezení ádný sponzory nepotřebuju a jitění osazuju za svý.)
Nelamte si hlavu a pojmenujte to třeba Vodafone garden, Gazprom огородик nebo Vitana park. A se změní sponzor (třeba se Sazka zázrakem vyhrabe z dluhů) můe to být zase Sazka-zahrádka případně ČD koutek. Místňáci tomu stejně budou říkat ampónodrom nebo EU-pakárna. Napadá mě hned několik velmi dobrých lokalit kam mohu začátečníky, ochotné se něco naučit, vzít a učit je lezení (jitění, zakládání smyček a vklíněnců ). Dělám to tak zdarma po mnoho let. Dělám to z pocitu, e to je potřeba, pokud chci uchovat lezení tak jak se líbí mě a mým kamarádům a navíc mě to i baví. Několik z těch "začátečníků" to lezení začalo tak zajímat, e dál lezou sami. Nikomu z nich nepomůe k tomu aby se něco naučili stěna hustě zajitěná borháky. Tam vychováte maximálně generaci lezců, kteří ty borháky po dvou metrech budou povaovat za standard, za kterým budou jezdit do jiní Evropy nebo dalích zahrádek. Nakonec "nový standard" budou odchovanci lezeckých "zahrádek" chtít i v Jizerkách nebo v Ádru. Pokud se ČHS podaří projektem opravdu k lezení přitáhnout nové zájemce (co si osobně nemyslím) a pokud dokonce do ČHS tito lidé budou vstupovat (to u si naprosto nedovedu představit) tak tlak na přejitění klasických oblastí enormně vroste, bude se přejiovat a lezení ztratí větinu toho proč mě zajímá. Nejsem vůbec proti dobré výchově nováčků nebo osvětě u překlikářů. Sám jsem začal lézt na umělé stěně. Jenom si myslím, e na to jdete ze patného konce.
tak si myslim, ze by se mel vybor CHS zabyvat jinymi vecmi, nez je nejaky hloupy cesky nazev. jak je napsano vyse, klettergarten je zkratka klettergarten. vzdyt cestina sama o sobe obsahuje takove mnozstvi germanismu, ze je to uplne jedno. a jeste se na to vyhlasi soutez. fakt vas lidi nechapu. to jsem zaplatil prispevky zbytecne, kdyz za slovo ci slovni spojeni pak mozny vyherce dostane odmenu v HODNOTE 2000 Kc? co se pak stane s dalsi casti meho financniho prispevku, jde na prejistovani skal? po teto akci o tom velmi pochybuju. nejde mozna az tak o ty 2000, ale o princip. zdar
promin, ale je snad jedno odkud to jde ne? penize jako penize. kdyz se skrtne nekde, musi se skrtnout i jinde. tzn. ze kdyz se penize dostanou do marketingove casti, tak se vyuziji. ale samy se tam nedostanou, ze. jestli se pletu tak se omlouvam, ale takhle mi to zkratka prijde. urcite by se dalo to financni ohodnoceni vyuzit i jinak. takze jak se tak koukam, tak se z lezeni stava slusny trend a marketingovy byznys? pak se ale nesmime mozna i divit, ze vznikaji pripady urazu a nehod ve skalach. kdyby to slo hned na radne seminare metodiky, nejenom v praze a v elektronicke podobe, ale treba i v oddilove sekci ve vsech lezeckych regionech, bylo by treba mene rakvi. to je podle mne smysluplne vyuziti marketingove casti financi. je v tom urcite spousta prace a penez taky neni mnoho, to chapu, samozrejme ocenuji i praci v tomto smeru, treba co nejvic techto prostredku vyuzit, ale dat nekomu za nekolik slov 2000 mi prijde zkratka moc.
Ahoj. Ja tomuhle naopak rozumim. Je to dobra myslenka. Nejvic me mrzi to, jak si nekteri mysli ze lezeni je imigovka drsnaka a nevim co jeste. Vsude v zapadni evrope uz tohle davno neresi a naopak se lide snazi propojovat a ne distancovat. Taky mam takove tuseni, ze podle nedavne ankety CHS si toto preji i samotni clenove. Diky Petre R. a i ostatnim zainteresvanym za tuto aktivitu!
