Na vebu ČHS a v HoryInfo jsme uveřejnili závěr ze zkouek kruhů. Na základě výsledků jsme předloili postup pro osazování pískovcových kruhů při prvovýstupech. Tady je.
Osazování pískovcových kruhů do betonu (pouze pro prvovýstupy)
Na vebu ČHS jsme uveřejnili výsledky zkouek pevnosti osazení kruhů do lepidla, cementové malty a klasickým temováním olovem. Zkouky prokázaly, e nejlepí způsob je osazování lepením k tomu určenými lepidly. Zajitění tohoto způsobu je cílem Centrální vrcholové a Bezpečnostní komise ČHS. Ne se vak podaří toto zajistit a uvést do ivota, předkládáme nenásilnou úpravu tradičního osazování kruhů tak, aby splňovaly podmínky závazné normy pro fixní jitění. Protoe jsme si vědomi určitých úskalí tohoto způsobu, budeme provádět dlouhodobé zkouky pevnosti, abychom včas objevili, pokud by nastal podobný problém, jako s ferofixem. Znovu opakuji, e je dočasně určen jen pro prvovýstupy, nikoliv pro údrbu starých jitění.
Postup osazení:
1. Upravit dřík kruhu klínový hrot na konci a vybrousit příčné, iroké dráky.
2. Vyvrtat (vysekat) díru ve skále tak velkou, aby bylo mono kruh vsunout bez tlučení, cca o 2 cm delí, ne je délka dříku. Lépe, kdy se díra do hloubky trochu zvětuje.
3. Vyčistit díru kartáčem, vyfoukat a namočit úplným zalitím vodou a tuto pak vyfouknutím odstranit.
4. Do díry vpravit cementovou maltu tak, aby vyplnila otvor ode dna. Malty musí být tolik, aby stačila na vyplnění prostoru kolem dříku kruhu.
5. Zklepat kruh do díry a utemovat, stačí z jedné strany, tak aby bez pohnutí vydrel slanění, nebo pád, pokud se leze hned dál. Maltu je nutno pchátkem dostrkat tak, aby úplně vyplnila prostor kolem dříku. Temování musí končit asi 4 cm pod vnějím okrajem díry. Domazat díru kolem kruhu a k okraji.
Pomůcky pro osazování (foto):
Trubička, částečně rozříznutá a rozehnutá ( např. z hliníku) na snadnějí plnění díry maltou. Malta se naleje do rozříznuté části a pchátkem dopraví na dno díry. Kartáč na čistění. Hadice na vyfukování, pchátko , petka s vodou, nádoba na míchání (gumová na sádru).Pro temování jsem v tomto případě pouil místo olova ohnuté pásky ze solného pozinkovaného plechu. Nemám jistotu, e se mě podařilo kruh dostatečně upevnit tak, aby se neuvolnila malta. Pokud by se do kruhu spadlo při bezprostředním lezení.
Cementová malta:
Míchá se 1:1 z cementu a písku. Cement musí být čerstvý, nejlépe se kupuje v drogerii v polyetylénovém pytlíku (za cca 15 Kč). Jakmile začne hrudkovatět, vyhodit a koupit nový.
Pouívejte normální portlandský. Nebo struskoportlandský cement, ne rychlovazný a nepouívejte hotové směsi, pokud si nebudete jisti, e jsou úplně čerstvé. Písek stačí ten. Co najdete pod skálou, ale musí být čistý. Konzistence namíchané malty musí být taková, aby se do ní dal kruh bez velkých ran zatlouct, ale ne moc řídká, aby malta nevytýkala. Je to potřeba vyzkouet na nečisto. Je potřeba, aby se cesta tři týdny nelezla, aby měl beton čas zatvrdnout.
Znovu upozorňuju na patně vyrobené kruhy: patný materiál, patně provedené sváry krouků a ostré hrany na vnějku dříků.
Je poněkud zajímavý, e uveřejnění na zmíněných vebech nevyvolalo, kromě jednoho typu"já nejsem nic ochoten měnit", ádnej ohlas.Tak jsem zvědavej tady.
