Základním bezpečnostním vybavením je při pohybu ve volném, zasněeném horském terénu lavinový vyhledávač, sněhová lopata a sonda. Na tom se nic nemění. Pokud chcete pro svoji bezpečnost udělat něco navíc, můete sáhnout po některé nadstandardní pomůcce. Dnes existují tři batoh ABS, Avalung a Avalanche Ball. Prvně jmenovaný ovem vykazuje jednoznačně nejlepí účinnost. Jeho stvořitelem je Peter Aschauer, který se jeho vývojem zabývá u přes dvacet let.
Pane Aschauere, jak vás napadlo, e objemný batoh můe udret lyaře na povrchu laviny?
Historie ABS-lavinového airbagu začíná kuriózně. Díky svým zkuenostem se sněhovými prkýnky poloil v 70. letech jistý lesmistr základ patentu lavinového airbagu. Jednou v zimě transportoval na zádech zastřelené zvíře. V příkrém terénu si při namáhavých sestupech etřil síly sesouváním po sněhu. Několikrát sklouzl, strhl přitom mení lavinu, ale nebyl nikdy zcela zasypán. Napadlo ho, e se tak děje díky přidanému objemu jeho těla v podobě zvířete Po dalích pokusech s přivázanými balóny a velkými kanystry se zrodila mylenka lavinových airbagů. Nejdříve jsem se tím zabýval ve spolupráci se střediskem výzkumu Aliance a později rozvinul s Franhoferovým institutem systém a k patentové přihláce. Patent jsem získal v roce 1980. Po experimentech na bázi automobilového airbagu a vývoje nosného systému, jsem mohl v roce 1985, spolu s bavorskou horskou slubou, představit první plně funkční ABS lavinový airbag. Stalo se tak na zimním veletrhu ISPO v Mnichově.
Jak vlastně ABS batoh funguje v praxi?
ABS airbag je systém, který zabraňuje úplnému zasypání lavinou. Jedním zataením rukojeti spoutěče na batohu se během několika sekund nafouknou dva airbagy o objemu 170 litrů a vlastní objem těla se tím zvětí přiblině 1,5krát. O zbytek se postará jednoduchý fyzikální zákon - pokud se pohybuje více částic najednou, plavou ty největí na povrchu. Toté se děje při pádu laviny. Přidaných 170 litrů objemu z ABS batohu zajistí nutný vztlak pro to, aby člověk v lavině zůstal na jejím povrchu. A tím s velkou pravděpodobností i naivu. Batoh musí být samozřejmě pevně spojen s tělem lyaře, co zajiují mj. i kovové přezky místo plastových na popruzích.
Proč jsou airbagy právě po stranách?
Tento princip zajiuje, e přirozené těitě těla zůstává uchováno a celé tělo je stabilizováno. Obě laviny tak pluje na povrchu masy sněhu. Čím se tělo nachází blíe povrchu laviny, tím méně je vystavováno dynamickým silám, které v lavině působí. To výrazně sniuje riziko zranění.
Proč jsou airbagy dva?
Originální ABS se skládá vdy ze dvou airbagů. Ty se sice nafouknou současně, disponují ale oddělenými uzavíracími ventily. Pokud dojde k pokození jednoho 85litrového airbagu, druhý přesto udrí dostatečně dlouho svůj objem.
Dalím důvodem je neomezená pohyblivost hlavy i při nafouknutých vacích. Z dvouset zdokumentovaných nehod, kdy byl aktivován batoh ABS, nedolo ani jednou ke zranění hlavy. To je argument pro ty, kteří vytýkají ABS, e nechrání hlavu. Kdy ABS pouívají lavinoví záchranáři, například jako preventivní ochranu před dalí lavinou, nejsou omezováni nafouknutým límcem přes hlavu.
Jak jste postupoval při realizaci batohu ABS?
Profesionální pokusy se střediskem výzkumu Aliance potvrdily domněnku, e je moné zvýením objemu spolehlivě zabránit propadnutí sněhovou masou.
První kroky u jsem zmiňoval. Na počátku 90. let se prokázalo, e kompaktní systém s mono-airbagem je absolutně spolehlivý. Přesto se jeho přemístění do víka batohu neukázalo jako ideální a bylo započato s úplným přebudováním systému. Ten byl ukázán světu v roce 1996 a lo o duální airbag. Byl změněn celý systém plnění a integrován do batohu, nezávisle na airbagu. Oba vaky byly umístěny v postranních kapsách batohu, take hlavní komora zůstala k dispozici. K aktivaci airbagů ji nedocházelo mechanicky, ale tlakem vzduchu. Kromě toho přinesla tato změna také podstatné sníení hmotnosti o 1 kg. Celý systém tak váil 2,5 kg.
Dalím krokem byla v roce 2001 změna integrace systému airbagů do batohů. Do té doby byly airbagy zaity napevno do batohů. V úzké spolupráci s TÜV byla vyvinuta adaptační monost, která umoňovala oddělit celý systém airbagu od batohu. Tím bylo moné vyměnit opotřebovaný batoh, ale systém ABS pouívat dál.
V roce 2003 přiel na scénu speciální batoh pro freeridovou komunitu. Dolo k výrazné redukci hmotnosti a díky nové konstrukci bederních pásů, s vyuitím neoprenu, také k velmi úzkému spojení s tělem. Tento freeridový model se v praxi také mnohokrát osvědčil jako chránič zad.
Peter Aschauer
Co se ukázalo být největím problémem na cestě k současnému produktu?
Nejtěí bylo zvládnout technické zpracování tak, aby byl lyař airbagy co nejméně obtěován. Na trhu bylo třeba přesvědčit předevím profesionální scénu, e zabránit zasypání v lavině je rozhodujícím krokem vpřed. e se dosud příli neuvauje o vlastním zasypání a spoléhá se na pomoc ostatních, i kdy se stále se zkvalitňujícími vyhledávači.
Spolupracoval jste s nějakým známým výrobcem klasických batohů?
Ano, s VauDe a pak s Deuterem, který převzali v roce 1998 dalí vývoj ABS batohů a pomohl tím k jejich dalímu výraznému průlomu. Batohy Deuter byly mimořádně praktické, s vysokým komfortem noení. Rozířila se nabídka, nabízely se batohy v celé kále pouití. Momentálně jsou ABS batohy vyráběny rakouskou firmou Northland.
Bylo obtíné uvést ABS batoh na trh?
Nebylo to jednoduché, nebo uvedení na trh probíhalo předevím přes profesionály v oboru, které se podařilo přesvědčit a díky prvním přeivím obětem lavin, které měly lavinové airbagy. Dnes sotva některý profesionál pohybující se v horách pochybuje o funkčnosti lavinových airbagů ABS. A jde o horské vůdce, profesionální freeridery nebo záchranáře.
Čím jste získal důvěru odborné veřejnosti a posléze řadových skialpinistů a freeriderů?
Stálým dalím vývojem systému ABS, spoluprací s odborníky, poznatky a zkuenostmi z vyprávění obětí lavin zkrátka jasnou orientací na praxi. Samozřejmě také skutečností, e ádné jiné zařízení pouívané v lavinách v případech nouze nepřináí srovnatelné úspěchy. výcarský Institut pro výzkum sněhu a lavin (SLF) v Davosu dokumentuje od roku 1990 lavinové nehody, při nich byl pouit lavinový batoh ABS. 98% obětí lavin, které byly vybavené ABS systémem, přeilo, z toho 90% zcela bez zranění.
Jak moc se lií současné batohy od Vaich prvních modelů?
ABS systém prodělal celou řadu vývojových kroků, nebo stále pracujeme na co moná nejlepí formě airbagů. Vylepování probíhalo postupně, po malých krůčcích. Asi nejvýraznějí změnou bylo zavedení systému Vario.
V posledních letech pravidelně přicházíte s inovacemi, zkuste přiblíit ty nejvýznamějí?
Právě zmiňovaný Vario Systém jsme uvedli na trh v zimě 2006/07. Zvlátností tohoto systému je, e je moné na tzv. základní jednotku Base Unit, v ní je integrován systém ABS, připojit velmi jednoduchým způsobem různě velké batohy 15 l, 30 l a 50 l. Od loňského roku existuje také obzvlá lehký Vario Ultralight s objemem 18 l, který je určen hlavně pro freeride.
Na ISPU v roce 2009 jsem představil hned tři zásadní inovace. První z nich je Wireless Activation - dálková aktivace airbagu, můe být označena jako kvantový skok. Dlouholeté zkuenosti z praxe ukazují, e se v případě nebezpečí nebo v extrémních situacích ne vdy kadému podaří aktivovat svůj vlastní airbag. Přesně podle principu čtyři oči vidí více ne dvě nabízí nově vyvinutá dálková aktivace airbagu monost, aby byl vlastní airbag sputěn jiným členem skupiny. Tato nová funkce výrazně zvýí bezpečnost ve skupině.
Permanentní je nae snaha o sniování hmotnosti batohu. Přece jenom celý systém něco váí. Proto jsme díky tenčímu materiálu zredukovali váhu vlastních airbagů a ty kromě toho zaberou ve sbaleném stavu také méně prostoru. Poslední významnou inovací jsou karbonové patrony, které jsou o polovinu lehčí ne ocelové.
