UZLY PROFESORA HUDBY
(Samosvorné výstupové uzly vulgo Prusíky)
(někdy té zadrhovací nebo svěrné uzly)
Část I.
Bolek připravuje Metodické ústřiky o slaňování a já , abych mu prolapal cestu , jsem zkusil zopakovat pár známých a doufám, e pro některé čtenáře i neznámých výkřiků o uzlech lidově zvaných PRUSÍKY. Obrázek by měl být původní Prusíkův návod.
Vynález Prusíkova uzlu je připisován panu Dr.Karlovi Prusíkovi , profesoru vídeňské konzervatoře, který má české kořeny. Rodiče pocházeli od Plas. il a pracoval v první polovině 20 století ve Vídni. Horolezec, autor mnoha prvovýstupů. Např.Prusíkova c. na Triglavu.Uzel údajně vymyslel při tůře v Raxu, kdy se dostal do potíí a přátelé mu hodili lano. On se pomocí tkaniček ,vyněrovaných z bot, navázal. Jiná pověst říká, e jím nastavoval struny. Důleité je , e jej publikoval a to včetně výstupového systému. Zřejmě dojdu zostuzení, ale budu nadále celou skupinu samosvorných výstupových uzlů nazývat "prusíky". Konec konců, kolik skoročechů tak zásadně ovlivnilo alpinistické dovednosti ?
Tip :
Noste vzadu na úvazku dvě prusíkovací smyčky , na skalkách alespoň jednu. Na ledovci sestavu 2 x 1,5 m , 1 x 5 m a 1 x 3m z měkké kulaté repky průměru 6 mm.
Pojmy : (abychom si rozuměli) Repka - pomocná ňůra dle ČSN EN 564. Průběné lano - statické nebo dynamické lano nahoře ukotvené , dole je vhodné ho zatíit, lezec se pohybuje buď po něm nebo vedle něho a je na něm zajitěn jistícím systémem , který se pohybuje s ním, nebo je jím posouván. Popruh - popruh dle ČSN EN 565 s minimálně 3 značkovacími nitěmi, tj. min. nosností 15 kN. Seitá smyčka - smyčka dle ČSN EN 566 seitá z měkkého popruhu tvaru "O" délky 60 cm.
Výstupové samosvorné uzly - prusíky lze dělit na: SYMETRICKÉ (drí spolehlivě v obou směrech, symetrické musí být podle osy kolmé na lano.) ASYMETRICKÉ (drí spolehlivě v jednom směru)
Základní vlastnosti "prusíků":
Uzel je uvázán na průběném laně , při zatíení se okolo lana sevře a drí , při povolení se dá posunout.
Některé druhy se dají směrem dolů posunout ( někdy spíe strhnout) i při zatíení, těm věnujte prosím pozornost .
Některé "prusíky " nejsou uzly v pravém slova smyslu , ale jedná se o polouzly , potřebují kromě repky , smyčky nebo popruhu dalí zařízení , karabinu nebo krouek, k tomu aby se nerozpadly a fungovaly.
K vázání prusíků potřebujete :
1. Kulatou repku průměru 6 mm délky 1,5 m (někdo kratí), její svázání do oka doporučuji provést dvojitým rybářským uzlem.
2. Seitou smyčku délky 60 cm nebo popruh délky min 1,8 m .
3. Méně znalým doporučuji před ostrým pouitím vdy vyzkouet kompatibilitu prusíkovacích smyček s lanem na kterém je pouijete. Překvapí Vás kolik z nich proklouzne, nebo se zase hodně utáhne a půjde obtíně povolit. Prostě edá je teorie , ale zelený strom???..
4. Spojovací uzel prusíkovací smyčky (popruhu) nebo ev seité smyčky by neměly být v části uzlu svírající lano.
Prusíkův uzel:
(někdy té dvojitý Prusíkův uzel, za jednoduchý některá literatura povauje Ličí smyčku)
Prusíkův uzel je dnes klasika vyznávaná předevím v německy mluvící části světa. Jeho znalost je skoro nezbytná.
