Předehra
Po devíti závodech v Auparku a řadě dalích poprvé v roli organizátora, stavěče, spíkra a vůbec takové té děvečky pro vechno. Ferda mravenec práce veho druhu. Take dík Vám vem, kteří jste mne v tom nenechali a pomohli připravit pěkný sportovní a společenský záitek.
Příprava jednoduchá. V říjnu to nahodíme, pak jak přijedu v listopadu z cest postavíme treninkovky, necháme místo na závodní cesty, to aby si kluci i holky zalezli , no a týden před závodem to z ploiny nahodíme. Deset cest pohoda.
V pátek 3.12. se posrala ploina. Take následoval týden praktického treninku haulování, výkařiny z lana a jiných radostí. Nu co ...
Přihláených 35 lidí, vechno připraveno, take v pátek večer u jen vyzvednout závodní trika a aspoň na chvíli se jít domů vyspat.
Dějství první kvalifikace
Trochu komplikovanějí počasí na cestách a nějaké rýmičky zapříčinilo, e na start se místo avizovaných 34 závodníků postavilo pouze 30. Co i tak je účast naprosto excelentní. Někteří sice museli po cestě nechat jedno auto po návtěvě příkopu a jednom veledlouhém sklouznutí odtáhnout zpět domů a přijet druhým, ale i tak stihli odlézt kvalifikace a někteří dokonce posléze dolézt pro medailové pozice.
Pro kvalifikaci muů bylo připraveno celkem pět cest v obtínosti od cca M6 po M8+. eny si zalezly na celkem třech cestách od M4 po M6. Dlouhé metry cest a poměrně tvrdé časové limity znamenaly ádné klepání a hlavně lezení.Výsledkem bylo osm finalistů pohlaví muského a pět finalistek pohlaví enského. Jinak tento trend je moné očekávat i letoních cest na dalích mezinárodních závodech, nebo podle vedení komise závodního lezení ledů a drytoolingu UIAA to povede k vyí atraktivitě a tedy i větí anci na účast na zimní olympiádě. No vzhledem k tomu, e o tomto tématu se diskutuje u přes deset let
.
vlevo první kvalifikační cesta en (leze Martina Kratochvílová), vpravo první kvalifikační cesta muů
foto by Zoban
druhá kvalifikační cesta muů, leze Anton Suchý
foto by Zoban
čtvrtá kvalifikační cesta muů, leze Tomá Lenc
foto by Zoban
Intermezzo
Na zahájení hlavního programu , tedy finálových cest na obtínost, jsme připravili jetě i paralelní závod na rychlost. Kvalifikace pěkně na čas po jednom a pak vyřazovacím způsobem čtyři nejlepí eny a osum muů proti sobě.
První nastoupila děvčata, kdy o třetí místo se po semifinálovém rozlezu utkaly Tjaa Kosič a Martina Kratochvílová, která tento rozlez vyhrála. O vítězství lezli rychlejí ze semifinálového rozlezu, Jitka Mázlová a Lucie Hrozová. Nakonec získala velmi těsně vítězství Lucka.
Bohuel vinou nedorozumění se největí favorité rychlosti (to e umí být hodně rychlí ukázali u ráno na dálnici) Pepi Leko, Mano Grajciar, Adi Zvara a Ďuri vingál odebrali na jídlo a nebyli k sehnání. Take po chvíli snahy kluky najít jsme museli pavouka muů z časových důvodů zúit také pouze na čtyři.
V muích tak li o třetí místo nejprve poraení ze semifinále Radek Lienerth a Petr Adámek, kdy o pozici na třetím místě rozhodnul pád Petra Adámka a tedy konec naděje na třetí příčku. O vítězství se utkali Mirek Matějec a Anton Suchý, kdy rozhodli centimetry ve prospěch Míry Matějce.
Po této divácky atraktivní vloce se rychle zavěsila lana do finálových cest a zahajovalo se obhlídkou finále en.
Video z kvalifikace
zde.
Dějství druhé - hlavní
Cesta vedla poměrně nezvykle v pouze velmi mírně převislém profilu a převáně po kamených chytech v klasifikaci cca M9. Jako první nastoupila Mária oltésová a její pěkný pokus ukončil a nepříjemný kamenný chyt v půli cesty.