Jak se daří ABS batoh prodávat? Stoupá kadoročně počet Vaich zákazníků?
To, e se ABS systém stále více prosazuje, ukazují prodejní čísla. V posledních několika letech sledujeme kadoroční nárůst o přiblině 20 procent.
Který národ si výrazně váí svého ivota a nejvíc kupuje ABS?
Lavinový batoh ABS se nejlépe prodává v alpských zemích - Rakousku, výcarsku a Francii, ale také v Severní Americe je velmi ádaný. Tam je vak více obětí lavin při jízdě na snowmobilu nebo sněném skútru ne při lyování.
Jak velký nárůst zájmu o batohy ABS znamenalo objevení variabilního systému Vario?
Nárůst je výrazný, v současnosti se prodává přiblině 80 procent airbagů s VARIO systémem.
Chystáte nějaké dalí novinky?
Permanentně plánujeme a vyvíjíme. Soustředíme se přitom na dalí sníení hmotnosti a jetě lepí funkčnost v lavinových situacích.
Děkuji za rozhovor!
Rozhovor vedl Michal Bulička
éfredaktor časopisu info@hudy
instruktor skialpinismu s rakouskou státní zkoukou
CO JE TO LAVINOVÝ BATOH ABS AIRBAG?
ABS je zatím nejdokonalejí pomůckou pro přeití v lavině, která byla dosud vynalezena. Toto tvrzení podporují statistiky. Zatím bylo zdokumentováno 212 lavinových nehod, při kterých lyaři aktivovali batoh ABS. Pouze tři z nich byli zcela zasypáni pod povrchem sněhu!
ABS airbag je systém, který zabraňuje úplnému zasypání lavinou. Zdánlivě jde o normální batoh, do kterého je vak integrován systém ABS. Ten sestává z plynové patrony, rozvodových hadiček, dvou airbagů a spoutěcího mechanismu. Jedním zataením rukojeti spoutěče, umístěného na popruhu batohu se díky vyputění stlačeného plynu nafouknou během několika sekund dva airbagy o celkovém objemu 170 litrů. Objem těla, které strhla lavina, se tím zvětí přiblině 1,5 krát. O funkčnost systému ABS se postará fyzikální zákon - pokud se pohybuje více částic najednou, plavou ty největí na povrchu. Při uvolnění laviny se člověk s nafouknutými airbagy stává v proudu sněhu onou velkou částicí, co mu zajistí nutný vztlak pro to, aby zůstal na jejím povrchu. To znamená přísun kyslíku a tím s velkou pravděpodobností i přeití. Batoh ABS je samozřejmě pevně spojen s tělem lyaře, co zajiují mj. i kovové přezky místo plastových na vech popruzích.
Batoh ABS se dodává v několika velikostech. Nejpraktičtějí je systém Vario. Tvoří jej základní jednotka, tzv. Base Unit, kterou tvoří zádový systém s popruhy, oba airbagy a plynová patrona s aktivací. Na tento modul lze jednodue připnout pomocí zipu batoh různého objemu. Volit lze mezi čtyřmi velikostmi 15 l, 18 l, 30 l a 50 l. Pokud jezdím v rámci střediska freeride, připnu 15 l, kdy jdu na týdenní Haute Route, zvolím 50 l a přitom mi stačí jediný Base Unit.
Jak jsem se doslechl od odborniku z HS, a ti zase od nejakych svycarskych specialistu na oficialni prednasce, provedly se nedavno zkousky s obema typy batohu (SNOWpulse a ABS) v realne lavine s figurinami ADAC - to jsou ty, ktere se pouzivaji u crash testu. Figuriny se SP pry byly vsechny nahore vcetne hlavy nad snehem, figuriny s ABS byly tusim tri pod snehem a jedna nahore ale s hlavou pod snehem (pocty mozna nejsou presny, ale myslim, ze to bylo takto). Tedy intuice ctenaru mozna funguje.
podle dlouholetych statistik doslo pouze u 1% lavinovych nestesti k poraneni hlavy. Navic s volnou hlavou je mozny dalsi pohyb v lavinisti, nutny např. pro hledani zasypanych kamaradu. Nikdy totiz nevite, zda nespadne dalsi lavina a proto neni radno batoh v lavinisti sundavat.
Z obrázku ilustrujícího účinek batohu Snowpulse vyplývá nejen to, e Ti ochrání hlavu před poraněním, ale i e zvýí pravděpodobnost, e hlava zůstane na povrchu laviny. Intuitivně se mi zdá, e tento efekt by skutečně mohl být výraznějí ne u ABS. Za tuto přednost bych klidně obětoval to, e mohu hledat i s vybouchlým pytlem na zádech nebo e nemusím batoh sundavat.
Jaký je na to Tvůj názor, popř. názor někoho, kdo to se Snowpulsem zail na vlastní kůi? Díky předem za odpověď.
A jetě jeden dotaz - jeden čas se proslýchalo, e Snowpulse bude mít, stejně jako ABS, bázi a tři výměnný ebradla (15, 30 a 45 litrů). U to má a pokud ne, kdy to mít bude, pokud vůbec někdy?
So Snowpulse si v lavíně jako "rybařský splávek". Na telo pak působí vechny síly nestejnoměrne proudícího sněhu. ABS tě veme na povrch přímo z těitě těla.
Vis proc se na splavky davaj oluvka? Aby splavku koukala z vody "hlava" a aby ho tak rybar videl (Snowpuls). Pokud tam olovo neni, tak splavek se polozi na vodu (ABS) - tzn. hlava ve vode. Tak co je lepsi? Vse je jednoducha fyzika, Archimeduv zakon, 1. Newtonuv zakon.
So Snowpulse si v lavíně jako "rybařský splávek". Na telo pak působí vechny síly nestejnoměrne proudícího sněhu. ABS tě veme na povrch přímo z těitě těla.
Tys asi jetě nikdy na laviniti nikoho nezachraňoval, viď? To bys přeci nemohl takhle blábolit. Lítat tam jako motýl Emanuel, to u ja fakt fantasmagořina.
Kromě toho bys měl vědět, e jakýkkoliv airbag zafunguje pouze pokud má monost dalího pohybu spolu s lavinou. Pokud koupí lavinu ze shora a dole na laviniti, tak tě nic k povrchu nedostane. A naopak se buse modlit, aby ti něco moc ikovnýho případně chránilo alespoň krk, hlavu, atd. Právě proto jsem se při záchraně na laviniti s klasickým (tvým) ABS cítil hodně nesvůj!!!
Tys asi jetě nikdy na laviniti nikoho nezachraňoval, viď? To bys přeci nemohl takhle blábolit. Lítat tam jako motýl Emanuel, to u ja fakt fantasmagořina.
Kromě toho bys měl vědět, e jakýkkoliv airbag zafunguje pouze pokud má monost dalího pohybu spolu s lavinou. Pokud koupí lavinu ze shora a dole na laviniti, tak tě nic k povrchu nedostane. A naopak se buse modlit, aby ti něco moc ikovnýho případně chránilo alespoň krk, hlavu, atd. Právě proto jsem se při záchraně na laviniti s klasickým (tvým) ABS cítil hodně nesvůj!!!
Kdy se aktivuje snowpulse, napr. je váně problém zavolat mobilem o pomoc nebo pracovat s lavinovou vybavou, vykopávat, lyovat atd.
Měl jsem monost vyzkouet oba systémy. Navíc ABS disponuje dlouholetou statistikou SLF Davos - tabulky napr. www.abs-airbag.com
Nerad bych působil jako věčný vrták, ale mám-li se rozhodnout, zda jde o kritické zhodnocení podkladových informací a nebo spíe vynáení do výe vlastního peří, hlasuji pro druhé. A tedy bych uvítal písmenka "PR".
nedalo mi to a musím reagovat. Ohání se tady písmenkama "PR", ale stačilo, kdyby sis ty dvě slova přeloil a hned bys věděl o co ve skutečnosti jde. Tenhle článek je reklamní sdělení, nic víc nic míň. Představení produktu, jeho popis, fotografie, zdůrazněné inovace a přednosti, atd.) Ale to opravdu není podstatné. A je to reklama nebo ne, jde o to, e článek informuje čtenáře. Například já jsem se z něho dozvěděl, e tyhle batohy existují, z komentářů pak, e existují i jiné druhy a o to tu přece jde předevím. Rozvinou debatu, informovat a poučit. Myslím, e bychom měli přestat do veho vrtat a brát to s nadhledem. Proto díky za něj.
mohl bych s Tebou argumentovat, ale dle struktury a podstaty Tvého příspěvku mi to za to nestojí. Nic proti Tobě, mám také jen reálný ivot. A se daří.
nedalo mi to a musím reagovat. Ohání se tady písmenkama "PR", ale stačilo, kdyby sis ty dvě slova přeloil a hned bys věděl o co ve skutečnosti jde. Tenhle článek je reklamní sdělení, nic víc nic míň. Představení produktu, jeho popis, fotografie, zdůrazněné inovace a přednosti, atd.) Ale to opravdu není podstatné. A je to reklama nebo ne, jde o to, e článek informuje čtenáře. Například já jsem se z něho dozvěděl, e tyhle batohy existují, z komentářů pak, e existují i jiné druhy a o to tu přece jde předevím. Rozvinou debatu, informovat a poučit. Myslím, e bychom měli přestat do veho vrtat a brát to s nadhledem. Proto díky za něj.