Kromě uvázání ze svázané repky, je pro některé záchranné metody nutno znát jeho uvázání s pomocí jednoho pramenu repky. Váe se pouze repkou kruhového průřezu. Pro lano průměru 10-11 mm doporučuji měkou repku průměru 6 mm. Na tenčích lanech ji větinou u 6 mm repky musíme přidat jedno obtočení navíc (a vznikne dvojitý , podle některých pramenů trojitý Prusíkův uzel). Neváe se z popruhů nebo popruhových smyček. Je moné do něj podélně vepnout karabinu, pro snaí manipulaci. Pak ovem bývá dobré přidat závity.
Výhody :
jednoduchý a rychlý na uvázání, nenáročný na materiál
kontrolovatelný (zrakem , hmatem i ve tmě)
jeho svorný efekt rychle zvětíme přidáním závitu
drí stejně při vech směrech zatíení ( to je dáno jeho symetrickou konstrukcí)
Nevýhody :
hůř se povoluje a posouvá po laně
pouití tenké repky kruhového průřezu limituje jeho mení nosnost. Čím tenčí repka, tím lépe drí na laně ale tím méně unese.
Nelze s ním posouvat na laně při zatíení
Neváe se z popruhů nebo popruhových seitých smyček
Příklady vhodného pouití :
Slaňování
Výstup po laně , přenesení váhy visícího spolulezce do tandu ??..
Záchranné a vyproovací techniky (ledovec, vyproovací kladkostroje??.)
Kladkostroje, transport materiálu, pomocné činnosti ??
Zálohování lanové svěry (jumaru) při sebezajitění při lezení na průběném laně .
Tipy :
Zálohování blokantu (umaru) při sebejitění při výstupu na průběném laně .
Jde o jitěné sólo (jak patně se mi to vyslovuje při tomto stylu) horním lanem. Blokant si uzel sám (povolený) posouvá , při proklouznutí blokantu zabírá uzel.
Zálohování Tibloku při tée činnosti.
Pouití tzv. "Krátkého prusíku" pro jednosměrné blokování zatíeného lana.
(pokud na laně něco nebo někoho táhnete a lano je neustále zatíeno, takto uvázaný prusík v jednom směru břemeno drí, ve druhém nepřekáí vytahování, o karabinu se sám povolí.Pokud je lano stále zatíené neproskočí karabinou a nezamotá se. Krátký je proto, aby nevracel část lana kterou u vytáhnete). S výhodou se například pouije ve vratném bodě při záchraně z trhliny, nebo v kladkostrojích .
Machard:
(Asymetrický někdy Francouzský prusík někdy Klemheistův)
Druhý nejrozířenějí prusík s ohromujícím svěrným efektem. Jeliko má asymetrickou konstrukci ,funguje správně pouze v jednom směru zatíení. Drí jak při pouití repky , tak při pouití popruhu nebo seité smyčky. Pro správnou funkci je zdravé min 4 x obtočit lano (průměru10-11 mm), někdy víc, nutno pro kadý popruh, smyčku nebo repku individuálně odzkouet. Pěkné je pouít popruhové seité smyčky délky 60 cm . Uzel nebo seití by mělo být u ohybu do kterého zapneme karabinu, neměly by být v kontaktu s lanem, kvůli sníení tření.
Je moné do něj podélně vepnout karabinu , pro snaí manipulaci. Pak ovem bývá dobré přidat závity.
Výhody :
jednoduchý a rychlý na uvázání, nenáročný na materiál
kontrolovatelný ji hůř (zrakem při správném srovnaném uvázání)
jeho svěrný efekt rychle zvětíme přidáním závitu.
můeme ho uvázat ze silnějí repky , teoreticky i z lana stejného průměru jako je lano kolem kterého ho váeme, ale předpokládá to větí počet závitů. Hlavně se dá uvázat z popruhu a popruhové seité smyčky. Díky tomu předčí klasický Prusíkův uzel v nosnosti.
