7.9. (21.00)- Online poradna s ortopedem Filipem Hebelkou
Právě skončil on-line rozhovor s ortopedem-lezcem Filipem Hebelkou
Klikněte na Vstup do on-ine rozhovoru.
Původní článek:
Nebyla jsem si jistá, zda na Lezci článek o mém úrazu prstu a pozdějí nutné rekonstrukci lachových poutek uveřejnit. Přeci jenom nestojím o nějaké veřejné foukání bolístek. Ale zoufalí zranění lezci, kteří se často dovolávají pomoci v diskuzi, mě přesvědčili o tom, e to snad nějaký smysl bude mít.
I já jsem před časem hledala vude moně pomoc a útěchu, e u brzy budu zase lézt. Doufám tedy, e vám tento článek alespoň trochu pomůe při léčení nebo doléčení úrazu prstů, e přinese nové informace a dodá vám trpělivost dotáhnout často zdlouhavý uzdravovací proces a do konce. Jako bonus jsem k článku připojila krátký rozhovor s ortopedem-lezcem Filipem Hebelkou. Ten se jako jeden z mála lékařů u nás lezeckými drobotinami v prstech zabývá a také mě operoval. S Filipem chystáme i online poradnu a to na pondělí 7. 9. 2009. od 21.00 do 22.00 ! Take pokud vás nějaký ten úraz prstu trápí, neváhejte a zeptejte se ho. Jetě malé upozornění. Ilustrační fotky z operace jsou jen pro silnějí povahy.
Moná znáte tu nenápadnou bolestivou bulku v prstu, která se jednoho dne objeví a bolí a bolí. Tak tu jsem jako kadý druhý lezec tie ignorovala a čekala, a se vstřebá. A pak se jednoho chladného rána jdu rozlézt, potkám mení dírku a uslyím hrozivou ránu, která se podobala prasknutí hodně tlustého klacku. Během pár minut byl prst dvakrát takový a celý modrý. Diagnóza byla nejasná, na rozdíl od okamitého odjezdu ze Ceuse. Prst mi na několik týdnů v ústecké nemocnici zasádrovali, se slovy, e budu ráda, kdy se mi to zahojí. V té době jsem nevěděla o nemocnici ve Vysokém nad Jizerou, která se chirurgií a plastikou ruky zabývá, a mezi lezci jsem se s takovým úrazem nikdy nesetkala. Take jsem nic dalího neřeila a čekala. Kdy mi sundali sádru, ruku jsem dalí tři měsíce rehabilitovala a začala pomalu zatěovat. Prst ovem u nevypadal jako dřív. Vytvořila se mi na něm nápadná tětiva a v ohýbání byl hodně omezen.
Prst po úrazu- tětiva
foto by Filip Hebelka
I přesto jsem začala zase naplno trénovat a lézt těké cesty. Prst jsem tejpovala a s bolestí při lezení jsem se smířila. Musím přiznat, e jsem opravdu netuila, k jakému pokození dolo. Celou věc mi osvětlil a článek na Lezci.cz od Máky Hebelkové, která na téma "Léčba a rehabilitace po úrazech prstů ruky při sportovním lezení" dělala diplomovou práci. Konečně někdo srozumitelně i pro laiky popsal lezecké úrazy ruky. V článku jsem nala popsaný i svůj případ a diagnóza ruptura vícečetných lachových poutek, konkrétně A2,A3,A4 mě zaskočila. Jetě víc vak to, e jediné moné uzdravení je plastika poutek A2 a A4, která jsou důleitá pro udrení základního pohybu.
