Je to pět a půl roku, co byl na Lezce umístěn první díl seriálu "Lezení v Sasku". Mnoho věcí se od té doby změnilo. Sasko i Lezec vak stále ijí.
Lezec se během těch let vyvinul z hobby stránek kamarádů z Plzně v jedničku mezi lezeckými weby v republice. Z tehdy teple oranové změnil svou podobu v dnení ocelově modrou. Jeho návtěvnost vystřelila strmě vzhůru a svým obsahem nabobtnal do neuvěřitelných rozměrů.
Jako dnes si pamatuji, jak se mne Hop tázal, jestli bych mohl napsat něco o Sasku. Mylenka se mi líbila. Kasal jsem se, e určitě, protoe Sasko je obrovské a já v něm strávil tolik času na to, aby nebyl problém napsat rovnou celý seriál. A klidně nejméně o padesáti dílech.
Brand - Grosser Halben
V roce 2000, kdy vyel první díl, bylo Sasko ji 11 let osiřelé. Tedy ne, e by v něm bylo pusto a prázdno. Sasíci se nikdy nedopustili výpadků v návtěvnosti. Ale z české strany hranice se výjezdy omezily na ojedinělé výlety. Měl jsem tehdy za sebou tři roky intenzivních návtěv Labáku, a občasnou únavu z českého přepětí v jeho úasných stěnách jsem smýval právě ne příli častými návtěvami Saska. A by lo o výlet do skal vzdálených doslova jen pár kilometrů, ocital jsem se ve zcela jiném světě. Tehdy nebylo moné zavadit o Čecha, a i zápisy ve vrcholových knihách svědčily, e české prsty listovaly jejich stránkami naprosto výjimečně. Jezdili sem jen ti největí znalci a ti se v podstatě neměli anci potkat a nato ruit.
Jedenáctiletá pauza způsobila, e nezměrná znalost zdejího prostředí nabytá nesčetnými návtěvami českých lezců v osmdesátých letech přila vniveč. Generaci, která přila po nich, nebylo moné zkuenosti předat, protoe lezeckých cílů bylo po listopadu 89 mnohonásobně více a jedině dostupné Sasko se zákonitě stalo opomíjeným. Jeho jistá tajemnost, tradovaná psychická náročnost a nutnost se vyrovnat se zákazem lezení s magneziem přispěly k jeho exotičnosti.
Obecné nevědomí o Sasku mne v rozhodnutí o psaní seriálu utvrdilo. Od počátku jsem měl v úmyslu jeho prostřednictvím nejen popisovat lezecké cíle, ale chtěl jsem se pokusit vyjádřit i krásu a okouzlení, které vyvolává zdejí atmosféra.
Velký Čand
Naivně jsem si myslel, e mé znalosti postačí na téměř nekonečnou řadu příspěvků. Mýlil jsem se. Pamě z osmdesátých let ji byla děravá a ani já ji do roku 2000 nijak často nezáplatoval. Brzy jsem zjistil, e mám-li netlouct prázdnou slámu, budu muset obnovit časté výjezdy, lézt a znovu poznávat ji kdysi jednou objevené. A tak se Sasko stalo téměř výhradním cílem mých lezeckých výletů a zdrojem nepřetrité radosti.
Původní formát jednotlivých dílů o několika málo řádcích mi brzy přestal vyhovovat a články se začaly natahovat. Díky tomu se také prodluovala perioda, ve které vycházely, protoe jsem jednodue nestíhal. Za dobu, na jakou se natáhla přestávka mezi díly v současnosti, se a stydím. Dalím důvodem, který mne přinutil k výletům do Saska, byl naprostý nedostatek fotografií. A e jsou články bez fotek ochuzené, bylo zřejmé ji od počátku. Často se mi proto stávalo, e nejen nedostatek času, ale i fotek, rozhodoval o vzniku nového dílu.
