Martin Stráník: rozhovor o 2.místě na Svěáku ve výcarsku
Rozhovor s Martinem Stráníkem o stříbrné medaili na SP v boulderingu ve výcarsku, co byla málem zlatá, zveřejnil včera boulder.cz a nyní ho přináíme zde na Lezci.
Super výkon na SP. A jetě jednou gratulace.
Před závody jsi si dal dostavení v Maltatalu, kde jsi nabombil tři 8B a dvě v jednom dni. Měl jsi je u před tím rozpracované? Ahoj, Díky. V Maltatalu jsme byli poprvé, take bouldery jsem měl jen natudovaný z videí. Bejda poutěli rychle, chtěl jsem zkusit na Fle Power of Goodbye, ale závěrečný dynamo řeklo Ne. Předtím jsem se aktivoval ve vedlejím Wrestlingu a tam ač jsem neplánoval útok na Fle, tak v prvním pokusu jsem se probil a do závěru a chybělo málo. Třetím boulderem byl Air, velmi lehké Béčko, na který jsem utekl po neúspěchu na Bugeleisen 8B+ (tam chyběl kousíček k přelezu).
V Přelezech to chybělo, tak nahoď o čem bouldery jsou? Wrestling a Power jsou si celkem podobný, lehčí úvod a na závěr buď těkej stisk (Wrestling) a nebo dyno z řezek do dobrý hrany (Power). Air je vlastně běz těkýho kroku, jen naleze u vyčpělej do konce, kde je potřeba zabrat a dalece se natáhnout za takový oblostisk.
Jak vrcholila tvoje příprava na první SP? Příprava vrcholila za podpory ČHS dvěma soustředěníma. Jeden víkend jsme strávili v Regensburgu a jeden u tebe na BB. Regensburg byl hodně o lezení , hodně těkých boulderů na OS nebo Fle. Na BB byl trénink jiný, technické ladění, struktury, poskoky, náběhy, to co člověk vůbec netrénuje a objevuje se na svěáku. Jako přípravu jsme pak bral i pár dní venku na skalách, chtěl jsem si psychycky odpočinout od tréninku a uít si přírody a pěkných skal, to se povedlo, navíc přelezy podpořily sebevědomí, e forma je.
Co repre soustředění? Pomohlo ti to v některých boulderech? Určitě to pomohlo, ale určitě to neznamená, e právě díky tomu soustředění pak vyleze boulder na svěáku. Pro mě bylo soustředění spí důleitý pro sebevědomí, protoe v Hradci visím pořád jenom na litě a tolik toho na stěně nenalezu.
Speciálně třetí boulder ve finále byl takovej hodně parkůrovej :). Jako divácky atraktivní, ale nevim jestli tenhle typ boulderů do finále patří. Co myslí? Hodně se to vzdaluje standard lezení na čemkoliv... V izolaci jsem si dělal srandu, e takovej boulder by vylezl Usain Bolt, rozběhl by se a ten by skočil rovnou a do Topu. Na takovej boulder vlastně nemusí být vůbec lezec, zabrat se do rukou nemuselo, jenom se správně zkoordinovat. Nevím, jestli to patří do finále, to stejný jako technický výjeby v kolmáčích atd.. moná by se bouldering mohl rozdělit do dalích subdisciplín..? Rozhodně takový bouldery se lidem líbí a staví se hlavně kvůli nim, lezec si je moc neuije. Schubert krátce shrnul na FB pocity, který sdílí větina závodníků - The setting of the boulders was questionable in my opinion, almost only volumes and not really any fitness style boulders.
Takovýhle typ boulderu pak můe rozhodnout o vem... Jasně, e můe a proto jsou výsledky v boulderingu jak na houpačce.
Zkus prosím popsat tvoje pocity během kvalifikace. Jak to lo a co bouldery, který jsi nedal. Kolik chybělo? Kvalifikace to byl takovej smutnej příběh se tastným koncem. První tři bouldery bez zóny, přičem jsem věděl, e dvojka se leze, take celkem depka. Jednička byla pekelnej kolmáč, kterej skoro nikdo nedal. Ve dvojce bylo těký přebrání stisku. Tady jsem se zapykal tím, e jsem periferně viděl jak to zkouí Sharafutinov a ten program jsem se pak taky snail uplatnit. Neúspěně. Ke konci pokusů jsem přiel na program, kterej mně seděl více, ale u nebyla síla boulder dolézt. Trojka zase peklo, kde jsem nevěděl, která bije. Zachránil jsme se na čtverce a hlavně převislé pětce, které jsem vylezl oba na druhý pokus. Po kvalifikaci jsem si myslel, e kvůli dvojce nepostoupím dál. Nervózně jsme sledovali dalí průběh kvalifikace a já se postupně propadal výsledkovou listinou, natěstí jsem se zastavil na 10.místě a postup vyel tak tak.
Postup z posledního místa ve skupině. UF! Krásně to ukazuje jak jsou boulder závody naprosto nevyzpytatelný a zároveň vyrovnaný... Jo rozhodujou maličkosti, jedna chybička můe kolikrát stát 10,20 míst ve výsledku.
ŠIFSC/Eddie Fowke the circuit climbing
Co semifinále? Jako jediný z ČR jsi se tam nyní dostal. Semifinále bylo pro mě dost podobný kvalifikaci. Mrzela mě jednička, kde jsem si pozdě vimnul malinkýho stupu, posledním pokusem jsem se dostal do zóny, ale u nebyl čas boulder dolézt. Dvojka pekelnej kolmáč, sotva jsem nastoupil. Trojka dalí tentokrát lehká kolmice, v prvním pokusu jsem příli zbrklej, druhým si to pohlídám. Čtverka převis a druhým Top. Dalí hodinka infarktová jestli to vyjde nebo ne a nakonec rozhodnul právě první boulder, kde jsem získal aspoň zónu a díky tomu postoupil. Rozhoduje tak málo.