Včera na skialpu jsem shodou okolností viděli ABS v akci. Při výstupu na Spitzmauer jsme pozorovali 2 skialpinisty jak lapu na protějím kopci do labu a chtěli si to sjet. Utrhla se s nimi lavina a valili pár stovek metrů labem dolů. Měli ABS take jeli na povrchu a dole vyjeli bez ujmy na zdraví.
To já taky jel minulý týden v Tatrách dvě stě metrů na lyích s lavinkou a taky jsem zůstal stát dole ve zdraví. Neměl jsem nafukovací pytel v batohu, ale za to jsem mocně křičel lavina, lavina... Z toho jasně vyplývá, e můj hlas je stejně efektivní jako bombička se stlačeným vzduchem.
:-)).... Videl jsem padat kluka se SNOWPULSE batohem v lavine,kdy letel ze svahu po skalkach...a diky SNOWPULSE batohu mu to nezlamalo vaz..a hlava mu zustala na povrchu..
Mozna ze tahle reklama od Bulicky,je ritolezectvi tem,co ABS u nas prodavaji..,protoze ABS uz je davno prekonan a neni o nej takovy zajem.
Hehe, a to si tvoji spolulezci pochvalovali, jake to byly letos pohodove Tatry :-)) Rok od roku jsou ti novacci tvrdsi a tvrdsi. Priznej se, ze Ty si na domaci strave vytvaris prirozeny ABS!
Právě e to není domácí strava... Jídelna v poliklinice anebo naproti Číňani mi vycpávají tělo. Jene místo dozadu na ramena mi to cpou dopředu do břicha.
To je chuck noris by vytahl plamenomet tak vykonny ze by se vsechen snih premenil na vodu a u toho by si stihl nafouknout loď.... ale Kuba by ho dostal, protoze by vytahl surf a po ceste dolu by jeste stihl hodit par triku u toho by vztahl prut a chytit par grilovanych ryb.
Mr. Turek má nie len e patent na vetko, hlavne na Tatry a záchranu na horách, ale aj zázračný antilavínový hlas - odporúčam patentova, zarámova a ponecha na území ČR.
čau Mauglí. (-: Bang jsem jetě uplně nepobral,kámoi mne pak poučili e je to pro mladé (-:. Mysleli jsme si e s tou lavinou jel někdo z vaí party ale byly to asi Rakuáci.
spočívá v tom, e toto zařízení nelze převáet letecky. Take pokud si chci zaletět na víkend na heliskiing do Zermattu (a mám na to), tak mám i na toto ne zrovna levné zařízení. Protoe se nesmí převézt letecky, tak mi ho tam kámo veze autem. Přijede ale pozdě a já mám smůlu.... Bohuel to není fikce, to se stalo minulý týden....
Cybersafe-zalezi,od koho ho kupujes..,ale da se sehnat cca...14-15 tisic.
Ale jinak je to tady celkem dobra reklama na vsechny lavinove batohy. Jen si dejte pozor,nez budete neco kupovat.Je lepsi si otestovat vice batohu,nez si nechat vnutit jeden od dobre proskoleneho prodejce:-).
ABS se dá bez problémů preváet v letadle - je potřeba to nahlásit min. 14 dní předem leteckému přepravci. viz protokol IATA, ke staení zde -
http://absairbag.cz/?DO_LETADLA
ABS se dá bez problémů preváet v letadle - je potřeba to nahlásit min. 14 dní předem leteckému přepravci. viz protokol IATA, ke staení zde -
http://absairbag.cz/?DO_LETADLA
ABS se dá bez problémů preváet v letadle - je potřeba to nahlásit min. 14 dní předem leteckému přepravci. viz protokol IATA, ke staení zde -
http://absairbag.cz/?DO_LETADLA
Co si budem vykládat, asi to má něco do sebe. Kdy pominu cenu, sere mně na tom jedna věc. Batoh je malý s malým úloným prostorem. To ho předurčuje spíe pro freeride ne pro lezení a skialp. Mně se teda nestalo, e bych mohl vyrazit lézt v zimě s batohem s vnitřním objemem cca. 10 litrů, do kterého s problémemama uloím termosku a lékárničku s tatrankou. Jinak cena je nízká vzhledem k tomu co ten batoh umí. Zvlá pokud jezdíte na lye s lidma, kterým se nedá důvěřovat co se vyhledávání v lavině týká - ideální pro horské vůdce, průvodce, instruktory a ty co se nemůou spolehnout na ty co s nima jdou.
Při posledním výjezdu ,cca před třemi nedělemi ,jsme mimo sjezdovky v Silvretě nepotkali nikoho , kdo by tyhle batohy neměl. Co se týká objemu, ABS má monost připnout na základní zádovou konstrukci čtyři různě velké pytle. SnowPulse se o to také snail, ale ABS to nějak přes patentovou ochranu zatrhlo.
V článku se hovoří o batohu ABS. e existuje jetě něco podobného o tom se pochopitelně pan Aschauer, v rozhovoru nezmínil. Pan Herbert Fournier z Miemingu vyrábí lavinový balónek, připojený k tělu osoby estimetrovým lankem. Při lavině zůstává tento celkem malý balónek často na povrchu a tak se místo zasypaného dá celkem dost rychle identifikovat.
Mezi oběma vynálezci dolo v květnu 2009 k právnímu sporu, který ale pan Aschauer prohrál. Prohrál také odvolání, kdy mu Vrchní zemský soud v Innsbrucku v červenci 2009 nedal za pravdu. lo o tvrzení pana Fourniera, e pan Aschauer zjevně a dlouhodobě veřejnost nesprávně informoval. Pan Aschauer se odvolával na různé testy a výsledky bádání v tomoto směru. Před soudem se mu ale nepodařilo tato tvrzeni dokázat. Také fyzikální princip t. zv. inverzní segregace se mu nepodařilo ádnou theorií podpořit a dokázat. Té dalí tvrzení, e kadý druhý zasypaný freerieder či snowboarder je zcela zasypán a kadý druhý takto zasypaný skonči jako mrtvola, oproti tomu 98 % lavinových obětí při pouití ABS-batohu zůstalo nezraněno neodpovídá skutečnosti.
výcarský institut pro výzkum sněhu a lavin (SLF) v Davosu (Eidgenössische Institut für Schnee- und Lawinenforschung) prokazatelně přiel s úplně jinými údaji: Ve statistice z doby od roku 1970 do roku 2003 bylo z celkového počtu 3997 osob, potrefených lavinou, 1399 zcela zasypáno, co odpovídá 35 %.. Pro dobu mezi rokem 1980 a 1999 bylo z 2301 osob, potrefených 894 lavinami, 872 zcela zasypaných a 1429 nezasypaných anebo zasypaných jen čátečně. K podobné statistice dolo také rakouské Kuratorium für Alpine Sicherheit. Na základě těchto oficiálnách údajů konstatoval soud, e páně Aschauerovy tvrzení neodpovídají pravdě.
O tom vem si německého jazyka schopný zájemce můe počíst nejen ve sporné www.lawinenairbag-diskussion.de kde pan Aschauer neodpověděl ani na jednu z kritických otázek, ale i vlastní rozsudek Vrchního zemského soudu v Innsbrucku
Beschluss des Oberlandesgerichts Pdf 1,3 Mb mu dovolí nahlédnout do zakulisí tohoto otevřeného konkurenčního boje.
Resumé:
Pohyb mimo upravenou sjezdovku v zasněených horách je spojen vdy s jistým lavinovým nebezpečím. Je jisté, e chytrá hlava by měla mít u sebe vechny moné prostředky, aby při případné katastrofě nedolo k nejhorímu. Hlavní věcí by ale mělo být uváení o lavinové situaci před akcí a uvědomit si, e moderní výzbroj mnohdy svádí k tomu, aby člověk trochu více riskoval.
Ve článku bylo trochu zkomolené jméno Fraunhoferovy společnosti, se sídlem v německém Mnichově. Ta byla pojmenována po něměckém optikovi a fysikovi jménem Joseph von Fraunhofer (* 1787 - + 1826). Jejích asi 60 institutů se zabývá aplikací výzkumů z různých oblastí vědy.
Lavinovy balonek ma obdobnou ucinost jako lavinova snurka, tzn. v podstate 0, protoze nevypovida absolutne nic o tom, kde presne a jak hluboko se zasypany nachazi. Jinak je to dost stara myslenka, "predchudce" tohoto systemu z r. 1962 je mozno obdivovat zde:
http://www.youtube.com/watch?v=K8l_ZpADfsQ
Jinak Tebou zminovanou stranku sestavil prave vyrobce lav. balonku, takze objektivita asi nebude jeji silnou strankou.
