Jak jsou bezpečná stará lana aneb víte na čem lezete?
V diskusi, která proběhla na těchto
stránkách asi tři týdny dozadu, myslím e k novému číslu
hudyinfa byla i krátká pasá ohledně toho co vydrí lano, jak rychle
stárne atd. Dovolil jsem si narychlo zpracovat krátký testík k části
tohoto tématu.
MODELOVÁ SITUACE ( ..real ze ivota
)
Oblast Tatry – jakákoliv cesta za 3 a více, poslední délka
k vrcholovému hřebeni. ( v tomto případě taflovka na
Volovce )
Lano Singl 10,5mm r.v. 2000 středně opadaný ( poruení metodiky ,
leč běně k vidění )
Jitění Gri-Gri ( taky často
v horách k vidění při pouití singlů .o(( )
Zbytkový počet pádů při suchém
stavu. 3
Zbytkový počet pádů za vlhka 0
Počasí Silná přeháňka
Prvolezec odlezl od tandu dva metry a zaloil
jitění. Je mokrý a prokřehlý, k vrcholovému hřebeni pouhých cca
25 metrů lezení v nepříli těkém ale kolmém terénu. „Rychle
nahoru, a to máme za sebou.“ Po 8 mi metrech bez zaloení
dalího postupového jitění uklouzne na klasickém tatranském mechu a
padá. Padá 8 m k poslednímu zaloenému jitění a dalích 8 metrů
pod něj. Pádový faktor je v tomto případě 1,6 !!! a blíí se
faktoru pouívanému ve zkuebně. ( 1,77 ) padající natěstí není
ocelové závaí – to by musel váit cca 140 a 150 kg
.
Tato situace se samozřejmě můe stát
i na více-délkových skalních cestách, kde je pouití jednoduchého
lana oprávněné a častějí, ne v horách.
Co na to říká nae lano? Jsou výe
uvedené zbytkové parametry lana reálné, či nereálné?
Uvedená modelová situace, které jsem
byl svědkem, pár setkání s „vradou“ lanem na skalách a
dalí veselé příhody z hor mě přivedly k mylence zjistit, co
takové staré lano jetě vydrí. Na skladě se mám hromadí lana, která
se vracejí z různých kvalitativních a porovnávacích testů a vím
podle záznamů relativně přesně , co mají za sebou. Rozhodl jsem se
tedy, e je nechám otestovat na naí pádové věi, co jetě vydrí.
Mezi vzorky, které jsem vybral je i
jedna perla v podobě VIPERu 2002, na kterém je napadáno tak něco
kolem 1000 pádů různých délek. Od odsednutí a po dlouhé lety. Lano
jsme kdysi dávno dali Petrovi Slaninovi( pekovi ), který na něm
vyprodukoval nesčetně nových cest. Nevím, kolik je na něm přesně
nalezeno a napadáno, za ve ovem mluví celkový stav lana a na
několika místech totálně prodřený oplet vyspravený izolační páskou.
e se na něm i s těmito defekty lezlo, vypovídají spečená místa
na izolepě :o)). Přesto, e toto torzo VIPERu vypadalo alostně , při
testech překvapilo. ( viz tab. )
Tak tedy, víte na čem lezete?
TABULKA……
VZOREK
TYP LANA
VÝROBCE
CHARAKTERISTIKA
KATAL. POČET PÁDŮ
NAMĚŘENÝ POČET PÁDŮ PF 1,7
NAMĚŘENÝ POČET PÁDŮ MOKRÉ LANO PF 1,77
1
ROCKY
9,8mm model 2004
LANEX
Silně
olezené lano na pískovci. Nalezeno 7000m (
5 měsíců ) Napadáno :
Dvě stovky malých + cca 50 delích pádů nad 10m
Na laně se dělaly a nacvičovaly cesty
7
3
0
5
VIPER
9,7 model 2003
LANEX
Velmi
silně olezené lano při masové výrobě cest na pískách - "vrada",
( Slanina). ( 2 roky )
Na laně nalezeno XX tisíc metrů a napadáno podle
autora testu více ne tisíc krátkých a dlouhých pádů. Lano mělo
cca 15m od konce strhlý oplet olepený izolační páskou.Lano mělo
na mnoha místech silně maruný oplet
6
1
0
6
MAGIC
10,2
Model
2003
LANEX
Silně
olezené lano 6000m
1,5
roku lezení, výcviky, TOP ROPE, mnoho krátkých odsednutí do 3
metrů
1
rok pomocné pracovní lano
10
2
0
7
ALTEA
10,5
Model
2002
LANEX
Silně
olezené lano – neznámý počet metrů
2
roky lezení – kurzy lezení, slaňování atd..
1
rok jako pomocné pracovní
fleky
od téru a oleje
9
2
0
8
MAGIC
10,2
Model
2004
LANEX
Silně
olezené lano 1 rok
Lezeno
převáně na vápně při výcviku nováčků. TOP ROPE jitění, minimální
pády
Nalezeno
8000m
Naspoutěno
8000m
11
3
0
Testované kousky byly z 5tého a
10tého metru od konce lana a byly padány jak za mokra, tak i za
sucha.
