Dokument z finále závodů, který spolukomentuje místopředseda ČHS Petr Resch, vysílala Česká televize na programu ČT 4 v časech: 10.11.2009 v 17.00, 11.11.2009 ve 12.00. a 12.11.2009 v 5.30. A jetě jednou ho má dát 17.11.2009 v 6.45.
Nikdy jsem docela nepochopil proč je proti přechylování vdy taková vlna odporu a ostatní gramatické jevy nikoho nevzruují. Přitom přechylování má velký praktický význam, narozdíl kupříkladu od tvrdého a měkého y/i, které je bezvýznamné u dávno. Přitom je velice populární a diskuze se hemí davy amatérských lingvistů, kárajících ty, kteří se na klávesnici uklepli. Já jsem rád, e je ČT v oblasti přechylování důsledná a ve zpravodajství ho ploně pouívá.
Ona se ta paní ale tak v četině jmenuje. To je stejně hloupé jako se smát tomu, e pro američany byl prvním kosmonautem Yuri Gagarin. Ani ná Jurij není o mnoho blií původnímu jménu kosmonauta, které je psáno v azbuce.
Hee papouku, samozřejmě e ano. Přechýlil bych její jméno i kdyby byla američanka jako u vech ostatních američanek. Proč by v tom měl být rozdíl? Co se týče dokladů, tak záleí na tom v jaké zemi uzavřou sňatek. Pokud to bude u nás, měla by mít v občance Kingová. Američané a si do dokladů a oddacího listu napíou co chtějí, to je věc jejich jazyka.
Pokud je to její výslovné přání a matriční zákon to umoňuje, tak to je moné (Ewa Farna). Nicméně je to proti pravidlům jazyka a nelze to ploně podporovat, pokud k tomu dotyčná nemá dobrý důvod (např. e ije v USA) zvlátě u příjmení která jsou českého původu je to nesmysl.
Ano, zákon to u nás u umoňuje (bylo to vyvoláno hlavně sňatky s cizinci). Také zákon umoňuje, e si oba nechají své příjmení anebo vedle svého původního příjmení budou pouívat nové. A také je moné, e mu se vdá a bere si příjmení od manelky (v tomto případě bych byl pro přechýlení do muského tvaru:))).
Co se týká Ewy Farne, tak se jedná o polské příjmení, které je přechýlené - otec se jmenuje Farny. Podobně to je u příjmení končících na -ský/ská (např.těpánský) nebo -ý/á (např. Černý). Tam se prostě přechylovat musí. Určetě by se mi nelíbila Lucie Bílý:))) (I kdy znám jednu hodně zvlátní variantu Bílý/Bílová).
Prostě četina umoňuje obojí i u cizích jmen. Někomu se více líbí to jinému ono.
Platí vak, e kdy se nepřechyluje, tak se pak příjmení nesmí ani skloňovat.
No uznejte, není ta četina krásná?
Asi jako lezení. Tam také máme tradiční horolezectví, sportovní, rychlostní, zimní, halové.....
Jsem rád, e jsem český horolezec.
Ano, samozřejmě. Jinak by to byla diskriminace skupiny obyvatelstva. (To si dělám teď srandu, protoe pouívání slova "diskriminace" nesnáím.).
Teď váně: spojení, e mu se můe vdát, nenajde v zákoně asi nikde. Ale není problém, aby mu po svatbě přijel příjmení manelky. A také se to občas děje (vím o několika případech, bo v tom trochu dělám).
V ádosti o uzavření manelství oba napíou, jaké příjmení budou po svatbě uívat. Mohou tam napsat různé varianty - viz výe. ena také můe uvést variantu svého příjmení přechýlenou nebo nepřechýlenou. V tom je svoboda.
A co se týká té paní Bílové, tak je to také pravda. Měla to napsáno v občance. Koukal jsem na to jako puk, ale bylo to.....
