Parádní časopis CAO News 06/2007 opět ke staení nabízí severočei.
Najdete zde několik pěknejch článků o vertikálách. Nenechte si ujít parádní Kýsovo povídání o Kalymnosu s pěknejma fotkama a detailníma a hodně ikovnejma informacema. Detailní je i popis lezení na Jetědu, romantika. Pak něco o řádění severočechů na pískovcovejch věích, dobývání stoletých vrcholů Karlem Bělinou a mnoho dalího.
CAO News 06/2007 ke staení zde na Lezci.cz:
(dokument formátu pdf, velikost cca 1,1 Mb).
Jo u je to zpátky. Odstranil to " Stráce skal", asi z důvodů estetiky. Bohuel u si nedal práci vrátit to na původní místo. Zavěsil to pouze do jednoho háku, ale i tak díky za to. V jedné diskuzi na tohle téma někdo psal e to je zhovadilost dávat na písek dva borháky a řetěz. Moná to opravdu někomu neladí, ale kdy dolezu k poslednímu borháku a mám od něho slanit, tak bych dal přednost jistotě před estetikou. Navíc na Verdonku ten řetěz je vidět opravdu pouze od slanění a tak věřím e u to nikoho drádit nebude. Jetě mi připadá zvlátní, e vichni výrobci lezeckého vybavení se snaí o maximální bezpečnost svých výrobků, nikoli vak výrobci lezeckých cest. Je fajn, kdy mám na sobě výbavu, která podléhá nejpřísnějím bezpečnostním pravidlům a ve čtyřicetimetrové cestě potkám pouze jeden borhák. Kdyby to byl alespoň pořádný kruh....
Paz.
Podívej lezu od roku 1983.Dřív mě to nevadilo e je na cestě pouze 1 jitění na konci.Dnes ale budu na svých cestách na konci dávat jitění 2.I kdybych dal kruh ČHS a ne bhk tak nemám jistotu.
Chápu e se řetěz nemusí líbit a tak jsem i pro variantu pouze 2x mailonka kdy při slanění provléká obě a kdy jistí spolulezce tak si taky cvaká obě.
David Peterka
Naprosto s tím souhlasím, to je taková prapodivná zvlátnost písků, e tandy a slanění jsou z jednoho
bodu, leckdy pochybné kvality. Taky asi nějaka tradice, či co :-(
Ona tahle zvlátnůstka a "nějaká tradice" docela spolehlivě funguje u víc ne 140 let (včetně Saxónie). Nechápu, co je nejistýho na poctivým pískařským slaňáku nebo stěnovým kruhu s reálnou pevností kolem 4 tun? Asi to bude tím, e kadej mluvíme o něčem jiným... Pískařina toti není jenom lezení v Labáku (dokonce bych si dovolil tvrdit, e současný lezení v Labáku není pískařina).
Vono to bude spí vo tom, e ten "poctivej pískařskej slaňák" se na hovno vrtá. Kdyby měl jednoduchej tvar jako raveltickej borhák (jednu nohu), jak to dělaj soudruzi v NDR, pracovalo by se s nim líp. Ty dvě díry na jeho dvě nohy se trefujou pěkně blbě, aby byly rovnoběně. A dělat jednu megaďouru o průměru cca 36 mm je nepraktický, páč to polkne docela dost lepidla. Řeenim můe být upálit PPS kus jedný nohy. Dalí věc je, e bh sou nerez a tady PPS je zatim pozink. A treak: do bh se fláknout majlona, která se v případě probrouení vymění za novou. Měnit slaňák je jiná lahoda ne přeroubovat majlonu. Tak to bylo tak trochu z praxe...
V Labaku jsem byl vsehovsudy dvakrat. Se slanakama v Sasku teda fakt problem nemam, naopak jeden z duvodu proc tam rad a casto jezdim lizt je ten, ze se tam nebojim posadit do slanaku. Je masivni, lepeny, nerezovy, standardizovany a jak rika Papous dobre vymyslene konstrukce. Zpravidla byva osazeny nekym, kdo trochu premejsli kam a jak ho umistit.