Nevýhody:
Drí pouze v jednom směru, to je dáno asymetrickou konstrukcí.
Hůř se povoluje a posouvá po laně
Je zdravé dbát na jeho srovnané uvázání a povolení i během posouvání.
Hmatem ,zvlátě za tmy, se patně kontroluje.
Nelze s ním posouvat na laně při zatíení
Příklady vhodného pouití :
Slaňování
Výstup po laně , přenesení váhy visícího spolulezce do tandu
Záchranné a vyproovací techniky (ledovec, vyproovací kladkostroje??.)
Kladkostroje, transport materiálu, pomocné činnosti ??
Sebezajitění při lezení na průběném laně ( zde je nutno zálohovat jitění, příklady uvedu v druhém dílu ).
Vánočka:
(někdy Francouzský prusík)
Onehdá mi jeden hasič vysvětloval, e při pouití bezpečnostního pasu , by jejich - modifikovaného, nemůe umístit při slanění správně metodicky prusík pod slaňovací brzdu. Pokud nechce riskovat jeho namotání do osmy, neřku-li jeho odblokování variantami Stichtovy brzdy. To jsou reálná nebezpečí která popíeme v MÚ. Pomíjím fakt, e výe zmíněné brzdy neodpovídají ČSN EN 341 a hasiči by je asi vůbec pouívat neměli.
A jsme u prvního z prusíků, které lze povolit (stáhnout) i při zatíení plnou vahou lezce.To je výhoda při některých záchranných technikách .Lze se jimi jistit i nad slaňovací brzdou . Jedno bych ale vánočce vytknul, zabere na laně dost místa , nejvíc ze zde popsaných uzlů.
Prý je dobré střídat překříení , kvůli údajně lepímu třecímu efektu.
Výhody :
Lze ji stáhnout i při zatíení plnou vahou lezce.
kontrolovatelný (zrakem při správném srovnaném uvázání)
jeho svorný efekt rychle zvětíme přidáním překříení.
Dá se uvázat z popruhu , popruhové seité smyčky i repky.
Nevýhody:
Drí pouze v jednom směru, to je dáno asymetrickou konstrukcí.
Zabírá na laně hodně místa, nejvíce ze zde popsaných uzlů.
Je zdravé dbát na její srovnané uvázání i během posouvání.
Hmatem ,zvlátě za tmy, se patně kontroluje.
Příklady vhodného pouití :
Slaňování
Pro výstup po laně je nevhodná, svým protahováním zkracuje krok.
Záchranné a vyproovací techniky - obzvlátě tam, kde hodláme něco visícího na zatíeném laně spoutět. Pro tento případ pouijeme modifikovanou Vánočku (uvolňovací variantu).
Sebezajitění při lezení na průběném laně ( zde je nutno zálohovat jitění ).
Spirálový nebo Pemberthy prusík:
(Někdy Francouzský, Path, Helical)
A jsme u uzlu, který vehementně prosazuje anglo- francouzská kola, mohu-li to tak nazvat.
Podle mých zkueností funguje spolehlivě jen s některými smycemi, doporučuji před pouíváním řádně odzkouet. Zvlátě tvrdí smyce se nemusí vdy zakousnout, nebo před zakousnutím kus klouznou po laně . Jde opět povolit (stáhnout) i při zatíení . I kdy poněkud hůř ne Vánočka. Jeho bezpečné pouívání je výsledkem dlouhé zkuenosti s tímto uzlem a nedoporučuji jej začátečníkům.
Velmi nebezpečné je se při manipulaci dotýkat horních závitů. To způsobí jeho sjetí a v případě výstupu dvěma těmito prusíky teoreticky hrozí strení i spodního prusíku. A pokud je reflexivně sevřeme ,sami se nezakousnou .A to ji můe být zdravotně závadné.
Symetrická konstrukce umoňuje vyuít blokovací funkci v obou směrech.
Pokud si dobře vytipujete repku s kterou ho pouívat a sijete se s ním, pak poslouí velmi dobře, snad i lépe ne ostatní prusíky.
