Osud vrtoivý tomu chtěl letos tak, e i přestoe jsem nechal Káju ovočkovat na vechny moný a nemoný úplavice a meningitidy, na cestu do Himaláje jsem nakonec neuetřil, ani do Skotska za ovcema jsem se nevydal -- no prostě jsem seděl kolem půlnoci na sklonku září na naí haciendě kousek za Třeboní a čekal, a světla automobilu vpadnou k nám do oken, co by bylo neklamné znamení toho, e moji kolegové v boji jsou připraveni se vydat někam k naim sousedům jiním.
Unavené moje oko padlo tehdy na stranu 81 Schubertova druhého dílu Bezpečnosti a rizika, kde Pit píe: "Seewand-Klettersteig... co se délky ve pojení s obtíností týče, dnes non-plus-ultra mezi zajitěnými cestami Severních vápencových Alp, tj "extrémně těký", přesahuje Huslerovu čtyřstupňovou klasifikaci obtínosti, končící "velmi těkým".... dobrých 800m převýení, 1300m lezení...během prvních dvou let provozu zde bylo provedeno více ne dvě desítky záchranných akcí ...mezitím té dva smrtelné případy. Nedoporučuje se za detivého počasí. Nevhodné jsou kolmo umístěné tyče jako stupy, při pádu se můe člověk doslova nabodnout."
výstřiek z cedule u silnice, ze vech těch názvů, jen Biwak mi setrval v hlavě
Ano, zaplesalo moje srdce v záři reflektorů kody felicia hustou tmou se ke mně blíící, tudy povede nae cesta.
Martina a Káju s meningokokem jsem přesvědčil o cíli naí cesty velmi rychle, přeci jen se jim líbilo, e se tam dá umřít. Ani jsme se moc nepodivovali tomu, e Jezerní stěna a kletrtajg na ni vedoucí není v Martinově atlasu vech kletrtajgů k nalezení, a li jsme na kutě.
Ráno jsme vstávali tak brzo, e si u ani nepamatuju kdy. Nutností bylo jetě zavolat z hranic domů mámě, aby nahodila svůj počítací stroj a zjistila, kam e to vlastně máme jet. těstí pro nás, e se s němčinou na skle popasovala natolik dobře, e v Hallstattu jsme neminuli tu nejvyí stěnu iroko daleko, těstí pro ni e německy umí natolik zle, e si nebyla schopna přeloit výklad o cestě zhruba v duchu Schubertových slov se nesoucí.
stěna jezerní, zelený muík tleská podle skal
Hezky u jezera v Hallstattu zrovna nebylo. Jen Erben Karel Jaromír by moná kvitoval oblaka těsně nad hladinou se valící, se zeleným muíkem na to pole podle skal tleskajícím. My naopak jsme byli trochu nejistí, zda máme vůbec někam jít, kdy zelená cedule dole u silnice říká něco ve smyslu, e nastupovat po deváté hodině ranní se nevyplácí, a bylo kolem půl dvanácté. Soudruzi moji v boji se stěnou vak povzbuzeni jejich předchozí stáí v Julských alpách soudruně pravili, e jdeme na věc. A tak jsme li, snaíce si zapamatovat co nejvíce ze zelené nástupní cedule, zejména jména jednotlivých úseků abychom věděli, jak jsme daleko.