Při suché variantě lana překvapila
svými zbytkovými pády. Lana toho měla ve svém převáně krátkém ivotě
za sebou opravdu dost. Kdy dáváme výrobky na test, ví nai testovací
lezci, e lano nemusí za ádných okolností etřit a přesto byly
výsledky více ne pozitivní. ROCKY, na kterém bylo nalezeno více jak
7000m na písku a napadáno obrovské mnoství pádů při nacvičování a
dělání nových cest, vydrel jetě 3 pády. pekův VIPER překvapil
úplně nečekaně. Jeden přestálý pád byl více ne důstojným zakončením
jeho bouřlivého ivota.
Při mokré variantě to u bylo horí.
Zbytkové počty pádů v úvodní modelové situaci se beze zbytku
potvrdily. Ani jedno lano nevydrelo by jediný pád.
Jaký závěr z toho veho ? Ten
si jistě vyvodí kadý čitatel a potencionální uivatel lana sám, neb
se musí sám v určité chvíli rozhodnout jestli lanu nadále věří
či nikoliv. Je velmi těké rozhodnout, kdy je u lano na odpis a kdy
jetě ne. Existují určité indicie které to trochu ulehčí, poruený
oplet, boule či prázdná místa pod opletem styk s chemikáliemi
atd. To jsou vesměs známe věci o kterých se můeme dočíst i v návodu
na pouití, který je přiloen u kadého lana. Co kdy ale lano
předpisově olézáme? ádné ostré hrany, ádné chemikálie, ádné
zákeřnosti, jen prosté lezení a padání. Kde je hranice, za kterou
bychom neměli jít? Tento testík vám snad pomůe v dalím
rozhodování. Dovolte mi ale na závěr malé shrnutí.
Stará a silně olezená lana mají
jetě nějakou zbytkovou rázovou pevnost ( ovem jen za suchého a
ideálního počasí ). Pokud náhodou zmoknete ( a to stačí i mírná
vlhkost ) ve více délkové cestě bez monosti bezpečného ústupu,
vězte, e nepokračujete dále s horolezeckým lanem, ale
s obyčejnou prádelní ňůrou ( běné horolezecké lano
vysychá cca 5 dní ) a podle toho se při dalím případném postupu
chovejte.
Je velmi uitečné vést si
podrobné záznamy o tom, co s lanem děláme. Pamě je krátká a na
nepříjemné záitky rádi zapomínáme. ROCKY ( vzorek 1 ) bylo lano na
první pohled zachovalejí, ne by se zdálo, přesto mělo za sebou
více jak 7000 nalezených metrů a vydrelo „jen“ tři
pády. Vizuální stav lana jetě není určujícím faktorem jeho celkové
kvality. Je taky samozřejmě velký rozdíl v tom, jak kdo leze a
na čem.
Staré a opadané lano, které má
jetě nějaké zbytkové pády, ztratilo zcela svou elasticitu (
dynamičnost ) a svým chováním připomíná spíe lano statické. Komfort
dynamického zachycení pádů je nenávratně ztracen a s ním odela
i hlavní výhoda dynamického lana - prunost.
Pokud lezete intenzívně kadý
víkend po celou, nebo převánou část sezóny, doporučujeme lano měnit
kadý rok. Rok stará, intenzívně lezená lana měla ve vech
případech tři zachycené pády, co se nám jeví jako konečná hranice
pro dalí pouití. Jakákoliv anomálie při případném pádů ( hrana ),
či změně povětrnostních podmínek můe lanu odejmout zbývající
pevnost a lano se můe stát pro lezce nebezpečným.
Hodně bezpečně nalezených a
nalétaných metrů Vám přeje LANEX.
Jsme samozřejmě schopni na nai pádovce nasimulovat celkem jakýkoliv pád. Problém je ale v tom, jak ho odhadnout. Dynamické jitění a absorbce pádové energie do jističova a lezcova těla je značně zavádějící. Kdysi dělal test na toto téma Gusto Stibriány ze Slovenska. Zrovna se tím probírám a přemýlím, jak to zakomponovat do celkových testů lan nových i starých. Uvidíme
Testovali jste také vzorky lan jiných výrobců? Výsledky vaich testů jsou v dost velkém ropzporu s tím, co píe na stranách 108 a 123 Pit Schubert ve druhém dílu Rizika.
Uvádí se tam: Lano namočené v cocacole, postříkané repelentem (autan), nebo namočené do mořské vody nevykázalo ádný měřitelný úbytek pevnosti.
Jak je takový rozpor moný? Je úbytek pevnosti za mokra vlastností jen lan Lanex?
V nové Montaně, co teprve vyjde by měl vyjít PR článek o Teflonu a naich lanech. Tam je přesně ukázáno, jak působí vlhkost na lana. Dělali jsme samozřejmě i testy s novými a olezenými lany od nai konkurence a nedovolil jsem si je publikovat. Ne proto, e by nae lana vyly hůře, ale spíe naopak a mohli bychom být nařčeni z .... a td. Co se týče výzkumu od P.SCH., tak si myslím, e měl na mysli lana namočena a následně vysuena. To ano. Lanu se po vyuení vrátí původní zbytková pevnost. Mokré lano bude ale mít vdy úbytek na pevnosti. Můu odpovědně prohlásit, e u mokrého lana, a tím myslím od 6-ti % vlhkosti nahoru, je to úbytek o více ne 50%. Celá věda ohledně impregnace se točí kolem toho, jak rychle lano naváe toto kritické mnoství vlhkosti. Ne vdy ovem lano leí volně ve vodě. Je tu i otázka sněhu a vzduné vlhkosti. Polyamid saje jako houba. Ostatní ovem v Montaně. Omlouvám se.