Tip :
Jitění Pemberty prusíkem nad slaňovací brzdou - nouzová varianta slanění.
1.Výhoda- prusík se nevmotá do slaňovací osmy nebo ho neodblokuje hrneček (kyblík).
2.Nevýhoda- v případě zastavení visíte jen v prusíku a jeho nosnost nemusí být veliká.
Brzdění slaňovací brzdy za stehenní popruh (dva popruhy) bederního úvazku. Pozor , jde o nouzovou variantu, která neskýtá plnou ochranu v případě selhání slaňovací brzdy. Např. v případě vylomení zámku karabiny přetočenou slaňovací osmičkou. Je ovem mnohem lepí ne slaňování s vůbec nezajitěnou slaňovací brzdou.
Francouzský stromolezecký prusík:
Tuto unikátní kombinaci Vánočky a Pemberthy prusíku lze spatřit na stromolezeckých závodech a při obivě u stromolezců. Eliminuje nevýhody Vánočky i Pemberthy prusíku.
Je kratí ne Vánočka a nehrozí nebezpečí proklouznutí jako u Pemberthy prusíku. Přitom ho lehce povolíte a lze ho stáhnout i při zatíení plnou vahou lezce. Přestoe existuje mnoho mechanických pomůcek nahrazujících jeho funkci , mohu říci, e je tento uzel v ranku stromolezců přesvědčivě vytlačuje. Podle ohlasů známých je velice spolehlivý. Řekl bych, e je tím nejmodernějím a nejlepím, co v ranku prusíků znám. Ale je to jen můj názor.
Konec I. Dílu.
V dalím popíi málo pouívané a dnes ji některé historické varianty prusíků.
Budou to :
1.Kříový nebo té Heddenův prusík
2.Vertikální prusík (jednoduchý a dvojitý)
3.Prohaskův prusík (někdy té RBS)
4.Karabinový (Bachmannův) prusík
5.Kříový prusík s prusíkovacím kroukem (kdy někde na půdě najdu tuhle svou letitou relikvii).
Ale to ve jsou ji prusíky , které se v moderním alpinismu vyskytují zřídka a jejich popis zařadím spí kvůli pietě, kterou chovám k dovednostem pralezců.
A moná by někoho mohlo zajímat chování prusíků při publikovaných testech.
Moc pěkný! Fakt! Doufám, e to není chráněný (c) - u jsem si to uloil do počítače! Zase jsem chytřejí-Perpenthy jsem neznal. Dotaz k vánočce: Já za její hlavní nevýhodu (pro sebe) povauju e se musí svazovat při nandavání. Tedy není to takový fofr a je na to potřeba mít obě ruce bez rukavic a nebo to umět jednou. Co sice jak-tak umím, ale není to ono. Ale moná jsem nedovtipa a jde to bez svazování(?)
P.S. V tom názvosloví je někdy troku zmatek, co je koneckonců jedno (proč bych nemohl říkat Prusíku třeba Lojza:)). Ale někdy se je pak sloitý s někým domluvit. Ale to nevyřeíme.
Ten článek mi vyjde vdy moc dlouhý a tak to zkracuji a zkracuji.Zdá se nám, e by ústřiky měly mít tak cca 8 stručně komentovaných fotek, aby to bylo snesitelný. Tím se omlouvám, e nemám popsány vechny varianty a mutace prusíků. Je jich cca 50.
Vánočku lze uvázat např. z repky zakončené oky(vůdčáky) a dole oka secvaknout karabinou, tudí není třeba svazovat.
Jetě k níe poloenému dotazu uití na dvou lanech _ budeme psát ústřiky o slaňování a tam to bude.
Tady u toho článku je jen několik praktických ukázek pouití prusíků v situacích, které větinou nejsou v české literatuře popsány viz zálohování jumarů (mimochodem velice elagantní řeení z pera P.Schuberta a jeho Alpin Lehrplan Band 5 - poslední vydání r.2003) .
