Slanění patří mezi tradiční lezecké činnosti a slouí k sestupu v příkrém lezeckém terénu.
Sestup po laně pomocí slanění se vyuívá také při práci ve výkách, speleologii, záchranářství, u policie a v armádě. Uívají ho taky různí bandité, lupiči a akční hrdinové. Slaňování patří mezi ty nejrizikovějí činnosti v horolezectví a má podle statistik na svědomí a 25% smrtelných nehod. (Schubert, 1997)
Pro přehlednost zkusíme proces slanění rozčlenit na několik kapitol a postupně jej popíeme ve čtyřech dílech:
1. Co nezanedbat při slaňování a několik uzlů vídaných při slaňování
2. Slaňovací stanovitě
3. Slaňovací brzdy
4. Techniky slanění, stahování lan
CO NEZANEDBAT PŘI SLAŇOVÁNÍ
Bezpečné slanění, zvlátě na dlouhých cestách, vyaduje kromě technických znalostí , cviku a zautomatizování některých činností i jistou psychickou připravenost. Její podceňování můe mít fatální následky.
Několik tipů:
Koncentrujte se - při sestupu, zvlátě po dosaení vrcholu polevuje koncentrace, dochází i k euforii, nebo naopak k únavě, polevuje ostraitost.
Pozor na stereotyp a rutinu - i při dvacátém slanění kontrolujte stejně bedlivě slaňovací stanovitě, kotvení, lano, sebe i ostatní.
Podceňování a patný odhad - známý případ dvou nejmenovaných Západočechů, kteří slaňovali ze abího koně na ňůře od kytary. A hle, ona se přetrhla a jeden spadl do Polska , kde se po nějaké době doplazil do chaty. Přeil - zřejmě na tu kytaru dobře hráli.
Neetřete a zálohujte - na zanechaný materiál se dá vdy vydělat, na ivot větinou ne. Hlavně slanění z převislých stěn si vyádá mnoství materiálu.
Zdravě nedůvěřujte - prohlédněte a v rámci moností zkontrolujte stabilní i někým jiným vybudovaná slaňovací stanovitě. V pochybnostech je doplňte, zesilte, zálohujte. Hrůzu budí slaňování z jedné skoby. Větinou neurčíte nosnost, take tahle činnost se dá srovnat s Ruskou ruletou.
UZLY VÍDANÉ PŘI SLAŇOVÁNÍ
PRUSÍKY
Podrobné pojednání naleznete v MU 6.
Kresba - způsob vázání nejčastěji pouívaných prusíků. Zleva doprava: klasický prusík, Pemberthy , Machard .
Při slanění na dvou lanech (nebo přeloeném laně) se váou prusíky přes oba prameny lana.
VŮDCOVSKÝ UZEL (krejčík , dvojité očko )
Pro spojení dvou lan (stejných průměrů) při slaňování je tento uzel nejvhodnějí. Díky své konstrukci se při stahování převalí přes skalní hrany, na kterých by se jiné uzly mohly zachytit.
Volné konce lana vycházející z uzlu při tomto pouití mají mít délku 30- 40 cm. Při slanění lana pruí a uzel se zataením trochu posune.
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatíení sniuje nosnost lana o cca 60% a je větí .Take pro tuto pouití je méně vhodný ne vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem a k přetrení.
Je lehce hmatem i zrakem kontrolovatelný
Uvazuje se také na volně visících koncích lan aby zabránil vyjetí SB z lana
Nevýhoda:
Velké ooupání náběhových rádiusů uzlu , prakticky se o hrany dřou stále stejná místa u uzlu a to hlavně u tenkých lan můe rychle pokodit oplet. Řeením je, uzel po kadém slanění povolit a převázat kousek jinam.
A kde číhá zubatá dáma ?
Nebezpečím je, e nasadíte SB na jeden (dva) konce lana vycházející z uzlu, protoe jsou dlouhé a snadno zaměnitelné se slaňovacími prameny lana. Take to s délkou volných konců nepřehánějte.