Prvy dojem z clanku pre mna bol, ze aj lano v absolutne dezolatnom stave, na ktorom by som podla vlastneho laickeho usudku mal aj obavu zlanit, malo este za urcitych poriaznivych podmienok aj dostatocne zachovane schopnosti na dynamicke zachytenie padu. Ale myslim, ze chyba jasnejsie vyjadrenie podmienok skusky - co znamena presne, ze lano splnilo alebo nesplnilo kriterium: lana, ktore skuskou presli neuspesne sa zrejme neroztrhli, razova sila "len" prekrocila normu. To bolo viac ako ocakavane, takze vcelku prijemne prekvapenie, tie vysledky, nie? Alebo som to nepochopil, a lana sa trhali?
Marku, kdysi jsme přivítali, kdy mělo lano 3 dynamické pády, dneska hledáme někde kolem 7 a výe. To na čem poleze je jen Tvé rozhodnutí. Lano, které má nějaké tři zbytkové pády je vypráskané a o dynamickém jitění nemůe být ani řeč. Je to skoro jako by jsi lezl na statice, co se konfortu a absorbce rázové energie týče. To ostatní, myslím tím rázovou pevnost je v háji. Za určitých ( né častých, ale moných) nepříznivých podmínek ( hrana, vlhkost, prořez .. ) můe dojít k destrukci lana. Ono třeba se jen strhne oplet a zůstane viset na duích. Absolutní přetrení asi nehrozí. Stojí ale o takové zakončení pádů nebo jen o mylenku na takový pád? To je to, co si musí zodpovědět sám. Já jen přiel na to, e po necelém roce !!intenzívního!! lezení lano přilo o 2/3 své rázové pevnosti. Neexistuje jediná nedestruktivní metodika, která by prověřila fakticky stav a bezpečnost lezeného lana. Toto je jen malé vodítko v rozhodování.
Namočené a usuené lano neztrácí pevnost (lano opakovaně suené na slunci samozřejmě ztrácí pevnost). Mokré lano nepohlcuje pádovou energii třením vláken o sebe, pěkně bez odporu se napne a pak tě zabrzdí na pár centimetrech, se vemi nepříjemnými důsledky (například přetrení opotřebeného lana, e). To ve jsem věděl, ale to skóre v posledním sloupci mě pořádně vylekalo...
Pokud vím, tak stejná otázka padla na Pítově přednáce v Teplicích před dvěma lety a on na ni odpověděl v tom smyslu, e se lano nechá před zkoukou uschnout.
Doufám, e to není pravda. Vechny moje lana přeci nemůou bejt rot. Vůbec kdy do nich občas házím tlamy, jak norma káe :-)) Asi bych se měl zamyslet nad tím, co s těma "voizolačkovanejma" hrůzama.
Myslim ze anketa na tema: "jak stare je lano na kterem lezete?" by byla vcelku zajimava! Doufam ze se treba ze strany administratoru servru Lezec neceho takoveho dockame! Ja sam mam lano stary 6 let a uzivam je jen na skalkach. Ale duvera ma je nekonecna???!!??
Velmi zajímavé čtení, díky za článek. Taky bych měl na tebe jeden dotaz, píe, e lano do kterého se padá, by se mělo měnit kadý rok. A jaký má názor na lano, který se hodně leze, ale s minimem pádů, zkouel jsi i tohle? (nebo to ber jako námět)
Jo, zajímavý námět. Já mám bohuel zrovna k dispozici lana na kterých se hodně lezlo a bohuel i hodně padalo. Jakmile najdu zase nějakou zvlátnost, opadám ji a pak se uvidí, co z toho vyleze. Ono taky záleí na tom, kde se leze. Hodně olezené lano z písků bude vypadat jinak, ne z uly nebo vápna. Je to straně individuální a nespolehlivé na nějaký oficiální závěr. Pokud mám přesný ivotopis té lajny, tak se to dá ohodnotit, v opačném případě je to jen hádání.
Bez ohledu na vědeckost testování se nedá čekat, e výrobce doporučí pouívaní starých lan. Skoro mě překvapilo ono doporučení jedno lano=jeden rok. Čekal bych spíe, e bude nutné jedno lano na jaro a dalí u na podzim.
Četl jsem celý článek od shora a dolů včetně odkazů, celou dobu jsem to hledal a dočkal jsem se, v posledním odkazu někdo mi nabízí jak přeít a TOM hned hledá nějakou záludnost, milý TOME máme spoustu přísloví a jedno praví podle sebe soudím Tebe bacha na to. Konečně se někdo zabývá otázkou ivotnosti lana, protoe ivej horolezec je dobrej horolezec a hned SAMOZŘEJMĚ je blb. Alei, klidně Ti nabízím svoji Alteu k testům, není moc padané, lezená je jak na písku, tak vápně, na skalkách i v kopcích zakoupená cca před 4 roky, deník samozřejmě nemám.
ty woe, clovek rekne A a ty vidis non A. Tom je naopak mile prekvapen tvrzenim 'vyrobce?'. Ostatne i jako ja (pri intenzivnim lezeni napr. Beal doporucuje menit lano az kazde tri mesice!). Jinak super info. S tou vodou je to fakt zajimavy.
