Zpráva Bezpečnostní komise ČHS (BK) zabývající se nejzávanějími úrazy, tedy těmi smrtelnými byla dnes publikována.
Na oficiálních stránkách ČHS byla vydána poněkud neradostná statistika;
Jde o zprávu, která přináí výsledky pětiletého sledování smrtelných úrazů českých občanů v horském a horolezeckém terénu (souhrny, statistika, trendy), a zároveň, stejně jako v minulých letech, zpráva shrnuje případy, ke kterým dolo v uplynulém roce. V této části se BK snaí najít příčiny konkrétních úrazů, zhodnotit chyby které k nim vedly, a máme za to, e můe v mnohém být velice poučná.
Zároveň zde jsou opět vytaeny i předchozí zprávy BK o smrtelných úrazech českých občanů v horském a horolezeckém terénu, odkazy na zpravodajství o úrazovosti v horách, a rozbor úrazovosti Čechů v Tatrách za desetiletí.
Tímto bych si dovolil oslovit ctěnou lezeckou veřejnost s prosbou o informace.
Pokud o některém z uvedených případů znáte nějaké podrobnosti ve zprávě neuvedené, máte konkrétní připomínky apod., kontaktujte prosím buď autora tohoto článečku (tedy spoluautora Zprávy BK) na mejlu u podpisu, nebo svaz prostřednictvím adresy info@horosvaz.cz. Kadý dalí údaj či postřeh můe být pro nai práci velice cenný, a věříme e napomůe zvýení bezpečnosti v horách. Na základě těchto zpráv jsou ve spolupráci s Metodickou komisí (MK) a Lékařskou komisí (LK) ČHS realizovány konkrétní opatření ke zlepení situace. Pro hláení úrazů (v případě, e se nejednalo o člena ČHS, lze i zcela anonymně) lze rovně vyuít dotazník Hláení úrazu ze stránek ČHS. Zároveň ujiuji, e není zvykem BK zveřejňovat jména, a to ani v případě obětí, ani svědků.
Za vechna doplnění a informace předem děkujeme.
A jetě několik odkazů na texty BK a LK s tímto tématem souvisejících:
Články připravené v BK k tématu úrazovosti a jejího sledování, publikované na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=2504
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3172
Informace pro zajitění bezpečnosti ve Slovenských horách (Varování BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=71
Varování před neoprávněným vstupem do speleologických objektů (Varování BK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=73
K tomuto tématu viz té článek na Lezec.cz:
http://www.lezec.cz/clanek.php?key=3330
Vybavení pro nouzové situace (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=131
Zdravotnický materiál v lékárničce (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=6&article=132
Lékové vybavení lékárničky horolezce (Doporučení LK):
http://www.horosvaz.cz/index.php?cmd=page&type=62&article=45
Zpráva je opravdu drsná a potvrzuje přísloví, e netěstí nechodí po horách , ale po lidech. Vdy jen 4 případy úmrtí za celou monitorovanou dobu byly způsobeny pádem kamenů, co se dá víceméně označit za objektivní nebezpečí (víceméně). Zbytek byl tedy pravděpodobně způsoben chybou nebo chcete-li částečným selháním lidského faktoru, protoe ostatní příčiny lze do určité míry ovlivnit.
Je tedy na nás, abychom byli opatrnějí a zodpovědnějí k sobě i k parákům se kterými tůru podnikáme. K tomu určitě patří i kvalitnějí plánování tůry a zjiování podmínek. Hory tu budou pořád a nemá cenu kvůli patným podmínkám riskovat to, e se na ně nepodíváme u nikdy.