Slanak CHS ma prekonanou konstrukci ale slava za nej. Ale asi jsi taky videl slanaky tenke, pruzici, z navohybanyho roxoru, strasne zrezly, hejbaci, uplne vyndavaci, s napul obnazenym drikem, s kratkym drikem ve skale (jo, to vlastne clovek nevidi, ale obcas se to preci jen dozvi :-)
Nebo takovej starej nemeckej zpusob, kdy se natluce kovany, zuzujici se stenovy kruh kolmo do pulky driku do skaly. To musi bejt uzasna paka na ten kus zeleza, kterej je tam od roku asitak 1910.
To aspon beru jako takovou historickou raritu, ale at je kousek vedle natlucenej poradnej slanak.
Stenovy kruhy trpej stejnema problemama, navic jsou treba krouzky blbe svareny, tenky, z nevyhovujiciho materialu.
V tom jsou ale Sasici uplne stejny prasata. Aspon v casto lezenych cestach spustu kruhu vymenili za lepeny nerezaky. Par se jich predtim muselo zabit pri selhani kruhu.
Dalsi otazka je trochu jina:
Dejme tomu, ze takovej kruh udrzi 4 tuny, ale kolik vydrzi ta skala, do ktery je natlucenej ?
Jsou oblasti, kde to moc nevnimam, ale treba na takovy Hruby Skale mam docela problem standovat u historickyho kruhu, kterej je zatlucenej do vosoleny skaly, je kolem nej pavouk jak krava a premejslet pritom o moznych dusledcich dvojkovyho padu.
Naprosto pak nechapu borhaky v mekym pisku ala Svojkov, Dubske a podobne obskurnosti.
Teda nechci tvrdit ze vsechny nebo vetsina kruhu vypada takhle. Ovsem divnejch veci jsem videl taky dost, a nebyly to rozhodne zadny zapomenuty oblasti. Schvalne, zkusis neco z toho poprit ? Myslim ze oba mluvime o te same piskarine.
Cimzto jsem zkratka rad, ze nekdo neco dela poradne. Uff.
Házet Svojkov do jednoho pytle mekkych pisku preci nejde. Nekde borhaky klidne muzou/mohli spíse být. Nektery steny jsou fakt extremne tvrdy, ze známejsich napriklad - Zluta Stena na Mozaice (Veril bych tam vic lepenejm borhakum nez momentalne prorezivelejm kruhum), také severní stěna Pradedu (kompaktní elezitá stěna), horní část hlavní stěny na Střelnici a mnoho dalích, větinou více ukrytých-schovaných stěn. Borhaky jsou tam nekde ok. Spis je volovina davat do skaly lesenarsky kotvy ala mistr Vostřel. To bych okamitě vytloukl. Jinak asi pro místnaka Reteza- nedávno jsme vymenili kruh ve spare na Zapomenuty za kvalitni pozink kruh od CHS. Uz se to dá bezpecne lizt.