Ale víte, jak to u lezců chodí. Lezou, lezou, pak trénují, to také není čas, a pak zase lezou. Take operaci jsem hrnula hrdinně před sebou. A čtyři roky po úrazu, kdy mi pro změnu rupnul vaz v kotníku, jsem se domluvila s ortopedem Filipem Hebelkou, e to obojí řízneme naráz. Tak, a bylo to.
rekonstrukce lachového poutka A2
foto by Filip Hebelka
lachové poutko A2 po rekonstrukci
foto by Filip Hebelka
lachová poutka A2 a A4 po rekonstrukci
foto by Filip Hebelka
Dva týdny po operaci mi Filip s Mákou sundali sádrové dlahy, vytahali stehy a prst dali na dalích 6 týdnů do speciální objímkové fixace (Filipův patent).
Během této doby jsem prst rehabilitovala: magnet, laser, vířivka, tlakové masáe, a s oporou jsem prst pomalu ohýbala. Po 8 týdnech jsem přidala na protahování a prst jsem začala zapojovat i do kadodenních činností. Po 4 měsících přiel vytouený první lezecký den a s tejpem jsem si zase dala nějakou tu cestu ve skalách. Dva dalí měsíce jsem se snaila lézt jen po velkých chytech, jinak to ani nelo, protoe na meních chytech mě prst bolel. To jsem dodrovala a do jara (6 měsíců po operaci). Pak jsem začala prst naplno zatěovat a lezla jsem, co mi forma a prst dovolily.
Příběh ale nemá zas takový happy end, jaký bych si přála. Čtyři lezecké roky se zanedbaným úrazem udělaly své. lacha si po těch letech ohnutou pozici oblíbila, a i přes předoperační rovnání tětivy ji ani po operaci neopustila. Operované poutko A2 se v důsledku toho opět povolilo a při větí zátěi se mi zatím dělají bolestivé záněty. Ale co. Já i doktor jsme pro záchranu prstu udělali ve. Síla se mi do prstu vrátila, a snad i záněty časem pominou. Holt u to nebude na ádné minilitovačky a řezavé dírky. A jak jsem se poučila? Víc naslouchat svému tělu, řeit úraz hned, v lehčím případě odpočinkem, ve vánějí situaci vyhledáním okamité odborné pomoci. Ale to u asi vichni víte, co? Jo, jene volání srdce bývá silnějí.
Rozhovor s ortopedem Filipem Hebelkou
V ČR je velice málo lékařů, kteří se úrazy prstů zabývají. Jak to? Je to nezajímavý obor? Nebo je málo lezců-doktorů?
Je to asi pravda. Kdy si tak proberu, kolik znám kolegů, kteří se v ČR zabývají rukou a jetě to k tomu umí, tak se dostanu maximálně k deseti. Obzvlátě pak doktorů (ortopedů či plastických chirurgů)-lezců znám celou nulu. Ruka je velmi zajímavá, ale dost sloitá a jemná. K tomu, aby nám ruka dobře fungovala, na ní máme přes 20 svalů a jetě o něco více lach, 14 kloubů, nějaké nervy, cévy atd. No a pak se v tom vyznej :). Operování ruky je dost delikátní věc, a to asi spoustu chirurgů odrazuje. V poslední řadě jsou k vyetření a operaci ruky zapotřebí speciální přístroje a vybavení, které také vude nemají.
U mě úraz prstu začal drobnou a bolestivou bulkou na jeho posledním článku. U lezců je to časté. Co to přesně je?
Nejspí se jednalo o částečnou rupturu lachy s následným zánětem či pouze o zánět v okolí lachy z přetíení. To s sebou nese lokální zhorení výivy lachy a jejího okolí a samozřejmě riziko pokození dalích struktur, nejčastěji rupturu lachových poutek a v extrémním případě i rupturu lachy ohybače. Jedná se o častý jev, který doprovází extrémní zatíení ruky při lezení. Pokud toto varovné znamení podceníme a i nadále intenzivně lezeme, můe dojít k výe popsanému problému, jeho vyřeení je samozřejmě obtínějí a časově náročnějí.
Je to tedy první příznak, e něco není v pořádku? Doporučoval bys pak klidový nelezecký reim? A jak dlouho?
