Natrefit na dosud panenský lom je dnes u poměrně vzácné.
Jeden takový na nás čekal jen kousek od Polínského vrchu. Jak to tam vypadalo, jak to tam vypadá teď a co se dělo mezi tím, to se vám pokusím přiblíit.
Ovčí vrch
je na Tachovsku, kousek za Konstantinovými lázněmi, naproti zřícenině hradu Krasíkov. Na vrchu (697 m n.m.) je památník z roku 1936, připomínající selské povstání z roku 1680. A těmto událostem nejspí vděčí lom za svůj původ. Materiál na památník i na novorománskou rotundu zřejmě pochází odtud..
Charley leze cestu Sokolík, 7-
foto by Š JirkaS
Kdy jsem na posledním slanění na Srbsku klukům povídal, e jsem nael lom, asi mi moc nevěřili. Vaňas s Lídou nelenili a jeli to hned vomrknout, nicméně zima byla na krku a akce se odloila na neurčito.
Zima skončila, březen jak vyitej, spousta lezení, na nějaký vrtání ani pomylení. A pak jednou v pátek večír přijde vod Vaníků SMS, e Algénovi něco nevylo a e se tedy jede na ten Ovčák. Budi. Byl jsem docela napjatej, jakej dojem to na kluky, který vrtaj větinu svý lezecký kariéry, udělá.
Franta vrtá první linie
foto by Š Charley
Pánové ustupte stranou, zařval Franta, já se tu musim pořádně rozhlídnout!. Tak nějak to začalo, kluci si vybrali nejlákavějí přirozené směry a ladili cvakací chyty a místa pro osazení jitění a slaňáků. Skála byla kupodivu téměř čistá, jen tu a tam kousek listí nebo mechu. Asi patnáctimetrová stěna je toti kolmá, hladká a stíněná v okolí lomu vysokými listnatými stromy, take podrost zde nebují a příroda lezením neutrpí. Přesto opakované proslaňování cest a vymetání pavučin ze spár nebylo snadné.
Lom z dálky a za bariérou kopřiv
foto by Š Charley
Franta dal jen jeden řetěz a tři BH a dola mu baterka. Čekal, e se to jeeen taaak vokoukne, jestli to vůbec stojí zato, moná se vosadí pár slaňáků. Nakonec jel Vaník do Plzně pro svou vrtačku, aby se alespoň ta jedna lajna dodělala a vylezla.
Přítí víkend byl prodlouenej, měli jsme jet na písek, dalí vrtání v nedohlednu. Hale, hlavně to neříkej Luborovi, von je s tím Jindrou jedna ruka, povídá mi Franta starostlivě jetě před vodjezdem. Měl strach, aby nám ty krásný spáry Zacharda nepřelez po friendech, jako to udělal naproti v Konstantinkách.
Hned v úterý mi Vaňas píe, e tam Příbramáci pojedou u v pátek, aby se toho pokud mono co nejvíc udělalo. Navrtáme vechny hlavní směry a dáme tam smyčky, povídá mi Algéna, kdy mu volám do práce, e sme domluvený do Ostrova. Jedem vrtat, volám Zdeňkovi Steiningerovi změnu plánu. Ten moc nadenej není, maká celej tejden a v sobotu by si chtěl zalízt.
Přítí sobotu jedem na Ovčák, písek musí počkat. A zas vrtačky vrčej, vzduchem poletuje prach a z lidí se kouří. Ale taky se kouří z vohnitě, voněj buřty a začíná tu bejt docela útulno. Vzpomínám, jak jsme to tu s Janinou vobjevili...
Přístup
nákres by Š JirkaS
Po téhle návtěvě se objevili dalí lezci a udělali několik dalích cest a projektů.
Zkrátím to. Nyní je osazeno 15 cest a zbývá jen jeden přísný projekt. Ale druhá Polínka z toho nikdy nebude. Tak velký to přeci jen není a cesty jsou, ve srovnání s Polínkem, docela těký. Zase se to tak nedrolí a stěnky jsou velmi hladké. Posuďte sami.
Cesta Levej Alterweg
foto by Š JirkaS
Franta osazuje jitění
foto by Š Charley
Přelezy prvních cest
foto by Š Charley
Materiál je poměrně pevný (pevnějí ne Polínka) a má skvělé tření
foto by Š JirkaS
Památník povstání sedláků na Bezdruisku a kaple v pozadí - Ovčí vrch
foto by Š JirkaS
Naučná stezka
foto by Š JirkaS
Artie v cestě Levé Ypsilon, 7
foto by Š Maran
Vzhledem k malé členitosti skály okolo spár to ale bude docela oříek.