To je ale mimo zdejí diskusní mísu. Dva slanovaci borhaky s retezem na tvrdych piscich urcite preferuju :))
Nepopírám retezovy argumenty. Sám jsem potkal ve skalách spoustu rotu (např.v Příhrazích na Praské jehle byl jetě loni vedle shnilé slaňovací vrady nový slaňák, do kterýho bych nepověsil ani pytlík se svačinou). Take příklad, kdy i dva vratné body jsou na pendrek. Úplně stejně k ničemu je tand ze dvou blbě daných borháků, jenom o to horí, e BH měří 12 cm a slaňák (nebo stěn.kruh )30. Dalí příklady z Yosemit, kde hnízdo několika spitů (rezatých, tlustých cca 6 mm a zaputěných do skály 2-3 cm, to ve provázáno zpuchřelým ocelovým lankem) místo ke slanění vybízí k urychlenýmu konvertování na nějakou hodně fatalistickou víru... Jinými slovy dobře osazená klasika nepotřebuje dublovat a blbě osazený BH nemusejí stačit ani tři. Ftip je v tom, e 2 BH s řetězem nefungujou zpravidla jako sestup se skály po podání rukou na vrku, ale jako vratný bod pro konkrétní cestu (na jednom utru jich bývá víc), ke spoutění nebo rybaření. Právě proto tvrdím, e pro tradiční pískařinu stačí tand nebo slanění z jednoho (kvalitně osazeného) bodu. Labák je jiná disciplina. Doporučuju kontakt s éou a probrat s ním bezpečnostní standardy fixního jitění.
Kdyz uz jsme u te spousty zeleza, nedavno jsem poprve zavidal na skaly u Bezdecina. Tolik kruhu jsem v zivote na jedny skale nevidel. Poprve jsem mohl zalohovat slanak slanakem. A to nebyly ruzneho stari nebo kvality..
Potvrzuju, byl jsem tam naposled včera odpoledne a opakovaně se mi z toho dělá nevolno. Bezděčín je Labák začátečníků. Je to dílo Petra Bočka, přítí schůze VK by se tím měla zabývat.
Vechno vytlouct. Začátečníci a táhnou do háje, na vápno a úplně nejlepí kdy vůbec nezačnou. Písek je toti elitní záleitost a nýmandi na něm nemají co dělat.
Kde beres tu jistotu, ze zacatecnik potrebuje takovou spoustu zeleza?? Podle me se potrebuje ucit jiny veci, nez jen cvakani kruhu a lezeni na rybu, zvlaste kdyz jde o lezeni na pisku.
Ale je mozne, ze se pletu. Vzdyt za par let uz bude lezeni tak krasne sjednocene, ze se snad do skal ani nevyplati nosit smycky a kazdy prvovystupce, ktery by chtel davat kruhy dale nez pet metru od sebe bude ze skal vyhnan a nasledne zde na Lezci radne pohanen...
Zatím spí lidi křičí, kdy chce někdo dávat kruhy ve svých cestách po třech, čtyřech metrech. Jaká opoválivost. Teda pardón, u desítek u nikdo nekřičí, tam u je to jaksi v pořádku. Proč teda skoro vicni jezdíte lízt do Francie, Itálie, Jury atd. , kdy je tam vude ve skále tolik odporného eleza ?
V Cechach je sportovnich oblasti docela dost, ale klasickych, krome Skalaku, skoro vubec ne. Diky tomu jak si kazdy dava jisteni jak chce. Neni to docela skoda? V mnoha oblastech jsou vedle sebe cesty sportovni i klasicke, a tak tam jezdi obe skupiny. Bohuzel ta sportovni, co klasicky zrejme lezt neumi a mozna ani nikdy neumela si to chce pretvaret k obrazu svemu. A to je to, co se klasikum, kteri jezdi na klasicke cesty do stejnych oblasti nelibi. Skoda, ze se neumime v Cechach dohodnout a jasne si ty klasicke a sportovni oblasti vymezit, ve svete je to docela bezne, klasici a sportaci se ve stejny oblastech nestretavaji, sva pravidla vzajemne uznavaji a nemusi nic sahodlouze resit.
Navic, my jsme temi klasickymi cestami a stylem lezeni ve svete taky dost vyhlaseni a obdivovani. Ale bohuzel to asi dlouho nevydri, kdyz se tak snazime o tento prim prijit.
To je ale nesmysl.
Sportovnich oblasti je vice nez klasickych? Mozna ano, ale kolik je v nich cest v porovnani s pisky? Do klasickych radis pouze Skalak? A co Prachov? Jizerky? To jsou sportovni oblasti?
