Není to tak dávno, co jsme vás informovali o vytreném jistící borháku na skalách v německé Frankenjuře. A ji je zde dalí případ.
Minulou středu dolo na Ammerthaler Wand poblí Ambergu k závané nehodě.
V důsledku zatíení při lezení na top rope se při odsednutí lezce zlomil slaňovací borhák. Jedná se o doposud ojedinělý případ, který vak můe mít důsledky pro vechny horské sporty, protoe dosud byl moderní lepicí borhák z nerezové oceli povaován za nejdůvěryhodnějí zabezpečovací prostředek, který je v současné době k dispozici.
Dva lezci z oblasti Nürnbergu lezli ve středu 29. července ve večerních hodinách na top rope laně ke slaňáku, který je společný cestám Hey Ho lets go, 5-
a Crazy, 6-
na Ammerthaler Wand. Podle svědectví si 32 letý lezec odsedl asi dva a tři metry pod vrcholem této asi 13 m dlouhé cesty. Po zatíení se zalepený slaňovací bh., který trčel mírně ven ( jak je vidět z nákresu) ze skály a tudí byl více namáhaný na ohyb, zlomil take horolezec spadl z výky asi deseti metrů na jeho 42 letou jističku. Padající způsobil jističce váné zranění, zatímco sám utrpěl mírné zranění.
<
Schema zlomeneho bh. (hi res)
nákres by Š JirkaS
Objevují se ji první názory a komentáře. Některé volají po dodělání řetězů na vechny dolezy, jiné mají na věc realističtějí pohled. Jako například, e vdy docházelo k nehodám v důsledku destrukce různých jistících bodů, skalních hodin a postupových jitění a vdy tomu tak bude. A e je zcestným přístupem, zajiování cvičných skal na úroveň jitění na cvičných stěnách v hale. Nebo by snad nyní mělo být v Juře nainstalováno 10 000 řetězů? se ptá komentující s nickem Bernd Eberhardt a dodává: kdy se podívám na počet nehod v tomto roce, nemyslím, e je to správná cesta. Lezení zůstává sportem se zbytkovým rizikem, pokud to tak nechcete, nejezděte ven.
Pragmatičtí a zkuení lezci navrhují, kdy u lézete na rybu, tak kromě slaňáku si procvakněte i poslední postupové jitění a buďte na pozoru u více ze skály trčících slaňáků.
Já to mám jednoduché. Někde udělat jitění pořádné, tedy několikanásobná bezpečnost a slaňáky na dvojitých řetězech, a někde to vyřezat a nechat lezení úplně po vlastním :-)
já kdy jsem s lezením začínal před mnoho lety, pamatuji si jedu poučku, kdy leze s horním jitěním, nechávej poslední dva jistící body (vratný bod a poslední postupové jitění). na skále i stěně jsme tuto poučku dodrovali. pokud k tomu na skále nejsou vhodné monosti, jistím shora. jene dnes je jiná doba...
Nic ne souhlas. My to praktikujem i na lezecké stěně a vtloukáme dětem do hlav. Včetně kontrol lezec -jistič. U 2x jsem osobně opravoval jističe. A dobré je, kdy si to kontrolují i děti.
.
Problémem ovem je, likvidace "ryby" Někdo prostě musí vycvaknout HMS, slanit a sebrat expres. A jsme opět u problému.Jistou pomůckou je, nechat vechny expresky a sbírat při slanění. Ovem to jen zmírní délku pádu.
V tomto případě evidentně chybně osazený borhák. Oko borháku by mělo být opřené o skálu a borhák celý zalepený a po oko.
Co se týče slaňáků, za mě je to jednoznačné u x let. Dva nezávislé body, pokud jeden sele, jistí to druhý. Slaňování z jednoho bodu zvyuje riziko, je to stejné jako při výkovkách, kdy by měla být dvě na sobě nezávislá jitění pro slanění, ale kdo to dělá, e:-)? Take je to vdy do prvního průseru, pak u si dotyčný, pokud to přeije, dá pozor. A pokud se leze na rybu je víc ne vhodné mít procvaknuté jetě jedno jitění pod slaňákem a to vybrat a při posledním spoutění.
Pokud je to provedeno dle obrázku, mám zato, e je to patně. Jednak má bejt BH dostatečně dlouhej, jednak by měl bejt osazenej ikmo, kdy rozklad sil umoní udrení i při uvolněném BH. Byl jsem svědkem toho, kdy na takto uloeném ale uvolněném BH borec slanil....
.. o ktorom sa vedelo:
..." im Jahr 2002 gesetzt und steht bei Kletterern schon viele Jahre in der Kritik."