Ono je třeba si také uvědomit, e vzdáme-li se přechýleného tvaru, vytvoříme tím podstatné jméno které je nesklonné, co je proti duchu českého jazyka. U takové Kateřiny Jacques je to zcela oprávněné, ale u Kateřiny Král, budeme těko hledat důvod vzdát se jedné ze základních vlastností jazyka.
Bych z toho nedělal kovbojku a u vůbec bych z toho nedělal nikomu pakárnu (viz Kocumová vs. ČT). Vono si to najde vlastní cestu - úchylný přechylování prostě pojde samo vod sebe :-)
Kocumová si za to můe sama. Měla si uvědomit, e u není sportovkyně, která můe mluvit jak chce, ale komentátorka od které se čeká nějaká jazyková kultura. A pokud veřejnoprávní televize prosazuje nějakou koncepci podpořenou doporučením akademie věd, měla se snait a ne na to kalat. Vude platí pravidla, řídící letového provozu se musí dret frazeologie, učitel zase učebních osnov, to má holka prostě smůlu ...
S pouíváním jmen v cizí řeči je vdy problém. A to oboustranný. Je to trochu něco jiného, ale ne a tak moc: Hlavní město mé vlasti (sem z Ostravy) se bohuel jmenuje Praha:))). Ale Němčouři (snad mi odpustí tento patvar dojčlandu) ji řeknou Prag. A na druhou stranu to my zase děláme Austrijákům s tím jejich Wienem.
Kadý jazyk má svá specifika. A ten ná má tu zvlátnost, e přechyluje enská příjmení. Kdy já respektuji, e anglání neumí přečíst mé jméno "Jiří" a respektuji jejich "Dorde", myslím, e cizincům (myslím tu rozumnou větinu) nevadí, e my s jejich jmény děláme něco, na co nejsou zvyklí.
V cizině se snaím chovat sluně a neskrývám, e jsem čech (sorry - ostravak) a snaím se přizpůsobit místním pravidlům. Ale také nemám komplex z toho, e mluvím jazykem, který je prý po japontině nejsloitějí a pouívám ho!!
Vím o tom prd,ale co jsem slyel pravě v ČT,kde se to tak řeilo, tak sice vechna cizá jména přechylovat,ale kdy si právě čeka vezme někoho ze zahraničí,tak se to nepřechyluje...teď mě napadá třeba střelkyně Kateřina Emmons. Tak co?:)
Kateřina Emmons se k tomu jasně vyjádřila. Mělo by být pravidlem, e toto rozhodnutí respektujeme v případech, kdy dotyčná má cyzojazyčné jméno, českým jazykem vládne a do problému vidí.
Jak se k tomu dotyčná vyjádřila, nevím, nicméně u ní je nepřechýlení (které se dělá mj. kvůli skloňování) realizovatelné proto, e má české křestní jméno, take se to skloňování dá "zachránit" tam. Kdy se - třeba v nějakém smlouvě nebo jiném formálním dokumentu - pouívalo jen příjmení, muselo by se to občas trochu sloitě řeit, aby bylo vidět který pád to je a co tedy daná věta přesně znamená ...
ona se ta paní tak v četině jmenuje?? dobrej názor:)) ona se prostě jednou nějak jmenuje a dělat z ní (např. jako tady) Doliovou je spí takovej slabí douk;) ale tak asi se vlastenec, nó
A přijde ti divné, e se v četině "mění jména" jen u Američanek (třeba), nebo taky třeba u Číňanů? (Poznámka: ádné čínské jméno nejde v četině napsat tak, aby to přesně odpovídalo originálu, jsou na to asi tři způsoby, ale kadý to jméno "mění"/"komolí". Toté platí i pro jiné jazyky.)
Komolení jmen kvůli jiné řeči (např. jak říká číntina apod.) je přece něco jiného ne přechylování, to e my napíeme č a třeba anglicky v tom jméně bude tch a v originále je to v azbuce, to u se bavíme o něčem jiném...
Vidí, a já si myslím, e se bavíme přesně o tomté. Prostě přizpůsobení jména monostem, pravidlům a zvyklostem daného jazyka.