Prvním příznakem bývá nejčastěji bolest či otok. Bulka nebo zduření se objevuje a po delí době. Samozřejmě je nutné aspoň na chvíli ubrat plyn či si dát úplně pauzu a jít si radi zaběhat nebo se chvíli věnovat něčemu jinému. Větinou stačí cca 14 dní bez lezení, mast s nesteroidním antirevmatikem, wobenzym a ledovat. Pokud se přesto stav nezlepí, doporučuji vyhledat odborné vyetření a stanovit správnou diagnózu a léčbu.
Jednu věc pořád nechápu - jak mi mohla naráz prasknout tři poutka z pěti?
To je pouhá biomechanika a fyzika. Pokud je síla na poutka extrémní a o to víc v terénu poutek ji naruených či oslabených , dojde nejdříve k prasknutí poutka nejslabího. Pokud síla na lachový aparát trvá v dostatečné síle, praskají dalí v řadě stejně, jako kdy padá domino. Připomnělo mi to video Masters of rock, kde myslím Dave Osmann skočí do frendu, který vypadne, a on postupně vykube celou délku. Kdyby tam cestou měl nýt anebo Ty bys měla následující kvalitní, zdravé a pevné poutko, dalí pád by nenastal či by ruptura nepokračovala.
Kdybych si plastiku poutek udělat nenechala, čekalo by mě prasknutí těch dvou zbývajících?
To asi ne. Poutko A1 je umístěno u hlavičky metakarpu a při lezení minimálně pouíváme ohybu v metakarpofalangeálním kloubu, tudí k jeho zatíení nedochází. A poutko A5 je zase úplně na konci u úponu lachy hlubokého ohybače a praská velmi vzácně. Větím problémem je u vícečetné ruptury poutek chronický zánět, nestabilita prvního interfalangeálního kloubu a postupný rozvoj flekční kontraktury prstu.
Po operaci jsi mi říkal, e poutka za ty čtyři roky začala nahrazovat podkoní vazivo. Je to tak?
Přesně tak. Původně pevné vazivo poutek se po ruptuře postupně přestaví v méněcennou a nepevnou tkáň podkoního vaziva, a to je také jeden z důvodů, proč nemůeme stará poutka pouít při operaci a prostě je pouze seít.
V prstu se mi stále po větím zatíení dělají záněty. Je to důsledek toho, e jsem se zraněným prstem lezla čtyři roky?
Je to moná také jeden z důvodů, ale napadá mě jetě celá řada dalích: mírné uvolnění nahrazených poutek, rekonstrukce pouze dvou hlavních poutek A2 + A4. Moná by bylo lepí nahradit i poutko A3, třebae na úkor mírného omezení pohybu. A je i spousta dalích moností.
Poutka jsi nahradil lachou ze zápěstí. Pouívá materiál i z jiných částí těla?
Nejčastěji pouívám lachu m. palmaris longus, pokud je přítomna cca 15 % populace tuto lachu vůbec nemá a potom se musím poohlédnout jinde. Je moné odebrat vazivovou povázku ze zápěstí, kyčelního kloubu, lachy z kotníku, z ruky a v extrémním případě pouít alogenní těp (čili z někoho jiného), ale to jsem zatím nepotřeboval.
Vznikají úrazy z přetíení, nebo z nedostatku ivin, patným rozcvičením atd.?
Ano, přesně tak, Simčo. Správné rozcvičení a rozehřátí je opravdu základem a prevencí úrazů, svá kouzla dále udělá i kvalitní strava a výiva. Mořit se hladem, e budu mít o 2 kila méně a více vylezu, vede pouze ke vzniku úrazů. Dále by se neměly podceňovat stavy únavy, nemoci a vyčerpání, to ve jsou varovné znaky a je pravda, e větina mých pacientů udává před úrazem některý z těchto příznaků.