Ahoj Těo
Nejsem si úplně jistý zda správně chápu. Myslí osadit kruh do malty z poloviny, potom temovat pozinkovým plechem (cca 40 mm od kraje díry) a opět doplnit maltou? Jsem trochu na rozpacích zda bych takhle usazený kruh chtěl při prvovýstupu nadlézat. Poměrně volně usazený do cementové malty ve veliké díře. Okolí je nasáklé vodou (bezprosřední sníení pevnosti pískovce?). Větinou se při prvovýstupů vybojím i tak. Doba osazování kruhu se nepříjemně prodluuje (hlubí díra, míchání a plnění díry maltou). Prvovýstupce visí v navrtáváku nebo pochybné smyci,.. Taky u vidím ty hrozný a neodstranitelný čmouhy od cementu (cementové kae) stékající po skále a ukazující na nový kruh v případě, e patně odhane mnoství malty. To bude nádhera. Co riziko zrezivění ocelového temování?
Výhody po zatvrdnutí cementové malty jsou poměrně jasný, ale pro prváč se mi to zdá nevhodný?!:(
Taky mi moc není jasný důvod zamítnutí olova. Vím, e kruh má minimální pevnost při tahu ve směru osy, ale vadí to někomu kromě tvůrců normy? Zná jediný případ nehody z důvodu vytrení kruhu ve směru osy? Já osobně ke kruhům přistupuju jako k výbornému vklíněnci, který drí perfektně kolmo na osu a vůbec nedrí ve směru osy dříku. Taky se tak ke kruhům chovám. Nestačilo by prostě říct, e kruh není fixní jitění, pokud není nerezový, certifikovaný a zalepený? Při výměnách osazovat pouze schválené fixní jitění a prvovýstupy nechat do olova?
no, pokud tam nedáme frakci kameniva 4-8 a víc tak je to cementová malta. ale je to slovíčkaření.
pro sebe mám jasno: jedině sanační malta pro opravy betonu, např. http://www.sika. cz/cz-con/cz-con-pro ducts/cz-con-prod ucts-3_2_san ace_betonu (opět bez mezer, nebo něco od konkurence, která to nemá tak pěkně na webu), do půlky díry, pak chvilku temovat a nakonec dopatlat. výhody? omezené smrování (nepopraská), poměrně rychlý nárůst pevnosti, ikovná konzistence a nakonec blbuvzdornost - přidává se jen voda.
no a taky alklické prostředí, take kruh nevyrezne zevnitř. jako absolutní chybu bych z tohoto hlediska viděl pouívání plastmalty v kombinaci s kruhem z čehokoliv jiného ne nerezu.
Nechapu, proc ti vadi moje reakce na horinfoč (cituji: Téo, děkuji moc za info. Inspirativni clanek. Bohuzel ale i nadále zustanu u cisteho olova. V jednoduchosti je sila, pri temovani olovem se toho neda moc zkazit.)
Tvoje nová revolun metoda se mi jednodue nezdá, moc sloitá. To u snad doopravdy rovnou lepit a slanit z navrtavaku, ech to by byl adrenalin...
Jinak naprosto sohlasim s motákem, neřekl bych to lépe.
Tak musím napsat pár upřeňujících poznámek: 1. Přitemování pozinkováným plechem jsem pouil u svých zkouek. To není odmítnutí olova. 2. Tlučení kruhu do mení díry, ne je dřík je patný předevím v takovým materiálu,jako je třeba Hrubice, protoe to zanese do pískovce tahový (smykový) napětí a zadělá to na pavouka.
3. Lepení je samozřejmě lepí a pokud má monost, tak ho samozřejmě pouij. 4. Sanační malty jsou dobrý a znám je (dokonce jsem na ně kdysi postavil mísírnu). Má to ale několik ale: Mají rychlý náběh hydratace (Normální cement do 2 hodin), take pokud pohne trochu kruhem a u ho začalo hydratovat, můe nastat uvolněnění od dříku. Sanační malty jsou poměrně drahý. To svádí k tomu je mít doma delí dobu v otevřeným pytli. Mezi tím zaprí a vlivem vzduný vlhkosti začnou hydratovat. Mě podobnej vzorek přestal po delí době úplně fungovat. Pytlík cementu za 15 kč s úsměvem vyhodí a půjde si koupit novej. Jo a k jedný pozámce - to, e pouívám terminus technikus malta, neznamená. e je v tom vápno. 4. Pokud si dá pozor a bude vechno dělat s rozmyslem, nemusí skálu zaprasit víc, ne kdy zamazává zatemovanej kruh napovrchu. 5. Minimální pevnost v tahu (v ose) stanovila bezpečnostní komise UIAA a jsme povinni se tím řídit, a jsme členy ČHS, nebo OAV, nebo jiný horolezecký organizace. Skutečně nemám konkétní zkuenost s rozbitou hubou vlivem vypadlýho kruhu, ale u kruhu, kterej se dal vytáhnout rukou jsem u párkrát byl a kruhú s pavoukem jsem viděl mraky, třeba i v takových místech, kde novej kruh není kam dát.
u sanačních malt? nesouhlasím, okolo 90 minut, stejně jako malta "z cimentu a písku". s argumentem český etřílek a pětadvacetikolý pytel malty pak nezbývá ne souhlasit. a nakonec bych lehce zmínil rizika písku nabraného pod skalou - a to organické znečitění (cukry = inhibitory hydratace), krajně nevhodná zrnitost .....