Velkou, často vídanou ,chybou je svazování popruhů tímto uzlem. Tento uzel není určen na svazování popruhů a po zatíení se můe rozvázat. Opodstatnění má jen při zakládání tohoto uzlu do spáry.
Dvojitá rybářská spojka (dvojitá autíčka )
Vytvoří nejpevnějí spojení dvou lan i nestejných průměrů - trojitá je jetě pevnějí
Úbytek nosnosti je jedním z nejmeních u pouívaných uzlů. Sniuje nosnost lan v průměru o 27 %. U přetrhaných vzorků se statická nosnost sníila v rozmezí od 44% do 13 % (A.Zelenka 1990).
Je vhodná například při nastavení lan pro lezení Top Rope.
Je velmi pěkný na stabilně uvázané smyce kulatého průřezu - smyce ve vklíněních, svázání kevlarových repňůr atd.
Nevýhody:
Při slanění se můe zadrhávat za hrany a výčnělky náběhovou hranou a zvyuje nebezpečí zaseknutí stahovaného lana -někdy jen velmi těko řeitelná situace.
Po slanění půjde lano stahovat obtíněji, můe mít větí tření.
větí spotřeba lana nutná k jeho uvázání
po zataení se hůř rozvazuje ne vůdcovský uzel nebo osmičková spojka
A kde číhá zubatá dáma ?
Přestoe je zdánlivě dobře kontrolovatelný zrakem i hmatem, existuje monost opačného uvázání posuvných uzlů, nad volnými konci lana. Takto uvázaný uzel nerozeznáte od správně uvázaného, ale jeho nosnost je téměř nulová. Kadý uzel na principu "autíček - rybářské spojky", který jste sami neuvázali, nebo jste nebyli přítomni uvázání, povolte a roztáhněte posuvné uzlíky od sebe, uvidíte!
Jeden z několika málo uzlů vhodných pro spojení popruhů - vdy jej pojistit
Lze s ním spojit i lana různých průměrů
Ze zde popsaných uzlů je nejméně vhodný pro spojení slaňovacích lan
V době, kdy se tento uzel objevil, způsobil senzaci a přisuzovaly se mu téměř magické vlastnosti. Např. ve druhém vydání Základů Horolezectví (V.Procházka ml.1979) se můete dočíst, e pevnost v uzlu je větí ne 100 % pevnosti lana. V dalím vydání je ji tento blud opraven (za který p.Procházka nemůe, protoe takové bylo povědomí o tomto uzlu doporučovaném UIAA - koneckonců jeden z jeho názvů hovoří). Uzel sníí nosnost lana o 35-45 %.
Při slaňování jej s výhodou pouijete ke svazování popruhů na slaňovacím stanoviti. Na volném konci vnějího ohybu vdy ale udělejte pojistný dvojitý uzlík, nebo před ním uvate vůdcovský uzel, eventuelně uvate dva protisměrné uzly za sebou. Je dobré dbát o to, aby se uzel nedotýkal skály , neřkuli nějakých výčnělků či krystalů
Nevýhody při pouití na svázání slaňovacích lan - stejné jako u Dvojité rybářské spojky s tím, e jde jetě hůř rozvázat.
A kde čeká zubatá dáma ?
Čeká přímo v něm. Pan Schubert to pěkně popisuje v obou dílech Bezpečnost a riziko ? Zachycením vnějího ohybu za hrot či krystal můe při zatíení dojít k samovolnému rozvázání uzlu. Pravděpodobnost tohoto úkazu je malá , ale je !!!
Jak se tomuto nebezpečí bránit ?
pouijte seitý popruh
uvate dva protisměrné uzly za sebou var. A.
udělejte před ním vůdcovský uzel var. B.
udělejte za protisměrným uzlem pojistný uzlík (stačí na kritickém - vyvlíkacím pramenu) namáčknutý na hlavní uzel var. C.
nastavte uzel tak, aby se nedotýkal skály.