To samozřejmě znamená, e za x let to třeba bude jinak. Dnení četina je taky odliná od té, kterou pouíval J.K.Tyl. Nicméně v současné době se podle větinového názoru enská jména v četině přechylují, s výjimkami jako např. Bílá, Petrů nebo - pokud vím, jediná výjimka pro cizí jména - ta islandtina o které se píe níe (tam enská jména končí na -dottir, co znamená "dcera").
I kdy, jak koukám, někteří přispěvatelé téhle diskuse mají názor výrazný a nikoliv větinový :) - inu, proč ne. Ale ve veřejnoprávní televizi by se skutečně formální pravidla četiny respektovat měla.
To není otázka vlastenectví, ale gramatiky. Jev se jmenuje přechylování. Pokud se ta paní jmenuje Angelina Jolie, v četině pouíváme tvar Angelina Joliová (dobrej názor ÚJČ AV ČR :o) Kdy máme tedy větu: Ve filmu hrála Angelina Jolieová společně s Bradem Pittem. Není na ní nic zvlátního a to i přesto, e ani jeden z této herecké dvojice za za pouitým tvarem svého jména nepozná (nelze čekat, e pan Pitt zná tvar svého jména v sedmém pádě ani e je paní Joliová obeznámena s pravidly pro přechylování enských jmen). Je pravda, e v případě této herečky můeme pouít i její originální jméno v nepřechýleném tvaru, protoe je veřejně dostatečně známé, stejně tak jako křestní jméno Angelina je ryze enské a má v četině svůj ekvivalent (Angelína). Takové výjimky nic nemění na skutečnosti, e by se přechylovat obecně mělo.
Stip ti poloil zcela korektní, věcnou otázku. Odpovědět na ni výe uvedeným způsobem svědčí spíe o existenci jistých problémů na straně odpovídajícího ;)))))))))))
bohuel ani ty ani stip nechápete jádro problému, oni se prostě nejmenují -ová, tak jim tak říkat nebudu
o ruení skloňování jsem nic neříkal, to si vymyslel stip (česká jméne se skloňují, v čem je problém? proč ho chce ruit? - plácáte :) )
ty ani on mi vůbec nejste schopni odpovědět, asi nevíte jak, jen vznáíte dalí a dalí otázky...
1) a kdy se ptáte na skloňování, tak podle mě u anglických jmen by se skloňovat němělo
2) to e si někdo nechá říkat dord místo jiří je jeho věc (kdy mu to vadí, má se ozvat)
3) veřejnoprávní telka by měla respekovat jména lidí, a ne je svévolně komolit
je to o respektu, který vám očividně chybí a schováváte se za pravidla jazyka, velmi ubohé :(
To ruení skloňování si Stip "vymyslel" proto, aby ukázal, e cizojazyčná jména se v četině prostě měnit musí, jinak ten jazyk nezvládne vyjádřit - popsat skutečnost, o které se mluví. S přechylováním je to obdobné.
Respekt k cizím jménům mi nechybí, ale prostě - pokud mluvím česky - kdy je /někdy/ nezmění, vzniknou z toho komunikační problémy, jak ukázal třeba Stip níe s příkladem lodi.
(Mimochodem, zdaleka ne kadý by věděl, e USS George Bush je loď, to ví jen ti kteří umějí anglicky nebo se vyznají v námořní terminologii.)
Moná/asi rozumím tomu, e ti to přechylování i skloňování přijde divný, protoe nejspí umí anglicky, třeba tak mluví docela často a jsi na ta jména zvyklý v původní podobě - ale prostě při změně jazyka to chce se "přepnout". (Znám to sám z vlastní zkuenosti, běně "přepínám" mezi třemi jazyky.)
