Gabriela Vrablíková přelezla cestu THC XIb v Labáku
Gabriela Vrablíková přelezla cestu THC XIb v Labském údolí. Jedná se tak o první české enské XIb, informoval minulý týden na Facebooku Český horolezecký svaz:
Cesta z roku 2002 nemá moc přelezů a je v DB na Lezci zde:
THC se prevadi na francouzskou klasifikaci jako 8b+. Nejtezsi zensky prelez je 9b (Angela Eiter), pak jsou prelezene 3 cesty za 9a+ (Margo Hayes, Anak Verhoeven), par 9a/+ (Josune Bereziartu, Ashima Shiraishi a mozna dalsi) a celkem dost 9a, i kdyz plno z nich se jiz povazuje za 8c+. Prvni 8b+ vylezna Lynn Hill v roce 1990, tedy v roce ve kterem se Gabca narodila. Nejtezsi zensky OS je asi 8c.
Nicmene, ze svetove spicky moc holek do labaku nejezdi (naposledy snad Anna Stohr, ktera vynika hlavne na boulderech) a nejde to moc srovnavat s prelezama ve sportovnich oblastech. Prece jen ty nase pisky jsou o neco desivejsi. Ale co si pamatuju, tak THC je v tomhle smeru celkem priznive. Neprijemne je to pod prvnim (kdyz to clovek nezna) a pak pred horni hranou, na ktere se pak lame chleba. Cesta take obsahuje radu velmi dlouhych kroku, ktere nejsou zrovna holcici. Gabcin prelez je to rozhodne hodne hustej.
Ptá se tak a pak i podobným stylem reaguje na odpověď. Kdyby ten, co ti prvně popsal situaci, napsal třeba: "na pískovcích v Evropě, Asii i Africe výkon veledobrý", tak tvůj dík na odpověď by vypadal jak asi????????????????
Aha, take kdo se ptá, je osel...jasně. Díky, nic víc netřeba, abych si o tobě udělal obrázek. Amoná jetě těch sedumnáct otazníků, to je taky známka punku.
A moná by sis měl nejdřív pořádně přečíst, co psal ten, co mi popsal situaci. Napsal, e to není výkon na úrovni světové pičky a dokonce i napsa, e ta cesta není tak hrozná, co se strachu týká. A i kdyby to byla cesta, kde se člověk hodně vybojí, tak nemám problém tu náročnost uznat. Ono je to ale sloitějí, protoe někdo se bojí víc a někdo míň a kdo se nebojí, tak pro něho ten faktor strachu nepředstavuje překáku, tu pro něj představuje jen obtínost té cesty. A proto mě ale zajímá čistě obtínost, ale ne proto, e bych neuměl pochopit, e je (pro někoho) těí lézt cestu, kde se vybojí, i kdy ta cesta obtíností není úplně top.
Neuvauje faktor strachu, protoe se někdo bojí a někdo ne? To je t r jako bych řekla, e neuvauju faktor síly, protoe někdo je silnějí a někdo je slabí :D
To není ani trochu pravda. Absence strachu je psychický defekt, je to porucha. A nemůe srovnávat výkony "normálních" a "postiených". Je jasné, e za stejných fyzických předpokladů bude mít ten s absencí strachu výkon lepí, stejně tak pravděpodobně zvítězí normální nad tím, kdo trpí závratěmi. Ale správně mají být tyto "defekty" detekovány, má být stanovena určitá hranice, a kdo ji poruí, tak jeho výkony nejsou uznané. Viz. například stanovení maximální hodnoty testosteronu u en v atletice. Nebo třeba, kdy u jsme u lezení, stanovení minimální BMI (důvody si dohledej, pokud by tě zajímaly). Take někdo se bojí více, někdo méně, ale pokud někdo nemá strach prakticky vůbec, jedná se o psychickou poruchu a jeho výkony by neměly být uznávány.
