Vázání uzlů a pouití
1)Terminologie uzlování
Uzly jsou jednou z nejdůleitějích součástí zajiovacího řetězce. Vázání uzlů musí být věnována náleitá pozornost.
Horolezec nemusí znát a ovládat vázání neúměrně velkého mnoství uzlů. Postačí základní uzly, které se vak musí naučit ovládat naprosto spolehlivě, ve tmě, ve patném počasí a v případě potřeby i jednou rukou. Samozřejmě kadý uzel, který bude znát navíc, je pro něho výhoda .Uzly by měly splňovat tyto základní podmínky:
- lehké a jednoduché uvázání,
- bezpečný uzel je dokonale uvázaný uzel,
- uzel musí odpovídat účelu,pro který je pouit,
- uzel se nesmí samovolně rozvázat,
- uzel se i po zataení musí dát rozvázat,
- uzel musí být urovnaný,lano se v uzlu nesmí lámat nebo kříit,
- uzel musí být dostatečně pevný,ale nesmí přitom výrazně sniovat pevnost lana,
- snadná optická kontrola správného uvázání uzlu.
Při vázání uzlů je nutné dbát na zásadu délky konců lan, které z uzlu vycházejí. Při vázání uzlů na plochých smyčkách musí z uzlu vycházet nejméně pětinásobek ířky smyčky, u lan desetinásobek jejich průměru.
Kadý uzel sniuje pevnost lana průměrně a o 3O-4O%. Čím více je ostřejích ohybů v laně, tím je sníení pevnosti lana větí.
Při vázání uzlů je nutné brát v úvahu,kterým směrem bude uzel zatěován. Je důleité vědět, e uzel je moné zatěovat ve směru, ze kterého lano z uzlu vychází, případně do něj vchází. Kadé příčné, zpětné nebo jiné zatěování uzlu dále výrazně sniuje pevnost lana.
Aby bylo moné přesně popsat postup vázání uzlů, je nutné popsat základní vázací prvky.
Volný konec je konec, kterým váeme. Od něho do středu lana a po druhý konec je pevná část a druhý konec je pevný konec. Ohnutím volného konce do tvaru obráceného U ,vytvoříme ohyb .Ohneme-li dále volný konec přes pevnou část do O ,vytvoříme závit. Je-li volný konec nad pevnou částí, jde o vrchní závit, je-li pod pevnou částí, je to spodní závit. Oko je uzavřený závit. Po staení se promění v jednoduchý uzlík.
2) Uzly
a) Vůdcovský uzel
Vůdcovský uzel vytvoříme tak, e lano přehneme a zespodu do vytvořeného oka provlékneme libovolně velkou vytvořenou smyčku. Uzel se dá vázat stejnosměrně nebo píchaným způsobem protisměrně. Záleí na směru namáhání lana, které z uzlu vychází. Hodí se k vytvoření smyčky na konci nebo i uprostřed lana. Není vhodný k sebezajitění a ke kotvení. Důleité je uzel řádně urovnat.
b) Osmičkový uzel
Osmičkový uzel je vestranně vyuitelný. Je moné jej pouít ke kotvení, k navázání na lano, k vytvoření smyčky uprostřed lana, ke svázání dvou lan stejných průměrů a řadě dalích pouití. Má výhodu, e je velmi pevný a přitom výrazně nesniuje pevnost lan. Po zatíení lze tento uzel dobře rozvázat jsou-li řádně urovnané konce, které se v uzlu nekříí. Velmi snadno lze opticky zkontrolovat správnost uvázání. Základní variantu vytvoříme tak, e přehneme konec lana, vytvoříme oko jako bychom vytvářeli vůdcovský uzel, ale provedeme navíc jednu otáčku kolem lana, a pak protáhneme do oka vytvořenou smyčku. Důleité je uzel řádně urovnat. Při pouití uzlu na kotvení je nutné provést zajitění uzlu. Pojistka (jednoduché očko) musí doléhat přímo na uzel. Existují dalí varianty vázání osmičkového uzlu píchaný ve směru i protisměru, dvojitý (vhodný na zřízení kotevního stanovitě). Pozor na směr zatěování uzlu.
c) Dračí smyčka
Dračí smyčka je uzel, který se dříve výhradně pouíval na navázání na lano, buď samostatně nebo přes zachycovací postroj. Vzhledem k tomu, e u tohoto uzlu hrozí při neodborné manipulaci rozvázání, jeho vyuití se výrazně sníilo. Přesto vak by horolezci měli tento uzel znát pro jeho určité výhody. Dá se z něj udělat smyčka kolem těla, která se nestahuje, nebo improvizovaný postroj.Při zavázání je nutné tento uzel vdy pojistit jednoduchým očkem. U dračí smyčky je moné zatěovat pouze lano, které z uzlu vychází.