Co se tyce rozsireni ABS, tak je cim dal tim vic videt, nicmene spis proto, ze si ho koupi spousta zacatecniku (v duchu "cim vic, tim lip") a promenuji se s nim potom v Kitzbühlach, na Silvrette apod. na turach, kde spise hrozi, ze Te misto laviny smete nejaky skialp. kolega, co se jeste nenaucil lyzovat.
Profici, kteri vyrazne vic hazarduji nez prumerny skiturista, jej take oceni, ostatne typek v clanku (Xavier de la Rue) se tak vesele smeje prave proto, ze bez ABS by tu obrovskou lavinou, s kterou sjel na Petit Velan (predloni?) s nejvetsi pravdepodobnosti neprezil.
Jinak zde jeste nikdo nenakousl problematiku zvyseneho prahu prijatelneho rizika pri pouziti ABS, jinymi slovy "mam ABS, nemuze se mi nic stat, jdu do toho," i kdyz bych tam treba podle redukcni metody lezt nemela. Podnikam relativne hodne tur sama a uvazovala jsem, zda by takovy ABS nebyl rozumnou investici. Nicmene jsem dosla k zaveru, ze by me svadel prave k tomu, jezdit v mistech, kterym se dneska vyhnu, protoze coby solistka si nemuzu dovolit v lavine skoncit.
Myslím, co jsem od Xaviera slyel na různých videích, tak předevím děkoval chlápkovi od horské sluby, který byl zrovna ve vrtulníku, e ho hodně rychle nael a vykopal.
Mluvi tam o tom, ze ho kamarad po deseti minutach nasel, o kopani ani slovo. Pak zminuje to, ze ho skrtila helma a ze ji (integralku?) mel plnou snehu. Z toho jsem usoudila, ze lezel na povrchu laviny, mozna priplacnuty airbagem?
Myslím si, e údaj jak hluboko zasypaný je, není bezpodmínečně nutný. Důleité je, e se ví, kde zasypaný skončil a nehledá se na místě od něj vzdáleném 10 15 metrů. Předchůdcem balónku se ňůrou byla t.zv. lavinová ňůra, 10 15 metrů dlouhý červený silonový pletený provázek , který postiený měl od sebe v lavině odhodit. Jestli se k tomu dostal je dalí otázka, ale v několika případech skutečně ňůra zůstala na povrchu laviny a záchránci mohli podle ní hrabat a dohrabat se k oběti. Někdy se ale ňůrka utrhla a hrabání nemělo ádný efekt. Po jisté době se začaly prodávat hůlky, ve kterých ňůra byla poskládaná a tak postiený musel prostě pustit hůlku z ruky. Dalím vylepením byly metrové údaje vpletené do ňůry, take se vědělo, e k oběti zbývají třeba jenom dva nebo tři metry.
To video z roku 1962 s balónky je zajímavé, u podle délky lyí se dá soudit, e ty sjezdy nebyly natočeny před pár lety. Jsem ale přesvědčen, e kdy jezdec s takovýmto balónem skončil v lavině a případně ho to stáhlo a na dno a balónek se dostal mezi sněhové masy, tak udělal bum a bylo po balónku.
Netroufám si zhodnotit, co je lepí, jestli ABS ruksak anebo něco jiného, ale je faktem, e pan Aschauer prostě ten vedený spor prohrál, viz rozsudek, který je jistě neutrální a určitě dost objektivní a bylo dokázáno, e jeho tvrzení a reklama zrovna není správná a odpovídající. Je pravdou, e pan Fournier je jeho konkurentem.
Dneska je nejkvalitnějí obranou Pieps, Ortovox, Barryvox anebo nějaká jiná značka. Takový aparát ovem pro sólistu nemá skoro ádnou cenu (ale ňůrka s balónkem anebo bez také ne).
A tak se jeden neobejde bez důkladného zváení lavinové situace a pochopitelně správného chování v terénu. e se ale kadý človék můe seknout je jasné, před mnoha lety se mnou ujela lavina byla to obrovská alpská ikmá louka na které jsem se kadoročně těil z krátkých vihů a obloučků v hlubokem sněhu nikdy bych neřekl, e to v těch místech můe uklouznout a také to léta nikdy neuklouzlo.
Tady je kadej chytrej jak rádio. Nic není černé, nic není bílé. Kadej systém má nějaké plus, nějaké mínus. Pokud mi něco dá daleko větí anci se udret na povrchu laviny, tak to určitě smysl má. Ono taky lavina je malý splaz, po tisíce tun materiálu. Pokud obět zůstane na povrchu laviny, má extra-velkou anci na ivot - je lokalizován, můe se vyprostit sám, resp. můe mu být "pomoeno". Varianty, e tě okamitě lokalizují pípákem, orthovoxem, atd., je sice také dobrá věc, ale větinou jde o čas, protoe kdo je troku hlouběji + kvalita sněhu, je to skoro jako kdyby se topil ve vodě. A to u vůbec nemluvím o případech /kterých je taky dost/, e obě je ji po zastavení laviny z důvodu polytraumat prakticky mrtvá. Kadej kdo se někdy setkal s lavinou, s její reálnou silou a schopnostmi, tak řeí jak nejefektivněji toto nebezpečí odvrátit, nabízí se samo i kombinace některých systémů.
Ahoj Lenko, já si teda právě myslím, e solitéři mají jedinou efektivní ochranu, a to právě batoh typu ABS/SNOWpulse. Jsi-li v horách sama (co je první horský hřích, mimochodem), je ti ostatní k ničemu. Předpokládám, e hlavu musí uřídit, e vůle je silnějí ne hlas batohu... Já vozím SNOWpulse druhym rokem a rozhodně si nemyslim, e bych byl míň posr..., kdy jsem někde na kopci.
Z hlediska pravděpodobnosti přeití pádu laviny je jednoznačně lepí ABS ne lavinovej balon, o tom snad nikdo nepochybuje a diskuse se o tom nevede?!?
No, to jsem si jako pouceny laik vzdycky myslela taky. Ale po prostudovani materialu shromazdenych pane Fournierem (pravda, konkurentem ABS) na strance uvedene M. Berankem si tim uz nejsem moc jista. Skutecnosti, ktere Fournier uvadi, napr. v zasade mala hloubka tekouci laviny a zasypani vetsiny obeti az v okamziku zastaveni laviny davaji smysl a shoduji se s licenim prezivsich.
Někdy a komické marketingové hrátky v naich médiích na téma laviny jsou legrační jen do té doby, ne se někomu něco zlého stane.
Na podzim nás například zaskočil právě Bulička, který se vnucoval se svými moudry v časopise HS, a neváhal je podepsat jaksi cizími jmény (rozuměj naimi jmény) a neváhal tam nehorázně připodepsat i Lavinovou prevenci HS ČR, ačkoliv měl k dispozici dané a zcela jasné podmínky zveřejnění ... Vloni nás zase pro změnu chtěl jeden prolhaný prodejce pipáků (pro kterého mimochodem nejsou dobrovolní členové HS ČR ádnými partnery) alovat za nae informace zveřejněné k lavinovým přístrojům :-)))
V únoru a březnu 2001 uskutečnili pracovníci SLF v oblasti Davosu rozsáhlý test: Field tests of some new avalanche rescue devices (Martin Kern, Frank Tschirky, Jürg Schweizer) viz.: http://www.snowpulse.ch/v3/ medias/essai_davos_en.pdf. Kdy si ho alespoň zběně proběhnete získáte zcela jasnou představu o co vlastně jde:
Airbag x bez airbagu:
1) figuríny s airbagy zůstaly u povrchu a díky tomu se sníila hloubka zasypání hlavy a hrudníku
2) figuríny bez airbagů byly téměř vechny zasypány úplně
Avalanche ball:
1) Avalanche ball neredukuje tento důleitý a kritický moment vůbec (hloubku zasypání), balón zůstal viditelný na povrchu
2) existuje ale určitá pochybnost, jestli by se podařilo takto řádně Avalanche ball aktivovat, kdy u bude člověk lavinou zachycen úplně. Při testu byly toti tyto lampionky aktivovány před sputěním laviny a leely připravené na povrchu sněhu
Snowpulse x ABS:
1) test ukazuje určitou závislost lavinové záchrany na typu pouitého airbagu, je ale k úplnému zhodnocení více měření
2) figuríny vybavené airbagem se systémem Avagear rescue vest, který byl předchůdcem Snowpulsu, zůstaly vechny hlavami na povrchu a měly tak maximální přístup ke vzduchu
3) ukazuje se, e by Avagear rescue vest mohla řeit i zatíení v oblastí krční páteře. Nový Snowpulse zpevňuje tuto část těla jetě mnohem více a navíc uvolňuje i případné zatíení na hrudník
4) právě figuríny s ABS zůstaly téměř vechny hlavou pod sněhem a hloubka zasypání se pohybovala okolo 50 cm a bez dalí a okamité záchrany ostatních by neměly pořádnou anci na svou záchranu!!!