OSMIČKOVÁ SPOJKA
Pro spojení lan občas pouívaná. Trpí stejnými neduhy jako Dvojitá rybářská spojka, ale oproti ní se lépe rozvazuje naopak více sniuje nosnost lana - o cca 46 %
Oproti Rybářské spojce se lépe vizuálně kontroluje .
Pouitá literatura:
Schubert,P. Bezpečnost a riziko I. A II. díl
A.Zelenka Základní uzly (SZS) 1990
Vl.Procházka ml. Základy horolezectví a Horolezectví
Hoffman, M. a Pohl, W. Alpin - Lehrplan Band 2 -5. 2001
Hill, P. a Johnson,S. Manuál horolezce a horského vůdce.2000
Časopisy Mountain Adventure, Montana, Hory a Lidé
Katalogy Petzl, Kong atd.
www.lezec.cz. a stránky HOSakal
text: John a Karel Kří
Foto: John
Ilustrace: Ronan Bégoc
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatíení sniuje nosnost lana o cca 60% a je větí .Take pro tuto pouití je méně vhodný ne vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem a k přetrení.
Není zde trochu botička s desetinnou čárkou? :o) Tohle jsou síly jako kráva :o)))))
Jasan. Správně má být 1,2 a 2,4 kn tedy 120 a 240 Kg, co je stále o řád méně ne jsou nosnosti smyček či lana. Já jen, aby to tam nestarilo a nemátlo lidi.
Vynikající čtení, hlavně ty praktické rady typu zdravá nedůvěra :o) Osobně mám nedůvěru pořád a nezdravou (říká se tomu bobky)
Nevíte někdo jak je to s označováním jesnotek SI. Někde nás snad učili, e se to píe KN a né kN. Pokud je název základní jednotky 1 Newton tak velké písmeno a předpona vyjařující větí jednotku (Kilo, Mega,...) také velké písmeno. Naopak předpona vyjadřující jednotku mení (mili,...) písmeno malé. Jak je to přesně? Nevíte někdo? Lacóóóóó, poraď vědče :o)
Jasně, ale kilonewton není zas tak moc, take se píe s malým k. A C u stupně Celsiova se píe s velkým jen do +10, pak u se některý věci zimou scvrkávaj a i c se píe malé. Obdobná hranice je u Kelvinu a Fahrenheita;-)))
264/2000 Sb.
VYHLÁKA
Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 14.července 2000, o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování.
ne Ki je predpona pro 2e10, celym jmenem kilobinary :). zrovna dneska jsem na to narazil. je to dokonce naka norma z r. 1998. Kdyby to nekoho zajimalo vic tak http://cdr.cz/a/857
Chyba asi neni jen v jednom desetinnem miste. 480kN je laicky 48t. To by si na lano musel zavesit plny nakladak. Obavam se, ze v tom pripade by te nezachranil sebelepe uvazany uzlik!:-)) A to snizeni pevnosti lana v uzlech je az tak velke? Ani se mi nechce verit?! Lec v tomto smeru nejsem odbornik a necham si poradit. Jenom este mala poznamecka: pri popisu vudcovskeho uzlu uvadis snizeni nosnosti lana pri pouziti osmickoveho uzlu 60% a primo u osmickoveho uzlu 48%? Co navic v praxi znamena, ze osmickovy uzel snizuje pevnost lana o 48(60)%. To teda pri takove dobre "drzdce" neni nic moc. Se divim, ze se tam lano nepretrhne.
Kdyz se zamyslis nad tim jak je lano namahano v osmickovem uzlu pri slaneni a pri navazani (pri te dobre drzce) zjistis, ze je tam podstatny rozdil. Jinak dost dobrej clanek
Mne se teda zda, ze z fyzikalniho hlediska je namahano zhruba stejne. Je to dano orientaci uzlu k lanu a smeru zatizeni (v obou pripadech v smeru lana) a ten je podle meho mineni stejny. Leda ze by jsem dal uzel na hranu slaneni!:-) To by mohlo byt docela zajimavy, ale hluboce nedoporucuji. Testovani pevnosti uzlu pri ohybu nechme radeji certifikovanym pracovistim.:-)
Při drce se tahá za 3 konce vycházející s osmičkového uzlu.