Seriál velmi ovlivnil můj ivot v posledních pěti letech a v tomto padesátém díle mohu říci, e jen v dobrém. Jen jediný smutný stín na tomto období ulpí navdy. Před rokem si Rathenské stěny vzaly ivot Houmyho. Nemusím připomínat, e Houmy byl obrovský znalec Saska a měl je velmi rád. Nikdy jsem se s ním kupodivu osobně nesetkal, i kdy u se k tomu téměř schylovalo. Stihli jsme si vyměňovat pouze maily a telefonáty a mne dnes mrzí, e můj první kontakt s Houmym nebyl úplne idylický. Mojí vinou. Ve se urovnalo, při Houmyho povaze to ani jinak nelo, ale vylézt si spolu cestu jsme ji nestihli.
Psaní seriálu mne přivedlo na mylenku umocnit poznávání skal nejen prostřednictvím internetu, ale i na ivo. Vznikl Máj v Sasku. Letos se uskutečnil počtvrté. Jeho organizovanost klesla na nejnutnějí minimum. Byl pouze vyhláen bivak a čas. To je ve. Jak dopadly první dva ročníky, si můete přečíst na jiném místě. V roce 2005 nás počasí nemilosrdně vyhnalo. A letos? Nemohu se nezmínit, protoe akce předčila ve, co by se dalo očekávat. Kromě malé a oizené upoutávky, která navíc brzy zapadla v hlubinách Lezce, jsem pro její propagaci neučinil nic. Čekal jsem příjezd jen několika kamarádů. V pátek v poledne zel bivak prázdnotou. Pak se začali nenápadně trousit lezci a jejich počet se přes víkend vyplhal k edesáti. Tolik lidí bylo na vech třech předchozích Májích dohromady. Ano, a ke mně teď doléhají hlasy, jak to muselo být strané. Jaký hluk, nepořádek, těch ohňů a křiku. Chápu, e po vech incidentech, o kterých čteme i zde na Lezci, po mnoha nenávistných a hloupých komentářích můeme být znechuceni z představy, e se z lezeckého prostředí vytratila základní slunost. Moná někoho zklamu, ale průběh letoního Máje potvrzuje pravý opak. A jsem straně rád, e to tu mohu ventilovat. Představte si edesát lidí v jednom bivaku. Přesto nikdo nehlučil, nikdo nikoho neobtěoval, k ničemu nenutil. Bivak jsme opustili ve stavu v jakém jsme jej nali. Ohně, věřte nevěřte, nehořely. Nesmí se to. A ti "nestydatí" Čei zákaz respektovali! Dokonce jsme přestáli i kontrolu stráců parku, kteří s úsmevem a pozdravem na rtech provedli obhlídku a spokojeni, pravděpodobně právě pro absenci ohni a pořádek, odeli. A protoe nám po celé čtyři dny přálo počasí, stalo se toto setkání ničím nezkaleným lezeckým svátkem. Povauji za důleité se o tom zmínit, protoe ač se to někdy nezdá, takto je to normální a bohuel se o tom málo hovoří.
Kanstein - bivak - Máj 2006
Přiznávám, e mne Sasko naprosto uchvátilo a pohltilo. Při kadé jeho návtěvě nasávám jeho sílu a neumím si představit ivot bez něj. Miluji ho a při psaní jsem se snail vtáhnout do milostného vztahu co nejvíc lidí. Nebál jsem se, a ukazuje se, e oprávněně, e bych zdejí úasnou krajinu vystavoval nebezpečí nájezdů pustoivých Bohémských kmenů. Naopak. Na vech, které jsem potkal, je patrná úcta k odkazu, který se v Sasku vznáí na kadém kroku. K odkazu, který vznikl jedinečnou kombinací přírodních útvaru a lidského snaení.
Mne samotného by k tak častým návtěvám nezlákala jen vudypřítomná divukrása. Sasko není jen o tom. Ono v sobě má obrovský lezecký potenciál, sportovní náboj, prostor pro uplatnění sebe sama. Nabízí k vyití ty nejúasnějí kontury. Vyaduje um i odvahu. Odměňuje dobrodrustvími zapovězenými značné části populace. To ve uprostřed Evropy, uprostřed vedních dnů. Umoňuje riskovat, proívat strach a nebezpečí, dosahovat vrcholných výkonů, uspokojovat tuby otupělé konzumní společností. Vím, e stejně tak to platí i o jiných částech světa, ale já jsem si nejvíce oblíbil Sasko, píu o něm a nedám na něj dopustit.