Take pindy na nete namiesto výmeny, resp. pridania 2. bh na vratný bod
ak píu e to tam bylo roky a vědělo se o tom. Ten bh čuměl ze skály fakt hodně a pruil i při odsedu. Místňáci na tom odváně rybařili jakobynic, ani neměli přicvaklej předposlední.. My tam lezli tlustej otestoval jestli drí a hubeňour pak opatrně slanil holotropně dýchaje.
Akorát moc nechápu co na tom němčouři tak vyetřujou. Vysunutá tyčka namáhaná na ohyb navíc s vrubem a minimálně tisíce cyklů zatíení 200kg (při putění/ zaseknutí klidně i víc). Tohle rupnout muselo.
mi připadá neuvěřitelná. asi blbě koukám nebo něčemu v popisu nerozumím, ale to skoro vypadá, e vroubky pro zdrsnění dříku v díře někdo udělal rozbruskou, a e si na to vzal kotouč zasraný od uhlíkové oceli. to byl nějaký originál výrobek, nebo nadenecké samodomo?
zdrsňování dříků se vdycky dělalo i u samodoma, ale na to, aby kutil místo rozbrusky zvolil obouchání kladivem na rohu kovadliny (nemá-li lis na omačkání), nemusí jeden bejt ádnej zvlátní strojař se specializací technolog obrábění. a na potřebnosti osazení a po oko taky není potřeba ádná juniverzita.
podobné problémy byly zhruba před 20 lety s tzv. Sigi-borháky (okolí hochkoenigu), to byla samodoma podvyivená a smrkaná někde v garái
Ve vem má pravdy, ale stejně je mi divná jedna věc - teď jsem doma něco stavěl a jen tak pro zajímavost jsem si počítal závitové tyče, abych věděl, jak moc to mohu zatíit. Klasika, 4.8 nebo 8.8, co jdou běně sehnat. A i u desítky jsem se dostal na dost velké hodnoty. Pokud se bavíme o tom, e ve slaňáku člověk jen visí (plus mínus, něco navíc tam bude, ale určitě ne velké pády), tak i kdy to bylo udělané blbě, tak zatíení 100kg by to snad ani nemělo poznat, nato aby to pod tím prasklo. Jasně, působí tam nějaká páka a podobně, ale...
Nikdo neví kolik do něj bylo napadáno, odsedáno apod. ono se to ve nasčítá a pak stačí málo. U nás svého času Janzen dával samodomo borháčky z nerez kulatiny a vechny se v průběhu pár let změnily z oválu na slzu a bylo jen otázkou času, kdy některý praskne.
a praskl? tipoval bych, e ne. samozřejmě podvyivenost, která se při odsednutí prohýbá o jednotky milimetrů a při pádu se rozteče moc důvěry nebudí a nezaslouí si ne vyměnit za něco macatějího.
"nerezová kulatina" nalezená někde po ponkem v bedně odřezků je zpravidla nějaká "sedmdesátka", a má to docela velikou plastickou rezervu a tanost, a velmi pravděpodobně to bylo spí tak, e borháky z podvyivené kulatiny změnou na slzu pouze optimalizovaly svůj tvar na zatíení střihem (smajlíék pro nechápavé). pokud se na "nerez" nezaútočí nějakým brutální vrubem (rozbruska nebo prasecké svařování), tak lomu předchází poměrně ukrutná schopnost snáet velmi surové deformace.
Moc vědu v tom nehledej - čuměl daleko ven, pruilo to viditelně i při odsednutí, tak byla jen otázka času kdy se udělá únavová trhlina a nakonec to rupne. Slaňák kde se rybařilo, take zatíení ca 150 kg a desítky cyklů denně (tuhle cestu furt někdo leze)
Očko pádem nataený do slzy je oproti tomu víceméně bezpečný - jen to "tvářením" nabere výhodnějí tvar a pak se to u němění.
No tak tohle je odváné tvrzení. To, e se očko deformuje, znamená, e při zatíení určitým směrem někde vznikla tak vysoká síla, e byla překročena mez kluzu. Po změně tvaru se zatíení rozloilo jinak, take se mez kluzu ji nepřekračovala, ale podle mne znamená, e někde bylo něco patně a e se pohybujeme u za hranou bezpečnosti, protoe rozdíl mezi mezí kluzu a mezí pevnosti u moc velký nebývá.
Ono kdy to tak vezme, tak při výrobě se taky překročí mez kluzu ;) A je velký rozdíl jestli očko natahuje do oválu nebo tyčkou viklá (jako kdy láme drát - párkrát tam - zpět a prdne). Pokud bys ovál zase sklepal do kruhu tak po několikátý taky rupne, ale pokud se natáhne a nechá se tak to docela drí...