Lukasi, zdá se, e se v betonu a podobných materiálech vyzná. Já jsem strojař a znám to větinou z doslechu, jen trochu z vlastní zkuenosti. Take dotaz na tělo: Nechtěl bys trochu blí spolupracovat?
Cukry jako inhibitory!? To jsou mi věci. Myslí třeba i celulózu a produkty jejího rozpadu? Asi budu pečlivěji vybírat písek:-) Taky si myslím e by to Těovi bodlo pokud by jsi mu mohl pomoci se stavební chemií. Víc hlav víc ví. Já si jen matně pamatuju, e v půdě jsou humínový kyseliny, spousta různý fauny, flory, houby... Do dneka jsem netuil, e to můe mít vliv na rychlost zrání "betonu". A co ty frakce?! Jak teda poznám nevhodný písek?
zkuenosti francouzských partyzánů ze sabotáí při výstavbě atlantického valu nás učí, e 1 kostka cukru spolehlivě zlikviduje kubík betonu (při důkladném rozmíchání). dokonce i z výstavby praského metra je známa příhoda, e bylo nutno komplet vybourat strop jedné hloubené stanice, kde beton nezačal hydratovat (tuhnout a tvrdnout). při vyetřování se přilo na to, e náklaďáky, vozící kamenivo do betonárky, vozily bezprostředně předtím řepu při řepné kampani z pole do modřanského cukrovaru. nám problém nastane snadno, stačí, aby se do písku pod skálou vymočil diabetik (to byl pokus o ert).
nevhodná zrnitost: třeba kdy nabere jen horní vrstvu písku pod skalou, a bude mít jenom frakci 0,5-2mm bez drobnějích částic. no a cementovej tmel ti bude muset vyplnit celej zbylej prostor. a jak se tmel při hydrataci smrtí, tak popraská a vytvoří kapiláry, které budou vesele transportovat vodu a ta bude někde uvnitř radostně zamrzat a trhat maltu i skálu.
Take pokud má písek větí podíl jemných částic kapiláry se nevytvoří (bude jich míň a budou mení) a vlastnosti výplně po zatvrdnutí se výrazně zlepí. Oddělení frakcí gravitací mi je jasný:-) Dík za info alespoň neumřu blbej. Nebudu rozmíchávat cement sladkou minerálkou a taky budu dávat pozor kam močí diabetici:-)
Stále si myslím, e platí norma ČSN EN 959 "Zavrtávané skoby".
Stále si myslím, e oficiálně distribuované výrobky tuto normu musí splňovat.
Stále si myslím , e technologický postup osazení by měl udávat výrobce a ten si to nechat odzkouet u autorizované osoby (např.zkuebny v Radvanicích).
POKUD VÍM, ZKOUKA SE SKLÁDÁ Z AXIÁLNÍHO A RADIÁLNÍHO NAMÁHÁNÍ. Byl jsem trhání také přítomen a tam byla demonstrována jen trhací axiální zkouka. Byl vytren jeden betonovaný kruh. Ó jak průkazné ! Nevím zda éa dělal obdobné zkouky předtím, ale myslím si, e beton různých temovačů bude rapidně jiný vdycky, nepodstatnou součást pevnosti dělají i zářezy v hranách kruhu.
Prostě se mi zdá , e se jaksi snaíte nahradit práci výrobců . A to dosti laickým způsobem. Objevujeme objevené.
