Už si ani nepamatuji, kde všude jsme byli a co všechno jsme vylezli, to bylo nepodstatné, zůstal jen pocit. Pocit vysluněných bílých vápenců, s kvantem pěkného stěnového lezení.
Impulsem navštívit tuto oblast a přivolat zpět to krásné putování se stal nový průvodce, který se objevil v Polsku na pultech sportovních obchodů. Sestavil ho Pawel Haciski a protože v něm mimo detailních nákresů zobrazil i množství působivých fotografií skal bylo rozhodnuto. K tomu se podařilo sladit termín s místním znalcem Marcinem Kanteckim z Varšavy a tak jsme měli dalšího skvělého průvodce. 
A tak jeden pozdně letní trip směřoval místo k Norimberku ke Krakovu.
 Na podzim je na skalách u Krakowa krásně a barevně
 foto © by JirkaS
 Na podzim je na skalách u Krakowa krásně a barevně
 foto © by JirkaS 
V tomto článku (v jeho prvním díle) bych chtěl přiblížit asi to nejlepší z Polské Jury, bude to spíš jen taková ochutnávka, něco, čehož se lezci, kteří zde ještě nebyli, budou moci chytit.
 Sokolica skalní klenot Polské Jury
foto by © JirkaS
Sokolica skalní klenot Polské Jury
foto by © JirkaS 
 nákres by © JirkaS
 nákres by © JirkaS 
Polská Jura je pro polské lezce velký fenomén, lze ji v podstatě rozdělit na dvě základní části. Jižní, která se rozproztírá mezi městy 
 Olkuz,
Zabierzow a 
Krakow. (popisuje průvodce 
Jura 2.1.) Kolem vesnice 
Bedkowice. Terén v této oblasti je zbrázděn řadou údolí, v kterých jsou nahusto rozesety právě lezci vyhledávané stěny. 
Naproti tomu v severní části kolem města 
Zawiercie (popisuje průvodce 
 Jura 2) spíše najdete vystupující samostatně stojící věže a seskupení věží v otevřené stepní krajině. Opět podoblastí je zde tolik, že není možné je tak jednoduše popsat. Množství stěn s cestami už vystačilo na dva poměrně tlusté průvodce, ve kterých údajně není zachyceno vše a tak se již prý chystá třetí díl 
Jura 3. 
Zde ale veškerá odlišnost končí. Polská Jura je totiž skvělé lezení v krásné krajině. Lezení po bílém na dírky bohatém vápenci a pro všechny kategorie lezců.
 Situ plánek oblasti 
nákres by© JirkaS
 Situ plánek oblasti 
nákres by© JirkaS 
 
Vyrážíme. Nás čekají čtyři volné dny, díky svatý Václave, meteorologové hlásí krásné počasí. 
Naše cesta vedla přes Brno, Olomouc, Český Těšín, Bialsko Biala, až do blízkosti města Olkusz. Až tam jsme však nedojeli, první z oblastí, která nás nalákala byla 
Dolina Bedkowska. Vjedete do ni po velmi tenké silničce, která začíná v obci 
Rudawy, která vás dovede do miniaturní osady, (Bedkowice dolní část) odtud, protože je zde zákaz vjezdu, již jen asi 15minutovým pochodem k prvním masivům. Skály přímo nad touto pidi osadou, které uvidíte při průjezdu dolinou, jsou sice popsané v průvodci, ale není to nic nic moc.
První skutečnou stěnou, na kterou narazíte, je stěna 
Pytajniki a 
Brana Bedkowska , jsou to stěny nepříliš navštěvované a nabízejí nějaké to lehčí lezení, druhá v pořadí je bělostná stěna s delším přístupem do svahu 
Wysoka. Ta už stojí za námahu vystoupat lesíkem a zkusit jednu z 24 cest. Největší stěnou oblasti Bedkowic a celé Jury je 70 m vysoká stěna zvaná 
Sokolica, vedou na ni až dvou délkové cesty v převážně kolmém vápenci. Tento dominantní masiv má vypoukle kuželovitý tvar a je skutečně velmi působivou stěnou s pěti hvězdičkovými cestami. Stěna se nachází přímo nad horolezeckou chatou 
Brandysówka.