Tak to je jasné, krásným příkladem je drát. Kdy z něj udělá kolo a zabere, tak se splácne do oválu a drí. O tom ádná. Ale toto je trochu jiný případ a kdyby nic jiného, závisí na tom tvůj ivot. A kdy neví, co za materiál bylo pouito, jak s ním bylo/bude nakládáno a dalí věci, tak bych na to ivot nevsadil. U věcí jako je jitění má být ve dimenzováno od začátku dostatečně, ne e udělá jitění a pak si to bude pár let sedat a tvarovat :-) Tedy bych si alespoň já myslel. Ono jitění je cosi z oblasti zábavy a přistupujeme k tomu velmi ledabyle, ale přitom je to z hlediska významu stejné, jako třeba brzdy u auta nebo závěsný systém výtahu či lanovky. Kdyby někomu někdo dal v novém autě brzdový pedál, který by se deformoval, se slovy "to párkrát zabrzdíte, slabá místa povolí a ono si to sedne, to určitě vydrí" tak byste ho vichni hnali. Ale přitom se klidně pověsíte a svěříte ivot něčemu, o čem vůbec nic nevíte a jste spokojeni, e se to deformovalo jen trochu, teď u to bude ok... :-)
aha, to jsem nevěděl, to se ke mě nedoneslo. nicméně zalepení bylo asi kvalitní. beze srandy. poruení prasknutím oka zalepené kulatiny je scénář, který bych neodhadoval. spí nějaké vytípnutí půlkuele pod zalepením.
závitové tyče, co koupí v elezářství, mají válcovaný závit. to (velmi laicky a zjednodueně) odpovídá svojí povahou dříku omačkanému lisem nebo obouchanému na hraně kovadliny, a z hlediska iniciace trhliny není vrub tak dramatický, jako vybrouené vruby (nebo řezaný závit).
Spí ne teď ivelně něco měnit bych dal pravidlo, e od teď se budou dávat dva borháky s řetězem. Osobně s tím mám problém hlavně u nás na labáku. Dolezu nahoru, doberu tam dalího a kdy si uvědomím v jakém to drí materiálu, jaká mue nastat chyba při osazení a podobně, tak mi z toho není nejlíp
pásek a kandy. jistě dva borháky spojené řetězem mají význam někde v rozchrastu a skále poruené neviditelnými poruchami, ale u kompaktní pískovcové plotny? jistě to má smysl pokud je jeden bod rozpěrný a druhý lepený (nýt a borhák na tandu po klasicku dělaných vícedélek), ale dvě lepená jitění dvacet centimetrů vedle sebe lepené z jedné kartue jednou pičkou?
V Labáku mě jetě víc ně pouhý jeden slaňovací borhák děsí umístění slaňovacího borháku do hrany tenké pískovcové desky. Výrazné např. Levý břeh Pozor na trpaslíky, Bestseller. Pokud se vylomí jen borhák, můe vás jetě zachránit dopad na jističku velmi statné postavy, pokud se uloupne celá deska /Bestseller/, pak jste si pořídili statnou jističku zbytečně.
Nedivim se e rupnul. On dřík čuměl ze skály asi 3 cm a byly tam i vroubky. Takhle tam byl spoustu let, i se na to upozorňovalo na frj.com.... Bál jsem se do něj i opatrně odsednout a radi jsem si ho přijistil... Na 99% tam bude únavová trhlina jak se na něm roky rybařilo, holt tyčka vysunutá ven dost pruí a nevydrí to věčně.
Tady má vinu ten co to osazoval a současně správce skal který o tom věděl a vykalal se na výměnu. Taky lezec, který si tohle nechal jako jediný jitění při rybaření - na první pohled bylo vidět e je patně osazený.
Je někdo, kdo tohle bude sledovat do konce? Celkem by mne zajímalo, v souvislosti s předchozí debatou o bezpečnosti a odpovědnosti, jak toto budou Němci řeit. Pokud to bylo patně udělané a ví se, kdo to dělal, a pokud o tom jako o problému věděl i správce oblasti, bylo by zajímavé vědět, zda to skončí u soudu a jaký bude výsledek.
ono v kadé zemi je to nějak. a obecně "my čei" jsme v evropě naprosto na pici s údrbou jitění - a snad proto, e máme skal tak málo a z toho valná větina toho lepího (=písky) je seněrovaná pravidly ohledně způsobu prvovýstupů a vzdálenosti mezi voky (a je téměř konsensus, e to tak má zůstat).
obecně v evropě jsou skály spí povaované za "zónu divočiny", kde je kadý odpovědný sám za sebe a kadý, kdo chce dělat takovou nebezpečnou aktivitu, si musí sám posoudit stav fixního jitění. snad s výjimkou soukromých či spolkových "klettergarten" hned nad pískovitěm.