Kája, Martin a jejich velbloudí baohy, v pozadí perníková chaloupka ze dřeva
Od silnice je to k nástupu necelá hodinka korytem potůčku bílokamenného a mně se nejde úplně nejlíp. Za spolubojovníky zaostávám, co mi vak nevadí, neb tuím hrozný zlo. Obavy se snaím zahnat přemítáním o tom, co má Pit Schubert společného s věhlasným taverníkem Natem z kopců nad Beverly, zda třeba má rád broskve, nebo megaburgery, nebo megarburgery s broskví. Kdy se u, u dostávám k pointě celého Peach Pitu, vyhoupávám se na krásný pozdně letní palouček zelený, kde ji oba chlapci nedočkavě ze svých vebloudích batohů usrkují. Nalevo se tyčí na můj vkus docela veliká stěna jezerní s velikou lutou ipkou značící zřejmě nástup. Řádně se tedy s chlapci na ten výstup zdobíme, kotský uzel tam, vůdcovský sem, pěkně to vechno cinká, nálada je dobrá, nue vzhůru!
u na začátku to docela klouzalo,
blííme se k Doppeldachu
Hned jak jsem udělal první krok ve skále, vzpomněl jsem si na slova jakési poučné a naučné knihy , e na Eigeru v severní stěně to docela kloue, zvlá kdy je vlhká. Přeci jen jsme asi mohli předpokládat, e vápenec v Severních vápencových Alpách na tom nebude o moc líp. Cirka po deseti minutách lezení mám tak trochu smíené pocity, jestli nedělám nějakou blbost, po hodince cirkusového plhání po laně jsem o tom u takřka přesvědčen a po třech hodinách promáčen na kost u o tom vůbec Jen trpce vzpomínám, jak na přelomu tisíciletí, kdy jsem s lezením po těhle elezech začínal, i sebemení obláček na obzoru znamenal ústup ze scény. No, člověk se, zdá se, svým přístupem k horám poněkud vyvíjí, a tak s klukama plháme kolem pěti hodin po durch mokré skále, ze které se zhruba poslední dvě hodiny valí voda jak na Niagáře, co je zapříčiněno lehoučkým detíčkem, který nás někde za půlkou překvapil. Lépe řečeno tedy nepřekvapil, protoe v situaci, kdy se vlny zdola valí a v irá kola se roztahují, nemůe přijít nic ne voda z nebe.
Kája na docela ostrý hraně, ikdy tady to moc ostře nevypadá
Pit věděl co říká, kdy slova "nedoporučuje se za detivého počasí" vkládal do své knihy. plh na laně mě nebavil u na základní kole, tady jsem ho měl za chvilku plný zuby taky. Nae pamě se ukázala býti také nepříli vyvinutou, nebo jediné, co jsme si zapamatovali, bylo místo zvané Biwak a u něho poznámku, e je asi někde v půlce stěny.
po skalních plotýnkách k Biwaku se blííme
Do stěny se poprvé cvakáme v 11:50, ve 14:00 nás zastavuje dé v místě, které sice jako Biwak vypadá, ale Biwakem není. Jmenuje se Seit 1881 a Biwak připomíná jenom vzhledem. Je to velký převis, kde se dá celkem v pohodě přečkat tu slotu, co venku panuje. Ne ale dolezeme na Seita 1881 uplynou dlouhé 2 hodinky poctivé práce v terénu, který průvodce, do něho jsme pak doma nahlíel, klasifikuje místy kletrtajgovskou stupnicí E (větí písmenko snad ani neexistuje). Za sebou máme tedy i moná nejtěí místo jezerní stěny -- Doppeldach, tak trochu převísek, kde chybějí i ony slavné Pitovy tyče, na které je moné se nabodnout - klasifikovaný čistým éčkem. Obecně stupnice v této cestě nikdy neklesne pod C, spíe se pohybuje mezi C/D a D/E, ale to nám je jedno, v tu chvíli to stejně nevíme.
Seit 1881, leje jak z konve a já se polejvám stolní vodou, člověk nemá nikdy dost
Am Igel v mokru -- proč ne???
dochází i na Pitovi oblíbené tyče
Jestli se nám lezlo první dvě hodinky patně, zbytek cesty nebyl rozhodně lepí. Hned jak se dé zmírnil, vyráím do hodně uklouzaného traverzu a po 15 minutách vypadám, jak kdyby na mě někdo vylil kýbl. Vytouený Biwak je sice ji jen kousek, ale ani se tam nejdeme podívat. Začínáme trochu spěchat, nebo problémy jsou nasnadě, tím spí kdy poslední lanovku v 17:00 určitě nestihneme. Nad Biwakem se nachází pekelnejch míst poehnaně. Dochází i na tyče s moností nabodnutí, převislý Am Igel a lahůdkovej traverz Putz Band.