Přímo naproti 
Wysoké se nachází převislá a nádherná stěna 
Brandysowa, o pár stovek metrů proti proudu potoka je více sportovně laděná 
Dupa Slonia. Naproti ní ve svahu je několik věžiček a kolmo na údolí orientovaných stěn zvaných 
Cmentarzysko, poslední ze stěn, o kterých se zmíním, jsou nejvýše v údolí položené 
Labajova a 
Wielka Turnia.
 Dolina Bedkowska detail 
nákres © by JirkaS
Charakter lezení:
 Dolina Bedkowska detail 
nákres © by JirkaS
Charakter lezení: 

Stěnové lezení v kompaktních stěnách, chyty většinou dírky, často vyklopené, stupy dírky (po chvíli bolavé), nebo oblé sklopené (často oklouzané) plošky. Zpočátku je třeba si zvyknout na stání právě na těchto stupech. Hodí se zde také některé finty spárového lezení. Spáry vedoucí odspoda nahoru často nebývají odjištěny borháky. Pro lehké cesty se vyplatí set vklíněnců.
Zde je třeba zmínit některé polské praktiky mající kořeny v tradičním polském lezení. Je to hlavně lezení na rybu. Stojíte například pod skálou a najednou od vrcholu zazní 
Uwaga lina! a vedle vás nebo ještě přímo na vás a přes vaši cestu, sletí konec lana. Cesta většiny polských lezčíků nevede totiž pod stěnu, ale nad stěnu, aby hned po příchodu ke skalám nainstalovali lano shora. Pak se sem, vidíce takto zabezpečenou lajnu, začnou trousit z různých stran lezci a brousí střídavě cestu celý den. Je lepší si pak vybrat jinou linii, ta vaše zůstane okupována celý den. 
Další aspekt, který nás zarazil, je velký bordel pod skalami a vůbec v přírodě.
Specifická je i polská stupnice VI.1, VI.1+, VI.2, VI.2+ atd. (viz tabulka vpravo na kliknutí se zvětší v novém okně). 
 Chata Brandysówka nezapře svůj lezecký původ
foto © by JirkaS
 Chata Brandysówka nezapře svůj lezecký původ
foto © by JirkaS
 Příjezd, přístup:
 Příjezd, přístup: 
Čistě orientačně je výchozím bodem městečko Olkusz. Které je položené severně od první dolinové části jury a naopak jižně od severnější poloviny jury. 
Přístup do Bedkowic, ale i jiných dolin je ideální, když odbočíte při cestě do Krakowa po směrem na Rudawy, pokračujte dále do vnitrozemí až v obci uvidíte značeno dolina Bedkowska. Po tenké asfaltce pak dorazíte do výše zmíněné obce Bedkowice dolní část. Zde nechte auto před zákazem vjezdu (pokud hodláte spát na chatě nebo stanovat v kempu u chaty, můžete pokračovat dál po kamenité cestě) a asi 15min pochodem k prvním stěnám u chaty Brandysówka.
Do doliny je možné se také dostat ze severu, odbočením ze silnice č. 94, přes obci Lazy a klesající kamenitá cesta vás dostane až k sektoru Dupa Slonia. Sem lze sjet také přímo z Bedkowic, ale je to trochu moc divoké pro normální automobily.
 Kemp bivak:
Kemp bivak:Spaní nadivoko: Situace je hodně podobná bivakování, stanování u nás. Pokud vás není moc, většinou není problém se někde v ústraní večer upíchnout a ráno neotálet a spakovat se. Dokonce je možné si i postavit stan. Jinak rozumnou alternativou je pobyt v kempech. Najdete je označeny jako Pole namiotove (stanová louka)
Ceny kempů: obyčejně kolem 10 Zl na osobu
Privát 15 Zl (někdy bývá i levnější neboť v kempu započítají třeba navíc auto, děti, psy.