Adr neni klasicka oblast, protoze tam z nekolika tisic cest je par desitek sportovnich?
Skalak, Adr, Ostrov, Tisou, Prachov budeme srovnavat s oblastmi typu Slunecni stena u Vltavy, Polinko nebo Koukolova hora, abychom napocitali vic sportovnich oblasti? Vzdyt ani nejvetsi sportovni oblast v cechach Srbsko nema mozna ani desetinu cest, kolik jich je jenom v Ostrove.
Kdyz se na to podivam pres pocty cest, tak naprosto nechapu duvod, proc klasici zacinaji brecet nad porusenim "tradic" vzdycky, kdyz se nekde objevi lepe odjistena cesta. Jeste jsem ochoten pochopit, ze protestujete, kdyz nekdo prida jisteni do klasicke cesty. Ale proc vam kurnik vadi, kdyz vznikne nova odjistena cesta? Sorry, ale neni to nahodou fanatismus?
Dokáe namalovat v jedný oblasti jasnou čáru mezi klasickým a tzv.sportovním stylem? To je podle mě chiméra. Mně to troku připomíná rakovinu, která si nejdřív ukázněně bují v jednom zasaeným orgánu, později ale velmi rychle a neodvratně metastázuje do mágování ve stoletých trojkách, dojiování starých výstupů a rybaření klasik.
A proč by nemohli být v oblasti jak cesty klasické, tak i sportovni. Komu to vadí? Kadý si přeci v kadé oblasti najde to své - od psycho směrů, klasických smyčkovacích cest či pěkné odjitěné směry? Vdyt to můe být pohromadě.
Symbióza klasickýho a sportovního lezení by asi byla nejlepí, problém je, e to v praxi jaxi nefunguje. Myslí, e starousedlíci v Matiční chtěli plot proto, e si jejich noví sousedi občas potichu zazpívali při kytaře u ohýnku z parket vlastního obýváku? Myslím, e by je to ani nenapadlo, kdyby nebylo vude hafo odpadků, povyku a do rána, rozbitých oken a vykradených sklepů... :-). Dalí problém je v tom, e změna je přijatelná, děje-li se dohodou a ne válcováním a ignorováním stávajících dohod. Sto let se prvovýstupy na písku lezly odspodu a mezi kruhy byly respektovány poměrně velké minimální abtandy. Kdyby dědci, někteří dodnes schopní natrhnout lezeckou ři řadě sportovců, přistoupili na ojebání tradice, byla by spousta dneních hitů hotová u třicet let... A spousta cest by u neexistovala, byve spotřebována mocně rybařícími sportsmany...
To je fakt demagogie.
Skoro vsechny lehci linie jsou uz vylezeny a 99procent z nich klasicky. To co dnes vznika, jsou z vetsi casti kvaky. A i z cest, ktere dnes vznikaji, neni prevazna cast sportovnich (staci si spocitat, kolik cest vytvorili nekteri notocky znami nemocni jedinci). To znamena, ze mas k dispozici nejmin deset tisic cest, na ktere nikdo nesaha a vadi ti, ze na obcas na nejakem kvaku vznikne lepe odjistena cesta.
Ano, lezeni jde jinym smerem. Uz to neni sport pro elitni krouzek par odvaznych, kteri umi riskovat svou smrt. Stava se z toho sport i pro mene odvazne. Tomu rikas rakovina?
A co je to vlastne sportovni cesta? Zrovna v sobotu jsem se proletel na "sportovni" ceste v labaku skoro 10 metru. Nehlede na to, ze k prvnimu borhaku jsem se v 10ti metrech pekne vyklepal. Sportovni znamena, ze ta cesta ma na 60ti metrech 8 borhaku.
Celej den, jsem litoval, ze vetsina nadhernych linii je naveky zazdena a jsou to vrazdy a ja si je nikdy nevylezu. A nejsem sam, neleze je skoro nikdo.