Snowpulse x ABS x Avalanche ball:
1) Snowpulse: dýchací cesty na povrchu
2) ABS: dýchací cesty větinou pod povrchem okolo 50 cm (v jednom případě u povrchu)
3) Avalanche ball: kompletní zasypání okolo 50 cm
Podívejte se sem: http://www.lawinenball.com/ Videos/Film%20ABS%20klein.wmv
Jednalo se samozřejmě jen o jednu lavinu a několik figurín a ze statistického hlediska je nutné případně dodělat celou řadu dalích měření ...
Mne osobně výrazně oslovil systém od firmy Snowpulse. U na první pohled vytváří velmi bezpečný pocit. Je samozřejmé, e konkurence ihned vyráí do protiútoku a snaí se jeho jednoznačný přínos bagatelizovat a zvýrazňuje pro lavinovou záchranu a druhořadé detaily.
1) Buličkův argument, e na spadlé lavině můete i s aktivovaným ABS airbagem lítat bez problémů jako motýl Emanuel a zuřivě zachraňovat, je tak trochu mimo mísu. Nedokáu si takovouto záchranu dost dobře vůbec představit. Při lavinové záchraně je to předevím o sprintu a ve co překáí, můe zachraňovanému v konečném důsledku výrazně ublíit.
2) je také důleité si plně uvědomit, e aby vás jakýkoliv airbag vynesl k povrchu laviny, musíte v té vaí lavině dostatečně dlouho svitět!!!
3) při nárazu případné druhotné laviny nebo laviny, která mne zasáhne a v údolních pasáích, bych radi přivítal alespoň nějakou ochranu proti nárazu: vzduchová kapsa, krční páteř, hrudník, ... ne jsou jen motýlí křídla ...
4) právě určitá monost, e díky zvolení méně vhodnému systému airbagu, mohu zůstat, i kdy jen 50 cm hlavou pod utemovaným sněhem mne děsí
A a u se rozhodnete pro jakýkoliv systém, pamatujte si základní pravidlo:
VDY PŘED VSTUPEM DO LAVINOVÉHO TERÉNU SE NAHLAS SAMI SEBE ZEPTEJTE, E JESTLI I PŘES VECHNY MONÉ ZÁCHRANNÉ POMŮCKY CO MÁTE, BYSTE DO TOHO LI I BEZ NICH, A PAK DEJTE NA SVŮJ POCIT ...
ví ta teorie: VDY PŘED VSTUPEM DO LAVINOVÉHO TERÉNU SE NAHLAS SAMI SEBE ZEPTEJTE, JESTLI, BYSTE DO TOHO LI I BEZ POMÚCEK je hezká, ale já bych si při jejím důsledném dodrování moc nezalyoval. To je stejná demagogie, jako lézt jen cesty co bych vylezl i bez lana. Při vědomí objektivního nebezpečí taková teze nemůe fungovat.
Demagogie je slučovat laviny a lezení po skále. Nebo chce říct, e pípáky, airbagy, sondy a lopaty lze srovnávat s lanem a sedákem?
Nebo chce také obráceně říct, e kdy hledá kudy vede tvoje lezecká cesta, tak nehledá kritické momenty a neposuzuje své monosti před výstupem a jde do toho vdycky jako smyslu zbavený jen proto abysis, jak říká alespoň trochu zalezl?
VDY PŘED VSTUPEM DO LAVINOVÉHO TERÉNU SE NAHLAS SAMI SEBE ZEPTEJTE, E JESTLI I PŘES VECHNY MONÉ ZÁCHRANNÉ POMŮCKY CO MÁTE, BYSTE DO TOHO LI I BEZ NICH, A PAK DEJTE NA SVŮJ POCIT ...
Tohle toti neznamená, e i kdy bych zaváhal, zda bez záchranných pomůcek do Toho vjet či nevjet, tak do Toho NESMÍM vjet. Jen mi to pomůe líp zhodnotit moje případné ance a dotvoří mi to celkový pocit, to je ve.
Ahoj Viktore, nase spory ohledne casopisu HS jsou pomerne sahodlouhy pribeh a takhle zjednodusene napsane, bez podstatnych souvislosti, te to stavi do role mučedníka, ve ktere si zrejme libujes. Vyrikali jsme si to v uzkem kruhu mezi lidmi, kterych se to tyka. Vytahovat to takhle ve verejne diskusi je opravdu ubohé a hodné sraba!
Nevím o jakých sporech tady mluví a u vůbec nevím proč by měly být poměrně sáhodlouhým příběhem. Vechno je naopak straně jednoduchý a krásně rychlý :-) Napsal jsi ten tvůj textík ty, tak proč si se taky pod něj nepodepsal sám? Nevím, jak si pak někdo jako ty, můe vůbec dovolit někoho nazývat srabem, kdy sám srabácky a zákeřně podepíe svoje reklamní plky cizím jménem a organizací, kterou nesmyslně vude jinde neustále nazývá protilavinovou slubou :-) a která má na lavinovou problematiku zřejmě jiný názor ne ty ... A hlavně, hlavně se ti s tím vůbec nikdo nevnucoval ... a fakt nechtěj, abych to tady dál podrobně rozebíral.
A touhle dalí a tak trochu smutnou a trapnou reklamou jsi jednoznačně podtrhnul svoje a srabácky zákeřný chování coby éfredaktůrka, tak se pak nediv, kdy se nad tím někdo pozastaví ... Jó a abych nezapomněl, a ije lavinový motýl Emanuel - záchranář :-)))
Ahoj Viktore, nase spory ohledne casopisu HS jsou pomerne sahodlouhy pribeh a takhle zjednodusene napsane, bez podstatnych souvislosti, te to stavi do role mučedníka, ve ktere si zrejme libujes. Vyrikali jsme si to v uzkem kruhu mezi lidmi, kterych se to tyka. Vytahovat to takhle ve verejne diskusi je opravdu ubohé a hodné sraba!
Dival jsem se na to taky a moc tomu neverim, spis za tim vidim ten konkurencni boj. S tou malou hloubkou laviny to muze byt pravda, ale spousta techto melkych lavin zustane melkych i po pozastaveni, cili nepotrebujes ani pipak, ani balon, ani ABS. Navic lokalizace balonem neni az tak dulezita, protoze k ty dojde i bez balonu - pipak preci nosi kazdej. Muze ale spadnout i takova lavina (a predevsim ty se bojime, predevsim kvuli ni nosime vsechny ty veci), ze je hluboka uz behem toku, a potom ti ABS nejspis pomuze. Takze me ten balonovej vzduchoplavec nepresvedcil a i nadale a navzdory rozsudkum verim ABS vice nez balonu.
No třeba lavina v Malém stawu v roce 2005 na polské straně Krkono taky neměla v průměru moc vysoký odtrh, ale dojezd velmi iroké laviny do úzkého lábku znamenal zasypání obou dvou postiených (pouze pípáky, sondy a lopaty) cca do hloubky 4 - 5 metrů!!!
To samé vloni v Červinkově muldě, iroký svah a úzký lab, holt blbá kombinace ...
A o tom to celé vlastně je. Právě jednotlivý laviny si určují defacto potřebné vybavení, ale jak to jaksi odhadnout :-))) A jak jsem i psal u toho testu, spustili jen jednu lavinu a na irokém svahu bez úzkého lábku ...
A samozřejmě pak monou přijít i laviny krapet větích rozměrů, třeba i z velkých kvádrů, ...
OK, v Tebou popisovanem pripade se asi efekt ABS ztraci, protoze by te sice ABS behem jizdy vyneslo k povrchu, ale pak by na tebe seshora prijelo dalsich 5 m snehu. Otazka je, jestli by balon nedopadl uplne stejne. Kdybych v te lavine jel a mel si vybrat bud anebo, mel bych radsi ABS. Ale mozna je to jenom muj predsudek vuci balonu zpusobenej tim, ze zvazuju koupi nakyho toho pytle a ted mi nekdo rekne, ze vlastne balon (v nejmenovanem hlavnim meste Serpu na Palmovce za 1200) je mozna vlastne lepsi nez pytel za dvacet klacku.
Já bych zkombinoval airbag společně s avalungem. Fungovalo by to následovně. Airbag tvaru podkovy okolo hlavy by se naplnil vzduchem z tlakové lahve. Pokud by byl postiený přesto zasypán, mohl by ústy uchopit náhubek s hadicí, kterou by těch 160 l vzduchu vydýchal. Při spotřebě 20l/min by mu to vystačilo na 8 min. Poté co by vydýchaný airbag splaskl, vzniklou dutinou by pronikal vzduch z okolního sněhu k postienému (podobně jako je tomu u avalungu).
no problém je asi v tom, jak přepnout airbagy do módu, ve kterým bys je mohl začít vydejchávat. poadavky na takový přepnutí by asi byly
1) aby to lo udělat i kdy se nemůe pohnout v ji zastavený lavině (předpokádám, e během jízdy v lavině jsem si dal do huby ten náústek a e mi cestou v lavině nevypadl - ale tohle u má asi vyřeený avalung?)
