Tak za prvé byla pro pískomily nechutně dlouhá. Na druhou stranu se člověk alespoň líp dokázal udret při činnostech z kategorie práce.
Co se vlastně během zimy událo ve světě UFOnů?
Někdy kolem loňskýho podzimu jsme vykládali na veřejnosti, e do jara připravíme UFO do meních rozměrů, ne je půlába. Přestoe jsme přes zimu netrpěli nudou, nezapomněli jsme. Výsledkem Vorlí invence a Bobřího kibicování je několik prototypů tříčtvrtky do fingerlocků a půlky do prstovek. Konstrukce pouitá u větích bratříčků se nám při zmenení nechovala, jak bychom si přáli, tak jsme to zkusili jinak a výsledek vypadá takto.
Malý UFOňata jsou teda na světě. Ladění, testování a příprava na cerifikaci je v běhu, take na prázdninový trhlinový prásky by pro vás mělo být ve připraveno.
Dalí dobrou zprávou je vyjádření Správy CHKO Český Ráj ohledně pouívání UFOnů na měkkém Českorájském pískovci.
V podmínkách pro povolení horolezecké činnosti je formulace, e k jitění lze pouít pouze stávající fixní jistící prostředky a smyčky tak, aby nedocházelo k pokození skály.
Z naeho pohledu tuhle podmínku UFO splňuje, ale zeptat se na oficiální názor Chráněnky nám připadlo důleitý. Výsledek vypadá následovně:
U od loňského Fesáku v Teplicích probíhala v Sasku poměrně mocná diskuze ohledně pouívání UFOnů.
S bráchou jsme si řekli, e jim do toho nebudeme pokud mono kecat. Za prvé jakýkoliv ná argument pro, byl brán jako podujatý, jeliko jsme výrobci a tím pádem kapitalisti, co na tom chtěj zbohatnout :), ale hlavně jsou to jejich pravidla a jejich domovina, a to bysme měli respektovat.
Sasíci primárně řeili etiku (například, jak se stavět k tomu, e by ti mladí měli s UFOnama ty Majstrwegy lehčí) a v závěsu se drelo téma moného pokození utru. V příspěvcích se ale daly najít i dalí zajímavosti. Například jsem netuil, e jedním z důvodů/argumentů zákazu stopperů (a následně friendů) bylo, e v té době to byla zhýralá kapitalistická vymoenost, kterou soudruzi odmítli podporovat...
Koncem ledna SBB (Saský lezecký spolek) uspořádal veřejnou panelovou diskuzi, kde proběhlo hlasování, ze kterého vyplynulo, e větina je pro pouívání UFOnů s tím, e sniují sportovní hodnotu výstupu. Komise pro etiku a pravidla KER pak doporučila obezřetnou změnu Saských lezeckých pravidel, tak aby se do nich UFOni veli. Jsem zvědavý, k jaké formulaci se Sasíci v květnu dopracují.
Jedna z otázek, která diskutující trápila poměrně často, je, jak moc vlastně UFO tlačí do stěn spáry.
Na konci března jsme s bráchou zaili překvapení, kdy se nám v mailu z ničeho nic objevilo technické pojednání od Saského klasika Yorga Brutchera.
( Expansionsschlingen - pdf)
Yorg se problematice jitění na písku věnuje u dlouho a je v tomhle směru velice technicky a matematicky schopný. Tady se zaměřil na dvě oblasti.
1. Jaké musí mít tření rovnoběná spára, aby UFO drelo.
2. Jakou silou UFO při zátěi tlačí do strany.
Podařilo se nám vyrozumět tyto závěry. V rovnoběné spáře na pískovci (berme ten Saský jako řekněme etalon) UFO při správném zaloení dret bude. Na vápně nebo klouzavé ule v rovnoběné spáře dret nebude. Bylo to celkem jasné u od začátku, ale čísla jsou čísla.
Co se týká boční síly, tak pro srovnání friend tlačí do stěn přiblině čtyřnásobkem zatíení. Osmičkový uzel v modelovém zaloení tlačí přiblině 1,25 násobkem. A UFO tlačí kolem 1.66 násobkem zatíení. Dá se tedy říct, e UFO má skutečně blí ke smyčce, ne k friendu, a to mi dělá radost.