Jo. Jestlie si členové ČHS přejí zřizování klettergartenů, které výkonný výbor vnímá jako pomoc horolezeckému sportu obecně, jakoto součást mediální a marketingové činnosti, tak mne velmi těí, e jsem před dvěma lety doel k závěru, e spolek jménem ČHS jde tam, kam já jít nechci - a tudí půjde beze mne. Uijte si tu Cestu do marketingově vyspělé Evropy, respektive tam, kam máte dojem, e ta Evropa jde. (Poznámka: Natěstí, drtivá větina hezkých oblastí je v chráněých územích a v tomto případě tie doufám, e zelení úředníci budou alespoň částečně důslední ...)
Samozřejmě, e vedle těchto pro tebe neakceptovatelných komerčních fláků budou vdy existovat tradiční oblasti lezení. Jde přece o to, najít rovnováhu. Dát lidem co nejvíce alternativ pro jejich touhy a přání. Já jsem nedávno v jedno rozhovoru kritizoval, e se necitlivě vrtá do oblastí tradičního lezení a za svým názorem si stojím. Měl by existovat ucelený koncept, který jasně řekne, tady "tradice", tady "moderna".(samozřejmě ten koncept nevypracuje nikdo od stolu, ale lezci sami, kdo stojí stranou, dění těko ovlivní, pouze názor vyřčený je moné do toho celku zakomponovat a Lezec, to je panečku zdroj!)
Co se pěknýho vymyslí. Vem prudičům, Klettergarten fakt neni moc pěkný český slovo, to se můe líbit tak maximálně sudeákům ;-) Oproti tomu zavést jako protipól sektory s označením Brutalgarten, to by znělo celkem dobře:-)
Nějak mě nedochází k čemu je to budování klletergarten vůbec je? Já jsem jete v plínách jezdil s naima a partou ven do Skaláku a podobně (to vím z vyprávění). A ádný problém to nebyl. A budu mít děti já tak to udělám úplně stejne. Budování něčeho takového mě příjde jako nesmyslné mrhání pěnězi které by se daly vyuít na něco mnohem lepího.
Začínal jsem podobně, ačkoli na skalách výrazně méně slavných. Nicméně populace se malinko mění a dnes u takto začíná pouze zlomek lezců. Buďme k nim tolerantní. Lezec, který vyrostl na umělé stěně a nemá toho správného tatínka nebo kámoe je taky lezec. Nic víc, nic míň.
Nemam ani toho spravneho tatinka a "kamaradi" kdyz zjistili, ze jsem zacatecnik, tak me odmitli. Prokousal jsem se tim s jinym zacatecnikem. A nemyslim, ze jsem o neco prisel.
Na zacatek bezpecneho lezeni nejsou treba klettergarteny, ale kdyz, tak oddily s instruktory, kteri se novackum venuji. Na co je sebezajistenejsi skalka, kdyz jistic neumi jistit?! Anebo prvolezec se navazat?!
Aby bylo jasno - u klettergarten o bezpečnost nejde. Jde jen o pocit, e si můu dovolit tam lézt, kdy je jitění blízko sebe a jetě k tomu nepotřebuju vklíněnce nebo frendy či smyčky. Podle Tomáových statistik umírá nejvíc lidí při skalním lezení právě na výborně zajitěných skalkách (kdy pominu laviny a sníh obecně).
Vymyslet akci která nikoho nebolí, na které si nikoho neznepřátelím ...
Byla by to dobrá věc, kdyby tu nebylo x jiných problémů k řeení. A důleitějích!! Borháky v pískovcích, jitění na pískovcích jak v tom klettergartenu a ano - i ten maglajz v piskovcovych CHKOckach.