2) aby nehrozilo by sebemení riziko předčasného nechtěného vyputění airbagů
Ano, předpokládá to, e si ten náústek člověk stačí strčit do huby. To je stejné jako u avalungu. Bylo by třeba ty dva úkony - odjitění airbagu a nasazení náustku spojit do jediného: hadice náustku by zároveň slouila jako táhlo pro odjitění. Dýchání by fungovalo na principu plicní automatiky, ádné přepínání by se nekonalo.
Bal bych se ze jak te to bude mlejt tak budou na pytle velky tlaky, aby to tu automatiku neprorazilo a pytle nevypustilo driv, nez te stacej vynest nahoru.
jebne to tebou vo skalu a veskerej vzduch z pytlu se celou slavnou automatikou porouci panubohu do voken! jo a je v tech bombickach opravdu stlacenej vzduch? neni tam treba yperit!?!
no myslel jsem jestli neni vyhodny do tech bomb plnit jinej plyn nez vzduch, (napr. do bomb ktery pripojuju ke sporaku je lepsi plnit propanbutan nez vzduch, do sifonovejch bombicek je lepsi CO2 nez vzduch ap.) a to tak moc, ze vyhody toho dejchaciho stroje by byly prevalcovany nevyhodami plynoucimi z toho, ze by v tech bombach musel byt prave vzduch.
Pokud je stlačený, tak je plyn jako plyn. Určitá výhoda by mohla plynout ze zkapalněného CO2, ale ani stlačený vzduch není příli velká přítě. Taky by se dal vyrobit kyslík nějakou chemickou reakcí podobně jako je tomu u dýchacích přístrojů v dopravních letadlech. Bohuel vývin kyslíku je pro skokové nafouknutí příli pomalý a navíc ta reakce je dost exotermická - takový hořící lyař padající lavinou by byl velice zajímavý pohled :o) Já bych zůstal u toho stlačeného vzduchu.
Vazeni, poznamky typu "ABS batoh je davno prekonan" jsou nesmyslne, nebot rada vyrobcu se snazi vymyslet svoje reseni a patentovat si jej. Krome zde uvadeneho ABS batohu, ktery byl zrejme prvni, je to tez zminovany SnowPulse, a nove treba Avi Vest http://mountainski.cz/62/ dalsi-aktivni-lavinova-pomucka- ze-severni-ameriky-avi-vest-2009 (odstranit mezery) - v odkazech tamtez i video z praktickych zkousek s peti figurinami "hozenymi" do odstrelene laviny.
Ad preprava ABS (a jinych) letadlem - je to dnes zcela standardni, vloni jsme cestou na Kamcatku potkali v letadle radu lidi, kteri tam jeli za heliskiingem, a vsichni meli ABS batohy. V nasi skialpove skupine mel ABS batoh jeden clovek a s prepravou nebyl problem.
At uz nafukovaci lavinovy balon nebo mechanicky upevneny na X metru dlouhe snure k batohu ci telu zasypaneho lavinou - viz http://mountainski.cz/45/ pouziti-vyhody-a-nevyhody-lavinove -pomucky-avalanche-ball (odstranit mezery) pouze do jiste miry urychluje hrube urceni mista, kde by sa zasypany mohl nachazet. tzn. na rozdil od ABS, Snow Pulse, apod. je to pouze pasivni lavinova pomucka, ktera Vas na povrchu urcite neudrzi... Co a jak dela dlouha propojovaci snura, kdyz Vas to mele v lavine (obtoči se kolem krku a uskrti vas?) nebo v pripade padu laviny do lesa pusobi jako kotva, je na zhodnoceni kazdym... vyzkumy na to zatim nejsou.
Já, Frenky a Kristýnka ma plnou pravdu v tom, ze vsechny tyto nafukovaci pomucky maji smysl pouze v pripade pohybu s lavinou, pokud s jednou lavinou dojedete dolu, diky nafukovacim vakum zustanete na povrchu, nacez nasledne z jinak orientovaneho svahu na vas prileti druha lavina, tak jsou vam vsechny nafukovaci vaky k nicemu
Myslím si, e hlavním důvodem smrti v lavině není fakt, e by se člověk udusil jako třeba při utopení ve vodě.Ale asi nejlepí informaci by mohla podat nějaká statistika HS. Podaři li se zasypanému zabránit vniku sněhu do dýchacích cest, postiený dýchá a vzduch se k němu nějak dostává, ačkoliv v některých případech je v lavině jakoby zabetonován a to i kdy leí třeba 25 cm pod povrchem. Větinou není schopen pohnout ani malíčkem. Za největí nebezpečí pokládám ale podchlazení postieného, které je větinou spojeno po určité době s omrzlinami. Jeho ivotní funce se tak sníi na minimum a po nějaké době dojde ke konci. Pochopitelně stejně velkým nebezpečím jsou zlomeniny, potrhané svaly a vazy, ke kterým se zasypaný a jedoucí s lavinou dostane velice lehce. Uváíme - li jetě k tomu třeba konfiguraci terénu skalní prahy, skalnaté ostrůvky v dráze laviny, stromy, pahýly a pařezy tak je mnohdy s obdivem, e někteří postiení zcela zasypaní vůbec něco takového přeijí. S přibývajícím časem zasypaný v lavině má minimální anci vyjímky ale existují, jako záchráněný 21 letý výcar z kantonu Wallis, kterého v únoru tohoto roku v Evolène vyhrabali z laviny a po 17 hodinách, lehce podchlazeného, za plného vědomí, bez jakéhokoliv zranění. Leel jenom 50 cm pod povrchem.
Prosim ta, ty sem uz nic nepis, tvoje nazory su totalne bludy, ktore su pre priemerne vzdelaneho (v lavin. problematike) citatela velmi nebezpecne. Toto si nechaj do krcmy a nevypisuj na lezecky server: ...Myslím si, e údaj jak hluboko zasypaný je, není bezpodmínečně nutný. Důleité je, e se ví, kde zasypaný skončil a nehledá se na místě od něj vzdáleném 10 15 metrů.
...Dneska je nejkvalitnějí obranou Pieps, Ortovox, Barryvox anebo nějaká jiná značka.
...Myslím si, e hlavním důvodem smrti v lavině není fakt, e by se člověk udusil jako třeba při utopení ve vodě.
Tohle je velmi zajimava problematika, ktera jeste naprosto neni vyresena. Krome jasnych pripadu umrti v dusledku mechanicky zpusobenych zraneni a klasickeho uduseni po dlouhe dobe v lavine se uz mnohokrat stalo, ze obet byla pod snehem jen relativne kratkou dobu (<15min) a ne moc hluboko, a presto po vyhrabani a oziveni zemrela.
Zrejme tam funguji i nejake sokove mechanismy, vdechovani vydychaneho CO2 apod. Vedci z Innsbrucku na toto tema chteli delat studii s prasaty (uspat, napojit na pristroje, zasypat a sledovat, co se deje), nicmene se toho domakly nejake zelene mozky, vyvolaly skandal "trapeni zvere" a z cele veci prozatim seslo.
V kazdem pripade se ted zacaly uvadet nove sance na preziti v lavine v pripade vykopani do 15min. Pri uplnem zasypani je to misto dosud uvadenych c80% (nebralo v uvahu rozdily mezi castecne a zcela zasypanymi) pouze c65%.
Tyhle nove udaje nepochybne zase ozivi zajem o ruzne typy airbagu. Ted je otazkou, jak dobre DOOPRAVDY funguji, pripadne jestli nektere funguji lepe/vubec.
Nejlepsi je proste se do laviny nedostat, dusledne dodrzovani Muntera, dobra znalost terenu a podminek a otevrene oci pri ture zde urcite pomohou. To je moje solisticka filosofie, kdy se radeji spoleham na vlastni znalosti a zkusenosti nez na nejaky (predrazeny) vyrobek. I kdyz 100% jistota v horach samozrejme neexistuje. Jo, a kompletni vybavu (pipak/sonda/lopata) mam vzdy s sebou, nikdy nevis, kdy muzes pomoci nekomu jinemu a i HS urcite oceni, kdyz Te misto zdlouhaveho sondovani muze rychle najit pipakem.
Nastesti se ctene obecenstvo nemusi spolehat na tvoje dojmy a muze se informovat na Schweizer Lawine Forschung
http://www.slf.ch/praevention/ lawinenunfaelle/unfallstatistik/index_DE?-C=&
Teda Michaeli ja jsem co se lavin tejce naprostej laik, ale ze uduseni JE hlavni pricinou smrti v lavine se dozvis v kazdy statistice a reknou ti to i na tom nejpitomejsim lavinovym kurzu. Ach jo, ty mlady dneska musej porad vsechno relativizovat:(
Milej Honzo
můj předpoklad, e podchlazení je největím nebezpečím neodpovídá pravdě, jak´s správne poznamenal. Statistika SLF, Davos říká, e v letech 1991 1996 kolem 43% zcela zasypaných zemřelo na mechanické následky úrazu, jenom 6% na podchlazení a 46 % na asphyxii tedy smrti způsobené buď nedostatkem kyslíku v krvi, ochrnutím dýchacího systému, ucpání dýchacích cest anebo srdeční slabost a zástavu srdeční činnosti jako následek oku a pod. Někteří zasypaní utrpěli Perthesův syndrom kdy tlakem na hrudní ko se vytlačila krev do oblastí krku a hlavy. Bohuel statistika neudává kolik procent z této kategorie zemřelo skutečně na čisté uduení. Jsem rád, e jsem se do svých skoro sedmdesáti let podobným situacím v horách vdycky nějak vyhnul take o nějakém relatizování mladých se v mém případě nedá hovořit. Mám prostě jenom své subjektivní názory které mohou být neodpovídající a připoutím, e někdy to jsou i bludy. Sorry.