Ano, je to čenobílé a zjednoduené (i kdy tedy BMI v závodním lezení, max testosteronu v enské atletice a to, e absence strachu se řadí mezi psychické poruchy, jsou informace pravdivé). Také to ale nemá za účel stanovit nějakou jednoznačnou pravdu, ale spíe přivést čtenáře k zamylení. Názor a si pak udělá kadý sám :-)
Úplná absence strachu je nejspí patologická a tipoval bych, e je zcela výjimečná. Vechno ostatní je v nějakém velmi těko měřitelném pásmu, kde spolu se schopností a ochotou překonávat strach hrají i dalí faktory jako motivace, fyzická převaha, znalost cesty, momentální psychický stav (únava...) atd.
Chápu, co chce říct, ale ten tvůj přístup podle mě nejde konkrétně aplikovat. Snad Bůh by to mohl posoudit. Jinak je to neměřitelný. Jak zjistí, kdo má jakej strach a jak vytrénovanou schopnost sebeovládání... To je podobný jako s bolestí.
Navíc by ten tvůj návrh mohl vést k "absurditám" typu: nejvíc bychom si měli váit člověka s akutní depresí, který vůbec ráno dokázal otevřít oči a vstát z postele (tím nechci zlehčovat situaci depresivního člověka, ale ukázat, e ve sportu jako je lezení to moc pouít nejde). Vdycky tu budou různý dispozice a tak, ale měřit a srovnávat jde prakticky jen faktický výkony.
Navíc ovládání strachu se dá trénovat, je to vidět na lezcích z konce minulého stolení.
A dnení posedlost bezpečností naopak ovládání strachu degraduje. Je to vidět na cestách starích a novějích, ale i u umělých stěn straných řekněme 15 let a úplně nových.
Nepocybuji o tom, e za 20 let bude lezení na prvním povaováno za morální a ivotu nebezpečné a bude absolutně převaovat lezení TR.
Lezení na písku zanikne úplně, ale ne z ochrany přírody atd, ale protoe nebudou lezci, kteří by byli schopni takové cesty lézt.
Podle mne má patný pohled. Není to tom, co píe, ale o tom, e se změnila doba, potřeby a monosti. A u vůbec to není o strachu a práci s ním, ale o riziku. To jsou dvě velmi odliné věci. Nejde o to, e by lezec třeba měl nebo neměl strach, ale o to, e to s sebou nese určité riziko, které je zbytečné podstupovat. Ne proto, e se bojí, ale proto, e kdy spadne a něco si udělá, odnese to tvá práce, rodina, příjmy... Take zda bych přelezl patně odjitěnou cestu s rizikem podlahy, kdyby obtínostně byla třeba v polovině mého maxima? Ne, nepřelezl. Je jedno, zda v Juře nebo Adru. Proč bych to dělal? Nebál bych se v ní, není důvod, ale stejně tak není důvod riziko podstupovat zbytečně.
Lidskou dusi je treba zohlednit, vod ty doby co mam depky a nechce se mi vstavat, tak si pisu cesty o dva stupne vejs, jedine! Dik Piskote. Gabce bych meril strach aj bolest, pravidelne, jde o vysoky cisla prece a takhle bez mereni by to neslo. Treba v ty matersky skolce kde hlavni skolnik tvrdi ze onsajt neexistuje, prisel bych se na to mereni rad podivat. Ale buchvi kdo se to tu nudi a zadny mereni nebude. Kazdopadne kdyz se zohledni faktor strachu, tak mozna tady Feu leze lip jak Gabca :).
Časem mu nepomůou mu ani 4 stupně nahoru za stařeckou senilitu, protoe u to nebude umět spočítat. A za tu současnou elegantní ironii... při měření jeho hm ...intel-r-rekt pozná, co je středověk :)
Ono spousta lidi ije v nějaký svy internetový bublině a pak se tak nějak míjejí s realitou. Pokud je někdo schopný napsat, ze by neuznal výkony, protoe se méně bojí, tak si tak říkám co to je za člověka a jestli to mysli váně. Pokud ano, tak doufám, ze nemá moc ovlivňovat můj ivot.