Jiste znas, jako pilny ctenar metodicke prirucky pan Celakovskeho a dalsich sepisovatelu mudroslovi lidu, ze "pevnost provazu a lasky, za deste se pozna". Zda se, ze tyto vyzkumy delali jiz nasi predci.
Zajimalo by mi, jak starne lano pri castem statickem namahani. Rekl bych, opet cerpaje z metodiky nasich predku, ze to bude fofr (myslim na rybariky a viselce v lanech vubec).
Mne se to moc netyka. Na prvnim nepadam a na druhem se zapominam privazat (tuhle nedeli) a tak vlastne muzu lezt na cemkoliv a lano nosim jako stylovy doplnek.
Co se statického namáhání lana týče, tak tady nejsem úplně kovaný, ale... při lezení na rybu lano zničí rychleji tím, e ho sedře, odře a jinak mechanicky na povrchu zničí, ne e ho opadá a vytříská z něj ivot. Známé to lanové kyvadlo, do kterého se odválivci vrhají z mostních či jiných konstrukcí a následně vřískají pohupujíce se ve vzduchu tam a zpět, pramálo namáhá rázovou pevnost lana, kteráto je velmi důleitá pro bezproblémový ivot ivého a astného lezce.
Te´d váně, statické namáhání lana, a u dynamického či statického nepusobí destruktívně na jeho pevnost, ani na rázovou pevnost u dynamik. Alespoň ne tak, aby dolo k nějakému větímu pokození. ( Samozřejmě za předpokladu, e nepřekračujeme jeho povolené pevnostní parametry.)
U dynamik platí, e při výrobě mu vloí do vínku jistou prunost ( dynamiku ), kterou kadým pádem odčerpává. To dělá tak dlouho a v tom laně nic nezbyde a ono praskne. Pak ze ivého a astného horolezce je neastný nebo ádný horolezec. :o))
Kdyby mě nebylo líto mejch dvou skvostů
první rok 1989,druhý nalezenec Itálie 1991,
do dneka nalezeno větinou kadou sezónu třímístné numero cest,taky bych ho dal testnout.
Karel.
Ten nadenec pro výměnu lana kadý rok mě pobavil, v případě Bealu a výměny kadý třetí měsíc zaplesá, předpokládám jetě více.
koda, e lezu u zhruba 10 let a to kadý víkend, celou dovolenou ... a ve svém okolí mám několik podobných exotů a nikdo z nich není naden při dalí koupi lana. A sám nikoho neznám, kdo by kupoval kadý rok lano nové.
Pokud se vak někdo najde (nejlépe z řad lezců, kteří vyjedou 2x-3x za rok), dejte vědět, vzal bych lano ze second handu.
Do hor dvojče - i kvůli větí monosti přetrení na ostré hraně.
Jinak jedno jednoduché na skalky - na písku se mokré lano nemůe vyskytnout (pokud ho tedy "náhodou" nevymáchám v potoce), na ostatním materiálu zase příli nehrozí pády výe zmiňovaného charakteru.
Nosim dvojce i na nepiskovcove skalky. Za a) je to lehci v batohua 25m (bohuzel) na vetsinu skalek staci. b) nevidel jsem ostrejsi hrany, nezli na nekterych vybranych kremencich, buliznikach a co. Lano se tam da nariznout i pri slanovani nepatrnym pohybem, takze pri padu... Jeste to neni zaznamenane,ale proc byt prvni, zejo...
Ta situace popsaná v úvodu se Ti můe klidně stát i na dvoudélkové skalní cestě. Na konci druhé délky asi slaňovat instinktivně nebude, kdy to má nějakých 20m ke konci cesty a začne lít. Samozřejmě, kdy u nás leze jednodékové cesty a do hospody to má co by karabinou dohodil, tak je to něco jiného. Pak pojede někam, kde takové cesty jsou, neuvědomí si, e má starou lajnu( vdy na ni doma normálně lezu ) a má zaděláno na průser dle úvodu tohoto článku. Ale jak říkám:" To si musí kadý srovnat sám".
No jo. Ale těch zbývajících 20m snad bude nějak "normálně" odjitěno nebo si měco zaloím, ne? Take pak takový pád nehrozí. Jinak bych si na lezení "horského charakteru" vzal to dvojče.
Snad jedině co mě napadlo ve prospěch Vaí argumentace:
Lezu na písku, je zatím docela hezky, jitění velmi řídké. Jsem na půl cesty mezi kruhy, "nejde" nic zaloit. Začne pret. Váhám, jestli je snazí slézt k posl. kruhu a slanit, a nebo dolézt k dalímu a slanit. Pořád váhám (asi se i dost bojím) a váhám a váhám. Prí, prí a prí, take lano nasáká. Po delí době se rozhodnu jít nahoru, jetě to chvíli trvá - taky mi to moc nejde, váhám nad kadým krokem čím dál tím víc, lano u je durch. Těsně pod kruhem padám, lano se přetrne a já pak v pekle lituji, e si na kadý víkend nekupuji vdy nové jedničkové lano od Lanexu.