Já vnímám tenhle vznik Kletergartenů právě i jako monost pro vyití lezců, kteří jsou nuceni jezdit do tradičních oblastí (jiné např. poblí nemají) a vnáí do nich to, co od lezení očekávají - vesměs věci, které zde popisuje. Dá-li lidem alternativu, moná ubude "rybářů" v tradičních oblastech. Jak jsem ji napsal mnohokrát, čím pestřejí nabídku pro lezce vytvoříme, tím bude pro ně jednoduí si vybrat to svoje a mohou spolu lépe jednotlivé skupiny kooexistovat.
Cece, kdy jsi byl naposledy v Adru? To nedelaji mistnaci, protoze by jim chybelo neco jako Klettergarten, te delaji lidi z Labaku!!! A aby se nekdo necitil dotceny, ze se zas otiram o labske lezce, sami se tim pisni na svych stranka - viz dolnizlebcompany.com aj.
Sem teda v Ádru parkrat byl a vimnul jsem si i docela dost hodně dobře zajitěnych cest (kruhy občas třeba po 3, moná i po 2 metrech...) od Alberta, Prky, Miry Macha a tak. To myslim nejsou přivandrovalci z Labáku, ne? Majzlíci jsou tuím taky doma spí v Ádru a v Teplicích. Ale mnohem jednoduí je hodit vechno co povauju za patný na nějakou cizí lůzu - z Labáku, z Ukrajiny, z umělý stěny, z Polska...
Ne e by mě takové cesty vadily, ale zaráí ta omezenost, podle který to má vecko na svědomí Tomajda s partou kámoů.
Hele, který (konkrétní) cesty v Adru mají kruhy po dvou metrech? Neříkám, e kecá, nepovauju se vůbec za znalce Adru, právě naopak, jen jsem tam takovou fakt nikdy neviděl.
No určitě je tam pár cest,které je mají po 3-5m. Celkem vkusné řeení,obvzláě,pokud se jedná o těí cesty. Chápu,e jsi je minul. Minul by je asi kadý,kdo neleze ono adekvátní číslo. Někoho prostě nezajímá VII abc a jiného IX nebo Xabc. Jinak mě opět pobavil anonymní a velmi ukřivděný chudák poukazující na DC. Proč se pod to nepodepíe,se stydí za svůj názor? Na DC se pod uměj podepsat pod vechno.Kdy ti to nepodepíu,tak se ti to líbí?
Je mi fuk, es ses nepodepsal, ale mohl bys mi, prosím, nějaké ty cesty o kterých píe tedy konkrétně vyjmenovat? Stačí vě a zhruba název ...(a jestli jsou ty kruhy teda po dvou, po třech, nebo po pěti metrech). Netvrdím, e je půjdu přelízt, ale podíval bych se na ně. Na úctyhodnou linii se rád podívám, i kdy na ní třeba lezecky nemám.
Ukřiování,Známka punku,Pohyby vycpané sojky,Krvavé koleno,pak jetě pár dalích od Lautny,Tomajdy a spol,Hodně z nich né-li vechny maj přelezený Majzlíkové, Chrastinové,Hlaváčkové Párkové,Dlabisové, Malý Bejkové atd. Seznam je dlouhej ale vytříbenej :D .ádný typiko Francouzi,Juraři a překlikáři. A tak to má bejt. Jsou ikovný a máme se jetě moc co učit. Samozřejmě od peka,Prcase,Cikána,Mocana a od vech guruů a duchů pískovců. Mágo nemágo,háky neháky. Uívej Léta a a se ti daří.
Vlastně jak uvidí obílenou linii, tak větinou je i vyborhákovaná. A kvůli tomu e je vyborhákovaná a těká, jetě není úctyhodná. Hodně jich má nad Stránskými. Páe, či Páátko, Hroche atd, Začali je dělat v Himaláji - myslím na Anapurně něco najde.