Pozor, jiné zatěování uzlu je nebezpečné. Při obvodovém zatíení se dračí smyčka poměrně snadno rozvazuje, zvlá pokud zatěující síla není trvalá. Dračí smyčka lze uvázat i dvojitě.
d) Lodní smyčka
Lodní smyčka je jeden z nejpouívanějích zadrhávacích uzlů, má vestranné vyuití. Váeme ji tak, e kdekoli na laně vytvoříme oko, které podríme v jedné ruce. Druhou rukou vytvoříme druhé oko tak, aby nám vznikl tvar brýlí. Brýle potom překřííme a uzel vloíme do karabiny nebo na jakýkoli pevný předmět, ze kterého nemůe sklouznout. Uzel je moné vytvořit i kolem pevného předmětu napícháním.
V tomto případě je nutné zkontrolovat, aby lana byla řádně překříena a nemohlo dojít k uvolnění nesprávně uvázaného uzlu. Výhody uzlu jsou jednoduché vázání, vestranné pouití, monost prodlouení nebo zkrácení volných konců lan, drí i při zatíení jednoho pramene lana, po zatíení lze rozvázat. Nesmí se pouít samostatně ke kotvení a k přímému zajitění horolezce proti pádu. Tam kde nelze uzel neustále kontrolovat, je vhodné jeho zajitění jednoduchým očkem. Po vyjmutí z karabiny se uzel samovolně rozvazuje. V karabině vytváří pevný bod na laně.
e) Poloviční lodní smyčka
Poloviční lodní smyčka je uzel doporučený UIAA pro systém dynamického jitění. Dále se tento uzel pouívá ke spoutění nebo slanění. Jeho výhodou je schopnost zachovat si funkčnost při obousměrném pouití. Při zatíení z jedné nebo druhé strany se přesmykne v karabině a jeho funkce se nemění. Pro vytvoření uzlu pouíváme pouze karabiny typu HMS. Vytvoříme jej tak, e do fixně upevněné karabiny vloíme lano, přeloené jako bychom chtěli vytvořit polovinu lodní smyčky. Karabinu uzavřeme a zajistíme. V případě, e přes uzel někoho jistíme nebo spoutíme, nesmíme konec lana pustit z ruky. Pokud by nám lano vypadlo, uzel přestává být funkční. Při jitění přes poloviční lodní smyčku musí mít jistící zajitěnu dostatečnou délku lana k monému prokluzu skrz uzel. Prokluzem lana a postupným brděním dochází k pohlcování pádové energie, a tím k zastavení pádu. Pozor, aby při pouití uzlu nedolo ke tření lana o zámek karabiny. Lano musí z karabiny odcházet na straně proti pojistce. Jinak hrozí otevření karabiny a rozvázání uzlu, případně pokození lana.
f) Rybářská spojka
Pouívá se dvojitá. Velmi dobře se hodí ke spojování dvou lan i nestejných průměrů. Vytvoříme ji tak, e dvě lana poloíme vedle sebe konci proti sobě tak, aby přesahovaly přes sebe asi jeden metr. Potom na kadém laně uváeme dvojité očko okolo lana protějího. Lano z očka musí směřovat proti protějímu lanu. Očkové uzly řádně urovnáme a stáhneme k sobě. Tím se opřou o sebe a pevně drí. Tento uzel lze po odlehčení rozvázat. Proti rozvázání je vhodné tento uzel zajistit samostatnými očky na kadé straně uzlu.
g) Zadrhávací klička (Kravský uzel)
Tento uzel má velkou důleitost s ohledem na to, e jeho pomocí můeme zajistit napnuté lano a uvolnit si ruce. Po provedení potřebných činností pouhým zatáhnutím za volný konec lana uzel povolí. Vytvoříme jej tak, e kolem zatíeného pramene lana vytvoříme z nezatíeného pramene oko, do něj vsuneme kličku a zatáhneme. Působením váhy na laně se klička dotáhne ke karabině a zadrhne se. Ucho uzlu je nutné zajistit např. karabinou nebo provlečením smyčky. Tento uzel lze dobře vyuít při zajitění lana u jitění polovičním lodním uzlem nebo při jitění pomocí Reversa.