Lezci jsou nedočkaví pacienti. Vrací se pak nedoléčené úrazy jak bumerangy zpět?
Pravda, hrozně netrpěliví a nedočkaví, ale co se dá dělat, já to chápu, vdy bez lezení to nejde :).
Co říká na názor, e preventivní tejping prsty zbytečně oslabuje?
Myslím, e je to můj názor, který se snaím ířit. Kdy je ruka zdravá a nemá problém, měla by jednotlivá lachová poutka udret celou váhu naeho těla, take celá soustava hlavních poutek A2A4 na jednom prstu unese cca 210 kg, tak proč tejpovat. Dále svaly, vazy a lachy se postupně posilují společně, nejrychleji se na zátě adaptují svaly, poté lachy, kosti a nakonec vazy v řádech týdnů, měsíců a v případě vazů roků. Proto se nejčastěji setkávám s rupturou poutek u mladých intenzivně trénujících lezců, kteří velmi rychle nabudou sílu a to ostatní zatím nemají adaptované na extrémní zátě a způsobují si úrazy charakteru ruptur poutek. Kdy se podívá na ruce ostřílených lezců, uvidí tlusté prsty, co znamená adaptaci vech tkání na extrémní lezeckou zátě. Tejping není vespásný a nedokáe předejít úrazu.
Doporučoval bys aktivním lezcům jednou začas nějakou wobenzymovou nebo podobnou kůru?
Proč ne, vdy jsou to lentilky a ty neukodí. Jetě bych k tomu občas přizobl nějaké chondroprotektivum.
Jediná publikace, která se lezeckými úrazy dopodrobna zabývá, je kniha od Thomase Hochholzera a Volkera Schoeffla One Move Too Many. Od Tebe vím, e se tato kniha překládá a u brzy se můeme těit na českou mutaci. Tak v jaké fázi je překlad?
Přeloeno, nutno dodělat část korektury a grafickou úpravu, sehnat vydavatele a sponzora a pak se můete těit :).
Sponzoři hlaste se! Kniha stojí fakt za vydání.....
Zraněných lezců je jak máku a doktorů málo. Nechystá se v budoucnu otevřít vlastní ordinaci? Myslím, e bys měl o zábavu postaráno.
Díky za skvělou mylenku, u o tom nějakou dobu uvauji. Něco se moná rýsuje v Lokalbloku, a moná i společně s rehabilitací, tak uvidíme.
Jsi připravený na to, e Tě po tomto článku budou bombardovat mraky neastných zraněných lezců? :)
Nebude to snad příli velká změna oproti současnému stavu, a pokud ano, tak mi to nevadí.
Take se nebojte zeptat či přijet, ve se dá řeit.
Díky moc za rozhovor Filipe a pozor při lezení na zranění prstů, a nás má čím operovat :)
je to sic zmineno, ale..Wobenzymovy lentilky jsou na zacinajici zanetky ale i stary rany a urazy vopouzivanejch starejch pardalu mocnym lekem. Zadny placebo. Takze az vam zacne tikat v prstu, tak nejen uberte paru v zamkach na listach ale dejte si i enzymovou kuru. Dik Simco za clanek, jen skoda zes ho nenapsala o 20 let driv:))
Docela by me zajimalo kolik a jak casto ten wobenzym beres. Ono to neni uplne levna vec :-) a papat to jako lentilky jen tak zrovna neni zadarmo. Dik za info a at to leze!
uz dlouho nijak, tak treba tri krat tri lentilky denne po tri mesice tri tydny a tri dny:)) Zalezi no, rekneme jenom na penezich.. znam lidi co pri kuchlym prstu dlabou 10 tablet trikrat denne, jak dlouho to nevim, rozumna jednotka je mesic. Jeste lepsi je Phlogenzym, neni v nem tolik amylaz a lipaz, ktery se na hojeni asi tolik nepotrebujou, taky je ale vo fous drazsi... hlavne na lacno a aspon 20 min nedlabat, jinak to vsechno pouzijes na obycejny h.. traveni.