Milý nepodepsaný pisateli,kdy jsi byl ty v Labáku lézt!Ví vůbec kolik je Labských lezců a prvovýstupců a jaký cesty dělají?Já ano jsem s nima dost kontaktu a do Labáku jezdím,kadý víkend a jestli někdy se vykope do Labáku prosím tě mohl bys nám ukázat,jak ty nae přejitění cesty vylezě.Jinak co se týče Tomajdy příjdeme,e jeho cesty jsi vůbec nelezl,protoe na jeho cestách jsi jetě nikdo nestěoval,e jsou přejitění nebo moc lehký samozřejmě bys je musel vylézt,u dlouho sleduju za co vechno můou Labský lezci byl bych rád,kdyby jsi jiné oblasti a místní lezci začali řeit své problémy a kostlivce v oblasti pořádně a jednou provdy a neodsouvali řeení,e to způsobují Labský lezci,protoe je to prostě jen hloupost vím,kam lezci Labáku jezdí a co dělají lezci ostatních oblastech.Těd jsem větinu věnuju Labáku a vrcholovce,ale dřív jsem dost jezdil po jiných oblastech,tak mám vcelku přehled.
V Ádru jsem několikrát do roka a "nových trendů" jsem si samozřejmě viml. Necím se vak oprávněn je "od stolu" řeit. To musí udělat místní lezci.
Nicméně za sebe neznalce - ty cesty tam jsou, lezou se, zkouí se. Tak asi to nebude zase a tak velký problém, kdy se tam tolerují.
Například ve výcarsku se dlouhodobě ujal název "plaisir" pro relativně bezpečný a sluně odjitěný typ lezení, na kterém se nezabijete díky vypadnutí tandu ve zrezavělých skobách.
Ten název je u sám o sobě zárukou, e se netřeba bát nečekaných zákeřností typu celá délka v kolmé plotně bez jediného sluného jitění. Stejně tak i slovo Klettergarten je jakýmsi návětím pro méně zkuené lezce, e tady je pro ně rozumně zajitěný terén.
Obávám se, e z místního názvu oblasti se nic takového nedozví. Proto hledáme české slovo, coby značku, která bude říkat, jakého typu tam lidi najdou lezení.
Například ve výcarsku se dlouhodobě ujal název "plaisir" pro relativně bezpečný a sluně odjitěný typ lezení, na kterém se nezabijete díky vypadnutí tandu ve zrezavělých skobách.
Ten název je u sám o sobě zárukou, e se netřeba bát nečekaných zákeřností typu celá délka v kolmé plotně bez jediného sluného jitění. Stejně tak i slovo Klettergarten je jakýmsi návětím pro méně zkuené lezce, e tady je pro ně rozumně zajitěný terén.
Obávám se, e z místního názvu oblasti se nic takového nedozví. Proto hledáme české slovo, coby značku, která bude říkat, jakého typu tam lidi najdou lezení.
Honzo, zrovna ten vajckej plezír bych jako normu ani nebral, vdy se do toho zahrnuje i takovej Niedermann na Graue Wand, jistě si vzpomíná. mně ten název připadá spí jak marketingová nálepka, do které se schová ledacos.
Jinak lezekej park, co tady navrhuje Kuba nezní tak patně.
Přiznám se e při představě budování skalního hřitě se stánkem s občerstvením a parkovitěm mi úplně dobře není, ale proč by nakonec pár takovýhle oblastí nemohlo být (nejlépe bez zmíněných civilizačních vymoeností). Lidi co choděj jen na překliku, protoe se lízt venku bojej, by třeba vyrazili i ven. V naich krajích se dlouho pouíval a pouívá termín Cvičné skály - viz řada průvodců stejného názvu. Proč tedy vymýlet dalí český novotvar, který se bude dlouho vívat. Např ani na to "Česko" jsme si jetě moc nezvykli.