Erbenovský tajl na Seewandu, Karel Jaromír by měl radost
Něco podobného jsem el kdysi v Dolomitech na Giuseppe Olivierim, jenome tam byly stupy na nohy. Na Sewandu nic podobného není a přecvakávání karabin na durch mokrý stěně s mokrejma rukavicema a několika desítkami metrů prázdna pod nohama není úplně fajn. Jestli nás u toho viděl zelený muík dole u jezera, určitě tleskal tak, e se Erben v hrobě obracel. Nejlepí techniku vyvinul Martin, kdy se v okamiku, kdy mu doly síly, zaháknul na laně za podpadí a visel tam, dokud se mu síly nenavrátily. Jak u toho vypadal můete shlédnout teké na videu pod odkazem na konci článku.
Kája a meningokok, oba jak z časopisu
Z hlediska fyzického jsme na tom nebyli vůbec dobře. Přeci jen vechno kloue, a to vechno, co kloue, musíme vytáhnout rukama. Poslední komínek na vrchol u lezu opravdu z rezerv fyzických, o kterých jsem do této chvíle neměl ani nejmeního zdání. Vrcholová kníka, u které si blahopřejeme k úspěchu je ale o dobrých dvacet minut plhu ní. Take v okamiku, kdy si v 17:00 zasebejiuji ui a Kája mě u toho fotí, se Martin podle jeho slov opakovaně čtyřikrát sesouvá komínem dolů, co nepříjemně pociují zejména jeho ruce, které si u toho v cyklistických rukavicích beztak vytrpěli dost.
vrchol, vrchol demence
Není vak jetě vem dnům konec. Nemáme mapu, take jdeme, kam nás pěinka zavede. Zavádí nás jmenovitě do chajdy pod Gjaidalmem, kde se nás ujímá paní domácí s panem domácím - o alpenvereinu sice nikdy neslyeli, ale pivo točí nejlepí. K tomu polívčička a panáčky zadarmo od hostů ze sousedního stolu. Asi mi to vechno neudělalo zrovna dobře na aludek, protoe jsem v noci nucen zcela nahý se vypotácet z pokoje na chodbu a z chodby na záchod za účelem memorování večerní stravy.
Martin a jeho cyklistický rukavice
Ráno natěstí je moudřejí večera, take plavým krokem elmy prcháme po sjezdovce do Obertraunu a z něj zpět k autu naemu milovanému. Zbytek dne u jenom hodujeme megaburgery a vstřebáváme Pitovy moudra, které snad přítě u poslechneme. Ani Pit, ani Karel Jaromír by vak určitě nepochopili partičku českých odválivců pochodující přes silnici do lesa v ploutvích a s kyslíkovou bombou na zádech. Popravdě řečeno jsme tím trochu zmateni, protoe v ploutvích na kletrtajgu snad jetě nikdy nikdo nikoho neviděl. Po chvilce tajného pronásledování mizí stopy v tůni u skály a jen světýlka pod vodou ukazují, kam vichni zmizeli. Inu, kadý svého těstí strůjcem a kadému podle jeho libosti...hlavně kdy se člověk vrátí domů.
po cestě do Obertraunu dolo i na hlad a dali jsme si megaburger
Jak tam???
Autem do Hallstattu směr Obertraun, v nejblií kurve (tedy zatáčce) u parkovitě stojí zelená cedule s informacemi o kletrtajgu. Od parkovitě vzhůru asi hodinka k nástupu. Po zdolání posledního lana po značce a na Gjaidalm. Za normálních okolností dolů lanovkou, jenome poslední jede "u" v pět. Jinak pěky po značce a sjezdovce do Obertraunu a po silnici zpět k parkoviti.