To je vechno moné a asi i pravda, ale lo mi to, zda to bude vyetřovat policie a k jakým závěrům dospěje. Případně zda zraněný nepodá kvůli patně osazenému slaňáku oznámení na neznámého pachatele. nechci rozvířit debatu na téma zda tu odpovědnost je, nebo ne, to jsme u probírali, tak to prosím nekomentujte, jen by mne zajímalo, jakou bude mít celý případ dohru. Toti tady u ani nejde o nebezpečnost lezení jako takového, protoe se nezranil lezec, ale jistič, který nic nebezpečného nedělal. A z hlediska pojiovny to také můe být zajímavé, protoe teoreticky lezec u nemohl udělat více, toto nebyla jeho chyba, které mohl předejít, jen je otázka, zda podle nějaké metodiky neměl mít ten slaňák zálohovaný jetě jedním jitěním... Vidím zde několik zajímavých a sporných bodů, jen by mne zajímalo, jak se to bude vyvíjet a po čem pokozený, policie a pojiovna půjdou a s jakými výsledky. Ostatně to by mělo zajímat i nae lidi z ČHS a vechny, kdo ve skalách něco osazují.
Někdo to blbě osadil, jinej o tom věděl a nepředělal nebo aspoň neuříznul, dalí k tomu dolezl, zhodnotil to jako OK a namontoval tam jitění na rybu + nepřijistil za předposlední.. Tohle bych shrnul jako neastnou náhodu. Ale dnes je v módě hledat viníka za kadou cenu :/
V kadým případě se hodí být opatrný, slepě nevěřit vemu co je stříbrný a mít AV (jedna z mála pojistek která dobře řeí odpovědnost za kodu)
Tak částečně s tebou souhlasím, ale nic to nemění na tom, e i kdy se nám něco nebude líbit, e z prvního hlediska v tom zůstaneme. Stačí, kdy se pojiovně nebude chtít platit a bude si myslet, e by mohla uetřit, pokud najde viníka nebo se jí podaří zatáhnout někoho alespoň do spoluúčasti. Teď se to řeilo i tady u nás, není to tak dlouho (projeté lano to bylo?). Take já nikomu nic patného nepřeji, jen by bylo fajn vědět, co kadému z nás reálně hrozí.
Reálně hrozí e kdy tě soud určí jako viníka tak bez AV (nebo podobná pojistka odpovědnosti) zatáhne komplet kodu včetně záchranky a léčení. Z neastný náhody se moc vyrejovat nedá... A osobně si myslim, e pojiovny by měly plnit z pojistnýho a ne pojistný vybrat a pak místo plnění jen předat fakturu viníkovi (kterýho hledaj za kadou cenu i v případech kdy je to hyenismus, viz ten chudák co mu projelo lano při spoutění (poprvý vylo lano s rezervou, podruhý na stejným místě se lezec převázal dál od konce a lano nevylo)
Jene z hlediska dopadu na ivot je jedno, zda je to hyenismus, nebo sptávná věc, právní řád toto nezná. Buď te soud vinným uzná, nebo ne. Buď dostane trest, nebo ne. Take nechci rozebírat morální nebo etickou stránku věci, jde mi jen výsledek v reálném ivotě.
Výsledek je ten, e přestoe pokozený si platí svoje zdravotní pojitění i svoje pojitění úrazu, tak pojiovna neplní z toho co dostala, ale jen předá fakturu viníkovi (který se hledá za kadou cenu i kdy to s rezervou patří mezi neastný náhody).
= je dobrý nic si nepamatovat a matro někdo stáhnul dolu... Děcka zdrhnou do lesa lozit, někdo se zrakví a rodiče budou cálovat stovky tisíc, to mi nepřijde jako v pohodě.
Důleitý je oboje. Jedna věc je aktuální legislativa a její monosti a druhá věc je změna legislativy. Stav kdy pojiovna neplní z pojistnýho ale jen předá fakturu mi nepřijde v pohodě.
Nechápu, proč to pořád opakuje. Z hlediska debaty o monosti postihu je to fakt nepodstatné, a legislativu na základě této diskuze nikdo měnit nebude. A kromě toho, systém, kdy jsi pojitěn a pojiovna jen předá fakturu, vůbec patný není, právě naopak. Pojitěn jsi ty jako lezec. Pokud spadne a skončí na vozíku, má, pokud jsi spadl (nebo má horí následky) vinou někoho jiného, právo na odkodnění. Bez pojitění by ses musel soudit s viníkem, dlouho, nákladně a ze socky bys ani nic nedostal. Takhle ti to zaplatí pojiovna, hned a ve, a pak se s viníkem soudí ona. Mě to přijde naprosto v pořádku a fér.
Metodika hovorí o tande/vratnom bode z dvoch bh, take páchatež toho pakvilu, čo mu trčal driek bh 2 cm nad skalu je minimálne na 50 % vyvinený.
https://www.horosvaz.cz/res /archive /004/003911.pdf ?seek=1321355173
in :
https://www.horosvaz.cz/ doporuceni-informace/
metodika-doporuceni/
To je metodika pro Frankenjuru platná v době osazení toho slaňáku??