Cvičné skály jsou dobré, sice to bude mít zase dvě roviny pojetí, podle dřívějího chápání jedné z lezeckých disciplín, ale zavedené to je. Jen tomu dát punc a templ a vydat informační letáček které skály jsou takto pasované, bezpečné a vhodné. Jinak tebou popisovaná komerční místa ji existují, např. Ostrov, Adrpach,... - ubytuje se, nebo přespí zadarmo či za pár kaček, mají tam i záchody, sprchu a knajpu. Nebo Prachovky, Hrubice - zaplatí parkovitě a dá si dlabanec. U spousty skal jsou hospody. Asi nejhezčí jsou skály s kadibudkou v lese (neřeknu), kam se musí kus pěky, tam je větí klid a kus přírody, to je rozumná kultivace. Bohuel počet návtěvníků bývá limitovaný jen odlehlostí parkování. Také někdy bohuel potřebuji skály blízko auta, ale ten klid potom kdy se dá jet jinam...
Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společného
14:28:57 16.07.2010
Pojem Plaisirklettern (lezení s radostí - z francouzského plaisir = radost, nebo také Genussklettern lezení s poitkem) nemá s pojmem Klettergarten = pod ním rozumíme my spíe cvičné skály, nic společného. Jedná se o lezení v Alpách spíe lehčími cestami (lehké a maximálně střední obtínosti). Kadá z těchto cest je zajitěna bohrháky = vrtanými skobami, umoňujícími dobře zajitěné lezení pro kadého. Tyto cesty mají větinou nízkorizikový přístup a sestup. Protagonistou Plaisirklettern byl horský vůdce Jürg von Känel (narozen 13.5.1951 v Reichenbachu, vzal si ivot z neznámých důvodů tamté 6.1.2005), který tento pojem propagoval od roku 1992. Zajioval různé poitkové cesty v Alpách, vyměňoval staré skoby za perfektní jitění, osazoval slaňovací tandy novým, jistým zajitěním. O těchto poitkových cestách napsal několik průvodců. Mimo to je v Alpách i v jiných lezeckých oblastech velké mnoství jeho prvovýstupů - ty ale nepatří k Plaisirklettern - intenzívně lezl take v USA (Yosemite Valley).
Lezení s radostí je ve výcarsku vedle sportovního lezení v halách nejrozířenějí forma horolezeckého sportu. Tyto cesty nabízejí monost celé rodině vychutnat horskou atmosféru ale nikdy nejsou vyloučena úplně jistá rizika.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
15:43:02 16.07.2010
Být vulgární není potřeba, ale je potřeba konkretizovat svoje mínění a mít jetě odvahu se i pod to podepsat. Take aspoň napi kam to podle Tebe vede. Smrt uvedené osoby ve výcarsku oplakalo spousta lidí, spouta horolezců. Byli to nejen předné borci, ale i iroká masa těch průměrných a moná i podprůměrných.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
13:57:12 22.07.2010
Chces konkretizovat? Vyborhakovane zajistitelne klasiky jak to udelal chatar pod Dachsteinem.
Navic to bere praci vudcum, ktere si najimaji klienti - takze najednou zjistil, ze se mu prijmy nejak tenci.
Doslo mu ze z horolezeckeho sportu udelal obycejnou adrenalinovou zabavu.
Re: Pojem Plaisirklettern nemá s pojmem Klettergarten nic společ
17:57:08 22.07.2010
Nemyslím si, e by vůdcové najednou kvůli tomu neměli dost práce. Aktivních horlezců je mnohem více ne třeba před pěti lety bohuel těch, kteří áhnou do peněenky a zaplatějí si vůdčíka je stále mení počet. Hraje v tom roli patná ekonomika, sebeuvědomnění a mnohdy přesvědčení, e vůdčíka není potřeba vak se to nějak zmákne. Také hortí vůdcove profitují na tom, e některé klasické tůry jsou solidně zajitěné. Vdy i oni na tandu radi pouijí posazený borhák ne jednu, dvě rezaté staré skoby anebo smyčku kolem skály. Také u nás se přejiuje, staré rezatiny nejsou u na mnohých cestách vidět viz třeba Srbsko. Asi je to jenom nezastavitelný vývoj i v tom lezení.