...a silnejsi je Phlogenyzm,samo ze taky drazsi.Ale aspon toho nemusis dlabat 15ks denne:-)Nicmene zadna pilulka se o Tvuj problem nepostara,jak psal doktor,hlavne zmente pristup...:-)Prstum zdar!
Zajímavé, poučné a uitečné, odváné. Říkal jsem si, co je to to A2 a A4, ale líp ne předchozím článkem to snad ani nejde osvětlit, ten je taky dobrej.
díky Simčo za pěkný článek a doufám, e rady z něj nebudu muset ve vlastním ivotě pouít. I kdy u jsem měl problémy s prsty také, tak vdy pomohla nějaká ta dlaha, klid a pak také tejpování, které pouívám jako prevenci od druhého případu pořád. Jinak Laco dík za radu s Vobenzimem
Dievcina je sikovna, ked tak chladnokrvne dokazala fotografovat jednou rukou tu druhu, toho casu rozparanu, a este to neroztriast! :o))
Mne pri lezeni furt cosi, nejaky vnutorny hlas nahovara, ze lezenie po chytoch ktore sa nedaju chytit oboma rukami naraz nie je celkom vhodne pre dlhodobu perspektivu mojej fyzickej integrity... pozeram ale ze nie vsetci maju takeho strazneho anjela, ked su poniektori lezci schopni visiet na tak malych chytoch a takou silou, ze si poodtrhaju vlastne slachy.
Z tohto pohladu, nebolo by predsa len vhodnejsie nejak tie chyty dosekat, nech su velke ako treba? ;) Predsa len, zdravie je snad prve (teda po cti samozrejme;) By to mohli prebrat zastupcovia zdravotnych poistovni s CHS a nejakym ministerstvom, financii, prace a zdravotnictva napriklad, mozno potom bude aj nejaky grant na poriadne sekace :D
Čestné je lézt cesty takové jaké jsou a ne si je upravovat k obrazu svému. A i ve Tvém příspěvku je čest na prvním místě, take je vechno v pořádku, ne? :-D
V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
16:19:27 04.09.2009
Vies co je cestne? Napisem ti radsej co je Scestne: scestne je robit cestu a odistit ju pritom tak, aby jej odistenie bolo pre nasledovnikov nebezpecne a odradzalo ich od prelezu. To je nielen scestne, ale az chore. A na tom je v znacnej miere postavena tzv. piskarska tradice. Mal som teraz veeela casu, cital som starsie Montany s vypovedami tzv. klasikov, keby niekto mal pochyby, dolozim citatmi ze je to fakt. Ale vies co je najubohejsie? Ze tento patologicky pristup niekto pozdvihne za ideal a zacne ho prezentovat pred lezwckou verejnostou resp pred cudzinou ako nejaky ideal. Podla mna znacne zvrateny.
To je pre mna prinos ceskeho pieskarstva k vyvoju lezenia. Ze mam moznost vidiet, ze aj uplna (u nas hovorime) UJOVINA sa moze ujat, len to treba vediet prodat, resp. vokecat.
A vies co je najzabavnejsie? Byt si vedomy, ze mam pravdu. Dokaz c. 1: kazdu chvilu, celkom pravidelne sa tu objavi zvest ako sa niekto uspesne dokalicil / zmrzacil / zabil, aj teraz je tu vedla tema, uplne idealna ilustracia toho co pisem. Vytrhal vsetky vlastne istenia a dal podlahu. Smutne. A zbytocne.