Uznavam ze muj komentar byl trochu unahlenej, vzdyt jsi to uduseni ve svym prispevku prezentoval jako nazor, nikoliv jako nejakou absolutni pravdu, takze taky sorry.
Strhla se tady velka debata o tom, zda je lepsi ABS nebo Snowpulse. O tom clanek vubec nebyl.Oba systemy maji sve vyhody i nevyhody, kazdopadne jde o nejlepsi nadstandardni lavinove pomucky, samozrejmym standardem je lavinovy vyhledavac, lopata a sonda. Na doplneni snad jen odkaz na dlouholete statistiky lavinovych nehod, ve kterych se ocotli lyzari s batohem ABS. Mozna to napovi kazdemu zda ma smysl si neco takoveho porizovat. Prece jen jde v lavine o zivot a podivejte se, kolik dnes stoji dobre lyze, boty nebo vazani...Mate§li zajem, stahujte na:
Ale vdy to článek také přeci nebyl, jen taková dokonale skrytá reklama na Snowpuls!!! Dokonce byla tak dokonale skrytá, es ho v textu ani jedinkrát nezmínil nebo nepřidal jeho jediný obrázek :-)))
Díky bohu, e se k lidem konečně dostávají korektní informace ...
A je samozřejmě nutné také korektně přiznat, e by Snowpuls rozhodně nevzniknul nebýt celé řady nevýhod ABS.
A právě proto, e tady jsou konečně, alespoň zatím, dva výrazní konkurenti, posouvají se hranice obou systémů výrazně k lepímu, snad a na tu cenu :-)))
Vis ze mam podobnej nazor?, jak jsem si precet ten text, tak jsem si okamzite vzpomnel, ze jsem jednou cet, ze snad existuje neco jinyho (s nafukovacim limcem kolem hlavy) co snad funguje lip, akorat jsem si nemohl vzpomenout na nazev. Takze na me to opravdu jako skryta reklama zapusobilo.
Ja jsem se tedy snazila rozpoutat diskusi o tom, zda vubec airbag systemy funguji (coz je pro Tebe samozrejme trochu neprijemne, ze), protoze mi argumenty a vysledky testu, hovorici spise proti ucinnosti ABS, ktere na svych strankach uvadi vyrobce Aval. Ball, prisly dost logicke.
Bez ohledu na to, zda jeho Aval. Ball ma vubec nejaky smysl (osobne si myslim, ze prilis nema). Pak je tu evidentne jeste otazka ucinnosti ABS vs. SnowPulse (SP coby "chranic hlavy a patere" - no neni pak lepsi prilba a chranic??), ale to bych nechala zcela stranou.
Pro ty, co nehovori nemecky, bych zde zrekapitulovala Fournierovu argumentaci:
1. Airbag systemy vychazeji z premisy fyzikalniho jevu "inverzni segregace", ktery se ukazal jako mylny.
2. Airbag systemy vychazeji z predpokladu "hluboke laviny" (>vyska cloveka, tedy minimalne >1.5m), coz se ovsem v praxi vetsinou nestava (tady bych rekla, ze treba lavina s Xavierem de le Rue pri masach snehu, ktere se daly do pohybu, mohla teto hloubku dosahnout. Ale viz bod 1.). S tim souvisi prepodklad, ze
a. obet je zcela zasypana jiz behem jizdy v lavine - to je ovsem co si tak vzpominam v rozporu s licenim prezivsich (jedu-chvili jsem na povrchu-chvili pod snehem-odrazim se ode "dna" atd.)
b. vubec nastane moznost inverzni segreace - viz bod 1.
3. Vetsina obeti laviny je plne zasypana az po dojezdu laviny (mylny predpoklad 2a), tedy v okamziku, kdy Ti zadny airbag nepomuze. I to se podle mne shoduje s licenim prezivsich, kteri uz si v okamziku, kdy lavina zpomaluje, mysli, ze maji vyhrano, a jsou zavaleni dojizdejicimi masami snehu.
U bodu 2 a 3 jsem cekala, ze se dozvim neco od odbornika Viktora, neb se mi prozatim uspesne dari se lavine vyhnout a liceni obeti lavin/videa lavin znam jen z tisku/internetu.
4. Vyrobci airbag systemu tvrdi, ze obeti lavin, ktere zustaly na povrchu, za to vdeci airbagu. Statistika SLF ale ukazuje, ze minimalne 70% obeti, strzenych lavinou, zustane tak jako tak na povrchu/je zasypano jen castecne, a kdyz se vezme v uvahu, ze laviny se stastnym koncem (zasypan nikdo ci jen castecne) se casto nehlasi, tak je tento podil az 85%, tzn. stejny jako u obeti s airbagem . Cela argumentace zde:
http://www.lawinenairbag- diskussion.de/Gleich%20viele% 20Ganzverschuettete.htm
Tolik tedy problematika fungovani airbag systemu. Stranou ponechavam, ze se vyrobce ABS evidentne snazi falsovat statistiky i klamave interpretovat vysledky testu ABS.
Osobne je mi to jinak cele fuk, protoze si myslim, ze i kdyby airbag systemy fungovaly, tak me budou svadet k vetsimu riziku (u me analogie jizdy na bajku bez prilby a s prilbou, kdy si pri nejakem kratkem sjezdiku bez prilby davam mnohem vetsi pozor, nez kdyz jako normalne mam prilbu na hlave, a to i presto, ze prilba me pred silnicnim lisejem ci zlomenou klicni kosti neuchrani).
Tu sa, myslim, nie celkom uvazene na zaklade jedineho spochybnenia p. Fourniera popieraju vseobecne uznavane, potvrdene a odporucane informacie. Ak by to tak skutocne bolo, ako je mozne, ze airbagsystem (a je jedno od akeho vyrobcu) je medzi odporucanym vybavenim nielen podla IKARu, ale aj SLF a CAA (tri najrespektovanejsie a najuznavanejsie organizacie v lavinovej problematike na svete)??? Slavny Avalanache ball p. Fourniera je podla CAA zaradeny v sucasnosti medzi obsolentne (zastarale, prezite)pomocky a nepatri medzi odporucanu vystroj!
Vazte, prosim, slova, aby vas niekedy v buducnosti nemrzelo, ze si ich niekto zle vylozil.
precti si dukladne celou Fournierovu stranku vcetne odkazu a pochopis, o co mi jde.
Ostatne na toto tema byla nedavno diskuse na tourentipp.de, kde bylo zmninovane, ze zpocatku se DAV, ktery mel k dispozici puvodni studii SLF zminovanou Fournierem, stavel k ABS velmi laxne a teprve urcity natlak ze strany OEAV je primel ke zmene postoji, ve smyslu "ABS neuskodi".
Tady nejde o to, jestli vynalez pana Fourniera je lepsi nez vynalez pana Aschauera, tady Lenka jasne konstatuje, ze argumenty a statistiky pana Aschauera neodpovidaly uplne oficialnim statistikam a skutecnostem. Proto pan Aschauer take soud s pane Fournierem prohral u neutralniho soudu v Innsbrucku, ktery na 31 strankach zduvodnil svuj rozsudek to si muzes precist na http://www.lawinenairbag-diskussion.de/ pod pojmem Beschluss des Oberlandesgerichts Pdf 1,3 Mb tam je to jasne receno.
Ale o tom, ze argumenty pane Aschauera stran ABS nebyly korektni a ze to uznal soud, tak o tom preci neni pochyb. Ale to jeste neznamena, ze je balon lepsi. Argumenty te na povrch laviny nevytahnou.
To vubec neni blby, naopak! Psychika se da oblbnout a nakonec muzes kvuli tzv. bezpecnostnim pomuckam podvedome riskovat vic, nez bez nich. Mam helmu, nic se mi nemuze stat... Presne o tom Lenka a Ja+Frenky pisou.