Naopak ten co bh osadil blbě je hlavní viník. Pak ten co ho patně vyhodnotil a namontoval pro rybaření bez přijitění dalím bodem (kdy se nechal spoutět tak to byla jeho věc, ale za jitění druholezce odpovídá on. Zrakvenej byl ten dole pravděpodobně on, tak si za to víceméně můe sám... Ten bh byl jasně nedůvěryhodnej a nepřijistil ho ničim dalím..
Na metodiku osazování v Juře z vysoka serou. A protoe tam po tom zkurvenym jitění u leze kadej idiot jako v ČR tak se občas stane úraz. Normální člověk by z tohohle háku toti jen tak neslaňoval.
Kdo postavi tolik kriminalu? Jedu autem a silnice taky nic moc kdo pak bude hradit skodu kdyz se rosekam? V pohode ano bude lip Silerka vytiskne nekryty penize a vsichni budou pojisteni na kde co na veky veku Amen.
Mějte se na pozoru. V Jure to je někdy opravdu divočina. Některé borhaky, kruhy či co jsou často ve velmi patném stavu. Myslím, e místní správci oblastí to mají dost u prdele.
Takova nehoda se ale muze stat vsude, nejenom na TR. Kdyz se prevazujete u slanaku tak v nem sedite jen v odsedce nebo jako cca 99% sportaku jen v preskach. Ano, Nemci treba maji taktiku ze odsednou, protahnou lano nadvojito kruhem, udelaji uzel a pres karabinu se zapnou uzlu do lana a teprve potom odvazou lano a odsedku ale treba pri slanovani je toto jaksi nepouzitelne. Kdyz vidim na Rovisti nektere jednobodove slanaky ale "zatka" (napr. v Care ktera se lezu furt a furt) tak se taky modlim. Reseni je, jak pise Vlk, dva nezavisle body.
Kdo to ale udělá? Správce skal? Kde na to vezme čas? To má jako místo lezení koukat na ostatní lezce a sám zadarmo hákovat ve svém volném čase? Ono se snadno diskutuje od klávesnice, ale v reálu je to jiné. Pokud by měl mít správce nějakou zodpovědnost za případné zranění, nikdo to nebude dělat, to by byl jednou nohou v kriminálu.
Já bych zavedl něco jako kartičku oprávněného osazovače. Kadý by měl monost absolvovat kolení o osazování materiálu a pak by dostal kartičku a pak by mohl ve vlastní reii pro svou vlastní bezpečnost osazovat jitění na cestách, kde leze. Do nějaké míry by na to mohly být poskytovány nástroje a materiál se zvazu. Jako hlavní překáku tady vidím to, e si nějaký správce uzurpoval moc určovat a osazovat jitění, no následně to fláká, jeliko, chudák, není za to placen, a odpovědnosti se stejně vyhýbá, no kdy jde o buzeraci lidí, kteří by rádi měli lepí jitení, tak na to čas, chu i energii u má, masochista jeden. Oblíbenou disciplínou takových lidí je taky pílení dle nich nadbytečných nebo nebezpečných jitení, na co u čas mají a zřejmě jim to vůbec neubralo z času, který mohli strávit pořádným odjiováním. No vidíme, e i při takovém systému kontoly bezpečnosti se chybička vloudila, bylo by fakt horí, kdyby se kompetence osazovat jitení po kolení dala masám? Nemyslím, oni taky mezi sebou můou sdílet informace, postupy, ne jak správce, který býva někdy obrněn svým přesvědčením o nadrazenosti a neomylnosti a hlavně pořád nemá čas.
To je dobrá úchylka, ví jak by to vypadalo, kdyby si kadý osazoval, jak by chtěl. No a pak tu má kslály v ZCHÚ a tam to bývá občas trochu sloitějí s osazováním, něke si to OP více hlídá, aby nebylo eleza ve skále moc a někde jsou benevolentnějí, ale jen ne do toho začne někdo vrtat, to pak jsou nekompromisní.
... ozval se někdo správcoidní, e? No jak jsem psal, kdy jde na vypilování a zakazování osazování, tak najednou je na to energie dost. Je tady autorita diktovat, jak má skála vypadat, ale odpovědnost za bezpečnost nulová. Není to nevyváené? V tomto mi správcové oblastí přijdou jako bacharové ve veznicích. Více je trápí, jak to vypadá, ne to, jak vypadá člověk po selhání jitění. Toto mi přijde jako větí úchylka - neuróza - skála je nad člověkem. Člověk jakoby dostane moc nad oblastí a vesele si diktuje, co a jak. Tady píeme o Frankenjuře, kde není nějak speciální skála. A přijde mi jako mylné argumentovat tím, e někdy to někdo neregulovaný přeene. Myslím, e ve větině případů by to lo v rámci normy, která je stanovena.