No nic. Taky bych měl dělat jiný věci ne vést na Lezci jazykozpytnou diskusi, která navíc zajímá moná jenom mne, tebe a Stipa :)))
Jasně. Četina je typ jazyka, který ohýbá, mění koncovky v pádech a ty různé koncovky vyjadřují jednak ten pád, co je zase nějaká informace o vztahu k ději a tak, a pak jsou v koncovce také dalí informace jako ivotnost/neivotnost, rod muský/enský/střední atd. Taky je asi důleité, e se ty "koncovky" nějak shodují s "koncovkami" sloves v přísluné větě a tak.
Angličtina je jako systém postavená zřejmě trochu jinak. Tyhle vechny informace vyjadřuje jinými prostředky, nebo je nepotřebuje vyjádřit...
V četině by prostě zruení přechylování způsobilo trochu neorganický zásah, asi ne zrovna katastrofu, ale systém toho jazyka je takový, e "chce", aby na koncovce bylo poznat, jestli jde o mue nebo enu nebo nějaké "ono"...
Taky bych spí preferoval přechýlenou podobu, ale jestli se za pár let dospěje k něčemu jinýmu, zvyknem si, to zas joo :)
Kdy u nepřechýleného příjmení ani podle křestního jména s jistotou nepozná, jestli jde o mue, nebo enu (co se u někt. třeba angl. jmen můe klidně stát), má v četině hned problém, protoe neví, jakou má mít koncovku sloveso ve větě, kde je to jméno podmětem...
Nechápu tu hysterii "takhle jim kazit jména". Cizí jména kazí kadý jazyk, nechápu proč by četina měla být výjimkou. Čei přidávají enám "-ová", Litevci Klause v prvním pádu píou "Vāclavs Klauss", a co dělají s angličtinou třeba Japonci, kteří ve svém jazyku nerozeznávají L a R, to je dalí věc :). Angličani zas kurví výslovnost třeba českých jmen. A o kolik je "Kingová" horí ne "Hejvl"?
Mě mnohem ujetějí přijde, kdy česká modelka Němcová v americké televizi prohlásí, e se její jméno čte "nemkouva".
Prostě minimálně v evropsko-americké kulturní oblasti, tam kde je obvyklé jedno příjmení, tedy i angličtina, v tom nevidím ádný problém.
Islandtinu bych nepřechyloval, tam by bylo přesnějí a pěknějí jejich jména přímo překládat.
Slyel jsem, e přechylování tu jetě je, protoe na ÚJČ AV ČR sedí staré struktury. U se ale těím, a to zmizí, i kdy to asi bude jetě nějaký čas trvat.
to strip: píe e se ta paní tak v četi jmenuje ale to není pravda... jména se nepřekládají ani dál neupravují... co by na to řekl Jiří Křoví (= George Bush)
Vysvětlím to jetě jednou a naposled. Různé tvary cizích jmen se pouívají v četině běně a nemusí se ani přechylovat. Nejčastěji se jména skloňují, enská jména se přechylují mimo jiné proto, aby byla sklonná. V případě zmíněného jména George Bush máme 7. pádů. Nominativ: Bush, genitiv: Bushe, dativ: Bushovi, akuzativ: Bushe, vokativ: Bushi, lokál: Bushovi, instrumentál: Bushem. Vidíme, e přechýlený nominativ eny amerického prezidenta - Bushová se od dativu jejího mue - Bushovi, lií jen v poslední samohlásce. Snaha neměnit cizí jména je v četině tedy neuskutečnitelná. Můeme samozřejmě jména vůbec neskloňovat ani nepřechylovat, dostaneme se ale do problémů. Například věta "Do přístavu přijela loď George Bush" můe znamenat dvě naprosto odliné situace. 1. e do přístavu připlula letadlová loď USS George Bush 2. e to byla úplně jiná loď George Bushe. Četina na to prostě není připravená. Kdy si ty dvě věty přeloíte do angličtiny, zjistíte e tam tento problém nemůe nastat.