Dalí závodnicí byla Tjaa Kosič ze Slovinska. Jako jediná lezla v pevných botách a klasických mačkách a překonala Mariu o jeden chyt. Z trojice nejlepích, které vechny topovaly kvalifikační cesty nastoupila jako první Jitka Mázlová. Zkueně si poradila se spodní částí cesty, přelezla první úsek po kamenných chytech a začala řeit delí krok za spoďák. Po chvíli vymýlení nahodila nohu do čtyřky, ale bohuel ne na ruku, ale na zbraň. Take sice vylezla jetě a na dva chyty pod vrchol, ale bohuel jako nejvýe dosaený jí mohl být započítán spoďák.
Předposlední nastoupila Lucie Hrozová. Spodní pasá lezla poměrně nejistě a v bouldru za spoďák, který znamenal stop pro Jitku po chvíli vymýlení nahodila čtyřku na ruku a pak u elegantně a velmi klidně dolezla a do topu.
Jako poslední nastoupila domácí Martina Kratochvílová z HO Lokomotiva Brno, její součet topových časů v kvalifikaci byl nejrychlejí. Suverénně se prola spodní částí cesty, ale potom jí v půlce cesty několikrát střelila noha a jednou zbraň. Se těstím a velkým nasazením nepříjemné místo ustála a pokračovala dál. Spoďák s velkou rezervou přela bez problému bez čtyřky, ale boj ve střední části cesty ji stál příli sil a tak nakonec padá dva chyty pod vrcholem.
Vítězkou a mistryní ČR v drytoolingu na obtínost se tak stala Lucie Hrozová, druhá Martina Kratochvílová a třetí Jitka Mázlová.
Jitka Mázlová
foto by Zoban
leze Lucie Hrozová
foto by Zoban
leze Martina Kratochvílová
foto by Zoban
Diváci se jen kousek přesunuli stranou a hned se navázalo finále muů. Cesta střídala jak silové traverzy na převislých deskách, tak na závody neobvyklé technické pasáe v kolmém. Celková délka zhruba dvacet pět metrů lezení, klasifikace kolem M10 a časový limit 15 minut.
Jako první nastoupil Jozef Leko. Elegantní, rychlé lezení, bez problémů díky své délce řeí dlouhý tah za spoďák, ale první kamenný chyt znamená konec nadějí. Prostě kamenné chyty připravené speciálně pro tento závod umí pekelně klouzat a výka závodníka umí být pěknou překákou, kdy se máte naskládat do stupů.
Dalím v pořadí je Mano Grajciar. V Bratislavě poslední roky vdy stavěl a tak je rád, e konečně můe závodit. Trochu trápení ve spoďáku a pak na kamenných chytech, ale nakonec se dostává a do střední části stěny, kde se přechází přes zavěenou desku na protilehlou část stěny. Ale tady dochází síla a Mano se jako správný chlap vrací vzduchem. No a my poprvé plháme pro cepíny.
Dalí nastupuje Adrian Zvara, mladý a talentovaný lezec z Bratislavského ABC. Nástupová deska s přehledem v pohodě, nález do stěny bez problému, ale najednou je namotaný ve čtyřce, kde to není nutné, uspěchaný dalí krok a sklouznutý cepínu z oblého chytu. Zatím padá ze vech finalistů nejní.
Po stáhnutí lana nastupuje domácí Tomá Lenc z Lokomotivy Brno. V desce trochu opatrněji, s rozvahou nalézá do stěny a v dobrém mezičase dolézá k prvnímu bouldru za spoďák. Tady , ale chybí Tomova výka a tak musí chybějící centimetry nahradit sveřepostí a silou. Zkouí a vyklepává, znovu nalézá a znovu vyklepává, neuvěřitelný boj a demonstrace vytrvalosti. Nakonec snad třicet vteřin před koncem limitu dynamicky doskakuje dalí chyt, ale bohuel čas je neúprosný. Kadopádně si svou odhodlaností a bojovností získal u diváků velké uznání a tím e krok dal i velké vítězství pro sebe.
Ze čtvrté pozice po kvalifikaci nastoupil Janez Svolak. Jako jediný leze v pohorkách a s klasickými mačkami. Na nabídku zapůjčení lezeček, reaguje s díky odmítnutím, e na ně není zvyklí. Spodní traverz v pohodě, nalézá do stěny, krok za spoďák rychle, ale rozváně přeahává a postupuje do střední části stěny. Jedna čtyřka za druhou na traverzu, ale v závěru u se přeci jen projevuje váha těkých bot a maček a tak těesně před přechodem do protilehlé stěny Janez padá. Kadopádně jméno Janez Svolak bych si zapamatoval, protoe maslím, e o něm v lezení v horách jetě určitě uslyíme. Slovinskému lezení v Brně rozhodně ostudu neudělal.