Asi to vydím jinak. Moná to je i tím, e oba lezeme předevím v jiných oblastech. Přeci ale ve větíně pískovcových oblastí jsou ty nejpěknějí (předevím lehčí) směry ji desítky let vylezeny klasicky s minimem kruhů. Z hezkých směrů pro prvovýstupce často zbývají jen ty "těí" směry, kde se větinou dá minimálně nebo vůbec nedá smyčkovat, či-li jsou zde kruhy. Přeci jenom jak často se padá ve vykruhovaném IXb či smyčkovací V. Kadý kdo začíná s lezením na písku, tak si stejnak projde fází, e nejprve leze lehčí (smyčkovací) cesty a pokud ho to chytne začne zkouet mírně těí přes kruhy. Předpokládám, e kadýmu je trnem v oku asi Labák. Jene ty odjitěné cesty jsou větinou těí, kde jen tak kvalitní smyci nezalozí. Kdy klasičtějí lezci vidí v průvodci, e je v cestě 9 borháků, řeknou si, e je to přejitěné. Cesty mají ale a 80metrů, čili vzdalenost jitění se dá srovnat s jinymi piskovcovymi oblastmi. Jo a ty slaňáky? Ve větíně klasik, co jsem lezl, tak ani slaňáky nejsou (mluvím o masivech), ale doleze se někam na masiv a jistí se u stromu. Jsi Jirko ochranář, tak bys měl přeci být příznivce stylu - slaňák na kadou cestu. ... nevzniká pak scházením z masivů eroze, nebrousime stromy, něco neplaíme atd... Závěrem - klasických směru je větína, otevřete si vichni průvodce jakékoliv pískovcové oblasti (vyjma Labaku) a počítejte :)))
Jo jinak mi nedávno ukazoval Jirka Rosol nový raveltik borháky v hnědé barvě, barva jak skála v
Jizerkách. Můete ty malý borháky vyměnit za ty velký (podle mne nevkusný) slaňáky :-)))
Abychom si rozuměli, neplivu na tzv.sportovní lezení, a to ani (někde) na písku. Jenom se snaím sdělit, e to je úplně jiná disciplína ne pískařina, která má tradici stopadesáti let. I ona se ovem vyvíjela a reflektovala nejen nové materiály a technologie, ale do jisté míry i změny mylení a úpravy pravidel. To je evoluce. K čemu mám zásadní výhrady, to je způsob, kterým se nové trendy prosazují. To není normální vývoj, evoluce, ale úplně obyčejná revoluce se vemi jejími běnými metodami, ze kterých se mi nedělá volno. Je to krátkodobě efektní a efektivní, výhledově je to cesta do pekel.. Odtud moje srovnání s rakovinou, které je pochopitelně nadsázkou. Demagogii bych v tom nehledal. Ta je právě jednou z těch veleúspěných revolučních metod.
Slaňák na kadou cestu je hloupost a je to jenom způsob, jak cestu pohodlně otevřít pro rybaření. Stačí jeden normální slaňák pro jednu vě nebo jeden logický úsek na masivech (připoutím podle potřeby dobírák na přisichrování prvolezce).
To, e existuje spousta cest, které jsem nikdy nevylezl a u nevylezu (a nejen kvůli vysokýmu číslu klasifikace) jsem dávno rozchodil a doporučuju to vem . Existuje milión cest na který mám a stejně nejsem schopen je vylízt ani za deset ivotů. Ne kadej je mistr světa a to je fakt, na kterým nic nezmění ani to, e se tak hromada lidí tváří...
