V šestém pokračování miniseriálku nás čeká jeden z nejznámějších kopců v okolí Cortiny, Tofana di Rozes. Její jižní stěny s četnými pilíři jsou perfektně vidět ze silnice na Passo Falzarego. Co pilíř, to několik pěkných, ale i dost frekventovaných cest. Platí to i o hraně prvního pilíře. To je ten na obrázku úplně vpravo s ostrým stínem a zásekem - suťovou policí v horní části. Nástupový kout je také dobře vidět.

---

Tofana di Rozes, hrana prvního pilíře

Noc v kempu byla dost krátká. Vstáváme v šest, v sedm jdeme platit 16,5€. Na to, že ani nemají na WC dost papíru, to je drahota. Přes Passo Falzarego sjíždíme směrem na Cortinu a u značky 113,8 km odbočujeme na silnici na Malgha Fedarola a dál k chatě Dibona. Na parkovišti už je dost aut a lidí, vyrážejících na nejrůznější túry. Jdeme s davem, který se postupně větví do různých směrů. Máme poněkud zpoždění proti plánu a na nástup docházíme skoro v deset. Je tam nějaká holka s klukem a jejich prvolezec dolézá kout nad námi.

I když jsou ti před námi ve trojici, brzy nám mizí, protože zatímco my lezeme pětku, oni mají před sebou trojkovou a čtyřkovou délku. Vysoko nahoře nad sebou vidím další partu. Tohle je asi populární cesta. Naštěstí nikdo nehází šutry a my naopak vidíme kudy se leze. Úvodní pětkové délky nejsou zadarmo. V koutě s převisky si člověk celkem pěkně zaleze. Na štandu se zase může dost zblízka pozorovat postup třech družstev v cestě Pilastro na druhém jižním pilíři.

Žlutá stěna vlevo od nás je opravdu veliká a z té blízkosti z ní až švidrají oči. To až někdo vyleze, to bude prásk. My se zatím trojkou a čtyřkou dostáváme na stanoviště na hraně, odkud má vést pěkná spára s převiskem. Pěkné to je, a taky oklouzané. Daň popularitě. Maglajz sice nemám, ale jde to i bez něj, když musí. Další pěknou délkou dolézáme na velkou suťovou plošinu uprostřed hrany, ze které je krásný výhled na chatu Dibona a dál k masivu Civetty.

Posílám Evu najít za jedničkovým traversem na konci police další stanoviště se dvěma skobami. Hlásí jen jeden kroužek a žádnou spáru, která by od štandu měla vést. Jde dál a když už vymotá skoro 40 metrů, je zřejmé že jde blbě. Docházím k tomu hlášenému kroužku. No jasně, půl metru vedle je skoba a nahoru vede křivolaká spára. Tady to je.

Ta lámavá spára za V- je zajímavý úkaz. Vypadá hnusně, ale lezení v ní je pěkné. Na štandu nad ní zastihuji ještě odlézat to děvče s klukem. Jejich vyvaděč vlezl za hranu, ale táhlo mu lano tak, že se vrátil a dobírá na hraně. Než doleze Eva, už jsou zase pryč.

Pět metrů nahoru a traverz deset metrů doprava. Jištění žádné a tak dávám majzla aby mi třeba neujela noha. Na hraně jsou dvoje hodiny a tak tu štanduju taky. Pětmínusová stěnka vede doprava pod dva převisky, ve kterých právě funí ti dva naši předchůdci. Převisky jsou sice namáhavé, ale pětku to nepřekračuje. Pár kroků a věším popruh na šutr na konci. A teď jak odsud? Plácat se 120 metrů trojkovýni komíny se nám nechce a tak traverzujeme po polici doprava. Ostatně jsem tam před chvíli viděl někoho s batohem. Tak tam jdeme, ale musí se ještě vylézt o patro výš. Tam je stěna a rokle, končící sice kolmým srázem, ale dá se přetraverzovat doleva do jiné rokle, která vede nahoru. Pak už jen přejít v začínajícím dešti suť a podle mužíků traverzovat po exponované cestičce až ke svahu ke staré chatě Cantore a dolů. Když jsme zpátky u chaty Dibona, přeháňka končí a tak se můžeme na sluníčku sušit a opět si vyfotit ty krásné pilíře. Cesta nám trvala jen o půl hodiny déle, než bylo psáno v průvodci a to není zase tak špatné.

---

Informace:

Příjezd Z Cortiny po silnici na Passo Falzarego, u značky 113,8 km odbočit na silnicí na Malga Federola a po ní na parkoviště u chaty Dibona pod Tofanou.
Nástup Z parkoviště po cestě až do výšky prvního pilíře a po traverzové cestě k nástupu, 3/4 hodiny od chaty.


Výstup:
13 délek, 5 hodin, 520 m lezení. Nástup je kolmým koutem vlevo od hrany, dále cesta pokračuje lehčím terénem až ke stanovišti přímo na hraně. Dále uklouzanou stěnkou vpravo od hrany vzhůru na velkou polici na hraně. Lámavou spárou vlevo od hrany, doleva a doprava na stanoviště na hraně (dvoje hodiny). Doprava od hrany ke komínkům přerušeným převisy a na velkou suťovou plošinu. Odtud systémem trojkových a čtyřkových komínů na suťovou plošinu, nebo se dá vytraverzovat systémem polic a roklí (někdy dost exponovaných) směrem doprava na suťovisko na vrcholu pilíře.

Vybavení: Dvě lana 45m, sada vklíněnců, případně frendy, smyčky, helma, expresky. Maglajs na oklouzané místo nezaškodí.

Sestup: Dozadu přes suťovisko na mužíky značenou traverzovou pěšinu a tou doprava po vrstevnici dolů až ke staré nepoužívané chatě Cantore. Od ní značenou cestou k chatě Dibona. Pokud by vás cestou předjel chlap na terénní motorce, zůstaňte v klidu. To je chatař.

Průvodce:

• CD Skalní ráj Dolomity

Video s pohledem na pilíře je zde, další fotky z výstupu zde.