Do finále jsi se prodral jako estý! Opět těsně před branou co je ale moc dobře. Jaký jsi měl pocity těsně před finálem? Na SP jsi nebyl ve finále poprvé a u ten pocit zná. Bylo nyní něco jinak? Pocity nepopsatelný, veliká radost, myslel jsem si, e Mnichov byla výjimka, ale dalí finále je úlet. Kdy vidí, jak jsou vichni na rozlezovce silní a ikovní, říká si, e co tady vůbec dělá. V izolaci před finále ti dochází, e u jsi něco dokázal, je nás tady jen 6. Nervózní jsem u vůbec nebyl, spí jsem se těil na show a finále, je to oslava boulderingu. Před kadým finálovým boulderem se mi rozbuí srdce, pak tam naběhnu a uívám si atmosféru.
Překvapilo tě kdo vechno se do finále nedostal? Jo, pár překvapení tam bylo. Sharafutinov v kvaldě, McColl a Chon, Japončíci v semi. Naopak hezky překvapil Landman.
Jaký to bylo v izolaci? Bavíte se společně nebo kadej si jede svoje? Největí sympaák byl Verhoeven a u holek Melissa s Shaunou, jedinej kdo si jel svoje Landman, atmosféra u je taková přátelská. Po dolezení boulderu se baví jak to lo, buď si přihazuje do sebevědomí a nebo postěuje proč to nelo.
Finále jsi měl navrh skoro ve vem! Dá se vypozorovat během jednotlivých boulderů jak si vede? Jasně, ví kdo co vylezl jenom ne na kolik pokusů. Kdy to nepozná z reakcí publika, tak z reakce lezce v izolaci.
Který boulder tě nejvíce bavil? Nejvíc mně bavila čtyřka, struktury a silový kroky, kde zabírá celý tělo, tam jsem si nejvíc zalezl. Kroky jednotlivě nebyly těký, ale spojit to.
Do posledního boulderu jsi byl na druhém místě a ve čtvrtém boulderu jsi byl nejblíe k podrení předposledního chytu! Bohuel jsi neáhl na zonu, kterou jsi potřeboval jen na nohu. Velká koda, protoe ten dotyk znamenal vítezství :(. Věděls e je tam ta zóna? Věřil sis na top? Jo o zóně jsem věděl a prvním pokusem jsem ji chytnul respektive poloil ruku na ni na strukturu. Myslel jsem si, e bonus teda mám a dál jsem se mu nevěnoval. Pak se ukázalo, e se prý musí i při dalím postupu boulderem, aby ti ji započítali, co jsem neudělal. Chyba a poučení pro přítě. Na top jsem si po tom jednom pádu z vrku věřil, ale u nebyla ani síla dolézt do toho skoku.
V podstatě stačilo i posledním pokusem jen na ní áhnout a zlato bylo tvoje! Co sis říkal kdy sis spočítal, es fakt mohl být první... Trochu to mrzelo, kdybych věděl e mi ji nepočítají z prvního pokusu, tak si pro ni dolezu a bylo by hotovo. Kadopádně jsem ten boulder taky mohl dolézt nebo nějaký předtím vylézt na míň pokusů a o ádný zóně bychom se nebavili :). Já sem to měl spí hozený tak, e jsem druhej a za to jsem byl straně astnej.
Totál pech, ale HLAVNĚ skvělý výkon a mega motivace do dalích kol. Teď se chystá do Japanu. Jak se cítí a kdo vechno s tebou jede? Po vajcu se cítím neporazitelnej, ale je jasný, e tam ten závod bude zase úplně jinej a pojede se od nuly. Budu cestovat sám, koda, e letos nejezdí Adam.
ŠIFSC/Eddie Fowke the circuit climbing
Jak dlouho tam bude? Pojede se tam podívat na skály? Něco konkrétního v plánu? Budu tam vlastně jenom na závod. Letím zítra, dva dny aklimatizace, závod a zpět do práce.
Světová pička nyní u s tebou musí seriozně počítat. Tvoje přelezy na skalách mluví dost jasně a nyní jsi to prodal i na závodech. U vloni na ME jsi ukázal, e má na stupeň nejvyí. Přeju těstí na kvalifikaci a pevný nervy na ostatní kola! Díky moc tobě i vem, co drí palce.
Viz: wwww.boulder.cz, kde najdete i dalí rozhovory se pičkovými lezci.
Martinovi patří obří gratulace a Oliváčovi díky za rozhovor.
K tomu bonus pointu mi přijde ten výklad pravidel dost podivnej. Z pravidel vyplývá, e na chytu se zónou musí být ve stabilní a kontrolované pozici (nestačí tedy teč chytu)- bod 7.4.2. pravidel.
Podle bodu 7.4.3. pravidel se závodníkovi zapíe počet pokusů na dosaení zóny v souladu s bodem 7.4.2 a počet pokusů na dosaení topu. Je tedy jasné, e se zapisuje zóna a počet pokusů, pokud byla drena kontrolovaně. Dalí podmínka není a nic jako potvrzení zóny se v dalích pokusech nevyaduje.
Aplikovaný výklad pravidel nedává smysl, motivoval by toti závodníka k tomu, aby ji nepokusoval boulder, pokud dal zónu na krev a nevidí jako reálné, e dosáhne top, co je proti smyslu pokusování, které mají boulderové závody simulovat (na rozdíl od závodů na laně, který simulují OS).
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.