Na vymetání pavučin, jitění lezců, osazení a přelezení cest se podíleli (abecedně) Franta Algéna, Lubo Audes, imon Audes, Karel Babka, Berry, Slamák, Zdenda a Lída Vaníkovi a Zdeněk Steininger.
Přelezené směry
1 - Opatrná jízda 5
2 - Já víno Rath 7-
3 - Prohibice 7
4 - projekt ?
5 - var. projektu zprava ?
6 - Natrhala hulení 7
7 - Namazánek Kolibřík 6-
8 - Sokolík 6,6+
9 - Levé ypsilon 7-,7
10 - Pravé ypsilon 6
11 - Sépiová kost 8+
12 - Moná se dívá 6+
13 - Západní Marka
14 - Levej alterweg 5
15 - Pravej alterweg 5
Budou-li se někomu zdát názvy cest na dnení dobu poněkud nenápadité, vězte, e mne, odkojeného Kroutilem a Nepískovcovými skalními oblastmi v Čechách, nic lepího nenapadlo. Nicméně mám za to, e tam brzy přibude pár cest (a postupně se tak děje), které se budou od těch dneních výrazně liit jak názvem, tak klasifikací.
Příjezd, přístup:
Příjezd přes obec Kokaice dále směrem na hned za Kokaicemi doprva do mírného kopce k samotě pod kaplí. Před samotou buď nechat auto a pokračovat těch 500 m pěky nebo pravou cestou je t a téměř před zákaz vjezdu na malé rozíření. zde necha tauto a do mírného kopce, prasečími stezkami, které vás dovedou a pod patrné lomy. Leze se v tom levém.
Kemp bivak:
V lomu lze přespat, avak na poměrně nerovném povrchu.
Klima:
Dopoledne do stěn trochu přes listoví svítí, odpoledne je lom ve stínu. Po větím deti jsou spáry dlouho mokré, ale pustí i tak.
Průvodce, mapy navigace:
GPS souřadnice:
Parkovitě u rozcestí: N 49°53.15572', E 12°55.93540'
Parkovitě u úlů: N 49°53.47063', E 12°56.14708'
Skály: N 49°53.50773', E 12°56.01038'
Potraviny a voda:
Voda ve skalách není, nákupy je dobré uskutečnit v nedalekých Konstantinových lázních. Dole u napojení příjezdové cesty na slinici je hospoda, kde vaří.
Doporučené cesty:
Rozhodně stojí za přelezení vechny cesty ve středu stěny. 8 Zleva od opravdu krásné sokolíko-ábovací cesty Sokolík, 6+, přes vyvaující Levé ypsilon, 7, chytovaté Pravé ypsilon, 6, pro silnoprsté Sépiová kost 8+ a pěkné technické Moná se dívá, 6+.
Asi jo. Na stupnici férovosti bude nejvej sólo a nevrtat. Ne, jetě vej je vůbec nelézt, to je bych řekl nejférovějí přístup k přírodě.
Ten, kdo cestu navrtá odshora, ji větinou udělá pořádně a bezpečně. Při vrtání odspodu, často vznikne paskvil, i kdy vyjímky potvrzují pravidlo. Ale ve své podstatě je to velká práce, mnohem větí ne uďelat cesty z lana. Take děkuji autorům, e si dali tu práci a udělali pár cest pro nás lenochy.
Hele, Jirko, fakt nevím, kde bere jistotu, e při vrtání odspoda,vetinou vznikne paskvil.Pokud dobře vidím tak z fotek je patrné, e se jedná hlavně o spáry, sokolíky ....a ty, pokud vím, jdou děsně blbě odjistit. Take pokud leze odspoda a sleduje sokolíka, tak je jasné, e je to paskvil na třetí, včetně druhé odmocniny. V textu se píe i něco o tom, e mimo spáry to bude asi takové těí. A na to si autoři u asi netroufnou. Ani shora.
Je prostě koda, e vrtař, stavitel sedí v laně, aby ho to neodtlačovalo při tlačení na vrtačku tak má ve spáře vraeného stopera a tak je jasné, e se to odjistit nedá. Odspoda je to samozřejmě férové ale trvá to déle a i kdy nevznikne paskvil, tak autor musí prostě umět lézt, jistit, mít morál,a spoustu dalích drobností, které dělají horolezce horolezcem. Ale na to se dneska kale, take rychle přijet, navrtat, zapsat se a hurá zase někam jinam, kde je zapotřebí udělat nějakou novou umělou stěnu.
Prostě fér to není a na přírodní skále by tohle projít nemělo. Ale tohle je oputěný lom, tudí terén nepřírodní a tom se můe vechno. Ale i tak to fér prostě není.