OK. Je samozřejmě pravda, e na písku v určitých oblastech probíhá "revoluce" s novými trendy. Nepopírám, e jsem momentalne s tím spokojen - hlavně v Labáku, kde jsou díky pevnému materialu na to podmínky. Ale také sí rád občas polechtám morál na strouhankovitém materiálu. Tradice jsou určitě dobré a nelze je opomíjet. Vdy byly na písku party avantgardistů a usměrňovačů, díky tomu tu máme unikatní oblasti, tradiční a u i moderní. Zapla pánbůh. Neviděl bych ve tak černě. Jinak to o o demagogii jsem nepsal já. Zdravím do Jizerek. Sehnal jsem si konečně topo, tak letos konečně otestuju ty vae specifické ulové "krystaly". Mějte se. Miki
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Můj názor: Pokud "jen neumí smyčkovat", tak to vůbec není jedno, ale právě kořen problému. Prostě umění smyčkovat k lezení na písku patří. Nediv se, e to bez něj nejde. Aby nedolo k nedorozumění: já to taky moc neumim. A spoustu cest si nevylezu. Nevim, jestli momentálně, nebo navdy. Ale tu chybu vidím u sebe, ne u autora cesty.
Ono taky záleí, co si kdo představuje pod pojmem "umění smyčkovat".
Jinak se smyčkuje někomu, jeho maximum je vysoko nad obtíností přísluné cesty, a jinak někomu, kdo a takovou převahu nad cestou nemá.
S touto lezeckou rezervou či bez ní se pak prvolezec asi i jinak dívá na kvalitu a funkčnost vlastního jitění (které často jen plní funkci berličky pro morál nebo drobného zmírňovače pádu).
Podle mého názoru asi není úplně v pořádku, aby nezbytnými předpoklady pro přeití např. pětky byla fyzická a technická schopnost lézt třeba od devítky vý a (nebo) být uzlovým eskamotérem.
Tak to mas dobry, ze pro tebe v ceske kotline existuji miliony cest, ktere muzes lezt.
Nestezuju si na to, ze neprelezu tezke cesty, ale dost me mrzi, ze vetsina cest, na ktere mam, je pro me zapovezena, protoze nejsou odjistene a nejsou odjistielne. Mozna jenom neumim smyckovat, ale je jedno.
Protoze se bojim, nezbyva mi nez lezt cesty tezsi, ktere jsou lepe odjistene a na kterych se dost trapim a sedim u kazdeho kruhu. Pritom bych si rad vychutnal treba krasnou VIku nebo VIIacko. Bohuzel napriklad v Labaku nebo v Prachove nemuzu, protoze vetsinu krasnych VItek objevily klasici a neobtezovali se tam dat kruh, protoze to bylo lehke.
Stačí v průvodci doplnit za cestu T jako tradiční a S jako sportovní.Co je co má určit autor případně stanovit rok dokdy je ve T.Jsem pro to aby se i některé věe a masivy uzavřeli pro výrobu nových cest právě z důvodu zachování tradice.Tento návrh jsem říkal spravci oblasti před více ne 3 lety.Sám nejsem zastánce tradic tak ho neprosazuji tot ve
David Peterka
Také ti můu napsat dlouhý seznam klasických cest ve Svojkově, Sloupu v Čechách a Bukovém dole. V těchto oblastech je 95% klasických cest, 5% cest je sportovních.
Piskarina je cinnost kterou provozuji piskari. Piskare poznas podle kostkovane kosile u ktere ma piskar vyhrnute rukavy. Piskar leze pokud mozno v pumpkach, modry vytahany teplaky nebo kratasy se toleruji, je dobry kdyz je to trochu potrhany a spinavy. V zime nosi rolak. Prsak a blembak se doporucuje.
Material ma pokud mozno neleskly, karabiny vetsich rozmeru. Expresky? Maximalne jednu, dlouhou a dukladne votejpovanou kobercovkou nevyrazne barvy.
Boty na lezeni: muzou byt i lezecky, pokud tedy uz pak zasadne s tkanickama, se suchacem nebo natahovacima sprckama by si pripadal trapne. Taky by neme-li by byt jakoliv in, i znacka bot pokud mozno nerozpoznatelna. Klasik by mel mit fousy, nejlepe plnovous (je nabiledni proc Prcas nemuze byt klasik).