Chci věřit, e kromě přirozeného a nevyhnutelného návratu českých lezců do Saska, který by nastal tak či tak, přispěl k jeho uspíení i můj seriál. Kromě zdůraznění krás krajiny jsem se snail zbavit zdejí lezení jisté mýtičnosti a ukázat, e se zde dá docela pohodlně pohybovat. Ozvěny českých výkřiků: "Dober!", "Zru to!", "Jistím!", přibývající zápisy v kníkách a parkovitě s CZ vozy dávají tuit, e Sasko opět roste k významu, který mu právem náleí.
Grosser Zschand - Kl Jortanshorn - Rakete Xb RP
Je pravdou, e stále zůstává opomíjeno, pokud jde o přelezy těích cest. Podle zápisů v kníkách se tuí Pikot a David tastný. Omlouvám se, jestli jsem si někoho neviml. Důvod je jasný. Je jím potřeba ovládat styl, který jsem si pracovně nazval "ohne magnezium". V celém seriálu jsem se tomuto tématu záměrně vyhýbal, a bohuel nyní očekávám, e tento díl zanikne v tupé diskusi o magnéziu. Můj postoj k Mg je pozitivní. I na písku. Jene v Sasku jsem na návtěvě a jako host respektuji místní pravidla. I přes české pověsti o magnezium v Sasku nezavadíte. A těké cesty se lezou. Pravda, ne několikrát za den jako v Labáku, ale jen několikrát do roka nebo jetě méně. Vechny cesty uvedené ve výročních dílech jsem přelezl bez magnezia. Mnohokrát jsem si přál mít suí prsty a větí tření. Nelo to. Moná bych vylezl některé cesty rychleji, moná bych vylezl i některé těí. Nevím, nezajímá mně to. Jsem na návtěvě a naučil jsem se s tím ít. Mnohokrát jsem přemýlel nad tím, co by prolomení zákazu Sasku přineslo. Ale o tom seriál skutečně není.
Rakete Xb RP
Závěrem nemohu zapomenout na to příjemné, co mi seriál a internetové vymoenosti přinesly v míře nebývalé. Ohlasy čtenářů, kterých bylo nepočítaně a vdy povzbudily chu do dalích dílů. Díky za ně.
Já si myslím, e k tomu co dělá pro lidi, které pískové lezení zajímá není co dodat. Je to něco naprosto neuvěřitelného. Díky za krásné články a super záitky u počítače. Já jezdím na písek skoro pořád a beru si z tvých objevitelských výprav mnoho zkueností. Díky
Tvoje clanky o Sasku se mi libi. Skoda jen (pro me, samozrejme) ze lezes o mnoho stupnu lepe, takze jako inspiraci pro vyber cest je pouzit nemuzu :-). Houmy
se u sedmicek vetsinou neudrzel a neco o saskych petkach uz bohuzel nenapise.
...autor urazil od listopadu 2000 do dnení půlstovky, od krátkého článku s povechnou informací a jednou ilustrativní fotkou a po cíleně zaměřené texty s bohatou fotodokumentací. A jistě se i sám zdokonalil nejen v lezení, co s postupujícím věkem není vůbec snadné, ale i v celkovém přístupu k němu a věcem hmotným i nehmotným okolo. Dík za seriál.
Poznámka: pokud vím, do Saska hojně jezdí, a těké cesty včetně "desítek" lezou (kromě výe uvedených, z nich Dejv má teď jiné priority jak u to v ivotě bývá a spíe pauzíruje) i Míra Turek s Magnuskem a také Petr Obst s Romanem Blahníkem, Pavouk... a dalí. Ale ne vichni a ne vdy (proč ?) se zapisují do vrcholových kníek.
Jen poznámka k tomu co asi nechce komentovat.o víkendu jsem byl v lábáku ve lebu a lezl cesty od Pítrs za 7b a 6 vechny byli od maglajzu a tak i já ho pouil.bzl s náma mladej pacina kterému je dneska 12 a děsně mně zprudil e uívám maglajz na písku.Týden předtím jsme lezli v bielathalu řádově o 2 stupně těí cesty samo e bez maglajzu(jen jsem si furt sahal do zaadu na prdel pro mágo a vono to taky lo.