Nae časy???
Od cedule k nástupu 50minut, nástup -- Seit 1881 2h, Seit 1881 -- Putz Band 2h, Putz Band -- vrchol 40 minut. Vrchol -- Gjaidalm cca 40 minut Celkem tedy necelých 6 hodin na vrchol, ale byla tam nějaká pauza kvůli deti. Dolů zpět k jezeru asi dvě hodinky po sjezdovce
S Sebou???
Helma, ferátovej set, dobrý botky a hlavně rukavice se vema prstama (ne na kolo) a nejlíp nenosit dé, není to pak moc zábava.
Milý Koni !
Jestli to náhodou neví, klettersteigy jsou v alpských zemích regulérní horolezecká disciplína. Take tvé poznámky jen ukzují úroveň pisatele.
Vyra třeba do Vietnamu, tam elezo na skéle určitě není.
Fotky dost nekvalitní a neupravené. Styl rádoby á la obrozenci je věc osobní preference. Mně to moc nemakuje. Celkově ze tří článků o Seewandu, co jsem viděl, asi nejslabí.
Kdo leze za takových podmínek do cesty, není hrdina, ale cvok.
Ferraty celkově se mi nezamlouvají, ale s tím se nedá nic dělat. Lidí, kteří neumí lézt, ale chtějí do stěn je příli mnoho a představují ekonomicky silnou masu, kterou lezci nepřeválcují.
Fotky dobrý...psaní vcelku vtipný...podstatné údaje nechybí... i kdy mi je jasný, e VHT a ferraty čtenáře LEZCE - vesměs drsné horolezce z kilometrových stěn nedojmou. Taky jsem měl po úvodu pocit, e se bude jednat o nějakou ultra drsňárnu...a ona to nakonec zatravněná ferrata. Ale co by....proti gustu....kadopádně ferratování je díky pádovým faktorům, kramlím, hromosvodu při bouřkách mnohdy nebezpečnějí ne samotné lezení...a dokonce moná i ne bouldering ...( posledních 6 slov je samozřejmě vtip )
Velká část ferrat převáně v Dolomitech vznikla v průběhu první světové války pro potřeby armády a transport matroe. Od války jsou udrovány a budovány ferraty nově převáně alpskými spolky. Jsou určeny pro turisty, kteří se chtějí dostat na vrchol kopců kam nevede turistický chodník a to dostat se relativně bezpečně ( při dodrení jistých zásad a nutného vybavení jako je dynamická brzda atd...). Ferraty jsou různé obtínosti - jak fyzické tak psychické. Pouívají je i hortí vůdci pro výstupy s klienty, rodiny s dětmi, straí horolezci, kteří rezignovali na klasické lezení atd...atd....Ferraty se objevují v Tatrách, na pískovci v Sasku....a v podstět v kadých horách...není to nic jiného ne fixi trvale osazené ve skále.
Co jena tom tak hrozně zvráceného, kdy se chce někdo dostat na kopec ač není lezec mi uniká.....
Radime, neblázni...to nemyslí váně, viď?:-) A co takhle vysekat si schody, nebylo by to jetě pohodlnějí? Není přece důleité se za kadou cenu dostat nahoru, nebo se mýlím?
Myslím to naprosto Váně...jediná formulace, která je nepřesná se týká těch vrcholů nedosaitelných jinou cestou - pravda je, e sám jsem byl na několika vrcholech po ferratě, kam vedla i lanovka či cesta z druhé strany.