Dokaz c. 2: PRIDANIE ISTENIA NEMENI OBTIAZNOST LEZENIA CESTY, ALE IBA BEZPECNOST VYSTUPU. (verim ze toto mnohi nedokazu pochopit)
A hlavne: dokaz c. 3: za spravny a nasledovania hodny povazujem pristup, ked prvolezec urobi cestu tak, aby som si cestu vyliezol s pozitkom, nie so strachom o zdravie / zivot. A aby nas takych nasledovnikov mohlo byt co najviac, a nie co najmenej. Nastastie v tomto mi dava dost moznosti a prikladov system, ktory sa ujal tam, kde si dovolim povedat su duchom znacne dalej nez zakomplexovany Cechacek.
Inac nic proti Cechom a Moravakom. Ale niektori ste riadni fasi. Tak ako aj niektori Slovaci a vsetci ostatni ;)
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
16:37:30 04.09.2009
to čo bolo toto? :-D
u sa ti zase začal kolský rok, tak opä vypisuje debilné keci, čo? choď do paklenice a nesviň to tu svojimi stupídnymi komentármi.
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
17:01:40 04.09.2009
obdivujem lezcov, čo sú schopní liez také prásky, ako tam lezú tým spôsobom, aký pouívajú :-) a ak vetko vyjde tak ako má, tak si to pôjdem vyskúa priamo tam.
ale teba, Kubo si skôr zaujímal názor toho debílka eM.ka, e?
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
07:36:59 05.09.2009
Přidání jitění nemění technické obtíe, ale sniuje psychickou náročnost cesty. Jsou lidé, kteří chtějí překonávat i svůj strach, není to nic nového, ani specialita lezení.
Do jisté míry mění ale i čistě technické obtíe, vyaduje na lezci, aby měl nad technickými obtíemi skutečně převahu, dostatek zkueností s řeením problémů.
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
12:02:20 06.09.2009
Tak som sa celkom pobavil, hlavne na tých dôkazoch:), ale kadému sa páči niečo iné a kadý na niečo iné má. Zhadzova druhých len preto e mám komplexi a strach mi príde dos úbohé, ale aj také sú monosti internetu...
Ale este jedno by ma zaujimalo: 3 mrtvi je akoze teda podla teba este malo, resp. prijatelny pocet, alebo neviem presne ako si to mam vysvetlit... Tak prosim ta, kolko je uz dost? 5? 10? 300? Len tak uved nejake cislo, kolko je uz dost, nech mam teda predstavu. Zranenych predpokladam ani nepovazujes za hodnych uvahy nejak ratat, tych moze byt kolkokolvek, ano?
A preco rozlisujes piesok / nepiesok? Co ked sa tie pieskarske moresy rozmohli aj na piesku a niekomu to tam tiez robi dobre spravit cestu (ne)odistenim nebezpecnu? Cize mozno mas v tych svojich skatulkach pocty pomiesane, a tie pieskarske cesty su uz aj na vapne.
Skoda ze si miesto tej domacej ulohy trochu najprv nezapol funkciu uvazovania. Mozno nabuduce :D
Jen jsem tvůj demagogický přístup pouil proti tobě. A jak je vidět, pokračuje v něm i v tomto komentáři a vkládá mi do úst slova, který jsem nikdy neřekl. Nebo někde vidí, e bych napsal, e je to málo? Nevím, kolik se ti zabilo spolulezců nebo kamarádů, nejen na skalách, ale i v autě, atd., ale pro mě je přijatelná 0 - nula!!!
Kadý zranění je blbý, vůbec, pokud je váné, ale těm se nevyhne ani na dobře ojitěných cestách. Stačí třímetrový odlez a spolulezecz překlikář, který neumí moc jistit a kotník je v háji.
Jen by mě v této souvislosti zajímalo, kolikrát si byl zraněný ty nebo tvoji kamarádi, e tady plácá takový nesmysly o počítání a nepočítání zranění. Jen si myslím, e lidi co lezou na písku jsou tak nějak víc smířený s tím, e se občas nějaký to zranění můe stát.
A písek a nepísek rozliuju proto, e hodnotí/odsuzuje styl dělání cest na písku. V této souvislosti by mě zajímalo, jestli na písku vůbec leze a kolik toho má nalezeno.