To si jen myslí, kadý má jiný úhel pohledu, kdyby se to začalo praktikovat na píscích to by bylo veselo:-). Co se děje v Juře je mi fakt jedno. U nás jsou omezení i ze starny OP, záleí na oblasti, ale vrad tu máme pomálo a veobecně se o nich ví.
Tak tady se píe o Juře. Písky si netroufám řeit, nato lézt. Taky nesouhlasím s tou rádoby ochranou přírody, která se odbavuje na pidi mnostvích eleza, no přitom toleruje klidně o pár metrů dál kamenolomy, těbu dřeva a podobně, a z ní někdy mám takový dojem, e se tam spí odbavujou zahořklí lidé uívající si moci nebo taky lidé beroucí podíly na ziscích z industriálních aktivít, kteří nechtějí, aby jim tam lidé překáeli. To, podle mě je vidět, e problém neudrování jitění sahá vysoko a někdy je to nakonec tak, e sice se zrakví několik lidí zbytečně, no mocipáni jsou spokojeni s tím, jak to mají formálně pod kontrolou a nikdo kromě správce do toho nekafrá.
Tady je ale situace taková, e u máme sportovku, ale nejsou vude řetězy na koncích, tak otázka je, jak to řeit, je tady tvrzení, e to nelze, jeliko správce to nestíhá, tak já navrhuji povolit lidem po zakolení si ty řetězy doplnit. Kdy si mnoho lidí doplní řetězy pro svou vlastní bezpečnost tam, kde lezou, tak pak bude situace o něco lepí.
Doplňovat cokoliv do skály na divoko je hloupost. Na druhou stranu správci jsou překvapivě taky lidi a tak by bylo nejlepí se osobně domluvit s konkrétním správcem v konkrétní oblasti, případně předsedou OVK, pokud se správcem nebude řeč. Třeba by pomocnou ruku uil (a u při vrtání samém, nebo někde jinde s tím, e pak na to vrtání bude mít víc času), případně info o tom, co by bylo podle tebe vhodné upravit a proč. Jinak ČHS kadoročně pořádá několik metodických seminářů k osazování fixního jitění. V kostce mi to přijde jako snaha o vylamování otevřených dveří.
No nedavno jsem v Prihrazich slanoval z takove male vezicky. Slanak vypadal jako poradne jeta vyvrtka na vino a cely se prohybal pri odsednuti. No nejak jsme se dolu potrebovaly dostat, ale stazeny pulky teda byly...
Nedávno Bavoráci dávali řetězy na Kaitersbergu. Brigáda jak v akci Z. Výsledkem je pěknej hnus. Osobně jsem nikdy nepochopil význam řetězů. Ovem na horském hřebeni v 1000 m je to asi 20x větí pěst na oko ne nějaký bílý chyty. Podobně by to působilo ve Frankenjuře, kde jeden čas místním kochákům vadila i stálá presa, e jim kazí výhled z oblíbené lavičky. Občas mi při převazování zamrazí, ale pokud je slaňák kvalitně osazený, co teda nebyl tento případ, vdy mě uklidní, e ty borháky dole vydrely mnohem větí zatíení při chytání pádů ne je pouhé odsednutí a sputění/slanění. Osobně jsem jen pro 1 BH s majlonou.
Evidentne spatne osazeny borhak.
Nejjistejsi jisteni = vlastnorucne osazeny vklinenec! a to od doby co lezu evidentne dodnes. I kdyz stejne jako u bh zalezi na tom , kdo osazuje...
jestli jste do ted netusili souvislost s Hitlerem, tak kdyby jeho deda kdysi padnul za fuhrera, tak by na tu pani mozna spadnul nekdo uplne jinej, pokud by tam teda pod tim jinym co by spadnul za nej, vubec nejaka spolulezkyne byla.
Mno nevim, testoval úplně jiným zatíením ne bylo na místě..
Nemáte někdo Wo pro borhák tj. dvě tyče nad sebou? Ale hrubým odhadem při běným rybaření tam bylo napětí v ohybu kolem 250 MPa tj. velice pravděpodobně nad mezí únavy v ohybu. A jetě tym byl vrub.. = tohle prasknout muselo...
Protoe věc řeí policie, předpokládám, e provedou spektrální analyzu sloení materiálu - stanovení normy oceli a krystalografii v bízkosti lomu. Bylo by dobré zjistit jejich resumé.
jj to souhlas. Jetě dodám, e pokud je bh osazený správně, tak je zatíení ohybem ani ne třetinové oproti tomu 20mm čumícímu ven (rameno 35mm oproti 15mm viz nákres z frj.com).
na fjcom je " Der Umlenkhaken der Route ´Hey Ho Let´s Go´ (5-) an der Ammerthaler Wand steht ein gutes Stück aus dem Fels heraus. Bitte vor Gebrauch auf Lockerung prüfen. Meldung vom 06.08.18"
teoretický príspevok od éi je fajn, ale pre prax / začiatočníka sú dôleité aj :
- čo píe sprievodca ? Sú to nové bh, alebo staré vrady ?