Naprostý souhlas. Sebekticky koukni na sebe, vzpomeň si co a jak dělá, a určitě najde podobné příklady. Např. horolezecká helma-čepice, velký SUV-stará kodovka, pípák-lavinová ňůra, cyklohelma-čelenka, motorkářská kombinéza, chrániče a helma-vítr ve vlasech a staré díny...
to je fakt vo nicom tadle diskuze, clovek co ma na hlave helmu riskuje, clovek co ma pipak riskuje, kdyz jedu v novym aute budu riskovat protoze ma lepsi brzdy a airbagy nez to stary??
tak to potom kluci bezte vrati goracovy hadry a boty a noste flanelky a klasicky pohory, zahodte svoje plynovy varice a berte si na hory balik dreva, jinak pujdete moc daleko a tam se vam neco stane...
to ze jsou lidi blby a riskujou je o lidech, o tom co maji v hlave a ne na hlave, howgh
kua, cetl jsi co jsem psal nebo ne? jestli jo, tak jses asi slepej...
az te na kole trefi auto, nebo dostanes defekt a pri naslednem poletu potkas velkej sutr bez helmy, tak se sem vrat (teda pokud budes mit tu moznost) a napis nam, jak te pred smrti uchranila tvoje psychika
Diky za vybrane vyjadrovani a starostlivou peci o muj slabnouci zrak. Samozrejme, ze ti helma pomuze, kdyz na tebe slitne sutr, nebo se na kole vymeles kvuli autu. Na druhou stranu ve sjezdu s helmou na hlave pojedes rychleji. A tady uz je na zvazeni, jestli nejni lepsi se vysekat pri pomale jizde bez helmy, nez v desnym kalupu s helmou. Bottom line: bezpecnostni pomucky ti prinesou zlepseni bezpecnosti jenom tehdy, kdyz se kvuli nim nezacnes chovat podstatne vice rizikove.
1) Kupr. pri zavedeni bezpecnostnich pasu jakozto povinne vybavy v autech je zdokumentovano, ze nahle pribylo nehod (motivace je zrejma - nezabiji-li se pri vyssi rychlosti, proc ji nejet). V prumeru byly nehody sice s mene zranenimi, ale v celkovem uhrnu (nehod je vice) nula od nuly posla.
To se vsak samozrejme netyka vlivu kuprikladu na chodce, kteri zatim pasy nosit nemuseji, a tak jsou moc radi, ze je nejaky sympatak Tveho formatu srazi v osmdesatce misto padesatkou.
2) Nepis. Musis-li, snaz se to cinit tak, aby z toho Tvoji rodicove nemuseli zvracet.
Ondřeji, to co tvrdí neodpovídá pravdě. Nebezpečí, e bude usmrcen, kdy se v autě nepřiváe je sedmkráte větí a to je dokázáno statisticky. Kdy nemá pás tak se, při případné nehodě, také dramaticky zvýí závanost Tvého zranění. Statisticky je dokázáno, e jenom 8 % uvázaných , ale 20 % neuvázaných utrpí závané zranění. 80 % uvázaných jsou jenom lehce zraněni. Statistika také ale říká, e eny se častěji uváou ne mui o 21 %. Kdy se konsekventně pokadé uváe, zvýí se Tvá ance, e při nehodě přeije, o 45 % - to je také statisticky dokázáno. První pásy montovalo do svých aut Volvo u před 40 lety, myslí, e kdyby to bylo neúčelné, e bychom dnes měli pásy v kadém autě a jetě předpis si je nasadit?
No teda měl jsem trochu mindrák z vědy a výzkumu v místních luzích a hájích a jak tak koukam na ty tituly tak vono i ve Státech, Mekce vědy a výzkumu, to často bude podobně v píči (ale třeba se pletu a nejedná se o libertariánskej blábol;)
Na oplátku - můj oblíbený: http://www.iabc.cz/ . Připoutím, e není recenzovanej, ale to ten Tvůj patrně taky ne vzhledem k tomu, jaký chujoviny v něm vycházej. No dovolil bych si zvýit citační index pana Wericha: "Z ničeho se nedá dělat věda, ani z vědy ne..". S Tvým ctěným dovolením dovolením bych si dovolil dodat - nato kdy to má přívlastek "socio" nebo "ekono". Čili - s tím smajlíkem opatrně ;)
Sam Peltzman to psal v roce 1975, tedy jeho úvahy jsou dnes staré asi 35 let, více snad k tomu nemusím dodávat, ne?
A zhodnocení od pana Robertsona z roku 1977 je také dnes u studená káva. Časy se změnily, a kdy třeba nadlédnete to statistik rakouského Automobilního klubu, nebo třeba výcarského TCS tak zjistíte, e dnes se na to dívá znalecký svět zcela jinak.
Ale to jsou zbytečné úvahy, diskuze se týká snad lavin a pomůcek, které jsou dnes k dispozici.
OK, prave jsem dosahl osviceni, bezpecnostni prvky jsou pro kocku a bez nich se mi nic nemuze stat, protoze jsem vseved a vsechno spravne odhadnu :)
jsem se pekne pobavil...
ty tvrdis, ze mam zahodit helmy, chranice, bezpecnostni pasy, airbagy, pipaky, sondy, radary... ze bez toho vseho vlastne budeme v bezpeci, protoze nebudeme riskovat
a ty ses ten buh, co presne vi jak se chovat, nikdy se mu nemuze nic stat a ten co ma na hlave helmu je magor, co nedokaze odhadnout riziko
jesteze se muzu dobrovolne rozhodnout a tu helmu si koupit a nemusim se ridit tvymi pindy
"a ty ses ten buh, co presne vi jak se chovat, nikdy se mu nemuze nic stat a ten co ma na hlave helmu je magor, co nedokaze odhadnout riziko" = argument? Pane jo.
Promin, jdu zit svuj zivot. Nicmene uznavam, ze Tve prispevky se timto stavaji pozitivnejsimi co do argumentace, a tedy nahodim klicove slovo "incentives".
ty ses fakt mimo, ty tady rikas ze bez vsech bezpecnostnich pomucek (nebo jak to nazvat) se ti nic nestane, protoze vzdy spravne odhadnes riziko , diky tomu do rizikove sitauce "nepujdes" a vsechno prezijes
Tedy znovu - "mas-li dojem, ze odpovidas na to, co jsem napsal, dosahls osviceni."
Neříkám, e "bez vsech bezpecnostnich pomucek (nebo jak to nazvat) se /m/i nic nestane, protoze vzdy spravne odhadn/u/ riziko". Říkám, e kadá okolnost (včetně "bezpečnostních pomůcek") formuje Tvé chování (http://en.wikipedia.org/wiki/Incentive ).
Rovně říkám, e zjevně nejsi funkčně gramotný; e Ti děkuji za kadý Tvůj příspěvek, neb se po ránu zařehtám; e s blembákem lezu i na Srbsku.
Ondřeji,
co mají theorie pana Peltzmana , které jsou u také asi 25 let staré a týkají se spíe společnosti, daní, průměrného výdělku a hlavně situace v USA dělat v této debatě? Rád si to nechám od Tebe vysvětlit, anebo střílí prostě něčím, co se Ti podařilo najít na internetu a snaí se nás nějak oslnit? Jestli Ti to nějak ulo tak Ti říkám, e se bavíme o lavinách.
co článek říká v rovině obecné je - zhruba - následující. Vynález slouící k zásadnímu zvýení lidského bezpečí (vymylení a následné povinné zavedení bezpečnostních pásů do aut - á propós, proto je ten článek starý, protoe to zavedení není nejnovějí, a ten článek byl tehdy aktuální) má ten vedlejí efekt, dle autora, e nabytý pocit bezpečí stimuluje lidskou lehkovánost ("nezabiji-li se díky vynálezu, mohu se chovat rizikověji").
Aplikaci na ABS batoh snad ji doslova rozepisovat nemusím. (Prosím!)
P. S.: Upřímně míněná otázka - vskutku to nelo z těch mých kusých příspěvků vydedukovat samo (uvítal bych zpětnou vazbu, pokud jsem to nepodal uchopitelně) a nebo jsi se jen zatvrzele vykalal na přemýlení (co by bylo i pochopitelné, vzhledem k tomu, e jsem se do oponentů v diskusi naváel pro jejich funkční negramotnost)? Já jen, e to co jsem výe napsal je uvedeno i v té první větě odkazu ve Wiki.
P. P. S.: Zajímalo by mne, kdes sebral korelaci či snad kauzalitu stáří vědeckého poznatku a jeho nepravdivosti. Střílí od boku (jak předpokládám) a nebo se to vskutku někdo pokouel měřit?
To co Pelzman psal mozna dnes uz neplati; prostudujes - li statistiky tykajici se problemu zachrannych pasu zjistis, ze se doba vyvinula a dnes se na to nahlizi jinak. Ale ver si cemu chces. Tuto debatu o tom nepokladam za tolik zajimavou a plodnou abych v ni nejak dale pokracoval. Mej se dobre a uzivej si sveho zivota.
Maly rozbor, k cemu vlastne je Avalanche Ball v cene 215 EUR: http://mountainski.cz/45/ pouziti-vyhody-a-nevyhody- lavinove-pomucky-avalanche-ball (odstranit mezery). Vicemene slouzi jako dobre zavazi navic... :-) Hledam figuranta na vyzkouseni Avalanche Ball pro pripad. padu male laviny do ridkeho lesa :-)
Na webu NaVylet.cz objevíte pestrou paletu turistických cílů a tipů na výlet napříč celou Českou republikou. Nechybí ani oblíbené lezecké oblasti jako Český ráj s pohádkovými skalními věemi či dramatické Labské pískovce, které lákají dobrodruhy i horolezce z celé Evropy.