Tak a k odpovědi sasku by to nic nepřineslo.Jen jak sám vidí vývoj udává vdy rádobz místní pička a ta je jiná ve lebu ale u vo 5 km dál je holt pička taky jiná.Tak jedinej rozdíl je v tom stylu kdy čei nakupujou v megamarketu a kadej chce víc arychlej a něci z východu u to prokoukli e mín je někdy víc.Sám mau rád a i se cítím jistějí ale argument prcka e kdy to není zamazaný tak se to i hůř leze platí pro mně víc ne keci o estetice a kodění skále.
p.s.To s těma lachama má Prcek doufám z onanie a ne ze spotrfestu jak se nám snail namluvit
david peterka
Ono s tou "pičkou" je to pravda bohuel. Máme-li monost vidět na přední straně průvodce Labáku "elitního" lezce s mágem, tak se potom nějaká pravidla(potamo tradice) těko udrují. Ale ono to samozřejmě není jen o fotkách v průvodci. Nejlepí holt určují směr. Nehasilové a malí Pacinové to asi nezachrání.
(Přitom by mě zajímalo, proč Pavouk neudrel alepsoň zdání a nedal fotku klasickou - pro písek jaksi typičtějí. Jistě by se dala vyfotit.)
Jinak se přidávám k poděkování za celý seriál.Radost číst. L.
Já si myslím, e pička dává směr např. v maglajzování apod. jen tomu kdo se nechá a nemá svůj vlastní názor. Tak já u to konečně chápu ty maglajzíci jsou ty tupé ovce bez vlastního názoru, snaící se někomu vyrovnat.
Jinak články byly super hodně lezu na písku a hodně v sasku a tohle bylo fakt super.
Nejde o tupost ovcí. Jde o to, e kdy člověk začíná lízt a na stěně se zeptá "zkuenějích", jak je to s těmi pravidly, mágem apod., tak mu těko můeme říct, e by se na písku spí nemělo, kdy je na obálce průvodce Labáku "elitní" (čti "ten, kdo udává tempo, ten, komu se chtějí ti ostatní blíit") lezec "s tím a tím".
Nebo názor nevzniká sám od sebe, ale v součinnosti s vlivy okolí.
No a co rikaji kvakeri? Magujte si na spickovych cestach a nechte nam kvaky.
Aaaa, furt dokola. jenze potencialni s picka chce byt s pickou alespon stejnejma proje[bv]ama.
Uaaaa, huaaaa, wah...
Sem si říkal, otvíraje nejnovějí příběh saský. A hle tentokráte to je do historie, sice nedávné ale jako obvykle jsem v té tvé rekapitulaci, objevil zase mnoho z toho, co člověka utvrdí v pocitu, e neudělal patně, kdy vyplnil ivot skalama. Btw. ta rekapitulační čísla byla také zajímavá. Jardo, uctivě děkuji za tvoje články.
Sice nejsem labákomil, ale hluboce smekám před tímhle dílem, seriálem.
Není mnoho takových, co umí lézt jako ty. A je málo takových, co si dají tu nevděčnou práci věnovat své vědomosti druhým.
Ty jsi to spojil, tedy -- hluboká poklona!
Jardo, dik za krasny cteni. V Sasku jsem byval co vikend, prave v tech 70-80 letech ktery zmizely v propadlisti dejin, a tvoje clanky me vzaly o par dekad zpatky kdyz to jeste lezlo a ke stesti stacily podlepeny kopacky a osma privezena kamosem z kapitalismu za naskudleny a nacerno provezeny mareny.
Bylo by mozno - jestli tedy se jiz blizis ke konci sveho serialu - to zkompilovat, rekneme jako doc nebo pdf, a dat to nekam (FTP?) ke stazeni? V pripade vetsiho zajmu a zaruceneho odbytu bych zkusil i vydani na papire. (namet pro anketu.. az budu tusit priblizny pocet stranek, mnozstvi obrazku, nejlepsi format atd, muzu zkusit nastrelit cenu..)