No, tak úplně černé, jak to vidí Milano, to zase není, ale k tomu je nutné číst ty jednotlivé ty popisy nehod s vyhodnocením. Kdy se kouknu na těch pět let zpátky, tak bych si troufnul odhadnout, e těch případů víceméně objektivních příčin, mohlo být a těch 20% které obvykle uvádí zahraniční autoři podobných zpráv. Bohuel, jde pouze o odhad, nebo u řady případů nám přesnějí okolnosti nejsou známé. Do těchto, odhadovaných dvaceti procent, lze zařadit případy pádů po vyvalení skalních bloků (i kdy zde se zase jedná o nízké znalosti geotechnické), některé případy lavin (jako třeba ta tvořená seraky v Kyrgystánu, o které se prostě neví proč spadla a zavalila řadu lidí na běné výstupovce, a to v časném dopoledni, kdy se nepředpokládá ádné podobné ohroení), ale i ten jediný blesk ve sledovaném období zaregistrovaný (předpověď dobrá, ádné bouřky hláené, naopak, prognóza hlásila stabilní slunečný den lo o lokální bouřku, která postiené zastihla na sestupu, který byl veden po uměle zajitěné cestě, úniková cesta nikde ). A lo by pokračovat, tohle je jen z hlavy.
Spí z té zprávy vyplývá velice důrazné varování, které by mohlo znít: NENÍ MALÝCH CHYB! Řada uvedených případů se toti stala za okolností, které jsem mnohokrát viděl prostě se to tak běně dělá, nebo jde o opravdu malou chybku, která ve svém důsledku nakonec můe mít obrovské následky. Někdy se nevyplatí první chyba, třeba chybná rozhodovací strategie, na kterou se nabalují dalí (prostě najednou nelze vrátit ono první chybné rozhodnutí které by nakonec, za jen maličko jiných okolností, mohlo být nejlepím východiskem). Ty chyby jsou častokrát mnohem subtilnějí, ne by se mohlo zdát z tepla komentování na webech (proto opravdu nemám rád ty hony na lidi na lezeckých i jiných stránkách). Vzpomeňte si vichni na ten začátek roku, kdy lavina strhla do Parichvostu ty raftery. První reakce byly o tom, e se jednalo o nezodpovědné magory, kteří v trojce li právě Parichvost tedy jedno velké lavinitě. Ono to tak přitom nebylo. li hřebenovku nad ním. Dávali si pozor, potencionálně nebezpečné úseky po jednom (i jitěni). K netěstí dolo při návratu ve vlastní stopě. Prostě podlehli pocitu, e tudy u li a bylo to dobrý Ruku na srdce, kolikrát jste něco podobného kdo udělal? A právě ve výčtu právě těch malých chyb, které měly za následek opravdu fatální průser by lo pokračovat velice dlouho. Vlastně se to týká spí větiny těch případů, ke kterým máme dostatek informací. S koncem devadesátých let výrazně ubylo případů naprosto nedostatečně vybavených jedinců (takové ty kecky, v lepím případě kanady, na ledovci, borec, co nemaje piklu, si na konci pásma vegetace nael vhodnou větev jako potřebnou oporu pro překonání zledovatělého strmého vývihu, apod. Ale zůstávají právě ty malé chyby, které velice často nekončí zle. A třeba se z nich můe stát i zvyk. A právě tady je na místě varovně zvedat prst.
Rozdělení subjektivní vs. objektivní příčiny mi přijde od základu pochybné, take počítat podíl nebo srovnávat nějaká čísla v procentech snad ani nedává moc smysl.
Víceméně jde o to, co zpětně zhodnotí jako "přijatelné riziko". Například lavinové nehody na cestě ke Zbojandě a ve Spáleném lebu mají v principu stejnou "přírodní přičinu" (přírodní lavina z mnoství nového sněhu, navíc transportovaného větrem) i "lidskou chybu" (zdrovat se v přírodní lavinové dráze).
Rozdíl je převáně v tom, e jedni se tam zdrovali uvědoměle několik dní, druzí se netastnou okolností zastavili na chvíli, a nebezpečí se samozřejmě vystavuje i ten, kdo po oné cestě jde za slunečného počasí stupně 2 a ohroené místo překoná rychlou chůzí za minutu. Podíl subjektivní versus objektivní je hlavně podle toho, kde kdo nastaví laku. Svým způsobem mají pravdu i hovada z diskusí na idnesu, kteří tu laku nastaví tak, e nebezpečné je vůbec vydávat do hor (oproti sledování televize určitě), a my blbci co tak činíme si za vechny nehody můeme sami. Take podíl lidského faktoru je 100%.