Jeden vede k jističi, vedle něj je ten s pojistným uzlem(za tento se teda netahá), a dalí dva konce vedou k úvazku. Ty poslední dva jsou samozřejmě jeden kus lana protaený úvazkem, ale přímo z uzlu to vede jako dva konce.
Nosnost lana je myslena v jeho nejslabsim miste. Je proto uplne jedno, ci z uzlu vychazi jeden, dva anebo tri prameny. Na snizeni nosnosti lana ma vlyv tvar uzlu a spusob, jaky je v nem lano namahano. To by se mi zdalo, ze vudcovsky uzel je z hlediska tohoto namahani horsi. Lano je v nem namahano z tahu za ohybu (lano je ohnuto primo pri vstupu do uzlu), zatimco v osmicce lano vychazi primo z uzlu a ohyb lana je az uvnitr uzlu, kde je namahani uz nizsi vzhledem na sily treni uvnitr uzlu. Ale to je jenom takova teoreticka uvaha a muj udiv nad tim, ze je to tak mnoho. I tak se mi ty hodnoty nezdaji. Pokud je nosnost lana cca 22kN, jak nize uvadi kolega, potom v osmickovem uvaze je to o 60% mene, tj. 8,8kN a kdyz vezmeme napr. 20ti metrovy pad 80kg chlapa tak teoreticky sila na lano pri jeho prodlouzeni o 2m je 80x9,81x20/2 = 7848N = 7,85kN a to je dost na hrane. Pri 25ti metrovem padu by se potom muselo lano prakticky pretrhnout? Neprijemna predstava.
RE: Nosnost lana je myslena v jeho nejslabsim miste. Je proto uplne jedno, ci z uzlu vychazi jeden, dva anebo tri prameny. Na snizeni nosnosti lana ma vlyv tvar uzlu a spusob, jaky je v nem lano namahano. ..
Způsob, jakým je lano namáháno v uzlu PRÁVÉ záleí na tom počtu zatíených pramenů. A určitě je nejslabí místo lana v uzlu jiné, nebo jinak namáhané, při zatíení dvou, nebo tří, nebo čtyř pramenů.
Jeste pro doplneni: I pri techto snizenych silach, ktere uvadi pri oprave (napr. 24kN) by bylo slanovani ze zesite smycky doslova sebevrazdou. Jeji nosnost je obvykle 15kN a pri jejim obtoceni pres kamen pri rozkladu sil vznika v kazdem prameni sila nekdy i prekracujici reakci na ni pusobici, tj. v tomto pripade 24kN. Tak velkou rezervu material zase nema.:-) Slanovani je vpodstate staticky proces, takze sily pri nem vznikajici nemuzou byt o mnoho vyssi, nez sam vazis (1kN = 1000N = cca100kg)
No posledni opava je spravna. Nic si z toho nedelej, ja se tim zivim a i tak se obcas poradne utnu. A to se nejedna o jednoho dobre ziveneho horolezce se svinkou na zadech, ale doslova o desitky nakladaku.:-))
Slaňování není statické. Mnohdy to zpočátku nejede plynule a je to takové trhané.
Někde jsem moná četl, e je to a dvojnásobek nebo víc tělesné hmotnosti.
Min. nosnost dynamickeho jednoducheho lana byva vetsinou od 22 kN. Ta razova sila je neco jineho, je to maximalni pecka, kterou muzes dostat s danym lanem do sedaku nebo dat do jisteni, ostatni lano dik sve dynamice pohlti.
Pise to Schubert. Ale si myslim, ze je to chyba (mozna i prekladatele). Odporuje to zakonum fyziky. Nemuze to byt o mnoho vice, jako sam vazis. Ta dynamika zase neni tak vyrazna. To by si musel slanovat padem do standu.