Stahovani po jednotlivych dilech jako HTML samozrejme taky jde, ale .. proste jsem lety zpohodlnel a chci mit vsechno na taliri..;-)
HZ Dura
Taky jsem si kdysi říkal, e by to byla hezká ozdoba knihovny. Čtení je to moc hezké a osobně raději zaplatím pár set za skutečnou knihu, ne stahovat a tisknout X stránek textu. Kniha je kniha.
tak to vypada ze jsou zatim tak 3 zajemci o vydani na papire. Obavam se ze v takovem nakladu se offsetovej tisk nevyplati... a Jarda na podnet s kompilaci taky nereagoval.
takze stahujme html z lezce dokud tu jsou..
Je sympatické, e upřednostňuje digi podobu před knihou, ale si opravdu myslí, e kadý kdo si článek přečte, nutně musí přidat komentář?
Tak to asi nebude.
Viz. průmer návtěvnosti 5 tis za den.
obavam se ze presne nechapu na co narazis.
Digitalni verzi pred papirovou neuprednostnuju, puvodni tema meho prispevku bylo presne opacne (tedy: vydejme to knizne).
Zcela souhlasim s tim ze ne kazdej kdo si to precte je povinen se vyjadrovat, ale.. naznacil jsem ze jsem schopen/ochoten udelat nejake kroky k te papirove verzi a ze by bylo vhodne vedet kolik je potencialnich zajemcu o knihu.. abych nevrazil par tisic az desitek tisic do pripravy a pak mi zustal rohu stos knih na vecnou pamatku.
současně s májem v sasku jsme se vyskytovali ve spodním bivaku pod malým lorenzsteinem. na parkoviti u Neumannmühle a na plácku u odbočky o kousek dál bylo dost českejch aut. v neděli večer pak česká auta odjela a odpadkové koe před neumannmühle byly nejen vrchovatě naplněné, ale i vedle koů byly hromady bordelu: papírové krabice od českého piva, obaly od českých tatranek, neselápnuté petflaky s českými nápisy.... prosimvás, nedělejte to, odvezte si to, unese-li to batoh, auto to uveze.
Úplně mi při čtení tohohle dílu zatrnulo - aby to snad nebylo bilancování závěrečné! To snad ne! Dik já se na to dicky tolik těím! Obzvlá v zimě si kadou chvíli namátkou listuju starími díly a se zpocenou rukou na myi nedočkavě čekám na nové...
Padesátka je opravdu úctyhodné číslo, ale stovka je jetě kulatějí, ne?
Díky Homyho saským sedmám a neúnavné Jardově propagaci jsme pvloni zajeli do "rajchu" (míněna tím říe pískovcových stěn a bezkonce cest),rychle zapomněli na abomyí války s ochranáři i místními angaovanými borci ohledně Teplickejch,Janovic. Bielatal kdykoliv to jen trochu jde se zázemím v Ostrově-chata,camp, prostě paráda. Připomenuly se vzpomínky zasunuté kdesi víc ne 20 let na pár výjezdů do Saska,na Vaka Tomíka a jeho četbu francouzské knihy cestou do Schandau:"Václave ty ale přeci neumí francouzsky?!To neumím, já se vstřebávám smysl." A pak vystřihnul Blanker himmel a Heile welt. Maglajz mě netrápí, nahrazuju ho pískem sebraným na nástupu, se sasíky byla vdycky pohodová druba a celková kultivovanost a tradice lezení na mě působí dost dobře-cítím se v rajchu příjemně. Jo jo,Sasko má svý kouzlo a čím dál víc nás láká. Jardo díky a nemůu neposlat jetě jedno díky tam nahoru Houmymu. maras+ryba sudeáci sudetský*
je to psycho, ale jak se clovek nauci trochu motat ty placaty provazky,
sedivy pomalejc. Sasko je super, Serialek taky. Co cesta, to rejha v sedy a taky v jatru:)
O vydání seriálu na papíře u uvauji a začínám pro to i něco dělat. Stále zůstává problém s pěknými fotkami. Ty, co si pořizujeme sami, se nám sice líbí, ale zůstávají spíe na úrovni dokumentární ne kvalitativní.
Dalí díly se mi rojí v hlavě. Jetě nekončím. Tschüs JM
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.