Pojem Klettergarten je v západoněmecké sféře známý přes více ne edesát - sedumdesát let. Tenkrát bylo potřeba odliit lezení v horách (Berge tedy Alpy, Dolomity a dalí) a lezení někde v okolí měst na skalách, na toto lezení se tehdejí horolezci dívali jako na tréning. Lézt v lomech a na okrajovkách nikoho nenapadlo. U tenkrát existovaly průvodce z oblastí Battert, Pfalz, Nordeifel a dalích desítek oblastí, kam jezdili horolezci popolejzat, kdy zrovna neodstartovali do Alp. Klettergarten je přeloitelné jako *lezecká zahrada*, resp. spíe zahrádka. Větinou tam byly jako jitění skoby o nějakých nýtech nikdo neměl ponětí. I kdy audielně Klettergarten zní pro někoho podobně jako Kindergarten (mateřská kola) neměla Klettergarten v té době s dětmi nic společného.
Dnes se slovo Klettergarten nepouívá jenom v tom starém smyslu. V různých Kletergarten můete najít pověená lana (Hängegarten) nebo lanové mosty po kterých se také leze,v některých můete jezdit jako lanovka zavěeni na lano. Některé jsou vymyleny jenom pro děti mláde.
Problém, se kterým se tu ČHS zabývá, nechápu. Dávám si toti otázku, proč by se nějaká místa lezení v Čechách měla pojmenovat nějak jinak ne jménem - tedy Bořeň, Mařeničky, Hlubočepy nebo Černolice. Něco jiného nastane asi v případě, kdy je uměle vytvořen horolezecký park na cvičení - tedy cvičný terén, podobně jako existují různé stěny z překliky, z betonu a pod. To se moná musí jménem asi nějak odliit. Ovem čím vím se ČHS zabývá je a zaráející - copak nejsou důleitejí věci?
Důvody:
1) Je dost lidí, kteří začali s lezením na umělých stěnách a kdy je pak potkáváme v tradičních oblastech, vyrábějí z neznalosti dost nebezpečné situace. Bezpečněji odjitěná oblast s informační cedulí, popisem cest i trochou metodických informací by jim ten přechod na skály měla usnadnit.
2) Oblastí, kam se dá bez problémů vyrazit s rodinou a malými dětmi, nechat je běhat kolem skal, mít si s nimi kam sednout a přitom si i s nimi (nebo bez nich) zalézt, není moc. Myslím si, e má smysl, aby přibývaly.
3) Zdá se mi, e je chyba, kdy necháme lidi, kteří o lezení mají zájem, ale nejsou z ádné "tradiční" lezecké party, rodiny apod. aby si pomohli jak umí, protoe MY přece ádné Klettergarteny nepotřebujeme. Zbytečně tak vytváříme uzavřenou komunitu namachrovaných individualistů, která se postupně zmenuje, a nebude z čeho udrovat skály apod..
4) Ty Klettergarteny byly součástí koncepce, kterou jsme připravili před valnou hromadou, zveřejnili ji, kadý se k ní mohl předem vyjádřit a VH ji pak hodně velkou větinou schválila. Take kritika "co to ten VV vymýlí" je zcela v duchu českého přístupu "ádnou odpovědnost nechci, s ničím mě neotravujte, ale stejně vím, e děláte ve patně" :-))) Polete přítě někoho na VH, vysvětlete a prosaďte ty mnohem potřebnějí věci o kterých píete, budeme jedině rádi.
5) V předchozím příspěvku Petr Resch psal, e ty 2.000 (odpovídající pěti setinám procenta z členských příspěvků) půjdou z marketingové činnosti. To není ádné přelévání peněz, které se někde jinde krtnou. Peníze z marketingové činnosti jsou peníze, které nám dá některý ze sponzorů za to, e ho budeme schopní zviditelnit pro něj zajímavým způsobem (moná i v rámci akce Klettergarteny).