Jinak uvaovat jsem se ani nesnail... já mám toti v hlavě nasráno a proto lezu na písku a na horách.
berny, nemam chut s tebou debatovat, co som chcel som hore napisal a viest nekonecnu polemiku nemam chut. Ked nie si ochotny / schopny pochopit o com je rec a o co ide, necham ta v tom. Ale v jednom mas pravdu, v gebuli budes mat fakt nakalene.
Milý M. , tak jako k vrhu koulí ti nestačí síla, musí mít i techniku, k běhu na lyích nestačí vytrvalost bez techniky, tak k lezení neoddělitelně potřebuje fyzické schopnosti a psychickou odolnost. Z těchto faktorů se lezení skládá. Lezení není jen cvakání bezpečného jitění po 2,5m. Na písku je hezké to, e si kadý můe vybrat co poleze, ikdy lidem, kteří tomu vůbec nerozumí se to musí zdát divné. Nemá význam diskutovat o problému s někým, kdo "neví" jako ty. Můe si tady psát co chce, ale bude to vzbuzovat jen úsměv. Ahoj a hezký den.
to je asi take tvrdenie, ako ked domorodec zaodety v sukni z palmovych listov nebude vediet pochopit ze plavat sa da aj v olympijskom bazene kraulom, a nielen stylom "na psika" s ostepom v ruke v mori so zralokmi pri jeho rodnej plazi. Ten domorodec tiez nedokaze prijat pohlad civilizovaneho Europana, ze nie je normalne, ze ked si chces ist zaplavat, tak sa kazdy treti krat musi obetovat niekto z kmena ako strava pre tie zraloky... prenho to k tomu plavaniu prosto prirodzene patri, bez toho to dokonca ani nie je ono, chzbala by ta spravna atmoska. A tradicia. Nebola by to uz skuska odvahy pre mladych junakov, a tak. :D
zaujimava debata ktora nema koniec :-) a nikdy nebude. najlepsie je to asi nechat na autorovi cesty. ja osobne do ciest ktore sa mi "nepacia" radsej nelozim, mozno preto ma to na ceske pieskovce moc nelaka iked som sa raz na piesku uz vyskytol, na certovkach u lidecka (tam to je mietami zevraj doistene) a najvacsi zazitok som mal prave z cesty v ktorej boli len 2 kruhy, proste povodna klasika. bolo teplo ale nohi sa mi klepali ako pri -20. takze matematicky sa da povedt ze pocit z prelezu je nepiramo umerny poctu isteni :-) tiez je dobre si uvedomit ze to nie je tak len na piesku. kolky z nas hladali v sloupe v duralovom koute pod prvym skutocnym borhakom este dalsi chybajuci? ale popravde nie je ho tam treba...z toho mozno vyplyva ze ked tam tie borhaky nie su tak ich mozno fakt netreba, ale treba mat na tu cestu schopnosti. ale vsetko s mierou, poznam cloveka ktory hadam vsetky lahsie cesty proste neistil, doteraz sa lezu po vlastnom, respektive sa nelezu. viem o dost takych cestach, co je na jednu stranu skoda ale tak ostavaju ine, preistene. specificka oblast je aj na slovensku, v manine je zvykom dat borhak az za tazke miesto :-). ked to zhrniem, ja leziem radsej cesty v ktorych napocitam zopar borhakov a tie ostatne vynimocne. he ale to neznamena ze to je tiez bespecne, na taky draznik ma vrtulnik uz nalietane a to je to cvicna oblast :-(
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
10:25:04 12.09.2009
Milé M.ko povím ti to takhle: podle mě má absolutní pravdu, ale viditelně je ti to úplně k ničemu a nic se ti tímto změnit nepodaří. Je to vidět i podle té flamewar, co je proti tobě tady vedená...