Ta vánočka: Jo dík, to by vlastně lo, mít takhle předopatřenou repku a pak jen pouít. Ostatně ti stromolezci na poslední obrázku to maj, koukám, přímo seitý.
Kdo by zatouil po seitý smycy na francouzký prusík,můe si ji objednat na www.arboristickaobchodni.cz Osobně si dávám malou kladičku na karbinu s obrtlíkem-lze zakoupit v elezářství a tu cvakám do zámkovky.Líp se potom lano dobírá.
Paráda. Jen z některých fotek není úplně zřetelné, jak uzel uvázat (od Macharda ní); spí bych to jen nějak odhadoval. Snad by nebylo od věci doplnit fotografie jetě nějakými názornějími schémátky - ??? Ale samozřejmě tohle můe být jen impuls pro následné vyhledání někde jinde v literatuře.
Samotný článek i celý seriál Metodických ústřiků se mi moc líbí. Jen nevím, jestli poslední fotka a ta třetí od konce jsou stejné záměrně, či omylem. Pokud je to správně, pak mi není dost jasný rozdíl mezi zadrhovacími uzly, které jsou u těchto fotek popisovány (Pemberthy prusík a Francouzský stromolezecký prusík).
Není zmíněno a zhodnoceno, nebo vyfoceno, pouití na dvojitém laně - slaňování.
Velmi také doporučuji stránky HO Sakal, které jsou podle mne výborně zpracované:
http://sakal.stredozem.cz/
Např. stojí za povimnutí jejich postoj na umístění jistícího prusíku za nohavičku při slaňování. Toto neschvalují a píou proč.
Není zmíněno a zhodnoceno, nebo vyfoceno, pouití na dvojitém laně - slaňování.
Velmi také doporučuji stránky HO Sakal, které jsou podle mne výborně zpracované:
http://sakal.stredozem.cz/
Např. stojí za povimnutí jejich postoj na umístění jistícího prusíku za nohavičku při slaňování. Toto neschvalují a píou proč.
Jetě k Prusíkům - onehdá jsem brousil po západních Čechách (mj. i na Kozelce - hroznej kvak) a v Konstantinovejch lázních jsme objevili Prusíkův pramen. Smrdí to jako čert (asi sirovodík, či co), ale chutná bohovsky. Jetě mám dva litránky Prusíka v ledničce, uívám si ho při večerní siestě. Pramen se podle konstantinky.cz jmenuje podle praského profesora MUDr. Bohumila Prusíka, který byl jako kardiolog velkým příznivcem Konstantinových Lázní.
Kovář Václav Prusík, narozený roku 1630, byl odváný mu, který se nebál hájit zájmy poddaných. Tyranský majitel hradu Kraova nad Mí Norbert Adolf Miseroni z Lisabonu ho zastřelil při jedné sráce 11. dubna 1673 poblíe hradu. Zajímavé je, e známe vrahovu dětskou podobu: ve sbírce Národní galerie je obraz Karla kréty z roku 1653, pojmenovaný Rodina brusiče drahokamů Dionysia Miseroniho. Jedno z brusičových esti dětí, chlapec namalovaný v pravém rohu obrazu, je právě onen Norbert, po 20 letech krutý feudál na Kraově. /Také rod Miseroni má jetě v Čechách potomky, po přeslici, a proto u dávno jiných jmen. Před několika lety dostal rodopisec Jaromír Prusík dopis třináctileté Jarmily Steigerové z Nového Straecí, v něm se omlouvala za krutost svého dávného prapředka Norberta Miseroniho./
Hezký článek, jen co je pravda. Jenom jeden dotaz.
Proč z plochých popruhů nedělat klasický prusík? Moná jsem něco zanedbal z metodiky, ale já jsme to několikáte výcvikově a jednou na ostro pouil, myslím, e tam byl nějaký závit navíc, ale chodilo to pěkně, moná se to i méně kousalo, ne repky (ale já jsem tak "ikovný", e bych asi zakousnul i jumar ve volném směru, take těko poměřovat).
néumi ésky, néumi ésky! díky morové ráně umřela polovina obyvatelstva! potřebovali bychom jednou tolik peněz! vy máte, pani, ale pěkného synáčka, jen co je pravda...