6) Uzavřená skupina členů jednoho spolku je pro větinu potenciálních sponzorů málo zajímavá. Pro ně je mnohem zajímavějí přesah k lidem, kterým je lezení z nějakých důvodů sympatické a zajímají se o něj. Vzhledem k tomu, jak dramaticky nám díky kauze Sazka Arény ubývají peníze, by byl nesmysl, pokračovat ve vyjetých kolejích uzavřeného spolku, kde budeme dělat ve tak jako dřív. Musíme rozumným způsobem rozířit záběr, nebo za chvíli nebudeme mít z čeho financovat ani tu údrbu skal, dohadování výjimek a spoustu dalích věcí.
Jetě poddotaz: chce-li VV zřizovat klettergarteny, předpokládám, e má představu, kde by to mělo být a kolik vhodných lokalit existuje? Ptám se tedy: kolik takových míst je a kde?
Podle mého by stačilo do skalních oblastí umístit informační tabule, kde bude vyobrazená a popsaná
základní metodika . Tzn. Jak jistit, jak slaňovat, co dělat kdy dolezu na tand a chci slanit atp.
Chápu, e česká klettergarden můe být zajímavějí
z marketingovýho hlediska, ale nakonec sponzoři a jiní se mohou zmínit i na těchto informačních tabulích.
Na to jak lízt je jedna cedule málo, na teorii je literatura a + praxe - od toho jsou kurzy lezaní. Dobře to napsal Moták - klettergarten nikoho lízt nenaučí, bude z toho jen překlika ve skalách se vím bordelem okolo (skála zdegraduje na sportovní náčiní). Nejty po dvou metrech, pod skálou pískovitě, a vechno pod dozorem "plavčíka" včetně vstupnýho - to je cesta do p...
Jsem pro výměnu patných / chybějících jitění tak, aby se zachovala psychická náročnost, ale aby se nepadalo na zem / police atd. Pokud někdo chce lízt "vrady", tak na to je free solo - Free solo s lanem i jen část cesty (dolez ke kruhu s rizikem podlahy, "lehčí část cesty netřeba jistit" atd.), to je taky blbost. U.
Myslím, e lepí forma propagace ČHS by byly informační tabule o tom co je horolezectví, jakou má tradici a současnost, na co jsou ve skalách ty kruhy nebo krabičky, co tam dělají ti horolezci a proč tam vůbec lezou atp. Prostě odpovědi na běné dětské otázky, které dostane rodič dítěte při spatření horolezců na pískovcové věi. Lze to doplnit i o místní kuriozity (kuriózní zápisy z vrcholovek, zábavné historky spojené s lezením). Buď bych se pokusil dostat to jako součást existujících naučných stezek (jedno ze "zastavení"), nebo vyjednat vyvěení u vstupů, občerstvoven nebo na podobných místech. Určitě to přitáhne víc zájemců (zvědavost a poznání jsou silná motivace) ne Klettergarteny určené primárně k zábavě poměrně poučeným "konzumentům sluby". Součástí by měl být i odkaz na nějaký kontakt. Ideálně e-mail na nejblií otevřený oddíl, který pracuje s nováčky nebo alespoň na PR oddělení (nebo sekretariát) svazu, které ten kontakt zprostředkuje.
Perfektní nápad a na to, e tabule naučné stezky skoro nikdo nečtě. Je to obvykle seznam kytiček nebo zvířátek i s latinskými názvy, take laikům k ničemu a odborníkům pro smích.
1).Je jasné, e bez nějakého kursu, bez pomoci instruktorů se budu orientovat ve sféře lezení dost dlouho. Proto máme ale horolezecké kluby, oddíly, které se svým způsobem více či méně nováčkům věnují. ádná speciální akce není potřeba pozitivně myslící zájemce najde svůj kontakt. Ostatní se nějak probíjejí sami proti proudu Toto se ale nedá podchytit, take cedule, letáky, pravidla a jiná odporučení jsou prázdným gestem těch sedících u kancelářských stolů je to spíe důkazem jejich činnosti a opodstanění jejich aktivit .
2) Jistě má smysl lidem s dětmi, anebo i bez nich, dát informaci na vhodný terén, kde nehrozi ádná velká nebezpečí. To ale neznamená, e musím tato místa nějak speciálně pojmenovat.