Ovem co se energie pádu týče, tak kdy hodí pumpu (ne podlahu) tak energii pohltí jistící řetězec + skála. Do skály přenese energii ufon nebo uzel. Jistící řetězec pohltí stejně energie, nezávisle na tom, jestli padá do ufa nebo do uzlu. A ten zbytek, kterej přejde z ufa nebo uzlu do skály, musí bejt tedy taky stejnej, nezávisle na pouitém jistícím prostředku.
No to nemusí bejt úplně černobílý, protoe UFO je sloený z výrazně víc materiálu ne uzel take kdy do něj metne, tak jak se klín pěchuje do kapsy pohlcuje se energie i v "těle UFOna". Nejsem ádnej fyzik, ale tohle mi nějak dává smysl. Nejsme petzl, take jaksi nedisponujem laboratoří, ale jako námět třeba pro někoho s ČVUTu by to mohlo bejt zajímavý měření. Pro nás je podstatný, e to empiricky funguje dobře a čísla si s tím nakonec poradí. :)
Klín se zasune, ufon se tím zahřeje (dtto uzel) a co dál? Teplo přestoupí do skály a do okolního vzduchu. Ing. Mocek jinými slovy tvrdí, e ufon to teplo pole spí do vzduchu, zatímco uzel spí do skály. Co mi nesedí, protoe ufon má větí styčnou plochu se skálou ne uzel. Ale taky nejsem fyzik.
___
Nicméně teď mě napadá docela rozumný zdůvodnění, proč by to mohlo bejt i uplně obráceně.
ale ono to logiku má, protoe styčná plocha uzlu se skálou je mení, ne styčná plocha ufouna...
tzn.: i přes mení roztanost můe uzel ve spáře v určitejch bodech tlačit větí silou, ne ufoun tlačící víc ale rovnoměrně na větí plochu ;)
Uzel bude působit na skálu větím tlakem ne ufo. Síla bude imho daná spí úhlem (tedy "strmostí" klínu u ufa, resp. tím, jak moc se spára zuuje, u uzlu) a nebude mít se styčnou plochou nic společnýho.
to je sice pravda, az na trivialni fakt ze teplo uvolnene pri deformaci uzlu ci ufa, neni to co skalu muze poskodit... naopak tahle jiz premena energie je zcasti ta ktera odpomuze eventualnimu niceni skaly a tady, to co rozhoduje o udrzeni vseho do kopy, je to spis narazovy tlak na stycne plochy, ktery se vyvine pri padu. Udavat cislicka bych se neodvazil... je jasny ze uzel a ufo se prizpusobi a snizi nekolikanasobne tenhle tlak nez kovovy vklinenec. Zkuste si doma louskat orechy hexem a smyckou :)
P.S. Idealne pevny borhak neprenasi do skaly zadnou energii! to je fakt, tlak bez deformace zadnou praci na teplo nepremeni.
P.P.S. Skala se nici vetsi merou tim zasoupavanim a vyndavanim uzliku a Uf... uf uf, stejne s nima nepolezu, ne ze bych chtel byt ekologickej, ale sem srabak a proc bych se mel sam naschval strasit nekde ve hrozive spare?!?
lidi, vratte se do skoly! sila je dana
+ mala plocha (uzel) velkej tlak na maly misto
+ velka plocha (ufo) mensi tlak na vetsi plochu - sila se rozlozi
reci o teple fakt nechapu, asi nekdo po jarnim pádu :D
Síla se rozloí. To je fakt, take nezůstanou ve skále vrypy, jaký by zůstaly po frendovi.
Ale rozloí se do toho chatrnýho sokola, kterej kvůli tomu upadne.
Kdeto uzel za toho chatrnýho sokola nedá, protoe ten sokol je vymezenej nezuující se sparou, do který uzel nejde.
Zato kus nad sokolem je dobrý hnízdo na uzel. To hnízdo brání projetí uzlu směrem dolů. Není tedy při pádu zatěovaný tak moc jako sokol ufem, protoe svislá reakce hnízda pobere akci uzlu. Kdeto u sokola svislá reakce chybí (spára je přeci vodorovná) a proti projetí ufa působí pouze síly tření zboku. A protoe ty síly působí zboku, musí být o to větí, by rozloený do plochy. (hle - velký síly - upadlej sokol).
Frend taky působí na skálu větí silou ne vklíňák. To je to samý.