.
h) Prusík
Posuvné svírací uzly pouíváme k vytvoření pevného bodu na laně. Jsou pouívány k výstupu po laně nebo k samozajitění. Patří sem Prusikovy uzly v různých modifikacích, a asymetrický Prohaskův uzel. Excentrický prusík se musí vázat rozvázanou smyčkou.Po uvázání na lano ho nelze ztratit.Prusíky nesmí být pouity k zachycení pádu. Svírací uzly lze vytvořit pomocnou ňůrou o průměru cca 1/3 - 1/2 průměru lana s definovanou pevností. Je moné je také vytvořit pomocí ploché smyčky a dále i s pomocí karabiny (Prohaskův uzel).
jednoduchý prusík dvojitý prusík dvojitý zataený prusík asymetrický prusík
ch) Protisměrný uzel (uzel UIAA)
Protisměrný uzel je tvarově stejný jako vůdcovský uzel. Lií se postupem vázání a způsobem pouití. Je pouitelný ke svázání dvou lan, k vytvoření smyčky z lana. Váeme jej tak, e na laně nebo ploché smyčce vytvoříme jednoduché očko. Druhým koncem lana nebo smyčky toto jednoduché očko protisměrně okopírujeme a uzel zatáhneme. Uzel je nutné umístit tak, aby nedoléhal na pevnou podloku (skálu, konstrukci) a nemohlo dojít k samovolnému rozvázání. Uzel pro ploché smyčky se stal v horolezecké praxi aktuálním jakmile se místo smyček s kulatým profilem začaly pouívat ploché smyčky. Je jediným uzlem, kterým jsou ploché smyčky zajitěny před rozvázáním při zatíení.
i) Alpský motýl
Tento uzel je výhodný při hromadném spoutění a při společném postupu několika osob na krátkém laně. Je výhodný při navazování se na střed lana, protoe při zatíení nedochází k rozevírání uzlu jako např. u osmičkového uzlu a podstatně méně sniuje pevnost lana. Uzel uváeme tak, e na laně vytvoříme ohyb a provedeme dva závity. Ohyb (první závit) přetočíme mezi konci lana a protáhneme druhým závitem. Uzel srovnáme a lehce utáhneme.
Ne snad, e bych chtěl sniovat výe uvedené dílko, leč o něco lepí články na toto téma zde ji jsou.
Uzlům a uzlování je věnován např. tento článeček:
Metodické ústřiky 3.
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=841&lim=0&=12=12&caut=&cser=&ctem=&nser=&ntem=
O navazování pojednávají Metodické ústřiky 4.:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=936&lim=0&=12=12&caut=&cser=&ctem=&nser=&ntem=
a Metodické ústřiky 5.:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=1154&lim=0&=12=12&caut=&cser=&ctem=&nser=&ntem=
No a pokud se o uzlování chce někdo dozvědět jetě víc, vřele doporučuju výběr literatury u MÚ 3, stránky horolezeckého oddílu SAKAL, popř. knihy z uvedeného výběru:
- Elstner F.A. - Vázání uzlů, Atos, Praha 1991
- Skriagin L.N. Námornicke uzly, Alfa - nakl. technickej literatury, Bratislava 1986
- Zelenka A. Základní uzly, jejich vlastnosti a pouití, Speleologická záchranná sluba - nakladatelství Vertikála, II. vyd., Praha 1990
- Frank T.; Urbanová V. Lana a uzly pro horolezce a jeskyňáře; Krasová sekce ČSS, II. vyd., Praha 2003
P.S. Autorovi: obrázky je, obávám se, nutné poslat editorům stránek zvlá.
jo jasně já vim. Chtěl jsem jenom poslat něco k připomínkování. koda jen, e mi to nevzalo obráky. Jinak Sakal má dobré věci ale chtěl jsem něco málo vlastního.
Velmi nerad sniuji práci někoho druhého, ale vzhledem k důleitosti tohoto tématu si myslím, e je toho napsáno k uzlům zatraceně málo a s mnoha ,taktně řečeno, nepřesnostmi.Mnoho základních pouití výe uvedených uzlů je úplně opominuto. Moná by pomohlo velmi důkladné prostudování literatury např. z komentáře p.Franka. Stránky HO Sakal jsou asi to nejlepí , co se v četině na netu najde.