John to moná doplní, nebo opraví, ale prusík drí tím líp. čím je rozdíl průměru lana (lan) a té repky větí. Co je troku problém, protoe by měl být co nejtenčí aby se dobře zadrhával, ale tlustej, aby vydrel. Take se to vyrovnává počtem závitů: čim víc-tím líp drí. A je dobré mít na konkrétní lana konkrátní prusík a u něj vědět, kolik potřebuje závitů aby se zadrhl, ale dal dobře povolit. U plocháče se to bude chovat nekonzistentně. Jednou to sedne hranou plocháče a kousne, jednou jinak. Ale u toho Macharda to s plocháčem jde a pokud vím je to i metodicky schváleno. Take na plhání je určitě lepí. Klasickej prusík (ličí) pod osmou jako pojistka ovem (z 4mm) snad musí stačit, protoe tam se do toho opře jen svoji vahou (nad osmou bys mohl i pohupsnout, ale prusík-ličí "nad" je stejně, řekl, bych blbé).
P.S. S tím zadrháváním veho to znám. Nehodit vechny ty hejblata do doliny chce někdy velké sebeovládání:))
Osobně jsem před psaním článku vyzkouel co mi napadlo.Ale klasický prusík z popruhu ne.Machard, Pemberthy i Vánočka z popruhu se běně pouívá. Takté jsou takto popsány v literatuře.
Ostatně, to, e jdou uvázat z popruhu ,je zmíněno v popiscích k jednotlivým uzlům.
Mám za to, e klasický prusík se bude při pouití popruhu patně povolovat.A jeho svěrná schopnost nebude vdy stejná, závisí to na popruhu a jeho srovnání i během pouití.
Tuto variantu prostě nepouívám a nedoporučuji. Nejsem vevědoucí a nemám ve zvyku něco zakazovat či zatracovat. Článek jsou jen dobře míněné rady, koneckonců psané zdarma.
Známé pravidlo, které připoměl Jeník Puů, e čím je rozdíl průměrů lana a prusíkovací smyce větí, tím lépe prusík drí (ó mládí) jsem vypustil zcela záměrně. Rád bych, aby pouívání tenkých repňůr bylo z důvodů pevnosti omezeno. Proto zmiňuji maximální nebo spí optimální průměr 6 mm měkké repky.Ona toti repka pr.6 mm má normou definovanou pevnost 7,2kN (cca700 kg), uzly a ovinutí to sníí.Minimálně na polovinu.Při pouití repky pr.4 mm bude jistě prusík dret lépe, ale základní nosnost repky je 3,2 kN, z toho polovina je jen 150 kg. A to u při poskakování , zhoupnutí atd. můe vzniknout.
Já to schválně zkouel. Ten prusík z plocháče. Fakt je, e při třech, čtyřech závitech to drelo. Ale chovalo se to nekonzistentně-jednou tak, podruhý trochu jinak, jak si to zrovna sedlo. To samozřejmě (!) není průkazný test, moná to byl jen test mé neikovnosti, ale potvrzovalo by to teoretické předpoklady. Jetě jeden blbej dotaz: a tak, či tak, tan pojistný prusík jede po laně a zahřívá se. Nebylo by lepí dělat prusíky z lanka tepelné odolnějího?
Vechny kevralové co jsem zatím viděl se dost povolovaly (rozmotávaly uzle). Ale to by snad a tolik nevadilo. Ale jak jsou na tom s tepelnou odolností? Ví to někdo??
Kevlar na prusíky nééé, kodí mu opakované namáhání ohybem, to se brzy dojebe, a můe prasknout! Teplotu kevlar snese tak jako polyamid, zase takových těch 150°C, ba i trochu více. (To s teplotou je na tíru jiné umělé vlákno zvané Spectra).