Ze pretrhnes na pisku po padu nekde pri dolezu (faktor - pokud mas jisteni veeelmiii priznivy, pokud nemas - je to fuk) lano proto, ze bylo mokre je jiste mozne. Ale nejak z toho furt nemam tu pravou hruzu. To uz se taky muses bat, ze si teroriste spletou cestu "Leteckou" s letadlem a odpalej te semtexem. Taky nakonec mozny.
Já taky jezdím dlouhé treky autem s vědomím, e mám patnou spojku. Zatím drí, tak o co jde? Nová je hrozně drahá a nemám na ni. . Marně mě vichni servisáci přesvědčuji, e jetě 1000 km a bude v tahu a můu bourat a já nevím co jetě. U je to 5 000 km a furt potvora drí. :o))) Je to jen moje volba. O nic jiného nejde
Jasne. Je urcite dobre vedet, ze mokre lano uz neni to lano, co bylo suche a podle toho se chovat. Dejme tomu pri odlezu od standu v desti, kdy hrozi tvrdej pad, tak vedet, ze bude fakt tvrdej (ono to bude mit i mensi prokluz) a ze to 5 padovy lano, kvalitni rocnik 96, jeste pripadne nacucany uz neni zadna jistota.
V pripade ze jsem dva metry nad kruhem a mam vytocenejch 20, tak bych z destove prehanky hysterickej nebyl. Ale co ja o tom vim.
Stejne je nejlepsi nepadat. :o)))
taky je dobrej test na jednom něneckym sajtu (v angličtině) bohuel jsem ho teď nenael.
byl tam test osmy vlastně 16 lan 2 od kadýho druhu.
prvnich osm testů bylo z novejma a osm po cca ročním pouívání (vechny toho měli za sebou relativně stejně). A testy za mokra obstálo 7 z 8 nových lan + jedno starí od Bealu (golden gry úpravou).
V těchto testech bylo mimo jiné uvedeno, e lana po uschnutí získají zpět svoji pevnost a prunost. Co mě celkem překvapilo, protoe kdy lezu na mohrym pagátu, tak ho prostě vytahám a pak u své původní vlastnosti téměř ztratí (na vdy), alespoň mi to příjde logické. Můe mi to někdo nějak srozumitelně vyvrátit???
Pokud se starnuti lana projevuje ztratou pruznosti (z cehoz pak teprve vyplyva mensi pocet padu), nedala by se na zaklade testu vyvodit nejaka zavislost mezi STATICKOU pruznosti PRI MENSICH ZATEZICH, kterou si muze kazdy lezec otestovat a pouzitelnosti pro zachyceni padu?
Neco ve smyslu: Koupim lano, oznacim 1 m docasnym nedestruktivnim zpusobem, zatizim 300 kg (pro puristy treba 3000 N), zapisu namerene prodlouzeni, totez opakuji pravidelne po urcite dobe, kdyz prodlouzeni je tak a tak mensi, lano je zrale na vyrazeni.
Existuji k vysledkum v clanku i nejake staticke charakteristiky?
Stárnutí lan se neprojevuje strátou prunosti. Prunost, dynamika, mizí s počtem pádů, které to dotyčné lano přestálo. Kdy se zpracovává polyamid na materiál pro horolana, tak se mu vloí do paměti určitá prunost, to je ta veličina která je na visačce označena jako rázová síla. Čím mení je tato hodnota, tím je lano prunějí. Je to ale měřeno při prvním normovaném pádu. Kadý následný pád tuto hodnutu "odčerpává", a rázová síla stoupá, a dosáhne někde kolem 11 - 12 kN tak lano prdne. Je to jen hrubý nástin, ale tak nějak to probíhá. Prostě s kadým pádem je lano méně a méně pruné(dynamické). Proto platí, e lano třeba rok staré ale intenzívně lezené a hlavně padané je prostě na odpis. Jeho rázová síla je na vysoké hodnotě a blíí se kritické hranici, kdy můe lano prdnout. Pokud se k tomu přidají nestandardní klimatické či mechanické okolnosti, tak se tento proces urychlí.
Tím se ale myslí spíe opotřebení mechanické. Oděr, opal... Hlavně spoutění je pro lano velmi destruktivní činnost. Měli jsme kdysi lano REKORDMAN. Byla to statika na dlouhé přemostění a to lani tím, e se po něm jezdilo na kladkách a vypínalo se, zrálo a zvyovala se mu pevnost. Paradoxně jsme ho museli podle normy vařadit i kdy mělo větí pevnost ne kdy bylo nové. Uvnitř se jednotlivé prameny rovnaly a srovnávaly a tím se lano optimalizovalo. Jakmile ale lano spoutí přes karabinu či oko pod zatíením, nejen e ho enormě namáhá na odr, ale zároveň rozhazuje vnitřní uspořádaní dusiček a jednotlivých přízí a tím sniuje jeho optimální momentální pevnost a samozřejmě zruí ho dříve na oděr. Na TOP ROPE jsou nejlepí specializovaná lana jako u nás např. ROCK PALACE. jsou optimalizovaná na takové zacházení ( pokud se tomu dá tak říct ).