- je tand/vratný bod z jedného, alebo 2 bh
- je bh osadený správne ? ( 2 cm vonku !!!) v návode a metodikách je oko bh opreté o skalu, resp. osadené do liabku.
Záver : ak po 16 rokoch reportovali, e bh trčí von, bol pravdepodobne x-krát cyklicky zaaovaný a teda nebezpečný. Neleziem tam, alebo nejako priistím zhora a pod.
Grafiku na fjr vidím ako výstrahu pred opakovaním takýchto fyzikálnych experimentov. výrobcu bh a vŕtača by sa síce zilo nakopa, ale za pád si môe lezec.
My východne od historických zemí sme mali aj väčie **joviny, ale sporadicky ( smrák kvôli hmodinke) shorturl.at/dlpHL
no vono to W pro dvouhlavňový dřík je sice spočítat jednoduché (ono stačí vzoreček pro I kruhu, vynásobit dvěma a přičíst 2x plochu kruhu krát poloměr na druhou, a pak to vechno vydělit průměrem kruhu, čili steinerova věta), ale problematika je dosti sloitějí a rozhodně nějaký spočet napětí jako M/W je pro tento případ kolometsky teoretický a bez nějaké poučenějí pouití nějakého druhého řádu přinese hámotiny.
moná by mělo jakýs-takýs smysl to počítat jako vetknutý rám, ale to se mi ručně věru nechce. ale zvládla by to určitě nějaká primitivní prutovka z poloviny devadesátek běhající pod dosem, samozřejmě s normálovkou a smykem. a to se jetě nezatěuji tím, e tam bude nějaké "předpětí" jak se to nepřesně vyrobené nabouchalo do skály a nějaká reziduální napětí od ohýbání zastudena a nějaká rezidua od sváření a chladnutí. jo a nějaké ty píky napětí na těch vrubech, kterých geometrie a technologie vzniku je neznámá.
Tam byl na 99% tenhle viz odkaz, tj. vrub bouchlej lisem. Podle fotky to je celkově podobný spí kruhový tyči ne vetknutýmu rámu (dvě 8mm kulatiny jsou spláclý víceméně do kruhu), co mi hrubým odhadem vychází při rybaření napětí v ohybu 250 a 390 MPa (zatíení 200 a 300 kg, těch 300 kg udělá 100 kg lezec + nějaká dynamika).. Čim dál víc se mi potvrzuje e to rupnout muselo a jediný problém byl ve patném osazení...
Vygooglit fotku: AustriAlpin Glue 8x75mm
no dobrá, kdy dělám odhad napětí já, tak dělím sílu mezi spodní a horní hlaveň 50/50% (horní hlaveň je delí a nese tedy míň, ale zase to počítám jako nejjednoduí konzolu), síla při rybaření a měkkém odsedu dejmetomu 400 kg, na jednu hlaveň tedy 200 kg (2kN), moment setrvačnosti kruhového profilu 8 mm 1/4pí* r na čtvrtou, vzdálenost krajních vláken od neutrálné osy r, W= 1/4pi*r na3, tedy 402 mm3, moment 35mm*2kN=70Nm, napětí tedy 70/402*10 na9 Pa = 174 MPa (ohyb). jetě je tam nějaký smyk, smyková síla 2kN, plocha pi*r2 = 201 mm2, napětí 2/201*10 na9 = 10 MPa (a na to se můeme směle vykalat) to je ovem bez vrubu, a ten peak od vrubu si bez znalosti přesné geometrie a technologie vzniku vrubu můu leda tak cucat z prstu, dvojnásobek, trojnásobek? mez pevnosti nerezu třídy sedmdesátky je 700 MPa, mez kluzu zhruba 85%. furt je to nějaký podezřelý.
pozn. ten odkazovaný borhák má dříky slisované dohromady do elipsy, tohle je nějaký neslisovaný borhák, něco jako tuzemský koubácký, ovem s vruby (koubácký má vzadu svar a roztaené hlavně).