I kdy jsem měl (a zřejmě stále mám) s Frantou Mezerou názorový spor a vynadal mu zočivoči do kok.tu a jiné zvěře, myslím e zrovna on je z těch, kterým nečiní potíe lézt a dělat cesty od spodu. Jen tady to asi chtěli urychlit..?
Má pravdu jistotu nemám. Vdy jsem taky nepsal, e paskvil vznikne vdy. Osadit cestu zdola je samozřejmě výkon, ale lezu pár let a pamatuji, jak "heroicky" občas vznikaly cesty odspodu a jak pak často nevhodně dané jitění takové cesty znehodnotilo. Nebylo to vdy chybou tvůrce, ale třeba i tím, e ten chyt, z kterého se cvalako, u tam po očitění nezůstal. Co by se při dělání shora nestalo.
S děláním cesty shora je často spojeno s jejím vyčitění od volných bloků. Co je asi jeden z nejsilnějích argumentů, ale určitě ne jediný, proč jsem rád, e se na skalkách tohoto typu vrtá shora.
To jsou mi věci. Vrtat od spoda sportovky?
Vrtá-li se odspoda, prvovýstupce vrtá pokud mono co nejmíň, protoe kadé vrtání ze skyhooku je o drku a čekání na lepidlo taky moc nebaví.
Take ve finále to prvovýstupce vyfrčí raději sólo nebo po vlastním a nejty pak dodá stejně od shora, pokud se mu do toho chce.
A ten paskvil vzniká tak, e si borec odsedne do navrtáváku (na písku) nebo skyhooku a kruh napere kam dosáhne, aby získal metry. Co na tom, e kdo to leze po něm je v řiti. Tomu se říká čistota stylu.
kadé vrtání ze skyhooku je o drku
A kazde lezeni (ne telocvicna a preklizka) bylo, je a bude o drzku...mas s tim problem? Hraj sachy.
Co na tom, e kdo to leze po něm je v řiti.
Ano, jinej zas v riti neni, protoze dozral jako vino, ...a cesta alespon dele vydrzi. Prudici, podle tveho a vasich pristupu, je 80% vsech cest hlavne na pisku vlastne nelezitelnej paskvil, co?:-)
Souhlasím s Prudičem.
I kdy bych paralelu mezi pískem a tímto nehledal, tohle je skutečne jen hezký, ale bezvýznamný lom s pár cestama, pěkný místo kam si lidi pojedou na den zalézt a uijou si pěkný den. Tvůrcům vivat.
Ahoj, trochu z jiného soudku...nevíte někdo,co se stalo s Babím lomem u Babylonu, nebo je celej pod vodou a vypadá to na nevratný stav a spousty práce vniveč...a nikde o tom nebyla ádná zmínka a po příjezdu jsem byl pěkně zděenej, a kdy pomyslím, co to stálo práce...zdraví Jéňa
Já bych se chtěl zeptat na jednu věc. Jaká jitění a jakou technologií zde byla osazena? Kdo je dodal? Kdo je platil?
U se těím, a se tam pojedu podívat.
Kdy u to vylo na světlo světa, tak je také vhodné upozornit lezuchtivé, e v lomu a okolním podrostu se hlásí o domovské právo divočák. Pokud ho někdo neodlovil, tak mu můete stanout tváří v tvář, jako my v dubnu. Díky členitějímu a zarosteljímu okolí se tam opravdu neprchá dobře.
Byl to slalom mezi lískami. Čas sem přestal měřit, kdy sem zakopnul o jednu z z těch lísek.
To mi připomíná, e na vrcholu Hřímědických skal jsme 2 týdny poté zaznamenali cca 6 pelíků těchto miláčků. Take doporučuji k návtěvě :-)
Přítě do lomu jen za asistence stráníků z několika praských obvodů.
www.novinky.cz/krimi/307818-neskutecna -policejni-honicka-pres-pul-prahy-divocak -preplaval-vltavu-a-rozbil-vylohu-hotelu.html
V neděli jsme se tady byli podívat. Včelín jsme u parkálu nenali ale loučka na spaní je krásná. Cesta k lomu kousek do kopce. Lezení je tady takové horské. Ne jitěním, to je skvělé, ale celkově stylem lezení. Hodně často je potřeba dát nohu hodně vysoko a udělat silový krok kolem spáry nebo pukliny. Na tření drí materiál a překvapivě dobře. Klasa je poměrně tvrdá a ani pětka tu není lehká. Skály jsou dost zapráené hlínou a jehličím a tak se musí dost ometat - v cestách co jsme lezli jsem se snail skálu co nejvíc očistit - tak snad to někomu pomůe. Výhoda je, e je to pod stromy a tak tam ráno a a odpoledne nesvítí a u skal je hodně příjemně. Pěkná minioblast. Díky za ni!