Tak to jste ve-pri.:o) Schubert str 63. Dochazi k zaveru, ze ohybanim a znovunapromovanim se snizuje jeho odolnost vuci razovemu zatizeni a zejmena vuci hranovemu.
Apropos: A co na lamani teflon?
P.S. Ohybanim a naprimovanim se snizuje... no nic Freude...
Samozřejmě, ze PSCH má pravdu. Jenome oděr je v tomto případě činitel, který pracuje daleko rychleji ne to lámáni. Ne se dostane k tomu, e ti klesne rázová pevnost lana, má ho u rozkubané. Tyto dva negatívní vlivy jdou samozřejmě ruku v ruce akorát ta destrukce oděrem je krapet rychlejí a samozřejmě v tom místě to slábne i pevnostně.
Tak jestli rupne lano a kdy se v něm vytvoří rázová síla 11-12kN (při grdění pádu trvajícím 1s=přetíení 11-12G), tak u mi zřejmě jako prvolezcovi bude úplně jedno, jestli se to lano přetrhne nebo ne, protoe já budu přetrenej určitě. Jak známo z fyziologických příruček odolnost lidské bytosti je +9G a +11G a -7G a -9G. Samozřejmě v závislosti na fyzické konstituci a trénovanosti organizmu. Jen tak pro dokreslení: lezu, váím 80kg, hodím tlamu, při který vytvořím v laně rázovou sílu 12kN a přetíení při zastavení pádu bude 12G (část těla brděná sedákem je zastavena do 1s) "zbytek" těla od sedáku vý a nohy od sedáku ní pokračují dál při přetíení 12G. Pokud tělo váí 40kg a nohy taky, je páteř v místě kde se láme přes sedák zatíena 2x40x12=960kg co asi břiákama nikdo z nás neutáhne a proto nějaký přetrení lana neřeím. Doufám, e jsem v tom neudělal chybu. S prsákem je to jinak, jene při pádu s prsákem se projeví deformační síla těh horních 40kg a rázová síla v laně bude tím pádem jiná, atd.. u musím jít dělat.
Hele Berny, moná, e má pravdu. Tady od stolu Ti to nemůu potvrdit ani vyvrátit. Akorát v tom hraje dost důleitou roli talik vlivů, e spočítat to důkladně bude asi velká fuka. Kdysi měl na to dost podrobný a obsáhlý článek Gusto Stibrány ze Slovenska. Pokusím se ho získat a publikovat. Uvidíme.
Zdarec Alei, kontakt na Gustu je doela snadnej: meander@meander.sk; myslím, e by s publikováním neměl problém :-)
A jinak: zajímavej článek; a vlastně i zajímavá diskuse. Díky.
Ahoj Alei, vím, e je to hodně zjednoduený pohled, kde je zanedbáno vechno, co zanedbat lze a tím pádem je i ten odhad dle mě nadnesenej. Ve skutečnosti se projeví spousta vlivů. Jak kladných (+ pro horolezce), tak záporných (- pro horolezce). Pokud jako firma podporujete granty nebo zadáváte témata diplomek nebo v tomto případě spí disertačních prací, asi by nebylo patný nabídnout to nějakýmu odválivci, který by si pohrál s modelem (asi nejlépe ANSYS, moná by to zvládnul i PROINGENEER) udělal si nárazník za jméno, případně před jméno. Určitě by to bylo přínosný a v případě ANSYSU by byly výsledky hodně blízko realitě (některé věci lze porovnat s měřením a na tom základě se dají odhadnout i velikosti chyb). Pokud by na to dolo, dej mi vědět, věděl bych, koho doporučit jako kapacitu na konzultace. Určitě by z toho bylo i pár přínosných článků pro irokou lezeckou veřejnost. Berny
No, neni to spis tak, ze a)po kazdem dalsim padu nebo jine nepriznive okolnosti, ktera snizuje pruznost, stoupa razova sila (sveho casu to bylo podle metodiky UIAA max 12 kN, prakticky u dnesnich lan i o dost min), a b) ruznym opotrebenim, vlivem uzlu, namoceni atd. klesa nosnost (sila nutna k pretrzeni), a kde se tyhle 2 zavislosti protnou, tak tam to lano prdne?
Je skutecne tech 12 kN zmerena maximalni razova sila, nebo je to jenom hypoteza? (ponechavam stranou, ze pro lezce je jenom dobre, kdyz razova sila zustane, kde je, a nezvysuje se u stareho lana prilis, protoze tady resime pocet zmerenych padu a ne zdravotni rizika tvrdeho lana)
Karel má podle mě pravdu, chtěl jsem navrhnout to samé: zkusit najít vztah mezi pruností resp. její změnou oproti novému lanu (Karle měřit nezatíené lano je hloupost, je třeba měřit je pod dvěma různými zátěemi, např. 20kg a 200kg) a počtem zbývajících pádů. V praxi by se tak dalo nedestruktivně zjistit opotřebení lana.
Ovem zjistí se tak pouze opotřebení v důsledku pádů, nikoliv sníení pevnosti v důsledku působení chemikálií, pokození jádra (pádem přes hranu, v uzlu) apod.