No já jsem se toho původně taky hrozně lekl a nelo mi to z pusy, ale ve světle předchozího komentáře to samozřejmě logiku má. I odpůrce přechylování samozřejmě pouije v jiných případech skloňování a pak z toho vznikne taková zajímavá dvojcesta: Nikdo neřekne : "to je tričko Johanna Ernst", ale antipřechylovač řekne to je tričko "Johanny Ernst" - tedy první jméno suverénně vyskloňuje a druhé nepřechýlí. Pokud tedy vynechá křestní jméno, má z toho stejný příklad, jako u té lodi. "To tričko Ernst je fakt pěkný."(tak a u běím do krámu koupit si něco do značky Ernst) Kde je tedy hranice respektování pravidel četiny a od kdy se nám jeví býti tato pravidla nelogická? Já budu v hovorové řeči nadále pouívat nepřechýlený výraz, ale zdá se mi docela logické, e Česká televize to chce mít gramaticky správně.
Mimochodem musím ten komentovaný přenos pochválit, fakt povedená práce. Měli by to dávat častějc přilo mi to, e i pro diváka nelezce to je napínavý a do konce. Divácky hezčí byla ta enská cesta a nejen proto, e na holky se kouká líp.
Dramatičnost chlapů vlastně "podělal" Schubert, protoe přelezl místa, kde ostatní padali hned jako první a závod negradoval. Tohle ale samozřejmě nejde ovlivnit.
Muj osobni nazor - at je dovoleno oboji. Zalezi pouze na komentatorovi, resp. dotycne osobe pokud se ozve a nepreje si to.
Vetsi problem vidim ve vynucene germanizaci jazyka - ergo psat napr. George a rikat Zorz.
Proc bychjom nemohli tyhle veci psat foneticky, ergo kdo nechce, tak je vyslovovat cesky tak jak jsou psany. Tedy proste bud psat basic a rikat basik, nebo psat bejzik a rikat bejzik. Na vyrojivsi se odpurece pouze poznamenam, ze my taky nenutime cizince rikat Praha misto jejich Prag, ci pocitac misto jejich kompjutr....
Osobne bych klidne rikal bacic, ci computer..
Je uplně neuvěřitelný co za hovna dokáete řeit na lezeckém serveru.Stačí si přečíst dva příspěvky stipa.Jetě,e aktéři mistráku hlavně lezou.Kdyby to měli být stipové,koukáme se na onsighty maximálně trojek,ale spí ferat.Jo a nezapomeň mi ty gumo opravit pravopis!
1) Ty zná Stipa, e ví, jak a co leze?
2) Je fakt, e jazykovědná debata nesouvisí s lezením, ale nenapadlo mne, e by někoho uráela a musela mu vadit ... to bych si uměl představit třeba u politického tématu. Nicméně pokud to tak bylo, tak se za sebe omlouvám, tohle je skutečně lezecký server; jazykovědě je na netu jistě věnován prostor jinde.
3) Pravopis má (kdy pominu "uplně" místo "úplně", co je zjevně překlep) zcela v pořádku :)) /Teda podle mne, nejsem lingvista :)/
Předchozí link je mrtvý, tento by u měl být ok (uloto přidalo i náhled): http://uloz.to/ 3052767/ ms-lezeni-brno-2009.avi (příp náhled přímo z PC: http://img44.imageshack.us/i/mraza.png)
ahoj, zajímalo by mne, jestli někde vzniká archiv "českého lezení v TV", popř. v rádiu, třeba ta epizoda ze seriálu o českém jazyce a daí. Mohlo by to být někde na jedný hromadě třeba na horosvazových stránkách a byl by vidět stav i historie medializace, dalo by se to vyuít i pro nový "reportáe", jako informace pro média, nebo pro výcvik komentátorů,...
Konečně,... na to jsem čekal takovou dobu... super záznam, super výkony, byl i Borec na konec :) a výkon jazykospytce a lingvisty Petra Resche byl té famózní, díky za výjimečný mediální záitek :)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.
Registrace
Metodika
lezec.cz
Hodinový dokument České televize o závodu Světového poháru v lezení na obtínost v Brně 2009 je k vidění na internetu.
1000 Miles Adventure 2024