3)Ty odliné komunity se vytvářejí tak jako tak. Dochází prostě k jisté selekci, která je pro dnení dobu typická a tak se vytvářejí komunity, které někoho podle jejich směrnic neodpovídajícícho neakceptují. Zájemce o horolezení prostě musí, jako dříve, vyvinout sám iniciativu a přihlásit se do nějakého oddílu či horolezecke komunity, která jeho představám odpovídá primérní kontakt je v dnení době přes internet. Ty oddíly, které nemají internetovou stránku, jsou, podobně jako před padesáti lety, odkázány pouze na tichou potu anebo systém jedna paní povídala.
4) Bylo by moná výhodné, ta místa o kterých se uvauje jako o vhodných, oznámit přes internet. Větina aktivních sportovců se prostě orientuje větinou přes internet. Víc hlav víc ví, třeba dostane tak VH dalí návrhy a tipy na místa, která by se hodila.
5) Je jasné, e kdy budu sponzor, půjde mi o to, jak mne příjemce mého sponzorového daru zviditelní. Bude li to v projektu Klettergarten anebo jak se to vlastně pojmenuje, budu poadovat aby to bylo v oblasti budoucí Klettergarten. Myslím si e hromada cedulí, pod nástupy anebo u míst, kde je prostor třeba na opékání buřtů a písek pro malé děti na dělání báboviček, nebude vizuelně esthetická nezapomeňme, e jsme kdesi v přírodě a ne na Václaváku. Zajímalo by mne, jak v tomto projektu je tento bod vyřeen o tom by bylo vhodné debatovat před tím, ne se tam ty cedule případně najednou objeví.
6) Dobrá, tedy rozíříme základnu, ale ti oslovení moná vůbec nebudou mít zájem se nějak organizovat, být členy nějakého spolku a tak se celé akce zúčastní pouze jako netransparentní účastníci beze jména. Jak tyto participenty VH chce zahrnout do svých řad a prezentovat je sponzorům je mi záhadou.
Mě to příjde jako dobrý nápad uchopit lezeckou oblast, která naskýtá zázemí pro rodiny s dětmi, nějakým skučujícím pojmem. Člověk se tak můe např. při hledání v průvodcích líp orientovat.
Z toho co zaznělo mi Lezecký park mi nepřipadá nijak patný, ale pokusím se jetě odliit, parků je dnes moc. Co lezitě? Má to blízko k hřiti, pískoviti i letiti :o) O odměnu nestojím, ale upřímně, nelíbilo by se mi kdyby tu vyrůstaly (jakoe chtěnechtě těce zajitěný oblasti vznikat budou, ono u Srbsko proti tradičním oblatem je dudy) klettergarteny.
Český kras má stále mnoho morálových cest a ty návaly v Alkazaru a na Bláině u tam taky nejsou takový. Mimoto tam je anův kout, Stěna Kotlů, Svatý Ján a dalí místa kde nikoho nepotká.
beru si od teď závazek, e u vech nových cest, který se mi podaří jetě v Ádru udělat, se fakt "kousnu" a posílím morální hodnotu cesty - prostě kruhy nebudou blízko a bude se smyčkovat a bude se fakt lízt, i kdybych si měl koupit trenky s těsnýma nohavicema.
Jde o pojmenování místa, zatímco slovo Kletterführer znamená průvodce, teda kníečku ve které jsou popsány cesty a výstupy v té které oblasti.Nějak nechápu jak to myslí - asi sis trochu popletl pojmy.
Myslím si, e původní nostalgický název "Cvičné skály" by měl být zachován, jenom je otázkou, jak odliit cvičné skály vhodné pro návtěvu s dětmi a cvičné skály ve kterých se musí na nástup jít po exponované lavici ve výce 10ti metrů. Snad připojením tří slov, třeba i do závorky - vhodné pro děti.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Český horolezecký svaz vyhlauje anketu o nejlepí český název pro lezeckou lokalitu označovanou německým slovem Klettergarten.
1000 Miles Adventure 2024