Tak směuje dvě věci - první je uznání toho, e to dotyčný opravdu udělal. A druhá věc je, nakolik je ten výkon hodný obdivu. A je smutné, kdy lidé obdivují někoho, koho by měli spíe litovat, a neuvědomují si, e vzhledem k okolnostem obdivují něco, co vlastně neexistuje. Například obdivovat u někoho, jak dovede překonat strach, ani by si uvědomil, e dotyčný ádný nemá, tudí ádné překonávání se nekonalo, je smutné. Také tito lidé sklízí obdiv jen u určité skupiny a to jetě jen u části.
A jak můete vědět co vechno Gabča v sobě musela překonat, ne se dopracovala k tomuhle přelezu. Co kdy se svým strachem bojuje neustále, ale dokázala ho nejen překonat , ale taky se dostatečně skoncentrovat a nepovolit, aby thc vylezla. Ti, co se zde snaí sniovat, bagatelizovat Gabči výkon jsou obyčejní frustráti, frustráti, kteří v ivotě pravděpodobně hovno dokázali....
Jaká Gabča? Jo aha. Její výkon je mi u zadku, psal jsem to obecně jako jeden z faktorů, které je potřeba při hodnocení jakéhokoliv výkonu vzít úvahu. Nakolik tomu bude nebo nebude přikládat důleitost, je věc kadého. A co se týká mého hodnocení GV, tak lehký průměr, na ČP v Praze 7., v Ostravě 10. Nic moc. V bouldrech také moc nezazářila, v Praze 8..
Tak čekal jsem tuto reakci :-) A důvod je jednoduchý - přelez GV je fajn, ale nic výjimečného, výjimečná lezkyně to také není. Pouze přelezla něco, co ostatní holky nelezou, protoe nemají důvod, realizují se jinde a lépe.
Tvůj způsob trolení diskuse mi přijde nesportovní. V lezeckých výkonech bych hledal paralelu v postupu po umělých pomůckách, kdy ty také vlákno průběně přiivuje dalími a dalími posty stejně, jako se lezec chytá dalích a dalích skob.
Za sportovní bych naopak povaoval postup, kdy vlákno vytrolí jedním postem a pak jen čeká, jakej flamewar se pod tím strhne. To bych viděl jako ekvivalent OS - převedeno na lezecké výkony. A přitom tvůj první post je podle mě dobře mířenej a má slunej potenciál sám o sobě.
naprostej souhlas. I trollit se musi umet a neni troll jako troll.
Vytrolit vlakno jednim komentarem vyzaduje lehkost stylu, dobrou formulaci a znalost problematiky, jakoz i dobrej odhad psychiky diskutujicich.
A to hned tak nekdo nema.
Takze si pomaha jak muze, ale chybi tomu elegance.
Já bych tenhle pokus o trollení prostě neuznal. Někteří jedinci mají větí morální předpoklady pro trollení ne jiní. Navrhuji nastavit nějaké oficiální měření této schopnosti a jedince s nadprůměrnými výsledky do debat nevpoutět.
naopak, k debatam bych poustel jen ty nadprumerne. Podprumeru je vsude ze neni kam plivnout.. a dobryho trolla aby clovek hledal v poledne s lucernou.
Kvalitni a talentovanej troll je pro diskusi prinosem.
Dle mezinároní klasifikace nemocí nic takového jako "Absence strachu" neni. A v praxi jsem taky neslyel o tom, e by někdo byl "defektní" tak, e vůbec nemá strach - aspoň v psychiatrii. V neurologii nevím, ale taky se mi to moc nezdá.
Myslím, e osel a idiot jste vy dva. Silná slova, ale ani jeden z vás není schopen to nějak zdůvodnit.
Výkon té slečny oceňuji, sám nikdy takhle těké věci asi ani lézt nebudu a chápu, e pro větinu lidí jsou a budou takové výkony nedosaitelní. Na druhou stranu světová pička leze líp a nevidím nic patného na tom to říct. Tím Gábinu přece nekritizuji, ani její výkon nesniuji, nedělám z ní horího člověka. Neměl bych problém to říci o sobě.
