Lezec - Zpravodaj

Tak tohle je rozhodně ideální destinace pro rodinnou dovolenou. Třetina lidí žije v otroctví, za pití alkoholu vás zavřou, za ateismus odstřelí a za homosexualitu ukamenujou. A to všechno legálně. Britskej Telegraph označil v zářijovém článku tuhle zemi za devátou nejnebezpečnější na světě.

Tak tam jedeme dobrovolně, když tam mají druhej největší žulovej šutr na světě 😊

Medicine and the Mountains of the World. Je spolek, který objevil Ben Amera. Navrtali první cesty. Napsal jsem zakladateli spolku Jean-Louisovi. Pro lezení potřebujeme povolení. Poplatek 23eur/osoba. Poslal jsem peníze a druhý den dostáváme kartu členství v klubu, které garantuje potřebné povolení od mauritánského ministerstva turistiky. Povolení bude kontrolováno místní policií v poslední vesnici v poušti, která se jmenuje stejně jako hora Ben Amera.

Přilétáme do hlavního města Nouakchott. Úředník se tváří velice důležitě, než nám nalepí vízum do pasů. Platí se pouze hotovostí, eura nebo dolary. V hale není žádný bankomat, žádná půjčovna aut. Bereme taxi do města vzdáleného 40 km. Taxi je 50 let starej omlácenej mercedes bez světel, prasklé čelní sklo. Divíme se, jak může vidět řidič ven. V kufru, kterej nejde zavřít, už má nějaké bedny. Auto je samozřejmě bez klima, venku 35°C. Chceme odvézt do půjčovny vozidel Hertz. Bohužel nikdo neví, kde se nachází. Mám kopii mapy bez názvu ulice. Po hodině jízdy jsme na místě. Nikde nic. Chvíli dohadování a řidič nás odveze do půjčovny Europencars. Jdeme do kanceláře, francouzsky neumíme, majitel neumí moc dobře anglicky. Brzy pochopíme, že auto bez řidiče nelze půjčit. Na netu jsem komunikoval s místními půjčovnami. Tam lze půjčit auto 4x4 bez řidiče. Ale pokud se rozbije kdesi na cestách, musíme si jej opravit sami. Což v poušti bez silnice asi není moc reálné. V půjčovně dohadujeme cenu auta s řidičem. Na otázku, kde bude řidič spát a co bude jíst, mě majitel ujistil, že si otrok poradí a nic více neplatíme. Ano v této zemi mají v 21. století stále otroky. Černoch vlastní černocha. Druhý den ráno vyjíždíme. Tedy až nastartuje. Auto má baterii KO. Musíme auto roztlačit a vzhůru do pouště. Než opustíme město, zajede náš řidič jménem Samba do místního servisu. Ten je na ulici. Vymění si sám baterii a můžeme pokračovat. Za městem první písečná bouře, musíme zastavit není nic vidět. Trvá pouze několik minut. Cesta z Nouakchottu k Ben Amera je dlouhá 650 km. Po 400 km zastavujeme v oáze Terjit na přespání v kempu. Samba odjíždí kamsi přespat. Netušíme. Mluví pouze arabsky. Druhý den ráno nás vyzvedne a pokračujeme. Ukrajujeme 550 km po silnici. Ve vísce Choum u hranic se Západní Saharou opustíme silnici a vedle vlakových kolejí má vést cesta 100 km. Je to jediná železnice v zemi, po které jezdí nejdelší nákladní vlak na světě. Ten skutečně přijíždí s nákladem železné rudy. Jeho délka je okolo tří kilometrů. Samba se držel stop vozidel v poušti. Místy už je schoval písek. Dvakrát jsme zapadli v dunách. Než v této oblasti unesli turisty, jezdil se zde slavný závod Paříž – Dakar. Zastavili jsme v jedné malé vesnici. Majitel místní “restaurace”, která byla ve stodole bez židlí a stolu - a kde měli otroka na čaj - začal po letech vařit. Celá vesnice měla mimořádnou podívanou na dvě bílé huby. Zajímavý místo, ale znovu se tam asi nepodívám, není tam toho moc k vidění. Cesta tam ale vedla fakt pěkným kaňonem, takže vlastně asi cajk.

Večer přijíždíme k Ben Amera. Pokračujeme 3 km dále k dalšímu monolitu Ben Aicha 402 m.n.m. Na východní straně hory jsou stromy, kde rozbalíme tábor. Za svitu čelovek vycházíme k prvnímu nástupu. Od auta 20 minut chůze. Za východu slunce začínáme lézt cestu: Schouff la Fissure 300 m, D+, 6a. Všechny cesty jsou osazeny nýty 4-7 m od sebe. Krásné lezení v pevné žule. Za dvě hodiny jsme na vrcholu. Je devět hodin ráno. Sestup trvá další hodinu. Přes poledne lelkujeme, je vedro. Podle průvodce lze lézt další cestu od 13 hodin ve stínu. Čekáme do 16 hodin. Potom lezeme cestu: Même les chameaux meurent de soif D+ 350 m, 6a ( překlad: I velbloudi umírají žízní). Pěkná cesta začínající velikým koutem dlouhým 150 m. Po cestě zpět obcházíme celou horu a míjíme mrtvého velblouda, zřejmě již několik let. Už víme, kde vzali název cesty. Ben Aicha má zatím pouze 5 cest. Nejtěžší je: L’Origine du Monde, ED 350 m 7a. Nabízí veliký potenciál pro další těžké výstupy.

Délky cest jsou vždy do 60 m. Jednou byla délka 65 m. Je to napsáno přehledně s upozorněním v průvodci.

Ben Amera 633 m.n.m. Je skutečně obrovskej monolit. Velikost si uvědomujeme, když stojíme u nástupu cesty: Le Point Afrique D+ 400 m, 6a. Přímá linie vzhůru. Nýty 7-10 m od sebe. Lezení po malých lištách. Doporučuji další pěknou cestu: Mauritanides Voyages AD 5 puis D+ 500 m 6a. Ben Amera má aktuálně 16 cest. Nejlehčí cesta: L’Ode à l’Aube AD 350m 4b+ . Naopak nejtěžší cesta: La Loi du Désert ED+ 540 m 7c/ 8a.

Třetí monolit Haddada, 5 km severovýchodně od Ben Amira, se tyčí do výšky 320 metrů. Zatím zde vedou pouze dvě cesty: Arafa. T AD 200 m 4a, 6 délek po 40 m. Schibari D 180 m 5c+, 5 délek po 40 m.

Kempovat můžete kdekoliv. Okolo hory jsou místy stromy a keře nebo v jediném kempu. V kempu mají sprchy, vodu.

Odkaz - Medicine and the Mountains: https://escalademauritanie.com/

Jirka a Lukáš (UltraAnt Praha)

Ben Amera 633 m (foceno z Ben Aicha)