Klasik leze rozvazne, rad se dobira ve stenach, na RP nebo jiny podobny podivnosti nehledi. Pod nastupem muze kourit a to i v lese. Rad by byl tichy, avsak hlasite nadava kdyz mu klouzou ruce na "ty bily sracce" nebo kdyz nadava tem magorum kvuli kterym horolezctvi uz nikdy nebude tim cim byvalo driv.
Jinak se prilis od jinych lezcu uz nelisi. Leze vetsinou taky nahoru, mozna snad casteji smyckuje a napr. vecer v hospode se chova velmi podobne jako sportovni lezec.
Mám výhradu, přeběhl jsi od pískaře ke klasikovi. Jak se v tom má logický pozitivista zorientovat? Je to definice hned dvou termínů v jednom příspěvku? Nebo platí, e klasik = pískař?? :)
Nutnou (a podstatnou) podmínkou pro to, aby někdo mohl být označen za pískaře je, aby opakovaně, v rozmezí minimálně 5ti let, vylezl (tj. vyvedl) na písku cesty obtínosti minimálně V s P-hodnocením minimálně P3 (viz http://www.lezec.cz/clanky.php?xtem=&key=4720).
Pískař by dále měl být bezúhonný, ctít Boha a vlast,dodrovat přikázání... :)
Pískařina v sobě mj. zahrnuje činnost, provozovanou pískaři, jinak je to ideologie, kterou je obtíné popsat...
Ta definice definice mně náramně připomíná slavnou negaci negace, zlatý to hřeb marxistické dialektiky :-). Pískařina není lezení po pískovci. Co to naopak je, to můe naznačit text Vaka irla (předpokládám, e to není z pera spoluautora Ivana Dieky) v knize Základy horolezectví. Je to tam vechno, včetně permanentního napětí mezi "starým a novým". Současná pískařina je to, co se vejde do aktuálních pískovcových pravidel. Anarchie není vývojová fáze, ale úplně obyčejnej bordel.
Jakoto odpůrci anarchie Ti nezbývá ne se smířit i s tímto pravidlem:
6.4. Umístění fixních jitění
(3) Kadé fixní jitění je nutno umístit tak, aby bylo z lezecké pozice bezproblémově dosaitelné, a to i lezcem mení postavy. Fixní jitění se umísují tak, aby při současném zachování co největího moného odstupu bylo zajitěno dostačující jitění. Vzdunou čarou měřená vzdálenost mezi dvěma fixními jitěními jedné cesty nesmí být kratí ne 3 metry. Výjimky jsou moné v odůvodněných případech (např. nebezpečí úrazu). V cestě můe být tato vzdálenost zkrácena a na 2 metry, a to jen jednou. Vzdálenost 3 metry se musí dodret také mezi fixním jitěním dvou sousedních cest pokud jsou blízko sebe, nebo se křiují, či na sebe navazují. Dalí výjimky můe povolit přísluná OVK.
I tohle pravidlo vzniklo na základě demokratické diskuse a dohody, take s ním v zásadě problém nemám a nemusím se s ním nijak nadstandardně smiřovat. Moná to ale kadý chápeme trochu jinak. Já vnímám povolený třímetrový rozestup fixních jitění jako krajní limit, nikoli jako normu. Pokud se to pouije dvakrát nebo třikrát v padesátimetrové cestě, je to v pořádku, pokud se ovem pravidlo vyuije na samu dřeň a nasekají se vechna jitění přísně po třech metrech, je to formálně akceptovatelné, ale cesta je bez ohledu na obtínost mírně řečeno nepovedená a mělo by se o ní váně debatovat nejenom v hospodách.