To jsou jatka :D Vylezla 8b nebo b+ který není zajitěný po metru. V Olianě jsou taky odlezy jako kráva,ale je to tam prostě víc kiláků.pička je jinde,ale na nae poměry hodně,hodně,hodně dobrý.
8b lezla Lyn Hill počátkem devadésátých let. Ale přepočet je na písku, a to i tom zajitěném dost obtíný.
Pokud honí body na lezci nebo čísílka, tak prostě na písek nejezdí, protoe vylézt 7 v Juře, 6b na Kalymnosu a VIIIb v Labáku nebo Teplicích není to samé ač se to v převodní tabulce srovnává.
Za mě písek nepřepočítávat a nesovnávat s nepískem. Na písku je to fakt sluný, ale světová pička tam neleze a nemá to krom úzké skupiny společenskou presti.
Jasně, nae holky se realizují jinde a jo GV je spis průměr, ale zase bych ji úplně neshazoval. Taky je pravda, e ve Spanelsku se najdou odlezy i větí, rozhodně, ale né vude! ale a si kadý kouká a leze po svém. Gratuluju
Ono to tu vlastně funguje jako intenzivní průběnej seminář skromnosti. Je to neobyčejně dobrý pro vyváený osobností vyzrávání. To je důleitý, aby si o sobě lidi nezačali moc myslet. Pak to s nima končívá velijak. Dochází třeba k náhlým a nekontrolovaným výhřezům existenciální úzkosti a zmatku. Takovej modelovej jedinec, kterej stojí svoji organizaci během let masivního tréninku spoustu sil a peněz, jezdí na závody, má trenéry, fyzioterapeuty, roztleskávačky, řidiče, jističe, tlumiče a budiče, přijde k cestě. Výrazně přesahuje jeho monosti, jenome to on si vůbec nedokáe připustit. Rozmístí kamery a telefony, na úvod do objektivu pronese pár vět o tom, jaký je počasí, e o týhle cestě u slyel a tak, teď jel náhodou kolem, tak se zastavil aby ji odmáznul... Leérně, ale zároveň dynamicky, cintaje sílu vude kolem, do cesty naleze a tady to u popsal klasik: Nic. Jak nic? Nic. Jakto nic? Pumpujtéé!!! Vdy přeci já !!! A to nemívá dobrý konce. Zmatek, deprese, labilita, pád výtahovou achtou mrakodrapu, zkrátka průser způsobenej totální neschopností vyrovnat se s neúspěchem.
Progresivní psychologové a psychoterapeuti právě tohle dneska vnímají jako jedno z naich největích rizik. Snaí se vyvíjet preventivní a kompenzační taktiky, jakési SM-hard-n-soft-skills. SMHNSS. Začínají s tím interně experimentovat i některé avantgardní laboratoře sportovního tréninku (zatím přirozeně zcela neveřejně jako privátní elitní strategický nástroj, ádný příručky, fotky, rozhovory, prostě jenom jedna vykachlíkovaná místnost ve sklepě s blikající árovkou, co se houpá na drátu).
Vlastně je nepochopitelný, e nám to tak dlouho uniká: dosavadní metody jsou přeci trochu jednostranně zaměřený. Nezřídka vedou k naprosto nekritický sebedůvěře, co postieného odchlípne od reality jako tapetu od vlhký zdi. Ale dobrý, fakt dobrý kouč u dneska ví take kdy to vypadá, e ten jeho jeliman začíná mít sebevědomí, tak kouč prostě neváhá a dá mu preventivně pár facek nebo odkaz na jeho Instagram prostě anonymně pole adminům lezce. Lepí hned, a ne a o něco opravdu půjde.
No a protoe admini Lezce, i kdy to nevypadá, taky patřej k tý avantgardě, mají u svoje nástroje a svoje anonymní terapeuty, a to by v tom byl čert, aby ten napumpovanej boreček trochu neoplasknul
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.