To Karel&Joe: To chce nějaké porovnávací testy. Nicméně zajímavý nápad. Prověřím laboratorně a dám vědět. Akorát by se to muselo prověřovat na hodně dlouhém laně, aby bylo moné výsledky dobře a přesně vyhodnocovat. Víděl bych to na hasičskou vě :o))
Člověče, ty u jsi tady nasbíral tolik zajímavých nápadů, které chce prověřovat a publikovat, e jsem fakt zvědav na výsledky ...
U se těím na dalí článeček :-)
To Cifra : Ví, nápadů je hodně, vlastní práce jetě více a výsledku hodných realizace nakonec málo. Hodně z nich jsou slepé uličky, které k praktické realizaci mají hodně daleko. Třeba ta poslední s nedestruktivní zkoukou je více méně teoretická. Praktickou realizaci a uvedení do praxe vidím po cca 30 minutách přemýlení jako nepravděpodobnou. Kde seene vě, kde by jsi změřil 70 ti metrové lano?( metr z lana nemá cenu měřit ) Jak zvedně patřičný počet kil, aby jsi to poměrně zatíil? Bude výchozí hodnota prodlouení jako jednotka normy či jen jednotka o které se ví. ( Co kdy to dáme ve známost a někdo si to sám blbě změří, pak lano náhodou rupne a bude průser ) Na kadé lano musí být určena speciální výchozí hodnota. Ne to ve dám dohromady s patřičným počtem pokusů, aby byla jakás-takás pravděpodobnost, tak budu mít fousy a na zem. Není lepí si zapisovat do deníčku nalezené a naslaňované metry a jednou za čas to sečíst a zamyslet se? To Tomá F : Na Gustu samozřejmě kontakt mám, ale přesto díky. Dokonce tady mám i ten článek ač jsem ho jetě nestačil přečíst.
Netreba testovat celou delku lana, padove zkousky se taky delaji na vzorcich. Prakticke provedeni zalezi na fantazii majitele, osobne bych to provedl takhle:
Zavesim, zatizim 10 kg, ovinu na dvou mistech vzdalenych 1 m niti, pozadam kamarady, aby se zvazili na pripravene osobni vaze, zvolim takove, jejichz vaha by v souctu cinila co nejpresneji 300 kg, pozadam je, aby se na lano opatrne povesili, zmerim vzdalenost ovinu. Predpokladane prodlouzeni okolo 15 cm, takze meritelne obycejnym metrem (zadne zlomky mm). Popripade pro vetsi prukaznost opakuji na jinem miste lana.
Samozrejme pro vyrobce je problem cokoli takoveho predepisovat. Normy a metodiky se vytvareji kvuli presunuti odpovednosti nekam, kde neskodne vysumi. Ale predepsat maximalni dobu vyrazeni lana tabulkou pro pouziti "obcasne" az "velmi pravidelne", ci podobnymi subjektivnimi kriterii take neni zrovna nejspolehlivejsi. Staticky test pruznosti by mohl vhodne doplnit ostatni kriteria tim, ze by upozornil, pokud by se s lanem neco nepekneho delo.
Jasne, vsechny testy prodlouzeni zacinaji z nenuloveho zatizeni (mam pocit, ze standardne se davalo 10 kg). Navic by to chtelo s lanem provest nejakou pripravu, jako treba protahnout osmou a pak dukladne protrepat, aby se vzdycky zacinalo z priblizne stejneho stavu. To je vsechno otazka detailni metodiky.
Karle, dobře vymýlý jednoduchou metodiku ale měj na paměti, e odvozovat dymamickou charakteristiku od statické je zavádějící, naopak při konstrukci lana jsou tu poadavky docela protichůdné. Po dyn. lanu chci co nejmení poměrné prodlouení při statickém zatíení a velké při dynamickém. Závislost tu bude, ale pro kadý typ lana jiná a navíc vypráskané lano nemusí nutně měnit (významně) svoji statickou charakteristiku.
Jasne, zatezovaci charakteristika se muze menit v zavislosti na rychlosti prodluzovani, ale jaky tam muze byt principialni duvod, proc by mela byt zcela jina? Setrvacne hmoty asi tezko (hmotnost jednotlivych vlaken je minimalni ve srovnani se silami, ktere prenaseji). Jedine, co me napada, ze bude urcite odlisne, je odvod tepla primo z mist, kde se vlakna trou o sebe.
To me spis napada jiny problem, spojeny s navrhovanym testem - ze by totiz zatezovaci charakteristika zustavala do tech cca. 3 kN priblizne stejna a ztrata pruznosti se projevovala ohybanim krivky az pri vyssich silach.
Pánové, trochu jsem to tady probral s jedním chlapíkem, který ví o lanech více ne kdokoliv jiný a cesta tady je. Má to akorát jeden háček. Aby z toho byly nějaké pouitelné závěry, bude to práce na rok a moná více. Nicméně jsme narychlo zpracovali jednoduchou metodiku a vrhnem se do toho ve zmeneném rozsahu. Pokud se ukáe, e tudy cesta vede, budeme se snait dotáhnout to do konce.