To jsi mi dal! Co já to doma mám? Jedno je kevral-láme se. Ale pak mám něco od Bealu, co mělo deklarovanou velkou nosnost a je to nelámavý, ale nazatavitelný a nedrí na tom uzel. Prodavač tvrdil, e je to kevral, ale asi pěkně kecal. No nic. Stejně to bylo tak drahý, e jsem si koupil třicet čísel a mám to pečlivě schovaný. Přeci takovou drahou věc nebudu pouívat! :))
No Honzo, pokud to nejde zatavit a je to Beal, je to pravděpodobně Kevlar (obchodní název).A tyhle smyčky se s výhodou zataví tak, e popotáhne jádro, ufikne a přečnívající oplet (bývá z polyamidu) zataví do pičky. Ona toti nezatavitelnost je poznávací znamení Kevlaru a u Bealu v katalogu jsem nic jinýho neviděl.
No a s tím lámáním Kevlaru častým uzlováním je to fakt, např. f. Edelrid jeden čas dělala Kevlarový smyce spojený spojkama podobným spojkám ocelových lan aby eliminovala uzel.
Tak, dalí upgrade moudrosti :-))), vznesl jsem dotaz na firmu, co má onu tabulku na stránkách, a dostalo se mi tohoto vysvětlení: "Tečení, creep - v podstatě se jedná o vlastnost umělých vláken, kdy při permanentním napětí můe docházet k deformacím ve struktuře vlákna, která samozřejmě negativně ovlivňuje dalí vlastnosti daného
vlákna."
---
Z jiných oblastí naeho světa - setkal jsem se s "creep" jetě kdesi okolo metamorfózy hornin, to kdy se v hlubinách Země roztaví a tečou, tak to taky bylo creep. :-))))
pokusím se uplatnit své sporadické znalosti předpínání betonu: v technické četině se tomu creepu říká dvěma slovy, a to relaxace (při stálé deformaci) a dotvarování (při stálém zatíení). je to závislost deformace/napětí na čase. nejjednodueji se to dá demonstrovat na struně u kytary: natáhneme novou strunu, naladíme, a ona se nám v poměrně krátké době povolí - výka tónu se sníí (v tomto případě to je relaxace). kdy uváeme závaí na lano, tak se nám to lano v čase troku protáhne (tady je to dotvarování). samozřejmě princip dotvarování i relaxace je naprosto stejný. samozřejmě i intuitivně cítíme, e creep bude tím výraznějí, čím bude vyí poměr skutečného napětí k pevnosti (resp. k mezi kluzu). taky nám ten creep probíhá poměrně výrazně v době krátce po vnesení zatíení, a s časem se rychlost creepu limitně blíí nule. pro často pouívané materiály (ocel, beton...) jsou jakési vzorečky, které se docela shodují se skutečností. pro lana z nějakejch kunsttofů je to velijaké a můe se to chovat zcela velijak, laicky bych to přeloil "jak se nám to lano vytahává"
No to se podívejme!!! Tak to asi znám. To je to, co se mi děje s nervama při déletrvajícím napětí, například fronta u přepáky a tak. To je výborný. Já tam posílal enu s tím, e mám "nízký práh frustrační tolerance". Teď dodám e mám patný creep!!! Aha! není od toho kripl???
jetě doplnění: obecně platí, e creep je závislý na tom, je-li materiál krystalický (potom creep vůbec není) nebo amorfní (a tam je hodně, třeba u skla), třeba u oceli platí, e čím je její krystalická struktura jemnějí (a větinou pevnost vyí), tím se creep více projevuje. ale u polymerů to můe být naprosto velijak a tomu nerozumím.
velmi zjednodusene: creep se u polymeru uplatnuje pomerne vyrazne a prave v zavislosti na stupni krystalinity. tedy, cim krystalictejsi polymer, tim vyrazneji muze tect pri konstantnim zatizeni. jedna se ale o proces, ktery ma vyznamne nasledky pouze pri opravdu velkem zatizeni ve srovnani s mezi kluzu. pro polyamid je to napr. asi 65 MPa, to znamena pro lano o prurezu 10 mm pusobeni zavazi 510 kg. i tak by to ale byl proces hodne hodne pomaly. pro lezecka lana je to zanedbatelny udaj, nejaky vyznam by to mohlo mit pro fixy, co nekde sdlouho visi.