K tomu bych doplnil, e prvotní dolomitské tunely, ferraty, bunkry atd.. nevznikly pro potěení z turistiky, ale opravdu pro potřeby armády. Keci o schodech mi přijdou dosti kravinózní...vdy na který z populárních kopců nevede lanovka? Sjezdovka? Kde není zajitěný kus skály řetězy, kramlemy atd...pro potřeby zajitění bezpečnosti turistů? Na řadu vrcholů či na jejich úpatí vede dokonce silnice pro offroady, která slouí k zásobování chat, sportovních středisek atd....Chaty a plechové bivaky jsou ve výkách nad 3000 metrů. Populární trasy na alpské vrcholy jsou udrovány a zpevňovány proti erozi, zajiovány fixními lany a řetězi. Bylo by naivní myslet si, e horolezci s lanem a sedákem jsou Ti jediní, kteří jezdí do hor a ve se točí kolem nich. Je mnoství ferrat, které slouí nehorolezcům v pravém slova smyslu a umoňují VHT turistům...bývalým či budoucím horolezcům zaít nevední záitek z výstupu a to třeba i tam, kam můou vyjet lanovkou či dojít okolo pěky. Nic zvráceného na tom nevidím...jsou různí lidé s různými zájmy a ono vylízt třeba ferraty na Toffany ( a ji Rozu, Metso...), není zase taková prdel jak by se na první pohled mohlo zdát zvlátě v čase kdy je sníh a led co je nad 3000 metrů velkou část roku......
V alpských spolcích jsou ( DAV, OEAV ) statisíce lidí a zdaleka to nejsou vechno horolezci. Skoro na kadém vrcholu je kovový kří, hromosvody pod vrcholem či alespoň kramle atd....na kolika vrcholech jsi v Evropě Honzo P byl, e neví, e to co popisuje s pohrdáním je realita JI DESÍTKY LET?
Na závěr se samozřejmě můeme dohadovat o tom...zda je zvrácené tlouct skoby do dkály, zda osazovat pevně tandy, atd..atd....
Co je fakt je to, e ferratistů a vht tusristů, kteří čas od času vyuijí fixní jitění při výstupu je X násobně více ne horolezců......
Ahoj, uhodil jsi hřebíček na hlavičku!:-)Komentoval jsem přesně to...na vrcholy nedosaitelné jinou cestou...Myslím, e můj komentář tvého komentáře (nějak se to zamotává, e?:-) nebyl nijak konfliktní. O historii se nepřu a pohrdání jsem ve svém komentáři nezaznamenal. jen mě občas překvapuje tvá argumentace. To celé.
Radime, poněkud se mýlí. Jsou i ferraty na kopce, kam se dá z druhé strany dojít pěky, bez pouití rukou.
Dva příklady z oblasti Hochkönig:
1) Grandlspitz - krátká "sportovní" ferrata, v závěru převislá. Sestup zadem po pěině.
2) Königsjodler na Hochkönig - ferrata vede po hřebeni vpodstatě paralelně s chodeckou cestou. Kromě toho se na Hochkönig dá dojít zcela pěky z druhé strany okolo Torsäule.
Dalo by se najít i mnoho jiných příkladů. Kdepak, jse vedla jak ta jedle.
Chlapci naprosto chapu proc tady prede mnou lid pisou ze ste trubky. Uplne to chapu. Ste trubky. Vona by to nebyla takova prdel kdyby ses na tu tyc fakt nabod, myslim ze bys o tom pak s takovym peknym "nadhledem" a poeticky nepsal. Je fajn ze ste si dokazali ze mate nejakou fyzickou kondici, ty lidi co by Vas eventualne sundavali ji maj taky, k tomu vsak ale jeste trochu pokory, a je to je prave tenhle malej rozdil kterej z Vas dela trubky.
Nevěděl jsem, e někdo rád zaplatí za cestu do hor, aby tam mohl zemřít. Lidská blbost nezná mezí. Nejlepí na tom článku je, e páni "feratolezci" o rizikách předem věděli, dokonce je měli černé na bílém a stejně se do té zhovadilosti pustí. Trochu mi to zavání pokusem o skupinovou rituální sebevradu...