Bobře, přidej prosím do manuálu k UFO, e je zakázané zakládat ufa do sokolíků, protoe při pádu hrozí ulomení skály. Pokud si to spočítáte: kratí pád, síla 10 kN, tak UFO vytvoří sílu 16 kN, to musí stačit na utrení i pěkného macka.
Osobne smčky do sokolíků, zakládám, jen pokud je v sokolíku dobrá prohluben, tak aby se uzel zaháknul, a ne vmáčnul a tlačil do stran.
Do spár-prasklin, které jsou hladké a rovnoběné je to super věc. U se těím na Mig 19, jaké jsi pouil velikosti Bobře?
Díky. O.
V návodu je doslovně: Díky obecným vlastnostem klínu, vklíněnec působí na okolní skálu větí silou ne je síla, kterou je zatěován.
Skála je namáhána značnými tlaky, a proto pouívejte vklíněnec jen v kompaktní a pevné skále. Povaovat sokolík za pevnou a kompaktní skálu je chyba. Lezení po těch naich měkkejch hnojích prostě vyaduje aby lezec uvaoval nad tím co ten utr unese a u je to sokolík, vykotlaná police nebo bubliny. Od doslovnejch zákazů jsme v tomhle směru upustili, protoe to jak UFO lezec pouije je opravdu jeho věc a zodpovědnost (stejně jako u smyček a friendů). Extrémní příklad: Kdy pověsím seitej plocháč na vysolenej hrot a urvu ho, jen těko půjdu za Singáčema a to napíou do návodu. Diskuzí na téma sokolík u jsme absolvovali celkem dost a nae doporučení je se k sokolíkům při zakládání stavět velice obezřetně a to nejen na písku. Historek o tom kdy někdo lez za ulovej lupen, dával za něj friendy, a jak pruil tak ty dole mu vypadávaly u jsem pár slyel... :)
Mig 19. Ke kruhu plocháče a uzle. Bacha, v tý pravý trhlině je lupen zralej na upadnutí (a ufon za něj nejde :))). pod kruhem se připrav na úzkou ábu. Od kruhu lahůdka. Dvě dvojky, jednička a moná i trojka by se tam daly nacpat. Jinak jsem tam vázal dřík a měl z toho kruhu dost cepy :) NA to jak to hrozně vypadá je to krásná spára.
Je potřeba vyjádření CHKO číst pořádně. V odstavci o etrnosti UFOna ke skále se píe, e musí být zaloeno v pevné a nenaruené skále. A také tam je, e tato podmínka platí takté pro uzle. Tím pádem boční tlak není téma k diskuzi. Základní premisa je, e jakékoliv jitění dávám do místa které to udrí. Take pokud mám pochybnosti, tak bych to tam neměl dávat.
etrnost tam je vztaena k povrchu skály. To vychází z toho, e správně zaloený UFOn nemá dotaený klín a na dno kapsy. Po zatíení (například pádem) se klín temuje do kapsy. Kapsa se po skále nepohybuje.
Uzel se temuje do hnízda ve skále, take jí odírá. Pokozuje povrch skály.
Ze vech těch diskuzí o energiích by podle mne bylo vhodné odnést si poznatek, e UFOn tlačí o fous víc ne smyčka, a dejme tomu o půlku míň ne friend. A místa na zaloení jakéhokoliv jitění posuzovat s dostatečnou rezervou. Tlaky tam kadopádně mohou vzniknout veliký.
Rozdíl UFO a uzel mi příjde podobný, jako kdy budete padat do statickýho lana nebo do dynamickýho. Statika moc energie nepohltí a ve dostanete vy. Dynamika něco pobere a pád je měkčí. Výsledný efekt na vae tělo je dost rozdílnej.
Závěr, e pohlcená energie do UFOna vyváí horí poměr přenosu sil do stran je jen odhad. Nejsem si jist, e se to dá spočítat, spí to vidím na vybavenou laboratoř a testy...