Janez Svolsak
foto by Zoban
Míra Matějec
foto by Zoban
Adrian Zvara
foto by Zoban
Jako dalí nastupuje druhý z kvalifikace Mirek Matějec. Při pořadí postupujících do finále nám toti zařádil tiskařský otek a na první místo chybně zařadil Antona Suchého. Na otka jsme přili, Antona přesunuli na druhé a a v průběhu finále zjistili, e měl být třetí. No, ale mezitím u byl v cestě Míra Matějec. S přehledem řeí jedno záludné místo za druhým, vyklepání v posledním dobrém chytu ve stěně a hurá do traverzu. Perfektní technika, rychlé cvakání, ale nakonec poslední díra v desce a stejně jako pro Janeze nedosaitelná protějí stěna.
Předposlední nastupuje Anton Suchý. Záchranář z Vysokých Tater a budoucí horský vůdce. Trám, boule, spoďák, kameny, prostě radost sledovat. Chvíle napětí, zda jako první finalista přeleze do stěny, nicméně nakonec končí ve stejném místě jako Míra Matějec a Janez. O pořadí tak rozhodne výsledek z kvalifikace.
Posledním je nejlepí lezec z kvalifikace, několikanásobný vítěz z Auparku Juraj vingál.
Cestu řeí od prvního kroku nekompromisním stylem, který neznamená nic jiného, ne e Ďuri chce vidět TOP a to nejlépe z bezprostřední blízkosti. Místa v kterých někteří finalisté bojovali přelézá s velkou rezervou a je tak vidět, e vítězství v Bratislavě nebyl dílem náhody. Nalézá do středového traverzu, místo kde spadli závodníci před ním a zbraň je zaseklá v rampouchu na protějí stěně. Podle reakce diváků je mu jasné, e je první, u ví, e by nemusel dál, ale je potřeba si zazávodit jetě s jedním soupeřem. Sám se sebou. S nakoupenými bandaskami přelézá kamenné chyty, spoďák a dlouhý krok do závěrečné stropové pasáe, ale nakonec dva kroky pod topem vítězí gravitace. Nádherný záitek pro diváky, super zalezení pro Ďuriho a důstojné zakončení závodu.
Juraj Svingal
foto by Zoban
Anton Suchý
foto by Zoban
Dějství třetí - poslední
Co závěrem? Snad jen, e doufám, e si vichni závodící dobře zalezli, co byl asi nejhlavnějí cíl celé téhle takařice. Take jetě jednou díky vem, kteří přijeli, díky vem kteří pomohli s organizací, tedy členům HO Lokomotiva Brno a týmu lezeckého centra Klajda. Jinak doufáme, e v této organizátorské kombinaci se s vámi budeme moct setkat zase za rok, tedy 10.12.2011 na stěně brněnské Olympie při u druhém ročníku "Dry Tool Cup Brno 2011".
No a samozřejmě musím poděkovat hlavním partnerům této akce tedy Statutárnímu městu Brno, Nákupnímu a zábavnímu centru Olympia (Somerston s.r.o), firmě SUN TECHNOLOGY s.r.o a ČHS. Nemení dík pak patří naim partnerů, kteří pomohli se zajitěním materiálu na přestavbu stěny BVV Sportlife, Lesy města Brna, TR walls, Ivan Bajer a Marek ák. Partnerům, kteří věnovali věcné ceny pro závodníky Singing Rock, Raveltik, Direct Alpine, OeAV Austria, Icebreaker, HUDY sport Brno. Tiskárně Expo Didot za vytitění plakátů a dalích propagačních materiálů a na závěr nesmím zapomenou na restauraci SUBWAY v brněnské Olympii, která nenechala nae závodící lezce , rozhodčí a jističe umřít hlady.
A abych se neuděkoval tak smekám před vámi, kteří jste dočetli a sem, protoe tentokrát do bylo fakt dlouhý.
stupně vítězů - mui obtínost
foto by Zoban
stupně vítězů - mui rychlost
foto by Zoban
stupně vítězů - eny obtínost
foto by Zoban
stupně vítězů - eny rychlost
foto by Zoban
No a kdo jetě nemá dost a zajímají ho kompletní výsledky, tak ty najde na
www.lokalka.eu.
A za rok... Za rok znovu na YDYKSEB...
Na stránkách České televize se můete podívat na reportá odvysílanou na ČT4 v pořadu sport v regionech 30.12.2010 v 16:30 -
Drytooling s mačkami a cepíny.