Asi naozaj plati to, ze ked sa uz niekam Cech alebo Moravak vyberie, kasle na podmienky a riskuje a riskuje... preto tolko zachrannych akcii v tatrach... A kletersteig je vazne nicenie skaly, tie kusy zeleza zatlcene v skale, to je do placu. Radsej si v Tatrach vyleziem IV ako toto...
Nemuzu si pomoc ale me se ty feraty proste nelibi..Netvrdim ze jeji vylezeni je jednoduchy to ne...ale prijde mi to uchylny..to tam rovnou muzou dat zebriky (nebo ty eskalatory:). Uznavam feratu jako dejme tomu sestupovku z vrcholu..nebo pro snadnejsi pristup na chatu...Ale delat z toho sport pro ty co namaj na lezeni...to me neoslovuje..Ty nabyty kramle ve skale vypadaj hrozne...casem z toho zbyde jen hromada srotu...
Ti co nemaj na lezení... Co je tohle za kokotinu to je jako bys řek kdy nemá na lezení tak vůbec do hor nechoď ani pěky na VHT radi seď doma na prdeli a čum na televizi. Přestane pouívat počítač protoe se nevyzná v linuxu? Zrute Windows kdy na to nemáte!
Ji párkrát jsem pod Seewandem spinkal. docela za tu dobu toho bylo dost co jsem viděl a slyel od borců co se odtamtud vrátili.Chodíme do Hallstadtu na pivko ke krajanovi co tam má hospodu.Kdykoliv je malér s českou účastí na Seewandu(či okolí) tak se mu chodí okolní hospodský a kamarádi smát.Přístup čechů k vybavení a pokora k hoře je tam vyhláená. Buďte rádi e jste neletěli na výlet. Pak se člověk nediví kde má ta pověst kořeny. Vae akce za detě a takhle pozdě by se jetě dala pochopit v případě e jste hodně dobrý a zkuený, ale podle času a Vaeho stavu v závěru to nevypadá ...
Za toho detě to opravdu nebyl úplně dobrej nápad. Výbavu máte ale dobrou. Nevím proč se někdo naváí do nás Čechů - mrtvoly sem viděl u vícenárodnostní. Komentáře slovensky muluvících zde - no comment, to samé říkáte o těch z Blavy. Proč asi? Přestaňte číst lezce.cz, kdy vám tolik vadíme. Ale lidi, co máte proti feratám, který existujou déle ne sportovní lezení? Přečtěte si něco o jejich historii. Feraty se ji de facto nové nebudují! Skála, kde je farata a fotím ji ze 100m tak tam talana nejsou vidět. Mágo vidět je. Lezení na písku s mágem - to je pro mě prasárna! A řekněte mi proč někdo jezdí bouldrovat do Francie - to mě přijde jako ílenost. A co takovej výstup na Mt. Everest po fixech - je to výkon nebo prasárna? A zanechání matroe ve velehorách (Himálaji) to je OK?! Co teprve odpadky v base campu - u jste někdy ty skládky viděli? Já jsem zde vděčnej za kadej článek, který není o boulderingu, umělý stěně a závodech na ní.
Nemá pravdu,e se nový feraty nebudujou.Opak je pravdou.Je to jako v evem logický vývoj.Zlepilo se vybavení,lidi mají víc času a peněz a tak vznikají feraty s docela slunou sportovní hodnotou.Často slouí nejen VHT ale i lezcům,kteří je projdou třeba s rodinou.Zkuste jinak dostat panímámu do 500 metrový zdi...
Diky za Slovensky psany prispevky, jen houst do nas (Cechu). Argumentace typu tak lezce.cz nectete kdyz Vam tolik vadime mi zavani nejen xenofobii ale i homofobii. Argument o mnoho narodnostnich mrtvolach, bych uplne vypustil, ono totiz mrtvola jako mrtvola, vsechny jsou studeny. To co ovsem tolerovatelny neni je lidska blbost a ta jak znamo nehledi na pas. Chlapci na fotografiich nejsou pouze blbi ze provadeli to co provadeli, oni jsou super blbi protoze svoji blbost jeste ukazujou verejne. Zdrastvuj molodec feratista.