Dá se snadno spočítat, e u jen takzvaný "pád z nulové výky" způsobí dvojnásobek statické síly v laně. Pokud tedy lano je nataené (není ale napnuté tvou tíhou), ty jsi na jeho konci a jenom odsedne - tak dynamický učinek vzniklý tvým poklesnutím v důsledku protaení lana způsobí právě dvojnásobek statické síly.
Dá se snadno spočítat, e u jen takzvaný "pád z nulové výky" způsobí dvojnásobek statické síly v laně. Pokud tedy lano je nataené (není ale napnuté tvou tíhou), ty jsi na jeho konci a jenom odsedne - tak dynamický učinek vzniklý tvým poklesnutím v důsledku protaení lana způsobí právě dvojnásobek statické síly.
Jo taak to asi lezes na idealni pruzine, tam je skutecne v mrtvym bode (nejniz kam se dohoupnes)
tahova sila lana dvojnasobna, i.e. 2mg. U normalniho lana to bude vyznamne min, navic ti diky disipativnim procesum nehrozi pobliti ze zbytku zivota straveneho bimbanim nahoru-dolu, nahoru-dolu , nahoru-dolu...
Jinak zajimavejsi cislo dostanes kdyz hodis dvacitku a hodne tlustej kamos te zabrzdi natvrdo na poslednich dvou metrech (pro pintlichare a pripadne resitele- lano budiz idealni pruzinou, ktera zacne zabirat na poslednich dvou metrech dvacetimetroveho padu, kde na konci se ti zmeni smer pohybu a kde prvnich vosumnact si mydlil volnym padem, jaky bude pak pomer maximalni sily lana pusobiciho na tvuj uvazek vuci gravitacni sile bezne na tebe pusobici?)
Mluví se o slanění, ne o chytání pádů. Padla tady poznámka o tom, e síla při slanění nebude významě vyí ne tíhová síla lezce a na tu jsem reagoval. Má pravdu v tom, e můj příklad je primitivní a bez uvaování disipace. Ale pokud si třeba sedá do osmy na začátku slanění, často a snadno se můe stát, e to je horí ne "pád z nulové výky". Myslím, e tímhle se dá argumentovat zas pro vyí zatíení.
Dalí případ je neplynulost ve slanění, kdy se síla taky zvyuje z jednonásobku tíhy na nějakou vyí hodnotu, ta ovem záleí u na tolika okolnostech, e se nedá nějak jednodue odhadnout.
Pro mě z toho plyne, e s dvojnásobkem tíhy lezce je potřeba počítat jako s faktem.
jasan, vsak mas pravdu. jak uz to tak byva 30-ty komentar uz davno neni k tematu. To je spis k tomu odhadu Jirky co je vejs. I kdyz i ten je jako hrubej odhad dobrej.
Je to super. Bylo by snad dobré Dony a Bolku pokračovat a doplnit tu stěejní část metodiky slanění, kterou je podle mých vlastních zkueností vícedélkové slanění z vlastních tandů (kde není jediný borhák). Z čoků, smycí, hexů a skob a to třeba ze 3 a 4 bodů v pofidérní skále kde je extra spotřeba matroe. Co takhle foto takového tandu s propojením smycí aby to neutáhlo lano, kdy něco prdne a pod.
Zásluná činnost
dík Petr Pařízek
Taky si myslím Petře, e tohle je stěejní téma.
Slaňovací stanovitě mám zrovna rozepsané, ale dát to do kulantní podoby i kdy se chybičce , viz výe , nevyhnu ,je otázka měsíce. Ten článek má před zveřejněním nejméně deset podob. Jenom slaňovací stanovitě mám u ve čtyřech odstavcích
1 Pevné - fixní
2 Zbudované a zanechané (ztracené)
3 Přírodní
4 Rekuperované (stanovitě stahuje společně s lanem).
Jenom pro Tebou zmíněný případ mám připraveno minimálně 6 poměrně spolehlivých způsobů provázání kotvicích prvků.Rekuperovaných stanovi mám připraveno 4 - 5 a u teď je toho mnoho, nae představa 8 -9 komentovaných fotek bere zase zasvé.No uvidíme , co s tím.
Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat Úbytek nosnosti lana při tomto tzv. ANOMÁLNÍM namáhání je cca 55 % nosnosti lana ( Některé prameny doporučují místo něj dělat osmičkový uzel, ten v ANOMÁLNÍM zatíení sniuje nosnost lana o cca 60% a je větí .Take pro tuto pouití je méně vhodný ne vůdcovský uzel). Přesto síly, které při slanění vznikají ( při slaňování jedné osoby 120-240 kN, dvou osob 240-480 kN), neohrozí lana svázaná tímto uzlem a k přetrení.
Mne tam chybi varovani. Pri pouziti osmickoveho uzlu pro spojeni lan pri slanovani - nikoliv protismerna osmicka - muze dojit k presmeknuti uzlu jiz pri velmi male sile (cca70N, nekdy mene)a naslednemu rozpojeni lan. Bylo jiz nekolik urazu, nektere i smrtelne. Taktez byly udelane nejake studie na toto tema, jak spravne usporadani uzlu ovlivnuje presmekavost atd. Takze osmicku radeji neee! K podobnemu problemu muze dojit i u vudcovskeho uzlu, daleko drive, nez se dosahne hranice snizeni pevnosti lana o ktere se tady bavite. Tam se to da pojistit tak, ze se jednoduse navaze jeste jeden vudcak za to (samozrejme s rizikem uvaznuti pri stahovani lana.
Pokud k tomu budes mit blize dotazy tak se mi ozvi primo.
Jo jeste mi nejde uplne do hlavy to dvojnasobne zatizeni lana pri slaneni dvou osob. Dvojnasobne zatizeni standu bych chapal, dvojnasobne zatizeni lana, pokud oba slanuji na obou pramenech taky, ale pokud kazdy jede na jednom prameni (pravdepodobne do pekel, nebot prave tam tato praxe mnohdy vede) tak s tim se nejak nemohu srovnat, ale mozna je to jenom tim, ze sva studia fyziky jsem nedokoncil mozna opravnene :)
Dovolim si reagovat na slanovani ve dvojici. Kdyz slanuje jeden clovek na dvojtym lane, tak bych rekl, ze kazdy pramen lana nese pul cloveka. Kdyz slanuje na kazdem pramenu jeden clovek, tak bych rekl, ze kazdy pramen lana nese jednoho cloveka. Samozrejme se to projevi i na standu.
Co jsem naopak nepochopil, je tvoje slanovani, kdy dva slanujou na dvojtym. To ten jeden je cvaklej k sedaku toho druhyho, jako pri nejake zachrane?
No ja to myslel spis jako takovy blby for, ale slanovat se tak da a ja to nekdy pouzivam kdy slanuju s nejakym deckem, ktere se boji jit samo. Je to jak si psal zpusob, ktery se pouziva pro zachranu, oba si cvaknou osmu do lana a navzajem se spoji smyckou, pak si sestup ridis dvema prstama, pokud tam jeste clovek strci prusik, tak to je opravdu moc prima.
S tou polovicni silou v jednom pramenu mas samozrejme pravdu. Pak ovsem nesedi sily uvedene v clanku. Mimochodem ten clanek, stejne jako vsechny ostatni mi prijde moc prima, akorat bych se primlouval, aby tento byl trochu poopraveny - ono ne kazdy procita diskusi.
Jeste k silam v lane, panove Lyonove udelali obrovsky kus prace ohledne nejruznejsich testu a mereni a mimo jine vyzkoumali, ze pri normalni slanovani osoby cca 75 kg se zatez pokybuje mezi 0,6 - O,95kN a pri maximalni snaze :) z toho dostali 0.35 - 1,6kN, to se ale doopravdy moooc snazili :).
Samozrejme nezpochybnuji, ze nekdo jiny mohl dojit k nejakemu jinemu zaveru, ale moc by se to lisit nemelo...
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Slanění patří mezi tradiční lezecké činnosti a slouí k sestupu v příkrém lezeckém terénu.
1000 Miles Adventure 2024