Pole namiotove v Bedkowicích 2E na noc, turistická ubytovna v chatě Brandysówka 3,5E.
 Pohled do doliny Bedkowické - vzdálenější stěna jsou monumentální Sokolica a bližší je pěkná Wysoka 
foto by© JirkaS
Pohled do doliny Bedkowické - vzdálenější stěna jsou monumentální Sokolica a bližší je pěkná Wysoka 
foto by© JirkaS
 Klima:
Klima: 
Jaro, podzim, léto (lezení ve stínu). Když chytnete deštivé období, tak si zde asi vůbec nezalezete, většina stěn je kolmých a nebo položených. Převisy podobné těm Frankenjurským zde budete hledat těžko. 
 Pohled na Sokolicu v pozadí s vznešenou Brandysowou po levici  
foto by© JirkaS
Pohled na Sokolicu v pozadí s vznešenou Brandysowou po levici  
foto by© JirkaS
 Průvodce, mapy navigace:
Průvodce, mapy navigace:
Průvodců existuje celá řada asi nejvhodnější jsou poslední dva Jura a Jura 2 od Pawla Haciského. Naposledy zmíněný, stojí ve sportšopech kolem 50 Zl. (44 Zl na netu) druhý lze zakoupit za 32 Zl. Navíc kromě několika historických publikací, existují pro každou významnější dolinu nebo seskupení samostatné výběry, každá z těchto útlejších knih lze zakoupit za cenu kolem 17-25 Zl.
 Průvodce Jura, komplexní Jura 1 a Jura 2
 Průvodce Jura, komplexní Jura 1 a Jura 2 
 Průvodce Jura, doliny
Průvodce Jura, doliny
 Průvodce Jura, výběr
Průvodce Jura, výběr
 Cmentarzysko
foto by © JirkaS
Cmentarzysko
foto by © JirkaS 
 Potraviny a voda: 
100 Kč = 14 Zlotých
Potraviny a voda: 
100 Kč = 14 Zlotých 
Vodu je možné dotočit na místech, jako jsou kempy a restaurace, také u lidí v domech bez okolků dostanete vodu do kanystru. Potraviny v marketech jsou asi na stejné cenové úrovni, v restauraci je jídlo někde dokonce levnější než v restauracích českých. 
Benzín 95: 4 Zl.
Hamburger: 2 - 7 Zl.
Vstup na hrad: 12 Zl.
Parkovné: 15 Zl.
Vstup do Osvětimi: zdarma s průvodcem 20 Zl.
 Místní sportovní koutek Dupa Slonia s těžkými převislými cestami
 Místní sportovní koutek Dupa Slonia s těžkými převislými cestami 
 
 Doporučené oblasti:
Doporučené oblasti:
Dolina Bedkowska:
Sektor 
Wysoka  - 
Téměř třicet metrů vysoká stěna s lehčími i těžšími cestami.
Sektor 
Brandysowa - 
krásná vysoká stěna (33m), která jako první dostane příděl slunce, naleznete zde vyrovnané cesty v kolmých stěnách 
Sokolica - 
 hlavní a největší vápencová stěna v Juře a možná i v Polsku (70m), skála která vás bude magicky přitahovat a k lezení vám nabídne ke třicítce až dvoudélkových cest
Sektor
 Slonia dupa  - 
Taková místní tělocvična, patnáct až dvacet metrů vysoká stěna s lehčími i těžšími cestami.
Sektor 
Welka Turnia a 
Labajowa - 
Jsou dvě parádní skály na konci údolí, s vysokou (25 metrů ) stěnou s lehčími i těžšími cestami.