Dále si dovoluji upozornit, e neplatí jenom pravidlo 6.4.(3), ale zároveň i pravidla ostatní, z nich některá taky pro zajímavost ocituju :
3.(1) Fixní jitění a slaňovací body zanechané ve skále musí odpovídat přísluným normám ČSN (EN) a poadavkům Bezpečnostní komise ČHS pro danou oblast a daný typ skály.
4.2.(3) Pouití chemických a minerálních látek, které by měly slouit ke zvýení tření na skalách (např. magnesium), je nesportovní a takto provedený výstup či prvovýstup nemůe být uznán.
6.2.(2) Není přípustné prostupovat cestu před prvovýstupem nejprve způsobem odporujícím těmto pravidlům, nebo se zajitěním shora, nebo zkoumat monosti ze slanění záměrně vedeného do míst plánovaného prvovýstupu.
6.3.(5) Předchozí umístění jitění, např. pomocí slanění, křiování nebo s jitěním ze shora není přípustné.
6.4.(1) Fixní jitění se osazuje z pozice čistého lezení, nebo prvovýstupce můe pouít jako záchytné body v souladu s pravidly zaloenou smyčku, závěsné háčky a max. dva navrtáváky, ve kterých visí. Místo navrtáváku se smí pouít jiná pomůcka ke skále etrnějí.
6.4.(5) Pouita smí být pouze fixní jitění, jejich pevnost a míry odpovídají platným ČSN (EN) a doporučením ČHS. Pokud fixní jitění není umístěno řádně, ale pouze provizorně, je nutné zmínit toto ve vrcholové knize a nedostatek neprodleně odstranit....
Atakdále nalo by se jetě pár zajímavých bodíků, které velmi problematizují současné trendy (nejen) v Labáku jako pískařinu.
Protoe pravidla se vyvíjejí, zanedlouho se bude řeit dalí změna... Je potřeba reflektovat trendy, evidovat počiny na hraně současných pravidel a debatovat o nich tam, kde se rozhoduje (tedy přísluné komise, VV a VH ČHS - rozhodně nestačí ta hospoda nebo přiblblé anonymní exhibice na Lezci, i kdy i to je třeba). Podle mě by se o to víc mělo oficiálně diskutovat o cestách, které vznikly evidentně mimo pravidla.
To je presne ten problem, o kterem jsem tu uz psal. Pravidla jsou stejna pro temer vsechny oblasti v CR. Proto taky vznikl takovy hybrid. Neco pro kasiky (zakaz MG, delani cest od spodu...), neco pro sportovni lezce (jisteni po trech, resp. dvou metrech). Nakonec neni spokojen nikdo.
Osobne bych si dovedl predstavit vic sportovnich oblasti v CR. Klidne si vynytujte Labak treba po metru (pokud je na to material dostatecne tvrdy). Nadruhou stranu v CR neni jedina ryze tradicni oblast. Osobne bych si dovedl predstavit napr. Jizerky bez jedineho fixniho jisteni..
dnes jsme byli lízt ty vae nové cesty na Sarajevský stěně. Cesty jsou hvězdičkové, moc pěkné, krásně odjitěné a klasifikace odpovídá. Díky za ně!!!!
Jenom mě zamrzelo, e staré tvrzení "neházejte papírky v lese" pod Sarajevskou stěnou zřejmě neplatí. Co ta prázdná kartue lepidla Den Bravenu, co je pohozená do borůvčí pod cestou 8 kulí?
Cesty se nám líbíli. Byl to docela luxus lézt naprosto neolezenou cestu. Jetě tam je prach od vrtání :))). Jinak v spáře v osmi koulích jsem chytnul takovou desku, co má tak 40 kilo a ihned se přelomila. Teď je v tý spáře teda volná deska, tak pozor at to nezabije jistice. Nejhezci je asi ta Monarchie.
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Parádní časopis CAO News 06/2007 opět ke staení nabízí severočei.
CAO News 06/2007
Domovská stránka CAO: 
1000 Miles Adventure 2024