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
10:18:10 14.09.2009
No dik za povzbudenie - mne je jasne, ze sem pisat to co pisem je ako hadzat hrach o stenu, ale zas si hovorim, ked sa tan hrach bude dostatocne dlho hadzat, aspon orypem omietku :o))))
Re: V com je skutocny prinos pieskarov k etike lezenia :o)
18:17:15 28.09.2009
mily M...
ano aj,jak se u Vas rika.Souhlas,ale ne cernobily,jak se jevi Tvuj clanek.
Nekolikrat jsem v posl.dobe narazil na tzv.pomnicky,cesty do kterych se neni radno poustet.Ac jsem to prezil,nastvany jsem dodnes.Filosofie ciste skaly je lakava,ale dodrzuje se treba v Yousemitech.U nas panove nejaky ten kruh osadili,ale nad tezke misto,vysoko nad zemi a neni-li tam tutova smyce,pak si to vyzaduje akci od spravcu skal.At si zustanou,muzeme se na ne koukat,ale at jsou viditelne oznaceny min.v pruvodci.Nechceme prece omezovat ty ktere to bavi...
Na druhou stranu,je to piskovec...Podivej jak vypada Tisa.V lezeni jsou proste ruzne sporty,casto na jednom miste a privadet davy sportovcu do mekkych skal,kde muzou bezpecne skakat po omaglenych-viditelnych chytech je sobecke a bezohledne.
Treba v Labaku to na Levym funguje dobre.Tezsi novejsi cesty jsou odjistene,i zaprasene a ti co hledaji pouhy sportovni vykon si prijdou na sve(obcas i ja).Ale jsou tam i cesty,krasne nevyborhakovane,dojistitelne,bez chytu,s prulezy kominama,sparama,rajbakama a expozici ze se z toho malem...a ty zase poskytnou radost tem,co vyhledavaji tento druh lezeni(taky se hlasim).
Lezci vseho zamereni,pojdme si predavat takove a jine informace a ne si nadavat!
Lezeni zdar!
byla proslavená ve vysokém u za totality, jezdili tam z celé republiky nejen horolezci,ale muzikanti , malíři ale i písařky, zázraky v tomto případě opravdu umí jen tam
Ve Vysokém jsou opravdový machří a skuteční odborníci . Měl jsem před 28 lety ůraz prstu při lazsní a patně v té době oetřen . V loni mě operovaly ve Vysokém a prst plně funkčí a uplně v pořádku . Velký dík dr. Týlemu . Milan Týce
Zdravím,měl bych dotaz. Lezu od začátku letních prázdnin a vrhl jsem se do toho s nadením. Ovem po dvou měsících intenzivního lezení se mi začalo stávat,e ráno jsem nemohl prsty ohnout (hlavně teda prostředníčky),konkrétně v PIP kloubu (ten prostřední). Zvlátní je,e pokud ten prst ohýbám bez ohýbání posledního článku, tak je to bez problému, ale pokud se snaím ohnout celý prst jakoby do pěsti (ohýbám PIP kloub i ten poslední) tak se mi pohyb zastaví cca v půlce ohybu. Pokud ten "blok" překonám,tak mám v tom PIP kloubu okamitě ostrou bolest a pocit jako by se mi vykloubil.
Dobré je na tom to,e kdy ten prst zatíím (třeba se pověsím za chyt,nebo klidně jen jedu na kole a drím řidítka),tak po chvilce se mi to rozhýbe a nemám s tím problém. Stejně mi to ale vrtá hlavou, a chtěl bych zjistit co to můe být.
Omlouvám se za zmatený text a díky za ajkékoliv rady.
ahoj,
diky za poucny clanek, myslim ze tohle tu hlavne pro zacatecniky chybelo...ta operace vypada nechutne :(
Chtel bych se zeptat jestli se to hradi z vlasni kapsy nebo pojistovna?
taky zdravim Filipa, byl sem taky na vysetreni :)
honza z hrusovan
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.