Johne, bohuel jsi nepřidal svoji adresu, tak Ti můu odpovědět jenom tady. Betonování kruhů je myleno jenom jako PROZATÍMNÍ ŘEENÍ pro ty, kteří z různých důvodů nemůou, nebo nechtějí opustit tradiční způsob osazování. Zatím toti není osazování irokou veřejností a předevím při prvovýstupech do lepidla připraveno jak technicky, tak nesou vytvořený dostatečný páky k tomu, aby vrcholové komise donutily lezce k lepení kruhů. Výsledkem je to, e skoro vichni kruhy jenom temují a máznou betonem na povrchu. Jak jsme zjistili, jen vyčistěním , navlhčením díry a vpravením betonu do díry jětě ped zasunutím (a utemováním) kruhu se podstatně zvýí pevnost. Znovu zdůrazňuju, e se jedná o náhradní řeení, a pokud je to moné, je potřeba lepit kruhy u teď! Předloni jsem začal dělat zkouky pevnosti borháků osazených tak, jak to dělají někteří hoi v Labáku. Cílem bylo získat podklady k bití na poplach. Podle dodanýho postupu jsem osadil Koubovy borháky do betonu, po vytvrdnutí jsem je tatíil 100x silou 800 kg, kolmo na osu, pak silou 2500 kg kolmo na osu. Sám isem byl jsem překvapenej, jak drely. Dolo mjen s deformaci oka a při ikmým zatíení asi 30 st. od směru oka k prasknutí povrchu betonu. Na základě toho jsme doli k závěru, e pokud borháky nevykazují povrchovou poruchu, a jsou osazeny pečlivě nepředstavují bezprostřední nebezpečí. Z toho pak vylo u zmíněný prozatímní doporučení, který můe okamitě, bez dalích nároků zvýit pevnost kruhů. Prosím. aby si vichni PEČLIVĚ přečetli vechno, co jsem napsal. Samozřejmě, e vechny dotazy zodpovím.
Ahoj Téo, pomohlo by čtenářům pro představu popsat, jak takový terminus technikus "Koubův borhák" vypadá, tak prostě normálně od pohledu - délka a průněr dříku by pro základní představu určitě stačila.
Lépa pak i my čtenáři a lezci také projiijeme to "překvapení" e drí osazené v betonu (čím tedy doufám je míněno v díře v pískovcové skále vyplněné betonem, je to tak?).
Díky.
Osazovani kruhu do betonu mi prijde pri prvovystupu nepouzitelny. Cekat 3 tydny na vytvrdnuti betonu ?
Osazovani do lepidla je realnejsi, vytvrzeni lepidla trva podle teploty 20 - 120 minut.
Dotaz pro BK: Kde se da koupit normalizovany kruh odpovidajici normam CSN EN ?
A zahada na zaver: zajimaly by me ty cesty v Labaku (podle popisu jak V. Tesitel zkousel "borhaky osazene labskym zpusobem"). To jako nekdo udelal diru, strcil tam beton + BH, slanil z navrtavaku, za tri tydny prisel, vylez na misto kde chce dat druhy BH, udelal diru a tak porad dokola ... az za pul roku vznikla krasna nova cesta pres 10 BH ?
Jak vidím. udělal jsem několik chyb. Borhák Kouba je udělanej z drátu pr. 8mm, dřík je z těchto dvou drátů, u konce jsou svařený a rozehnutý. Osazený jsou ve zprávě na vebu ČHS. K tomu betonování: Ono se jedná o KOMBINACI BETONU S KLASICKÝM TEMOVÁNÍM. Take olovo podrí borhák, nebo kruh pro bezprostřední pouití, beton pak zvýí pevnost po zatvrdnutí. Rozdíl je v podstatě v tom, e je beton po celý dýlce dříku kruhu, nebo borháku, ne jen na povrchu. Jo a nečekejte, e najdeme jeden univerzální způsob, pouitelnej vy a vude. Vdycky bude nutný pouívat hlavu. Je pravda, e lepený kruhy se těko dostávají ven, ale pokud rybáři neprovlíkají lano přímo kroukem, ale pouijou vlastní karabinu, moná,e se ani nebudou muset měnit.
Písek pod skalou je naprosto k prdu.. je tam nejrůznějí dordel.. Sice je na cementu pevnost min. 32,5 MPa v tlaku, ale to v betonu musí být dobrý písek a vhodně zrněný. Ten co se sebere pod skalou je k prdu. Myslím si e je lepí lepení..... Jo pak najdeme kruhy co nevydrzí ani normový pád. e Bělino Frézo!!!
Take bych byl straně happy, kdybych v cestě nael pozinkovyný nebo jestě lépe nerezový kruh pěkně zalepený a nebál bych se v něm zatandovat!!!
Ahoj THX, vis o nejakem konkretnim pripadu, kdy praskl belinuv kruh ? Doufam ze nenarazis na lonskou aferu praskly cerveny kruh, protoze ten kruh nebyl belinuv.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.