... jo, fakt dobrý. Zhutěný, přehledný a čtivý. Má recht, e to nesmí ýt moc dlouhý. To já mám opačnou tendenci. Sepsat ve co povauju jen za trochu důleitý a pak se divím, e to nikdo nedočte :-)
Jo, a ten "stromolezeckej", Je fakt tak dobrej? Já ho zkouel a nějak moc mě nenadchnul. Moná to ale bude tím, e jsem stará konzerva.
Tenhle uzel je fakt hodně dobrej pro práci na stromě,kde se musí pohybovat tzn.povolovat,rychle dobírat.Pouívá se tak,e má jeden konec lana uvázanej na sedáku,druhej prochází takovou zajímavou plochou smycí,která má na koncích krouky nestejného průměru-to proto,aby se dala nainstalovat a sundat pomocí nahazovací ňůry i ze ze země.Pak má lano tření tak akorát a uzel funguje naprosto sanetově.Pro výstup po kolmým laně bych doporučil spí jiný uzlík.
Můu jen konstatovat,kdyby lezce někdo naučil FRANCOUZSKÝ STROMOLEZECKÝ prusík,u nebudou pouívat jiný.Pouívá se na něj Beal prům.10,5cm a prodávaný itý prusík 100cm(Arboristockou obchodní v Plzni)na klasických lezeckých(statikách i dynamikách) lanech trochu kloue.Ideální je při pouití speciálního stromolezeckého lana(např.Bonsai,X-Perience,Baobab)Na klasická lana je lepí pouít prusík delí.Výhoda tohoto celosvětově arboristy pouívaného prusíku je v monosti návratů v koruně stromů i slaňování.Je vak nutný nácvik!!!Píi jen pro informaci,instruktor nejsem.
Na jednom obrázku vyfocená plochá smyce vypadá dost tence, take bych tipoval Dyneema alias Spectra čili vysokopevnostní polyetylén. To se mi nelíbí - Spectra má z pouívaných materiálů suveréně nejhorí teplotní odolnost, taví se při 140C. Jestli můe být rozdíl při praktickém pouití jako prusíku kritický si netroufnu hodnotit, ale víc bych věřil 6mm polyamidové repce ne 22kN Spectra popruhu. Polyamid má teplotní odolnost cca do 240. Teoreticky nejlepí vlastnosti má kevlar (teplotní odolnost do 500, vyi pevnost) a při noení pro nouzové pouití myslím nevadí ani mení ivotnost. Pozor při nákupu kevlarové núry co je napsané na cívce - dvakrát mi v Hudy prodavač prodával Spectru jako kevlar, při pouití tenčí ňůry jako prusíku náběh na velký průser! Kevlar se dá spolehlivě poznat nad zapalovačem (polyamidový oplet se taví první, kevlar odolává).
Těch kevlarovejch bych se bál. Nikdy jsem neviděl přetrenou normální smyčku. Kevlarová praskla, kdy byla pouitá jako stoupací v jumaru. Take vlastně nebyla ani moc zatěována.
Zajímalo by mě jak ja to s tim asymetrickym prusíkem. Vude se píe e funguje jen jednostranně, ale někde sem ho viděl uvázanej i obráceně. Zkouel sem to doma a nepoznal sem ádnej rozdíl i kdy sem zatěoval na obě strany. Jak to teda je?
Uvítal bych jetě něco z onoho horolezeckého názvosloví s vyjasněním pojmů a uití. (Viz zde dobře popsány ony prusíky..).Jako např. ona repka, horo ňůra, nebo onen název ATC GUID, REVERZO a pod. Té názvy a pojmy novinek včetně oněch slangových pro orientaci nováčků.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.