Byli jsme tam o víkendu a u je mi jasné, proč ten panenský lom zůstal tak dlouho neobjevený. Jestli to spí nebude tím, e nikoho nenapadlo, e by se na tom dalo lézt. Cesty rozhodně nejsou pevné. Polínka jsou 10x pevnějí. Sype se to děsně a navíc velké kusy, take hlavně jistič neustále trne, co mu přistane na hlavě. V některých cestách jsou opravdu velké nezajitěné bloky, které čekají na to, a se za ně někdo přitáhne, a pak se to celé rozsype. Například projekt, ten co je z těch 2 více vpravo... oblast určitě nedoporučuji! Maximálně na procházku. Okolí je pěkné :-)
...přes vklíněný balvan (stojí se na něm) vede cesta Natrhala Hulení. Variantu s dolezem stěnou vlevo zatím nikdo nepřelezl. Ale kadý si můe vybrat a lézt i jiné cesty ;)
Polínka jsou hlavně 100x navtěvovanějí, tak e to, ce je po zimně volné, se velmi rychle očistí. A sportovně se tam leze u víc jak deset let, zatímco cesty na Ovčáku mají přelezy spočitatelné na prstech. A'propos, lezl jsi na Polínce kupř. Dvojspáru, nebo Hurá na draka? Dej je! A jetě se ti bude o pevných, jakoby v měkkém krému vykrojených spárách Ovčího vrchu zdát.
Zrovna dvojspáru na Polínku znám. Můu potvrdit, e se dost sype. Rozhodně to tam není ádný extra pevný materiál. Samozřejmě je to kadého věc, po čem leze. I oblíbenost oblastí je subjektivní. Jen mi přijde trochu zavádějící, jak článek srovnává Ovčák s Polínkem a tvrdí, jak je to oproti Polínku pevné. My jsme se tam vydali o víkendu s tím, e to je bomba objev a zas tak super se nám to nezdálo.
Na Polínku jsem kdysi dávno osadil první borháky(ptáky v trní) a po udělání této cesty jsem si myslel, e to byla zbytečná energie, protoe do toho rotu nikdo nebude chodit lézt. Lom jsem povaoval kvalitou skály za ztracený. No ale pak nastoupila parta úderníků v čele s Algenou a Vaňasem, scházeli několiko tun kamení osadili borháky vymetli pavučiny a vyrobili téměř nejnavtěvovanějí oblast na Plzeňsku. Take asi tolik o té pevnosti skály. A budi to odpovědí i hnidopichům hovořícím o dělání cest zdola. V oblasti jako je Polínko nebo teď nově Ovčí vrch je to opravdu bezpředmětné a absurdní. Kdyby tu oblast nevykutali z hlíny, ádné cesty zdola by tam pravděpodobně nikdy nevznikly.A pokud ano jejich lezenost by se limitně blíila nule.
Souhlas 99%, teda krom toho, e Ovčák se dík vzrostlým stromům okolo nemusel kutat z hlíny a měl kolmé stěny čisté (v tomto byly první fotografie i akce unikátní, prostě jedinečně "čisté" skály). Trochu abinec se drí jen v liniích lehce poloených vystavených deti a nějaké listí občas spadne na vrcholové hrany. Jestli tam někdy vykácejí les, zaroste to rotím. Pěkná mení oblast pro lezení za sucha na 1-2 dny.
jasné, to kutání z hlíny je příměr;-) Polínko na první pohled také vypadalo skvěle - kolmé stěny, super linie, ale byl to rot. Je to prostě lom a tak to chce nadence, kteří tu první slupku oloupu a pak kdy jsou tam dobře zajitěné cesty, se o zbytek postarají pravidelní návtěvníci. I stane se pak pro mě neuvěřitelná věc, e někdo označí Polínko za pevnou skálu. Tím chci říct, e i kdy dělaní cest zdola, je určitě čistí, tak v tomto případě by to mohlo být skoro kontraproduktivní. Kdy se tam zkrátka nasekají cesty odjitěné jako na stěně, návtěvnost je zaručena a bude to dobrá oblast.Četl jsem teď nedávno hezký příměr, který se sem hodí. Zkrátka, řeit u tohoto lomu jestli jsou cesty dělány shora nebo zdola, je podobné jako rovnat kravatu někomu, kdo právě vylezl z umpy.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.