 Krátce o dalších dolinách:
Krátce o dalších dolinách: 
Obrovské množství skal v pěti pod oblastech. Kterými jsou 
Dolina Szklarky, Dolina Bedkowska, Dolina Kobylanska, Dolina Bolechowicka, Dolina Kluczwody a Dolina Pradnika. Tyto všechny doliny jsou ověnčeny skalami a jsou jen asi polovinou celkového počtu oblastí v Polské Juře.
Další oblastí kterou stojí za to navštívit je dolina 
Kobylanska. Naleznete zde přes 400 cest! Obtížností od 3 do 10/10+. Zalezou si zde všichni, méně pokročilí nebo naopak velmi zkušení borci. Je to jednou z nejvíce populárních dolin polských lezců. Stěny jsou vysoké až 30m ale nejčastěji kolem 15 - 20m. Některé cesty jsou oklouzané, a z celkového počtu 400 cest je jich větší polovina odjištěna borháky, zbytek je spíše pro tradicionalisty. 
Přístup:
Přístup je možný z Bedkowic nebo přímo z Kobylan.
Dolina Bolechowicka je menší, ale jistě stojí také za návštěvu. Naleznete zde kolem stovky cest a to v rozmezí od 3 do 10 UIAA. Lehčí cesty jsou oklouzané.
Naposled se zmíním o 
Dolině Kluczwody, je dolinou poměrně protáhlou podobně jako Bedkowická. Táhne se od obcí Wierzchowie do Bebla. Najdete zde mnoho zajímavých klifů a zároveň těžké cesty v sektoru 
Jeskinia Mamutowa, vhodná i pro deštivý den. Zde je známá cesta Capoeira VI.7+ (8c/8c+) a její ještě obtížnější varianty jsou asi nejtěžšími v Polsku.
 Jeskinia Mamutowa 
 foto by© Standa
 Jeskinia Mamutowa 
 foto by© Standa 
 Brandysowa stěna 
 foto by© Standa
 Brandysowa stěna 
 foto by© Standa 
 Sokolica, Droga Ostapowskiego VI.1+ (7 UIAA), leze Andrej 
 foto by© Standa
 Sokolica, Droga Ostapowskiego VI.1+ (7 UIAA), leze Andrej 
 foto by© Standa 
 Většina cest v dolině Bedkowskej je nově super zajištěna skoro až přejištěna, někdy jsme zde museli nové skvělé borháky vynechávat, aby nám vyšly presa. Ostatní oblasti odpovídají západoevropskému standardu 
 foto by© Standa
 Většina cest v dolině Bedkowskej je nově super zajištěna skoro až přejištěna, někdy jsme zde museli nové skvělé borháky vynechávat, aby nám vyšly presa. Ostatní oblasti odpovídají západoevropskému standardu 
 foto by© Standa 
 Standa leze cestu Direttissima Brandysowej, VI. 1+ (7)
 Standa leze cestu Direttissima Brandysowej, VI. 1+ (7)
 
 Tip:
Tip:
Všichni polští lezci se bez výhrady zdraví soudružsky Čest! Vyslovuj, jak nejměkčeji dokážeš (češť). 
Silniční značení koresponduje s vyhlášenou kvalitou polských silnic. Dost často nejsou značeny názvy obcí. Zjistit, kde jste, je ale možné z popisných čísel na domech. Vždy je tam totiž i název obce.
Po cestě do/z Čech je možné zastavit u památníku v Osvětimi, je to přímo po cestě. Prohlídka Krakova stojí také za to. Je to životem kypící město z řadou obdivuhodných architektonických staveb a památek.
 Varování:
Varování: 
Nic cenného nenechávat v autě. 
 Wawel, Krakov 
 foto by© Standa
 Wawel, Krakov 
 foto by© Standa 
 Osvětim
Osvětim
 
 Zdroje:
Zdroje: 
Z polského netu lze získat celkem detailní informace o nových oblastech, je možné si i objednat průvodce 
Wspinanie.pl
redPoint serwis wspinaczkowy
LaRoca
UKA