Jasně já vim co myslí, ale nikdo tu nechtěl dělat nezapomenutelnou práci. Stránkám HO Sakal bych konkurovat nemohl ani nechtěl. Spíe lo o to napsat si něco stručného a dle připomínek, pokud bude čas tak si to dotvořit.
Nenech se otrávit, autore! To ví, uzlológové se na Tebe vrhnou, ale nějaké takové stručné pojednání o těch několika uzlech, co doopravdy potřebuje je fajn. Jetě bych zdůraznil, e dobrý uzel je předevím ten, který zaváe rozespalý, poslepu, se zmrzlejma rukama v rukavicích jednou rukou.
No, Johne, ono to málo je moná kladem. Znovu jsem si ten textík přečetl. Jistě, je zde toho mnoho opominuto. Místy je to tak stručné či heslovité, e to a ztrácí smysl.
Na druhou stranu zde nenacházím jedinou "nebezpečnou" chybu. Myslím natolik nepřesnou či zavádějící formulaci, e by z ní mohla vzniknou fatální chyba. A je to natolik krátké, e lze předpokládat, e to do konce je schopný dočíst i ignorant zvyklý na počítadlo - tedy hledat, nečíst. V té heslovitosti je jisté kouzlo, i kdy by to chtělo stylisticky (a poslée i graficky; odráky, mezery, odtavce, mezititulky)dopilovat a moná se jetě zamyslet na tím, které uzly skutečně patří do základního výběru.
A mezi náma, Ty Tím trpí taky. Čím víc toho o uzlech načte, sestuduje a popřekládá, tím víc ve vlastním textu má pocit, co e tam vechno jetě chybí a mělo by tam být. Zkus se zamyslet na tím, co a jak bys nahustil do textíku o uzlech, kdyby Tě např. nakladatel poádal abys doplnil o toto téma nějakou publikaci a dal Ti na to dvě tiskové strany i s obrázky.
Já bych to viděl tak, e práce týkající se do tohoto tématu se na naem webu určitě neztratí, článku chybí ty fotografie či zobrazení, často obrázek řekne více ne dlouhý popis a tak bych tě prosil o zaslání na moji či hopovo e adresu.
Berme to jako stručný přehled, nebo o uzlech by se daly psát asi velmi dlouhé statě a kdo bude chtít vědět něco irího , jistě bude hledat dále a v výe zmíněným článkům se lehce dostane.
:-) jo, to on zas Jenda rád a s chutí poradí. Von je toti (narozdíl od mé maličkosti či Johna) naprosto nezaujatým a ke vemu má k (nám) "metodikům" lehce odtaitý postoj. Von je toti praktik. A nám nazbývá, ne ctít jeho ediny ctihodného kmeta a před jeho přísným, leč spravedlivým soudem se v hluboké pokoře sklonit!
Jen se bojím, aby teď, kdy se stává závislým na počítači a brouzdálkem po lezeckých fórech a zavilým diskutérem, nakonec nenechal tý praxe a nezačal nám konkurovat.
Jo, a jetě navrch: Jen má pochopitelně hlubokou pravdu. My, co nás označil za "ty uzlology" se pochopitelně pustíme do kadého dalího jedince který by si chtěl dělat jméno na tomté! A budeme se ho snait sepsnout, serat a ni na něm nenechat suchou. Co kdyby se jednou vypracoval a dokázal dělat z dostupné literatury reere lepejí ne my!
Tedy, autore, nezoufej a hlavně nás neber a tak váně :-)
Tomái!!! Na posledním běhu kursů metodiky v rejpání, který jsem pořádal, jsem Tě neviděl a jak Ti to jde!!! No, poradit věru umím-jenom né sobě. Úcta k mým edinám není aktuální, snad jen výsměch mým pleinám. Zavilý ani nejsem, diskuse mne baví, a někdy pláču smíchy. Spí jsem zavylý, hlavně po ránu-záda!
Ji delí dobu chci sepsat něco o bezpečnosti v lezení z méně uívaných pohledů, ale nechci Ti vstupovat na parketu. Ale... alespoň bys mohl pěkně rejpnout!!!
Ahoj, a a v té BK ubyde hláení! jhd
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.