To se optimista jak výpočtem tak pevností, spousta nerezu má mez pevnosti kolem 500 MPa a kluz kolem 200. Mez únavy je jetě ní klidně kolem 150... Navíc není vyloučený, e občas do toho uchnul někdo s průvěsem.. Vrub byl určitě bouchlej lisem z výroby, na fotce lomu je krásně vidět jedna půlka :D (to lesklý nahoře jakoby srpek měsíce) Jsem si ho měl vyfotit, prohlíel jsem ho tam sice důkladně, ale tak před 2 lety.. Spláclý to bylo, je to vidět i na fotce e dotyk tyčí je přímka. Únavovej lom "půlměsíc" tam taky vypadá e je, horní prut - nahoře tmaví, pak světlejí, pak do cihlova a nakonec konečný odlomení. Ten spodní tvarově podobně, ale má divnou barvu (odraz/ nasvícení od oranový mikiny??) Asi se to ířilo na etapy během několika let a střídalo se běný rybaření a občas odsed s průvěsem nebo spoutění kus svině a zaseknout..
kdy půjdu do elezářství a koupím si nejlevnějí tyčovinu, bude to A2(A4)-70. třída 50 sice existuje, ale moc se nevyskytuje, a pokud nechci nějak speciálně obrábět, tak není důvod ji pouívat. borhák je jako dílenský výrobek dost primitivní, zastudena ohnuté, v lisu zmáčklé.
kolik tam běhalo napětí koncentrované okolo vrubu a jak moc se tam uplatní únava, to si hádat netroufám.
U A2-70 bude mez únavy ca 200-300MPa u hladký tyče a vrub to sundá tak na 150-200 (válcovanej závit bude mít mez únavy jen 80-100 MPa). Take u takhle vysunutýho to únavu nesplní. Uvidíme co z němčourů vypadne, ale tipuju e problém nebyl v materiálu ale čistě jen v osazení...
záleí, jestli na tu únavy půjde strojařsky nebo stavařsky. já umím jaktak jen ten stavařskej přístup, otázkou je, který přístup pro oko ve zdi je správně - tam budou spí jen desetitisíce cyklů ne miliony, přece jenom to není podvozek mainy.
To by mělo vyjít stejně ;) Kdy si tu "spláclou osmičku" zjednoduim do obdélníku 7x14, v místě vrubu 7x13, tak mi to na ohyb vychází při zatíení 200kg napětí 350 MPa, při 300kg u 500 MPa + je tam ten vrub. A řekl bych e to sedí, protoe ten bh viditelně pruil i při odsednutí (35mm vysunutej a pruil tak o 1mm), a to váim 65 kg i se sedákem... Si vem 10mm tyčku, zapíchni do díry aby čuměla 20 cm ven a chvíli s ní lomcuj, prdne to poměrně rychle... V materiálu bych fakt problém neviděl, ten byl naopak spí kvalitní...
v čem se asi shodneme: podobně blbě osazené oko je past a časovaná bomba, která můe bouchnout pod kýmkoli. kdy něco podobného objevíme, tak co nejopatrněji dolů, a nerybařit na tom. a někomu říci, a v případě své domovské oblasti nebo v zóně divočiny aktivně řeit. v krajním případě ukroucením montpákou z auta.
pripájam sa.
Akurát e obyčajná montpáka z osobného MV je málo, ( mojich) úradníckych ručičkách nestačí.
Po skúsenosti so zlou pičkou ( = statickým zmieavačom ) bene nosím na sedačke 3/4 m pajcer.
Ale váne : Fischer mi zostal ruový, vytiahnu bh som u nedokázal. Točil sa doookola bez problémov. Musel som prinies fxeu.
Podla nákresu si tie myslím e bol zle osadený borhák, telo nemá čo trča zo skaly.
Ale som za názor e by mali by zlaňáky z 2 bodov. Aj keby bez reaze nech si kadý spojí sám ako v Tatrách. Tie ma to sralo v Labáku 50 m nad zemou a zlaňuje z jedného posraného borháku. Keď u cestu niekto robí, tak nech to spraví poriadne. Nie da kvalitu na úkor kvantity. (nehovorím o počte postupových istení)
Má číhajícího kámoe, na Oberoderwitzer Spitzberg viz 6. foto článek https://www.hory info.cz/view.php?cisloclanku=2008 040013 (dvě mezery; díky Vorel)
Jak bylo řečeno výe, dobré je osazování slaňovacích míst řetězy s dvojím kotvením. Pochopitelně i zde je otázka spojovacího kruhu, kdy ten je vadný ani řetězy nepomohou. (Řeením je nezakládat lano do kruhu, ale pouít obou mailonek...) Řeením je té osazování dvou BH (hlavně na tandech při horním jitění a ty pak uít při slanění). Jinak je dobré ponechávat expresky a vybírat je a při likvidaci cesty posledním slaňujícím lezcem (Je tu alespoň potenciální monost zachycení se lana.Kadopádně se tím zkrátí délka pádu). Jsou známy případy, kdy se padající lezec zachráníl zachycením se sousedního cizího lana. Je to drsné, ale foto zedraných rukou u tu na Lezci kolovalo.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Není to tak dávno, co jsme vás informovali o vytreném jistící borháku na skalách v německé Frankenjuře. A ji je zde dalí případ. 
Zdroje: 
1000 Miles Adventure 2024