Jakube, s temi fobiemi no comment. Jak muzes napsat, jen houst do nas Cechu? Kdyz to vidím napsane cesky, tak si rikam, ze mas rad samoposkozovani, sebezohaveni. Tema mnohonár. mtrvolama, jsem prave myslel, ze na narodnosti nezalezi, umrit muze opravdu kazdy! A doporuceni necist ... lidi co nechapou ironii a vuli priznat se k blbosti v horach by opravdu tyto veci cist nemeli. Tim, ze se nekdo prizna, ze udelal blbost uci nas vsechny. Je to ten stejny duvod proc BK CHS dela rocni zpravu o smrtelnych urazech - je to snaha o zlepseni metodickych poznatku a pouceni nas vsech.
No ja jsem nad timto clankem teprve pochopil, proc VK vyloukaj borhaky z cest osazenejch zhora -- jestli z toho maji stejnej pocit jako ja z tyhlety ferraty, tak tomu naprosto rozumim. Bez toho zeleza by to mohl byt hezkej, ne moc obtiznej vystup, takhle se to jaksi zdegradovalo.
PS:A jestli jste to ubohe zvire sestrelili karou, tak to je opravdu neco cim bych se chlubil na fotkach...
Ale no tak! Prestoze chlapci nerespektovali pocasi a prestoze se vetsine z vas zdaji feraty pod uroven, podsouvat nekomu, ze sestrelil autem srnku a chlubi se tim, ackoliv o tom ani slovo, je ponekud prilis.
Ono vlastne feraty je neco podobneho co auto-vytah, ze...? Jinak mi neni jasne, jak by tam to auto dostali. ;-)
nene, potkali jsme ji na sjezdovce a honili jsme ji tak dlouho, dokud ji kája nečapnul a pak jsme ji umlátili ferátovejma setama a a nakonec jí snědli, take se nemusí bát - netrpěla
no tak dobre, trochu jsem to prehnal...proste me ta fotka znechutila. Kazdopadne od ted si budu v horach taky davat pozor aby me nekdo taky z hladu neumlatil zeleznejma karablema :)
Stane se, ze kazdy z nas udela blbost a vyda se nekam, kam se vydat nemel. Vetsina lidi se z takove blbosti pouci, ale koukam, ze se najde i par takovych, co ji celkem nepochopitelne verejne prezentuji... A jeste snad jako "hrdinstvi".
Nastupovat tam byla pitomost uz od zacatku a doufam, ze to je a bude vsem jasne. Ze tenhle clanek bude spis vykricnikem, jak veci nedelat.
Mám pocit, e to chlapci taky tak mysleli. Proč by se jinak článek jmenoval "Poslouchejte Pita?"
Podle mě je v pořádku psát i o blbostech, který člověk udělá, přesně proto, aby jsme vichni občas zahlídli nějakej ten vykřičník
Ja si nemohu pomoic, ale clanek semi libil. Je psany sice s tak cynickym nadhledem, ze leckomu to nemusi dojit, to vsak do lezeckeho sveta odedavna tak trochu patrilo. Rozhodne z toho nemam pocit, ze by pisatel doporucoval to same dobrodruzstvi :)
Co se ferrat tyce, rozhodne mi vadi (a lide na nich) mene nez automobilove okruky, ci jejich publikum. Drive jsem se na ne dival s despektem, ac jsem jich velmi rad vyuzival k sestupum, ci ustupum. Mozna uz starnu, ale prave nedavno jsem si rekl, ze je na case vymenit lano za ferratovy set a pripojit se k onem proklinanym ...§! :)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.