Jo, Honzo, má hlubokou pravdu. To dělení příčin na jakási procenta má smysl při rozdělení nikoli subjektivní a objektivní, ale nehoda, které bylo moné předejít (hlubími vědomostmi, bezpečnějím chováním, vyvarováním se chyb) a na ty, kde příčinou bylo "něco" "naprosto" neočekávatelného. Příklad: ulice středočeského města za úplného bezvětří - a ejhle, spadl Ti na hlavu květináč. Tos čekat sice mohl, ale jen velmi teoreticky, nebo pravděpodobnost manipulace (a jetě k tomu chybná - uputění)s květináčem nad tvojí hlavou, není právě vysoká. Zatímco kdyby se jednalo o stejnou obec za větrné smrti, měls víc koukat nahoru. Nebo v tée obci, jde po chodníku a zrovna tam někdo nezvlád řízení ve stovce a tys včas neuskočil. Rovně jsi to mohl do určité míry předpokládat, ale ta pravděpodobnost je výrazně vyí, bude li v nepřehledné zatáčce, přecházet vozovku a navíc s vědomím, e právě v tée době tímto krajem vede trasa oblíbeného nelegálního závodu.
Jen jednou? Ty si to maluje! :))) My buddhisti...
PS Ve středočeském městě za bezvětří? Copak z toho neplyne, e kdy tam přijede, Nováková se za tebou nutně otočí a zakopne, nutně tím nepřijde na schůzku s Blakovou do kavárny a ta, jak jinak, přide dřív domů a najde, ovem to ví kadý, Blaka s Vonáskovou a tedy nutně na ně hodí květináč a nutně se netrefí a květináč... Klasická subjetivní chyba, pokud tě trefí!
Ono je to v horách (a leckdy i na skalách) asi jako v boxu. Kdy je soupeř mírný, můeme udělat sem tam chybu a nemáme-li smůlu, můeme jetě vyhrát. A kdy je soupeř tvrďák... a navíc to jetě neumíme... tak u je to horí, u nemusí stačit ani velká klika.
Kdo nic nedělá,
stejně nepřeije,
a jetě si přitom,
moc neuije.
Po přečtení popisů jednotlivých případů musím dát za pravdu, e ne pouze ve 4 případech mohla být příčina hodnocena jako objektivní. Upozorním ale jetě na jednu věc. Zaznamenal jsem u vícekrát v česky psaných textech, e se hovoří o odříznutí laviny. Toto slovo se objevuje i vícekrát v tomto poměrně odborném textu. To můe u některých méně zkuených vyvolat názor: Aha, musím si dávat pozor, kde právě stojím a kam pojedu, abych neodřízl lavinu! Tady je to ale v pohodě, sklon je 20 stupňů.
Chyba! Lavinu toti větinou neodříznete, ale uvolníte! Svrchní vrstva sněhu se často chová (pokud není prachový) jako spojitá vrstva (blána), která vykazuje v různých místech rozdílnou míru spojitosti k hlubím sněhovým vrstvám. Zatíení vyvolané stoupajícím nebo sjídějícím alpinistou nepůsobí jen lokálně, ale íří se po sněhu a můe zasáhnout místo, které je slabým místem svahu a právě zde můe být lavina uvolněna. Můe to být tedy v přímém okolí alpinisty, ale i vysoko nad ním.
To jen stručně na doplnění, doufám, e to není moc velké ourání.
Je to asi rok, co jsme viděli na Hochalpenstrasse v Taurách jak se ODŘEZÁVAJÍ laviny. Pracovník údrby silnice jel nad silnicí pod skalami a přesně v jeho stopách se odřízly laviny, které spadly na uzavřený úsek silnice a tady je frézy odklidily.(Zajímalo by mě pracovní zařazení tohoto lyaře a zajitění jeho bezpečnosti. Kromě toho , e byl excelentní lyař).
Take na termínu ODŘÍZNUTÍ laviny nevidím nic patného.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Zdroj: 
1000 Miles Adventure 2024