Je potřeba vyjádření CHKO číst pořádně. V odstavci o etrnosti UFOna ke skále se píe, e musí být zaloeno v pevné a nenaruené skále. A také tam je, e tato podmínka platí takté pro uzle. Tím pádem boční tlak není téma k diskuzi. Základní premisa je, e jakékoliv jitění dávám do místa které to udrí. Take pokud mám pochybnosti, tak bych to tam neměl dávat.
etrnost tam je vztaena k povrchu skály. To vychází z toho, e správně zaloený UFOn nemá dotaený klín a na dno kapsy. Po zatíení (například pádem) se klín temuje do kapsy. Kapsa se po skále nepohybuje.
Uzel se temuje do hnízda ve skále, take jí odírá. Pokozuje povrch skály.
Ze vech těch diskuzí o energiích by podle mne bylo vhodné odnést si poznatek, e UFOn tlačí o fous víc ne smyčka, a dejme tomu o půlku míň ne friend. A místa na zaloení jakéhokoliv jitění posuzovat s dostatečnou rezervou. Tlaky tam kadopádně mohou vzniknout veliký.
Tohle ode mě neber jako uráku, jen akademická otázka - i minimální prokluz UFA nepatrně vydrolí v místě zaloení, ne? Take pouíváním ufa v dokonale souměrné spáře vytvářím podmínky pro pozdějí umístění uzle. Nejsem zásadní odpůrce ufa - je to textilní, tedy povolené. To jsem tvrdil i před ofiko povolením. Jen s ním nepolezu, protoe tomu nedůvěřuju. Kamarád to má a ten tomu zas důvěřuje na můj vkus a moc. Kdy 20 metrů vyhákoval po dvou ufech, řekl si, e dál to bude asi jetě těí a z jednoho se nechal spustit.
Ji samotné lezení pokozuje skálu. Vdy jde o minimalizaci pokozování. Ne úplné odstranění. Take z tohoto pohledu můeme být rádi, e CHKO vede nějaký dialog vedoucí k přijatelnému kompromisu a nestaví se tam k tomu tak, e lezení pokozuje skálu - take zakázat.
Hákování je jednoznačně proti pravidlům pískovcového lezení. Jakékoliv jitění je moné zakládat z čisté pozice. Odsed je moný, ale pokračování musí být z poslední čisté pozice.
Na stránkách ObrWorks najde jednoznačné vyjádření, e UFO není určeno k hákování a e styl A0 na písek nepatří. Teoretická monost mrvit styl, jetě neznamená, e ho skutečně musím mrvit...
Kadá taková věc (uzel, UFO, vklíněnec, fried) musí (spolu se zbytkem jistícího řetězce a skálou) pohltit cca stejné mnoství energie -- je to ta, kterou má letící lezec :)
Ulomení sokolíka způsobí normálová (kolmá) síla, která na něj působí (a samosebou taky místo, kde ta síla působí). Zde je tedy rozhodujícím faktorem pokození skály síla mezi jistítkem a skálou. Síla v kontaktu musí být ale dostatečná k tomu, aby třecí síla udrela jistítko bez posunutí vůči skále. Pokození povrchu skály můe být způsobeno třením (právě posunutím jistítka ve spáře, tedy nedostatečnou silou mezi jistítkem a skálou), nebo tlakem (tj. jistítko drtí skálu. To u UFA asi nehrozí, ale u friendu na písku by si to asi kadý uměl představit). Tlak je podíl síly a plochy, na kterou síla působí. I velká síla tak při velké kontaktní ploe mezi klínem a skálou způsobí jen malý tlak a pokození drcením povrchu hrozí málo.
Dá se tedy říct, e velikost normálové síly pozitivně působí na třecí sílu a sniuje monost pokození skály oděrem, na druhou stranu zvyuje monost odlomení nějakého odtěpu.
Co se energie týká, čím je delí dráha, na které se energie pohlcuje, tím mení síla je k tomu třeba. UFO poskytuje zřejmě poměrně dlouhou dráhu (ve srovnání např. s uzlem nebo dokonce vklíněncem), myslím ale, e naprostou větinu "brzdné dráhy" má na svědomí protaení lana a jističe, eventuálně prokluz, který jistič dá a vliv deformace samotného jistítka (tedy dráha, o kterou se zatáhne při pádu klín) bude proto zanedbatelný.
Kluci doufám e to máte patentovaný. Protoe jestli se to povolí na Německejch pískovcích, tak se trh rázem významně zvětí (tak bych i řekla e na písek si troufne víc lidí) a aby se toho nechytla nějaká velká firma a vy jste neměli po íalkách.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.