Před dlouhou dobou se v diskuzi objevili zmínky o tlumičích pádů, které se pouívají obdobně jako expresky, ale při pádu se jim párají vy a tím pád tlumí. http://www.lezec.cz/diskuse.php?key=7756 (nebo se rovnou podívejte na Petzla a hledejte pod heslem NITRO). Pravda, nikoho sem je u nás neviděl pouívat, ale čím dál častěji o nich uvauji (jak stárnu, tak tím více si hledím vlastního zdraví). Moná tyto tlumiče spolu s heslem "Lezu na co mám, abych minimálně padal" by mohly napomoci při otázce: Přetrhne se, nepřetrhne se ?
jetě bych doplnil, e spíe obavy mám z vytreného jitění nebo chvilky jističovy nepozornosti, ne trhání lana. Opět si jen stačí vzpomenout na nehody, které jsem viděl či o nich četl.
Patrim do kategorie co kupuje tak tri lana rocne,ale pri takovym kolobehu uz ani nemam prehled jak je ktery stary.Me by Alesi zajimalo a nevim zda si takovy test delal,jak klesne pevnost lana po odriznuti nejvice opotrebovaneho kusu(cca 5-10 metru).Urcite je vic takovych chytrolinu,co tuto pstrosi metodu pouzivaj.
Odříznutí opotřebovaného konce lana nemá na celkovou penost lana vliv. Kdy to přeenu, tak právě naopak. Odřízne patné místo a zruí oslabený bod. Je známo, e opadané lano začne tvrdnout právě od krajů. Není úplně jasné proč se tvrdnutí stahuje právě do konců lan,( pravděpodobně pro to, e dynamický ráz proběhne celou lajnou a zastaví se na koncích a tam se hromadí ) ale je to tak. Říznutím lana nemůe nic zkazit. Lano je tak pevné, jak pevná je jeho nejslabí část. Je to jako s řetězem.
Význam to má aspoň trochu. Lano se větinou nejvíc pokodí v uzlu(pokud se neřízne o hranu). Je tam po čase při prohmatání cítit propadlina. Po letech lezení a odskoků na malých skalkách se zatěují konce lana a prostředek zůstává po větinou nepouitý, leící na zemi a vyuije se jen na slanění.
Díky za diskusi a náměty. Pokud budete mít někdo nějaký problém s lanem a budete potřebovat poradit či něco vysvětlit, klidně se obrate přímo na mě. Mail je ve jméně.
Jeste by me zajimalo, jaky vliv ma prani lan na pevnost. Rika se ze umyti spinaveneho lana v ciste vode a naslednem ususeni ve stinu lanu neskodi. Zajimalo by me to z profesionalnejsiho hlediska. Jak moc ma vliv myti na pevnost. Napr. jestli se snizi nejak pevnost treba po 10 vyprani. Dik
Pokud je praním myleno namočení ve vlané vode bez chemikálií a následné pozvolné usuení ve stinné místnosti, tak je to to samé, jako kdy lano zvlhne a pak se usuí. To znamená, e vlivem tohoto postupu nedochází k ádné deformaci lana a toto se po vysuení vrátí na svou výchozí pevnost před namočením. Jiné je to ovem, kdy dáme lano do pračky. Vlivem točení v bubnu se v laně přehází ji částečně srovnané duičky a lano můe mít mení pevnost. To samé platí o pouití pracích práků. Ty zase můou lano pokodit chemicky. Nejvhodnějí je obyčejné mýdlo, nebo mýdlové vločky, nebo speciální prací prostředky určené pro tyto účely.
To prani mne docela zajima. Tedka ziju a pracuju v Australii, kde lano po kazdem lezeni na zdejsich lokalitach je cervene od prachu. Potrebuje vyprat co chvili, nebot usuzuji ze prach uvnitr lana spolu s castym pouzivanim muze byt docela zhoubny. Pouzivam na to Rope Wash a pracku. Nikdy mne nenapadlo ze mechanicky se to lano muze poskodit i kdyz to peru na "gentle". Mas to nejak podlozene merenim?
Já osobně ne, ale kdysi dávno dělal jedem můj kolega jeskyňář podobné testy se statikou. tehdy ten test úplně nedokončil, ale naměřené výsledky tomu napovídaly. Dokladujou to i jiné indície z jiných testů a pozorování. Kdy třeba lano pouije jako lanovku a nepokodí ho mechanicky, tak se jeho pevnost spíe zvyuje, ne aby la dolů. Důkazem je i ná starý REKORDMAN. Superstatické lano pro dlouhé traverzy. Po jeho vyřazení z důvodu administratívních byla jeho pevnost větí ne na začátku pouívání. Prostě se ty duičky vevnitř srovnaly, urovnaly a lano bylo lepí. Z toho usuzujeme, e pračka tomu prostě dá záhul a ty pracně urovnané duičky se zase vířením v pračce rozhodí. Doporučuji lano namočit do vany z vlanou vodou, provířit ho ručně a pak nechat voně poloené na zemi pozvolně usuit. Jinak samozřejmě, e má naprostou pravdu s tím prachem. Dostává se dovnitř struktury lana, mezi vlákna a tam působí destruktivně na vlákna zevnitř. Jakýkoliv mikro posun jednotlivých vlákem proti sobe v laně ( a e jich tam je )dává prachu monost rozedírat jednotlivá vlákna.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Jak jsou bezpečná stará lana aneb víte na čem lezete?
1000 Miles Adventure 2024